Divadlo Na zábradlí [hlavní scéna]
Ivan Alexandrovič Gončarov, Martin Františák
Óm jako Oblomov
Premiéra: 10.6.2016 | 2:45
Překlad románu: Prokop Voskovec. Dramaturgie: Lucie Ferenzová. Scéna: Nikola Tempír. Kostýmy: Jana Hauskrechtová. Hudba: Jakub Kudláč. Režie: Jan Frič.
Poslední uvedení: rok 2016.
Poslední uvedení: rok 2016.
Jiří Vyorálek, Johana Matoušková, Ivan Lupták, Leoš Noha, Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Petr Vančura, Natália Drabiščáková, Jiří Ornest, Ivan Voříšek
Osobitá interpretace slavného ruského románu. Oblomov má plán, žít ten život. A s Olgou do jeho života vtrhne živá hudba. Tento mnich dobrého jídla a vodky, který pohrdá věčně spěchajícím světem a upachtěnými lidmi, se vzepne ke svému životnímu vrcholu. Jenže jsou tu dluhy, starosti s majetkem, s bydlením, Olga je nesnesitelně aktivní, a po dobrém obědě co už se životem. Proč se za něčím hnát? Nejlépe vše nechat plynout, neusilovat, oddat se spánku, myšlenky nechat, ať si běží, a starosti odložit na pak. Hudbu ztlumit, mnichem být, po ničem netoužit a skutečně žít ten život! A konečně mít klid...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení inscenace
Redakce
64 %
Uživatelé
54 %
Hodnocení redakce
Jiří Koula 70 %
Veronika Boušová 70 %
Lukáš Holubec 60 %
Michal Novák 60 %
Jiří Landa 60 %
Jiří Koula 70 %
Veronika Boušová 70 %
Lukáš Holubec 60 %
Michal Novák 60 %
Jiří Landa 60 %
Volby
Hodnocení (19)
HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula 70 %
3.1.2018 | 1601 hodnocení
+ souhlasím
65 % Oblomovština jako útěk od života, v západní představě do mateřského lůna, prostoru, v němž jsou naplněny všechny potřeby, ve východní tradici pak ke smrti, k zbavení se veškerých tužeb. Starý příběh v současných kulisách, místy příliš doslovný či opakovaný, v zásadě však smysluplný.
Lukáš Holubec 60 %
1.8.2016 | 748 hodnocení
+ souhlasím
Režisér Jan Frič pojal Oblomova ze současnosti. Řekl bych, že to byla správná volba. Z Oblomova zbylo vlastně jediné, Oblomovština, která byla, je a bude. Bohužel mi přišel Jiří Vyorálek až příliš excentrický, takže například ve scénách s Leošem Nohou, které patří k tomu nejlepšímu, cítím Oblomovštinu spíše z postavy Leoše Nohy. Dost nevyrovnané výkony jsou mezi ostatními. Příjemně překvapí Johana Matoušková, skvělá je Magdaléna Sidonová. Mužské postavy naopak tak přesvědčivé nejsou. Nicméně plno režijních nápadů a celá myšlenka, jež byla sdělena, dělají z této inscenace zajímavý počin.
Michal Novák 60 %
8.7.2016 | 1170 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Jestli bylo cílem diváka střídavě přitahovat, znechucovat, bavit i provokovat, podařilo se to. Anebo taky vyloženě štvát: podehráváním, sebestřednými ornamenty a smradem z cigaret, kterým herci-závisláci diváky oblažují vydatně. Inscenační klíč k této ruské klasice tvůrci přitom našli originální a do dnešní doby náramně pasující. Pojmenovali současnou oblomovštinu, i mojí :) Některé scénické obrazy (setkání či milostná scéna Oblomova s Olgou) jsou divadelním Olympem, jiné se zas krutě nepovedly, a dramaturgická korekce se nekoná. Johana Matoušková (v roli tajemné Olgy) nejlepší výkon večera.
Jiří Landa 60 %
17.6.2016 | 3036 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Režijní „překlad“ z 19. století do současnosti mě oslovil, tedy především samotný nápad podívat očima dneška se na stejný typ člověka, jímž byl Gončarův Oblomov. Ještě kdyby se režie držela po celou dobu stylu první poloviny první části inscenace. S postupujícím vývojem totiž dění působilo stále více „rozevlátěji“, J. Frič se soustředil spíš na vnějškové efekty a legrácky typu „dva čtvrtníčci“, „někdo mě vyoral“, nebo do textu zbytečně dodával provařené repliky z revuálních pořadů 80. a 90. let. Nastudování má své kvality, přímější cesta bez režijních odboček by však celku slušela mnohem víc.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Monulinka 50 %
22.10.2016 | 391 hodnocení
+ souhlasím
Souhlas s komentářem M. Nováka. Posun do současnosti funguje na jedničku, Oblomovů je nás tady pořád dost. Skvělá byla J. Matoušková, líbil se mi i L. Noha a J. Vyorálek. Obešla bych se ale bez výstupů P. Vančury a P. Čtvrtníčka. Skvělá byla i Nirvana s velkým N, ta s malým už méně. (15.6.2016)
SuperPanic 80 %
25.6.2016 | 32 hodnocení
+ souhlasím
První polovina byl klasický Frič, druhá polovina se musela vrátit k textu jako takovému, aby Oblomov moh udělat "Óm".
Denisa H. 60 %
17.6.2016 | 385 hodnocení
+ souhlasím
Oblomovem dosud nepolíbená, ale možná dobře že tak. Našla bych spoustu mínusů a důvodů, proč bych mohla říct, že se to nepovedlo (určitě překombinovanost a souboj divadelních profesí na úkor diváka v hledišti), ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se mi to vlastně líbilo... Určitě to zanechalo dojem a občas na hru musím myslet...
Vladimír Rogalewicz 50 %
14.6.2016 | 822 hodnocení
+ souhlasím
Paralelou mezi ruským "zbytečným člověkem" a dnešní generací nerozhodných mladíků udělali Frič s Ferenzovou objev a pojmenovali jev, který je nanejvýš aktuální. Vlastní představení: první polovina zajímavá s několika velice působivými obrazy, druhá polovina to zcela zabila.
Bernardblack 40 %
13.6.2016 | 329 hodnocení
+ souhlasím
Om, tak tohle nebyla Nirvána, ale očistec:)Přitom to začalo tak ideálně...můj oblíbenec Vyorálek, poslouchá legendu Lemmyho z Motorhead(protipól zbytečného člověka)vajíčková stěna marshallů atd... a končí to jako naprosto zbytečná oblomovština
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.