Čeština na cestě k vyhynulým jazykům?

Během tohoto komponovaného večera (či trefněji možná spíše pozastaveníčka) o jazyku českém se dočkáme tematického náhledu z vícero úhlů, k vývoji mateřštiny samotné a zejména našeho - nezřídka macešského - vztahu k ní zazní spousta podnětných a zajímavých postřehů. Nejedná se přitom o žádnou suchopárnou podívanou, vše je zprostředkováno záživnou, hravou formou, kořeněnou milým humorem a nadhledem. Zpestřením je i živý klavírní doprovod a interpretace několika zhudebněných básní. Tento improvizovaný ostrůvek kultivovanosti mně bylo diváckým potěšením navštívit, neboť není vůbec od věci čas od času popřemítat, jak s darem rodné řeči nakládáme.

Bohužel zde není úplně funkční celé uchopení a dramaturgické pojetí této inscenace či jak to nejlépe nazývat? Úplně si nejsem jist, co si z toho mám nakonec odnést. První část je ještě takové docela milé povídání o češtině z dob minulých. Zazní pěkné citace Čapka, Halase či jiných, k tomu několikero hezkých haiku a to celé protkané dobře vybranými písněmi. Tedy relativně příjemný večer, byť bez většího přesahu a z hlediska vývoje češtiny myslím trochu černobíle pojatý. Druhá část už však nepřináší skoro nic, jedná se spíše o nepovedený workshop "jak být dobrý řečník" a je to již hlavně čekání na konec. Škoda lépe nevyužité příležitosti. 35%