Rozhovor

Dělat festival je rozhodně pozitivní zkušenost
vydáno: 11.11.2021, Pavla Haflantová
foto: archiv OLDstars
Před několika týdny proběhl jubilejní 10. ročník Festivalu studentských divadel v Celetné, který si musel dát roční přestávku a tedy počkat na své kulaté výročí. Při této příležitosti jsme si s produkční festivalu Elisou Spevákovou povídaly o tom, jak vlastně takový festival vzniká...

Odkud pochází myšlenka Festivalu studentských divadel?
Projekt "Festivalu studentských divadel v Celetné" vznikl z přirozené potřeby navázat spolupráci s jinými studentskými soubory, se kterými jsme se pravidelně setkávali na oficiálních divadelních přehlídkách, soutěžích a festivalech. Několik prvních ročníků jsme v Celetné vzájemně pořádali workshopy pro své členy nebo "soupeřili" v improvizaci. Spřátelené studentské soubory jsme si zvali jako hosty také na hrad Helfenburk, kde jsme uskutečnili tři ročníky openair benefičního festivalu, a pokračujeme v tom i na benefičním festivalu v Roudnici nad Labem, jehož osmý ročník proběhl letos v létě. Je příjemné zjišťovat, kolik dobrého studentského divadla se v celé republice dělá.

Studentský dramatický soubor GJH
Studentský dramatický soubor GJH


Jakým okamžikem začíná příprava festivalu?
Prvním okamžikem v přípravě Festivalu studentských divadel je evaluace červencového festivalu OLDstars on the Roud, což je někdy koncem srpna. Od počátku září do konce října pak pracujeme na samotném festivalu.

Co všechno příprava obnáší? Když divák přijde, vidí akorát výsledek. Může hodnotit program či včasnost začátků představení...
Připravit festival v kamenném divadle je mnohem jednodušší než letní festival v Roudnici. Jsme na jednom místě, máme profesionální zázemí, techniku, jsme v centru Prahy a vše je po ruce, rekvizity a kulisy z našeho divadla ve Vršovicích nevozíme tak daleko.
Stěžejní je tedy vytvoření samotného programu, sladit časy, přestavby mezi představeními. Musíme odladit ferman zkoušek, protože zkoušíme přes den, předtím, než se hraje. Je třeba brát ohledy na logistiku jednotlivých souborů, protože kromě našeho souboru jsou zde také hostující soubory, letos například z Litoměřic. Je třeba, aby představení začínala včas, máme místní i vlastní techniky a tak.
Další složkou je propagace, práce na sociálních sítích, grafická stránka festivalu, tvoříme brožuru, anotace. Snažíme se dostat do různých médií. Nakonec je třeba připravit i samotný organizační průběh festivalu, zajistit služby uvaděčů, lidi v šatně – právě to, s čím přijdou do kontaktu samotní diváci.

Vanabí Litoměřice
Vanabí Litoměřice


Kolik lidí je v produkčním týmu?
Letos je nás šest. Je to nadstandardně velká skupina. Samozřejmě máme ještě techniky, kmenové režiséry OLDstars a pomáhají nám i členové našeho souboru. Jádro týmu tvoří těch šest lidí a jsou to stejní lidé, kteří připravují i letní festival v Roudnici.

Přenášíte na velké pódium inscenace z bytového divadla v Košické a ze sklepního prostoru HarOLD. Představuje to pro vás nějakou výzvu?
Pro některé inscenace je to samozřejmě výzva, protože jsou připravované na míru našemu bytovému divadlu. Ale pro režiséry i herce je to na druhou stranu lákavá příležitost, protože si mohou vyzkoušet opravdové velké jeviště. Rozhodně je to pozitivní zkušenost.

Divadelní ateliér Ulita
Divadelní ateliér Ulita


Vy sama jste produkci studovala, nebo vaše zapojení vzniklo z nějakého jiného popudu?
Náš tým se utvořil před dvěma lety právě na festivalu v Celetné. Já to dělala tenkrát z vlastní iniciativy poprvé sama se dvěma kolegyněmi. Pak jsme se s dalšími kolegy shodli, že nás divadelní produkce baví, zajímá a chceme ji dělat i nadále. Já sama jsem ji potom začala studovat na DAMU a jeden z kluků nastoupil letos na stejný obor a další o tom také uvažuje. Pro nás je to skvělá příležitost a zkušenost.
Přestože jsme měli nějaký základní přehled, tak náš první rok v Roudnici obsahoval chyby, ze kterých jsme se poučili, a letošní rok byl mnohem lepší. Stále se tedy učíme a snažíme se ve své práci posouvat, zlepšovat se.

OLDstars
OLDstars


Dokázala byste shrnout, v čem je příprava festivalu jiná, než jak si ji třeba neznalý člověk představuje?
Především si málokdo uvědomuje, kolik času to zabere. Festival si mnozí lidé představují jako něco, co se dá připravit za víkend, ale ve skutečnosti je to během období příprav několik hodin práce každý den: zařídit dopravu, vše domluvit, připravit program. Každý krok projde kolečkem lidí, kteří daný bod musí odsouhlasit. Jen samotná komunikace mezi všemi zainteresovanými lidmi a soubory zabere víc času a energie, než si lidé uvědomují.
Díky tomu, že už jsme stabilní tým, tak už každý známe své úkoly, víme, co máme dělat. Já zastávám pozici koordinátorky, hlídám dodržování věcí, na kterých jsme se domluvili. Náš organizační tým je zde během samotného programu od rána do večera, vše je třeba připravit, ale také po skončení zabalit, uklidit, připravit vyúčtování projektu, evaluaci. Protože nás to baví, přistupujeme k práci až workoholickým způsobem, což je občas pro nováčky v týmu nezvyk. Za třemi dny festivalového programu je mnohem více dnů příprav a práce mnoha „neviditelných“ lidí.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěšných let!

Další rozhovory

Herci potřebují pestrost
(rozhovor s: Vojtěch Morava, 25.11.2021)
Instinkt je nejen o problémech rodinných a intimních
(rozhovor s: Gabriela Pyšná, Petr Štindl, 4.9.2021)
Cabaret jsem měl na listu přání
(rozhovor s: Adam Skala, 30.8.2021)
Motivů k odchodu z Violy bylo víc
(rozhovor s: Robert Tamchyna, 5.8.2021)