Alef

Naprosto mimořádný zážitek. Kompaktní chytrý text a neskutečný herecký výkon.

Dalo by se napsat mnoho dobrého: herecké výkony, hudba, vtipné nápady,...
Detaily jsou vystižené přesně, celkový obsah hry jako by se se studenty míjel. Není divu. Stav polské aristokratické emigrace po druhé světové válce není téma, které by dnes mohlo rezonovat mezi mládeží.

Konečně někdo přišel na to, jak inscenovat Edouarda Louise.
DYNAMICKY!

Celé to bylo jakž-takž zábavné, neměl jsem nutkání stále koukat na hodinky. Navíc repríza 9.4. byla proti ohlášené stopáži o dost kratší.
Obsahem hry je sebepředvádění studentů (logické v absolventském představení), vtípky a pomrkávání směrem ke kamarádům v publiku (pochopitelné) a pár dobrých nápadů (naštěstí). To předvádění vůbec nebylo špatné (lidový tanec, zpěv) a na elévy je obecně radost koukat.
Ale třeba opakované hromadné pády by si zasloužily lepší nazkoušení. Vzhledem k účelu představení (budoucí angažmá) by to bylo účinnější než apely na potenciální principály v publiku.

Hra je o tom, že naši životní dráhu určuje naše společenská třída, etnikum, národnost, náboženství; že z těchto omezení lze vybočit při erotickém vzplanutí; a že se pak naše trajektorie rychle vrátí do původních mantinelů.
Hra se Vám bude nebo nebude líbit podle toho, zda se dokážete ponořit do lyrické melancholie při nahlížení na zcela konkrétní vzpomínky a situace několika postav.

Vyzdvihnul bych dokonalé sehrání 4 herců a naprosto přesný přednes ne úplně snadného textu.
A scénografie taky kvalitní.

Hra: Dobře udělaná dramatizace novely, jen trochu jednorozměrná.
Režie: Studenti se rádi vyřádili, ale režisér mohl prosadit méně rozmáchlá gesta.
Hlavní role: Skvělá příležitost pro VP, využita až oslnivě.
Ostatní role: Petře bylo někdy hůř rozumět. Ale vše zahrané velmi dobře, převážně na omezeném prostoru.
Jděte na to, užijete si to.
A body i pro pedagogy.

Hra je lepší v detailu než v celku.
Divák stále doufá v "dramatický oblouk" a dočká se "utrpení pomocného učitele".
To ale neznamená, že v těch detailech není dost příležitostí pro perfektní herecké výkony. A ty příležitosti byly využity.

Už tady bylo všechno napsáno. A všechno je to pravda. Až na jedno:
Prý je Hába levičák.
Hába pouze říká, že bychom si měli nově rozmyslet, co to znamená být levicový v dnešním světě. Staré cíle levice byly naplněny. Tak přemýšlejme, a Vojckův příběh nás může provázet.

Na to, abych to označil za politické představení, by hra musela být ostřeji zaměřená. Jen zlehka si pohrává s politickými klišé dnešní doby.
Ale skvělé herecké výkony, zejména v titulní roli, poskytují silný a pozitivní zážitek.

Režie: Co to režiséry napadlo, aby z většiny postav udělali afektované potrhlíky na kokainu?
Hra: Když začínal internet, noviny byly plné titulků jako "Zločinci se domlouvali po internetu" nebo "Na internetu je nepravdivá informace". Tehdy jsem si říkal, že by autoři měli zkusit nahradit slovo "internet" něčím jim známým, třeba "telefon", a nad svým sdělením se znovu zamyslet.
Hra o AI nemusí vůbec reflektovat skutečnou AI. Pokud ale sklouzává do manifestu, pak by konfrontace s realitou neuškodila. Kdyby autoři zkusmo nahradili "umělou inteligenci" třeba slovem "elektřina" a text po sobě přečetli, možná by je napadlo, v čem jsou mimo.

Scénář napsaný s výjimečným citem pro dobu. Naprosto profesionální a přesvědčivé herecké výkony. Už dlouho jsem neviděl nic tak dobrého.

Tahle studentská představení mi dovolují lépe pochopit, o čem je herectví. Ukazují lepší i horší zvládnutí řemesla, v tomto případě převážné velmi dobré. Připadlo mi, že studentům šla lépe práce s vlastním tělem než s hlasem.
Vytýkat hře jistou mělkost je zbytečné. Do intelektuálních hlubin ať se adepti noří až poté, co si v řemesle budou zcela jistí. Pro výukové účely je hra perfektní.
Původně jsem chtěl přidat pochvalu některých výkonů, ale nakonec jsem znejistěl. Nevím, zda to, co mi připadalo nejlepší, nebyla jen šťastná souhra mezi postavou a osobností herce. Ale to se ukáže po obsazení do další role.

Anotace této inscenace není výstižná. Navrhoval bych tento popis:
"Veselé edukativní představení využitelné v rámci sexuální výchovy pro 7. ročník základní školy".
Odešel jsem o přestávce.

Oba herci hrají naprosto přesně. Každé gesto, tón hlasu, pohyb, emoce - vše propracované k dokonalosti. Skvělý zážitek.
A přece jedna věc tu a tam zaskřípe - text. Ne u Sida, ten má text jednodušší. Ale Kurt říká občas tak složité a šroubované věty, že se nehodí k situaci. Moc jsem se snažil vymyslet, zda by se to dalo pronést jinak, aby to fungovalo lépe, a nic mne nenapadlo. Prostě asi špatný překlad.
Filmy mívají v titulcích funkci "úprava dialogů". Nevím přesně, co to je, ale je to něco, co této inscenaci chybělo.

Představení ukazuje vtipnou možnost, jak převést klasickou (a dlouhou) hru do dnešní doby. Povedený pokus.
Negativem (nebo snad záměrem?) je, že hra už není o pokrytectví. Zamýšlení nad pokrytectvím vyžaduje nutně prostor a čas k přemýšlení. V reji divokých scének je ho ale málo.

Oddechová komedie, adekvátně zahraná. David Lodge už napsal lepší věci, nečekejte nic hlubokého.

Potkal se dobrý text s dobrým hercem. Málokdy jsem viděl drásavější vyjádření úzkosti, kterou reagujeme na stav společnosti. Na rozdíl od ostatních hodnotitelů si myslím, že hlavním tématem hry je slabost/síla člověka. Těžko si během představení nevzpomenout na první z 12 pravidel Jordana Petersona.