Kafka (Is Not Dead)

Kabaret smutku i smíchu, absurdity i reality, humoru, nadsázky i grotesky, ale hlavně působivá koláž sestavená z povídek, dopisů a deníkových záznamů pražského německého spisovatele Franze Kafky. Skvělé souhra všech herců a doprovodná hudební čísla jsou hlavní devízou tohoto představení, které nám představuje život a dílo Franze Kafky tak, jak ho známe i neznáme.

55 %. Krásné kostýmy, bohužel sled událostí je zmatený. Pokud jste si slibovali aspoň náznak zápletky, budete z divadla nejspíše odcházet s výrazem lehkého kafkovského zoufalství. Inscenace připomíná náhodné listování deníkem spisovatele než ucelený příběh. Jak je zde již psáno - představení nejspíš cílí na školní publikum (vždyť kdo jiný než povinnou četbou zatížení středoškoláci by měli na Kafku vyrazit?), přesto bych hru doporučila divákům, kteří už Kafku četli. Jinak se v tom lehce ztratíte. Nejzdařilejšími částmi hry jsou hudební výstupy a líbila se mi též myšlenka, proč Bůh stvořil dva odlišné lidi. Oceňuji i titulky k německým písním.

Herecké nasazení výborné, kostýmy i výprava vizuálně působivé. Ale nečekejte děj - inscenace je spíše sledem fragmentů z autorova života a díla bez zápletky. Nic nového nepřináší, mj. místy působí chaoticky, obzvláště, když herci mluví přes sebe a do nejvyšší černé zavěšené kostky se v tom samém okamžiku bodá nožem. Zařazením tohoto kusu do repertoáru museli v KD vědět, že bude vyhledáváno školami, nicméně tento kus je spíše pro znalce Kafky, nikoliv pro ty, co se s jeho tvorbou seznamují. Myslím, že většina školáků si nepřiřadí, jaký vyslovený citát patří k jakému dílu. Hra tedy určitě nepatří mezi 5 NEJ Klicperova divadla. Je mi líto.

Kabaret smutku i smíchu, absurdity i reality, humoru, nadsázky i grotesky, ale hlavně působivá koláž sestavená z povídek, dopisů a deníkových záznamů pražského německého spisovatele Franze Kafky. Skvělé souhra všech herců a doprovodná hudební čísla jsou hlavní devízou tohoto představení, které nám představuje život a dílo Franze Kafky tak, jak ho známe i neznáme.

55 %. Krásné kostýmy, bohužel sled událostí je zmatený. Pokud jste si slibovali aspoň náznak zápletky, budete z divadla nejspíše odcházet s výrazem lehkého kafkovského zoufalství. Inscenace připomíná náhodné listování deníkem spisovatele než ucelený příběh. Jak je zde již psáno - představení nejspíš cílí na školní publikum (vždyť kdo jiný než povinnou četbou zatížení středoškoláci by měli na Kafku vyrazit?), přesto bych hru doporučila divákům, kteří už Kafku četli. Jinak se v tom lehce ztratíte. Nejzdařilejšími částmi hry jsou hudební výstupy a líbila se mi též myšlenka, proč Bůh stvořil dva odlišné lidi. Oceňuji i titulky k německým písním.

Herecké nasazení výborné, kostýmy i výprava vizuálně působivé. Ale nečekejte děj - inscenace je spíše sledem fragmentů z autorova života a díla bez zápletky. Nic nového nepřináší, mj. místy působí chaoticky, obzvláště, když herci mluví přes sebe a do nejvyšší černé zavěšené kostky se v tom samém okamžiku bodá nožem. Zařazením tohoto kusu do repertoáru museli v KD vědět, že bude vyhledáváno školami, nicméně tento kus je spíše pro znalce Kafky, nikoliv pro ty, co se s jeho tvorbou seznamují. Myslím, že většina školáků si nepřiřadí, jaký vyslovený citát patří k jakému dílu. Hra tedy určitě nepatří mezi 5 NEJ Klicperova divadla. Je mi líto.

Kabaret smutku i smíchu, absurdity i reality, humoru, nadsázky i grotesky, ale hlavně působivá koláž sestavená z povídek, dopisů a deníkových záznamů pražského německého spisovatele Franze Kafky. Skvělé souhra všech herců a doprovodná hudební čísla jsou hlavní devízou tohoto představení, které nám představuje život a dílo Franze Kafky tak, jak ho známe i neznáme.

55 %. Krásné kostýmy, bohužel sled událostí je zmatený. Pokud jste si slibovali aspoň náznak zápletky, budete z divadla nejspíše odcházet s výrazem lehkého kafkovského zoufalství. Inscenace připomíná náhodné listování deníkem spisovatele než ucelený příběh. Jak je zde již psáno - představení nejspíš cílí na školní publikum (vždyť kdo jiný než povinnou četbou zatížení středoškoláci by měli na Kafku vyrazit?), přesto bych hru doporučila divákům, kteří už Kafku četli. Jinak se v tom lehce ztratíte. Nejzdařilejšími částmi hry jsou hudební výstupy a líbila se mi též myšlenka, proč Bůh stvořil dva odlišné lidi. Oceňuji i titulky k německým písním.

Herecké nasazení výborné, kostýmy i výprava vizuálně působivé. Ale nečekejte děj - inscenace je spíše sledem fragmentů z autorova života a díla bez zápletky. Nic nového nepřináší, mj. místy působí chaoticky, obzvláště, když herci mluví přes sebe a do nejvyšší černé zavěšené kostky se v tom samém okamžiku bodá nožem. Zařazením tohoto kusu do repertoáru museli v KD vědět, že bude vyhledáváno školami, nicméně tento kus je spíše pro znalce Kafky, nikoliv pro ty, co se s jeho tvorbou seznamují. Myslím, že většina školáků si nepřiřadí, jaký vyslovený citát patří k jakému dílu. Hra tedy určitě nepatří mezi 5 NEJ Klicperova divadla. Je mi líto.