Činoherní studio Ústí nad Labem

Vladimír Páral, Veronika Musilová Kyrianova

Soukromá vichřice

Premiéra: 16.11.2012. Dramaturgie: Veronika Musilová Kyrianova. Výprava: Andrej Ďurík. Hudba: Ivan Acher. Režie: Thomas Zielinski.
1:10x | Poslední uvedení: březen 2014.


Dramatizace známé novely, líčící všední každodennost několika Ústečanů, zaměstnanců místní chemičky, jejichž život se odvíjí ve spolehlivě se opakujících stereotypech. Všechno bezvadně funguje, přesto ale všem něco chybí ke štěstí a spokojenosti. A tak dochází k menším i větším vzpourám, k náhlým vybočením a únikům a opět k paradoxním návratům ke starým jistotám...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Činoherní studio Ústí nad Labem
Hodnocení inscenace
Redakce
62 %
Uživatelé
80 %
Volby

Hodnocení

Hodnocení redakce:
Pavel Širmer 50 %
(zadáno: 19.3.2014, počet hodnocení: 1302)
přínosný / zajímavý komentář
Páralova předloha vystihuje jednotvárnost života a také atmosféru doby. Tvůrčí tým se oprostil od doby děje a pokusil se o nadčasovost, což smysl mělo, ale zároveň se vytratilo jisté kouzlo. Dramatizace z velké části stojí na monologických popisech dějů, což je moderní inscenační postup. Inscenace je pak oproštěna od rekvizit a dekorací, hodně se používá pohybových náznaků. Cesta přijatelná, ale leckdo s touto interpretací může mít problém. Herci koncepci naplnili zdatně. Osobně jsem byl docela zklamán, preferuji předlohu či filmové zpracování. Přesto bych si přál, aby soubor ČS nezanikl.
Jiří Koula 70 %
(zadáno: 17.3.2014, počet hodnocení: 1355)
přínosný / zajímavý komentář
65% Výborně vystižená atmosféra světa, v němž se zastavil čas, dny plynou jeden za druhým v šedé rutině a jediným rozptýlením je sex, jenž je však také čím dál tím stejný. Nebude náhodou, že tato inscenace vznikla právě v Ústí nad Labem.
Jiří Landa 60 %
(zadáno: 14.3.2014, počet hodnocení: 2723)
přínosný / zajímavý komentář
Popravdě mě romány V. Párala vůbec neoslovují, takže oceňuji hlavně samotnou inscenaci, práci herců (nejvíce zaujali J. Maryško, K. Rímský a M. Bukovčan) a zejména pak dramatizaci, díky níž jsem se s myšlenkami autora mohl potýkat bez toho, že bych měl nutkání čtoucí knihu zavřít respektive z představení odejít. Dobrá práce!
Helena Grégrová 70 %
(zadáno: 13.3.2014, počet hodnocení: 1252)
přínosný / zajímavý komentář
Ačkoli poetika Vladimíra Párala mi není příliš blízká, osobitá forma této inscenace ji pro mě dokázala značně pozvednout.
Lukáš Dubský 60 %
(zadáno: 25.6.2013, počet hodnocení: 633)
přínosný / zajímavý komentář
Ústecká inscenace mě příliš neoslovila. Tvůrci zvolili pro divadelní adaptaci textu Vladimíra Párala zajímavou formu. Na scéně jsou neustále přítomni všichni interpreti, inscenaci pak tvoří útržky dialogů i niterných promluv jednotlivých postav. Zacyklenost životních osudů, nemožnost přestoupit vlastní stín - to jsou hlavní témata inscenace. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že by hře prospělo, kdyby se pokusila o poněkud komplexnější pohled, ne jen ten čistě freudovský.
Hodnocení uživatelů:
SakuL 80 %
(zadáno: 28.3.2014, počet hodnocení: 45)
Jirkan 80 %
(zadáno: 13.3.2014, počet hodnocení: 510)
přínosný / zajímavý komentář
12.3. 2014 - Divadlo v Celetné: V případě této inscenace mne velmi oslovila její forma, ta je velmi vydařená včetně stavby textu a hereckých výkonů. Bylo příjemné to nasazení sledovat, takže nikoho z celého týmu nebudu zde jmenovat, je to kolektivní práce. (Paradoxem je, že mi to tak trochu připomnělo Pařízkovu Komedii).
Vladimír Rogalewicz 80 %
(zadáno: 12.3.2014, počet hodnocení: 411)
přínosný / zajímavý komentář
Velice povedené převedení Páralova textu v kondenzované formě na scénu. Zajímavé, soustředěné představení, herecky i režijně nadprůměrné. Těžko se však hodnotí představení po klinické smrti divadla... (Divadlo v Celetné, Praha, 12.3.2014)

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.