Sekáč dědeček

Není snadné si představit adaptaci Pratchettovy knihy bez velkého jeviště, bohaté výpravy a početného ansámblu. Inscenace souboru D21 dokazuje, že i komornější zpracování je možné. Tvůrčí tým se sice vydal správným směrem, ale nedošel po cestě dost daleko, spíše se jen přiblížil. Občas se objevil povedený okamžik, často to zajiskřilo, ale některé situace by si zasloužily jinak či přesněji vyložit a propracovat, což platilo i o některých postavách (zejména Zuzanka).

Podivně poskládaná inscenace, z níž jsem nepochytil smysl několika scén, zřejmě jde o kousek pro příznivce Pratchetta, u nichž je znalost předlohy samozřejmostí. I tak mě to ale celkem bavilo.

Co všechno se může stát, když se Smrť, dědeček dívky Zuzanky, rozhodne zkusit být člověkem a když je jeho vnučka nucena začít vykonávat zaměstnání svého prarodiče, k němuž nemá tak vřelý vztah jako on? S tímto Pratchettovským románem si zkusili pohrát v D21 a i bez honosné výpravy s ním celkem zdařile poměřili své síly. Přestože mohly být jednotlivé scény lépe propojeny a humorná složka by snesla větší režijní údernost, bylo příjemné sledovat S. Chmelovou coby mladinkou Zuzanku či G. Haška jako excentrického havrana (vystihl ho skvěle). Příjemná zábava.

Inscenace, která nepotřebuje k postihnutí poetiky předlohy tuny výpravných kulis a efektů, bude mít mé sympatie. Přesto pratchettovské kouzlo z této inscenace úplně nepromlouvá. Dramaturgie především zapomíná číst humor, který při četbě knih Terryho Pratchetta působí jako smíchová rozbuška, vytříbená svými jemnými konotacemi ve vztahu k našemu reálnému světu. Inscenace se jistě vydá humoru i dynamice vyprávění Terryho Pratchetta vstříc, až projev některých herců nabude větší interpretační jistoty.

Vzhledem ke komornímu prostředí opravdu moc pěkně zpracovaný Pratchett. Povedly se především kostýmy, ale zaujala i jednoduchá scéna. Samotný příběh sice nemá takový náboj a gradaci, přesto nijak nenudí. Některé scény vyznívají trochu do ztracena, jiné naopak potěší dobrým nápadem či vtipným ztvárněním. Pro výraznější dojem by to chtělo trochu více onoho Pratchettovského humoru, případně snad i dramatičnosti. Ale i tak převládají pozitivní dojmy, na kterých má svoji zásluhu i herecké obsazení. Chválím hlavně S. Chmelovou, P. Pochopa a H. Mathauserovou. 65%