Hlava22

Velmi příjemná a vlídná komedie, která neřeší vymyšlené zápletky, ale docela uvěřitelné a mnohým známé obrazy z vlastních rodinných životů. Jen jsem měla pocit a nemyslím to zle, že celé obsazení hry bylo o generaci starší než by mělo být. V publiku byla převaha žen, ale myslím, že právě pánové by měli přijít :)
- ve studiu Z bylo ke konci nesnesitelné horko:-(

Tiše buší Ploština je velmi dobře zvolený poetický název pro tuto krásnou inscenaci, popisující události jara 1945 nejen v pasekářské osadě Ploština, ale i Vizovicích, Prlově a dalších místech. S nad každý z našeho regionu o této události někdy slyšel a je moc fajn představy těchto událostí zhmotnit. To divadlo umí. Nápadité stylizované části se střídají s poetickými i realitou. Moc pěkné pane Gombáre :-) Děkuji

Ženy pod tónem jsou regionální komedií odehrávající se na rodinné oslavě, jakou jsme určitě všichni zažili. Hra má svá světlá místa a vtipné nápady, ale i propady. Má v podtitulu hudební a tady mě trochu mrzí nevyrovnanost mezi pěveckým podáním. Je to škoda.

Devět Křížů jsem tentokráte viděla přes TV obrazovku při přímém přenosu z MDB. Přenos divadla přes obrazovku může být někdy problematický. Tentokráte se tak vůbec nestalo. Veliký klobouk dolů autorské trojici pánů Ondry, Štěpána a Shenka. Strhující příběh (nevím do jak veliké míry fabulovaný) s naprosto skvělou Shenkovou hudbou rozepsanou do úžasných sborových partů. Devět Křížů je dílo s parametry přesahující region a naši zemi.
Pochvalu za herecký výkon si zaslouží určitě paní Antalová, pan Štěpán a Němec. Naopak mírným zklamáním byla pro mě postava Luky a do jisté míry i Elišky.
Výtvarně vlastně jednoduchá scéna je krásná.

Je velmi zajímavé vidět krátce po sobě v jednom divadle různé inscenace stejného autorského týmu. V tomto srovnání rozhodně u mě vítězí Extrabuřt. Byť jsou obě komedie svou stavbou velmi podobné, témata věčně omílané genderovosti Starému bílému muži nepřidávají. Extrabuřt v sobě nese mnohem bolestnější, všudypřítomné a hrozivější téma přistěhovalectví a neopodstatněné lidské nenávisti. Herecké výkony byli v mých očích také mnohem zajímavější.
+ doporučuji
- chtělo by to ubrat topení, bylo v sále hrozně vedro :-)

Zajímavé zpracování příběhu slavného upíra tentokráte s pokusem o parodii či jakýsi nadhled. Představení má ovšem poměrně velké výkyvy a chybí zde výraznější herecké výkony. Místy jsem se bavila, místy se mi zdál humor zbytečně tlačený. Vizuální efekt se mi líbil.

Vtipná a celkem svižná komedie, sehraného týmu herců. Matouše Rumla mám moc ráda a nezklamal :-)
Doporučuji

Klasická komedie bulvárnějšího charakteru, která si na nic nehraje. Pavel Vacek je v roli muže chystajícího nevěru dojemně nervózní, jeho partnerka Marta Bačíková to má o něco složitější, její postavy se jí někdy trochu slévají. Ale fajn to bylo :-)

Na tuto komedii jsem se opět velmi těšila, ale odcházela jsem trochu posmutněle. Hra se snaží tnout do vážných téma genderu, ale přináší jen zoufalou snahu hrdiny obhájit to, co třeba v mých očích "normální"je. A řešení žádné. Herecké výkony byly na zlínské poměry nezvykle průměrné, ale chápu, že toto realistické téma nemusí každému sednout. I tak se moc těším na inscenaci "Buřt", která je z pera stejných autorů a je prý vtipná.

