Vojna

Krásné pohybové divadlo, mladí nadšení herci dosud nepoznamenaní realitou, a silné texty lidových písní, ke kterým není co dodat. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.

Pověstný Voice-band založil E. F. Burian v roce 1927, dramatická montáž zpracovaná na základě lidové poezie sebrané K. J. Erbenem vznikla o osm let později. I přes tato data má nejnovější nastudování Vojny neuvěřitelnou sílu. Možná je to dáno i tím, že postup sborové recitace již nebývá na divadle k vidění, nicméně k zážitku jistě přispěla i sehranost hereckého souboru jak při sborových scénách, tak při náročné choreografii. Tance mají velkou emoční sílu, stejně jako celá inscenace. Ta bohužel trochu doplatila na sólové výstupy, nevyváženost obsazení se v těchto momentech přece jen projevila.

Zjevení. Opakovaně jsem četl o tom, že kořeny českého divadla leží v lidové tradici, chyběl mi však přesvědčivý důkaz. A toho se mi konečně dostalo, Vojna v Disku propojuje bezelstně prostou poezii českého venkova s rafinovanou hudbou, choreografií a recitací, čímž vzniklo dílo, v němž spolu koeexistují a zároveň se obohacují přirozená i syntetická složka, slovesný i jevištní substystém. Ač by se dalo nalézt nemálo nedostatků, je i tak Vojna inscenací, kterou by měl vidět každý, kdo se zajímá o divadlo.

Ze sehraného týmu doslova prýští energie, do náročné precizní choreografie se vrhají všichni s obdivuhodnou vervou. Ostatně, pohybová a hudební složka inscenace byla tím nejhlavnějším, co pro mě utvářelo atmosféru a příběh, recitace a zpěvy shodné intenzity nedosáhly. Každopádně neváhám Vojnu označit za pozoruhodný počin.

Tanečně hudební pásmo Vojna čerpající z lidového folklóru a života minulých století se skládá ve srovnání s loňským Svěcením jara z více vrstev, takže si každý může najít něco, co se ho dotýká, a taneční výstupy jsou mnohem působivější. Prázdná scéna dává vyniknout velkým formacím masopustního reje i vojenského marše. Ale kromě pěkného pokoukání i poslechu je většina příběhu ztvárněna tak, že diváka nezasáhne. Tohle se dělo před sto lety, dnes už nás to neděsí(?)

Opravdu hodně povedená kombinace lidových písní, hudby a pohybového divadla. Výborné především pasáže hromadného zpěvu, též celková choreografie byla velmi působivá. Mělo to svou určitou sílu a na mě to rozhodně zapůsobilo.
Tato inscenace nemá příliš repríz, proto když se nějaká naskytne, tak doporučuji určitě neváhat a navštívit.

E. F. Burian byl bez nadsázky osobností světového významu, škoda, že je vzhledem ke své politické kontroverzi neprávem opomíjený. Divadlo bylo jedním z oborů, v němž zanechal nesmazatelný odkaz. Je záslužné, že se nové uskupení VOICE-BAND věnuje stejnojmennému Burianovu „vynálezu“, který je jen zlomkem jeho přínosu. V provedení zaujaly propracované a ze strany účinkujících výborně zvládnuté choreografie a sborové recitace. Méně zdařile vyzněly sólové recitace, které některým zúčastěným příliš nešly. Kéž by byla Vojna prvním závanem návratu k Burianově tvorbě.

Při sledování inscenace jsme si nemohla nevzpomenout na loňské Svěcení jara. Absolventi dostali možnost předvést své silné stránky, ať už se jednalo o pohyb, zpěv či recitaci.
Některé scény vyzněly velice silně, mrazivé i dojemné. Doufám, že budu mít možnost si tento zážitek zopakovat, za mě rozhodně majstrštyk letošního ročníku!