Jsem moc ráda,že městské divadlo využívá svůj studiový prostor "Z" k nemainsreamové dramatice. U Burkeho je to ale bohužel promarněná šance.
K vidění je jen pokus o kopii slavného záznamu, bez výraznějšího pokusu vnést cokoli jiného či aktuálního. Pan Kotlár v roli Burkeho pouze recituje dané filozofické myšlenky, které by navíc asi sedly staršímu herci. A o hororové části ani nemluvě. Z hereckého obsazení lze vyzdvihnout snad pouze paní Vlčkovou a Kotrbovou, ty podle mého názoru do groteskního žánru skutečně zapadaly.
Představení jsem viděla krátce po jeho premiéře, takže je určitě prostor k jeho dalšímu vývoji.

Pobaví, ale nenadchne. Tak bych nějak shrnula zážitek z návštěvy jakési light- verze Lewisovi, Shieldsovi a Sayerovi "Komedie, která se zvrtla". Nutno však říci, že diváci kolem mě se bavili a to je přece hlavním posláním každé komedie. Princip humoru na kterém je komedie založena však nevydrží až do konce, divák jej prokoukne a později už možná i předvídá.(tedy alespoň u mě to tak bylo).
+ Určitě se jděte podívat.
- pan Haversham asi neměl den :-(

Velmi zajímavá komedie s genderovými (ale ne jen) tématy , která v době svého vzniku musela být vnímána ještě intenzivněji. Stojí za to vidět.
+ někteří pánové byli místy opravdu vtipní
- .... v Hradišti umí i lepší komedie

Ibsenova Nora v MDZ je příjemným rozplynutím obav. Zpočátku jsem byla trochu zaražená jakýmsi seriálovým stylem hraní. Trošku i naštvaná na hlavní představitelku, že Nora přeci není taková pipina, ale.... Jsem ráda, že postavení žen prošlo od konce 19. století znatelným vývojem. Nora je moc dobrou inscenací, která vás vtáhne.
+ Výborné herecké výkony paní Holcmanové a pánů Vacka a Krále.
- Představení je opět velmi dlouhé a jsem tedy ráda, že jsem ho viděla od 17 hod.( 3 hodiny jsou fakt moc)

Bolestné téma pro každého kdo se s ním v životě setkal, téma k zamyšlení pro ty kdo myslí, že tohle ho určitě mine. Není vůbec lehké o tomto tématu psát, natož jej uvést do scénické podoby. Velmi pěkné herecké výkony pana Mazáče a paní Antalové. Děkuji.

Představení "DUB" Tima Crouche je pro mě velikým zklamáním. Čekala jsem dle inzerce představení jistý nádech misteriózní iluze a dostala neumětelský pokus o přesvědčování diváka, že je svědkem něčeho výjimečného. Bez výrazného hereckého výkonu. Je to myslím dramaturgické šlápnutí vedle. Ale to se stává...

+ Zajímavý počin uchopit scénicky Murakamiho (nejsem specialista, četla jsem pouze Komturovu smrt). ...ale... možná lepší číst.
Bylo fajn vidět zlínské herce jinak, možná u některých trochu mimo komfortní zónu a chválím mladého Metoděje Návrata (nevím kolik toho má za sebou, ale jistě hodně před sebou)
- Neúnosná délka!!! (takhle si diváky spíše vyženete :-( )

(viděno na festivalu Setkání - stretnutie)

Představení jsem shlédla na festivalu Setkání- stretnutie ve Zlíně. Sama jsem ze slovácka. Asi tady vnímáme Zdeňka Galušku trochu jinak, ale i tak jsem ráda, že jste toto téma uchopili.

+ Velmi zajímavé představení od pro mě neznámého souboru. Chytrá hudební komedie s prvky alternativního divadla.
- občas špatná slyšitelnost a srozumitelnost v bohatém zvukovém spektru.
(viděno na festivalu Setkání - stretnutie ve Zlíně)

+ DD opět potvrdilo, že jeho síla je především ve skvělém souboru, který hraje skvěle napříč žánry. Pirandellovu sto let starou hru dokázali velmi pokorně a přitom aktuálně předvést současnému divákovi ve skvěle vykreslených typech postav. A co víc, přes očekávaný humor, neztratit smysl a jisté poslání této hry.
- Někdy zhoršená slyšitelnost. (představení jsem však viděla na festivale Setkání ve Zlíně, což je zcela jiný prostor než v DD)

Toto představení ve mě vyvolalo mírné rozpaky. Na první pohled zajímavá (i když neměnná) scénografie a kostýmy. Na stranu druhou velmi statické herectví bez výraznějších výkonů. Princip vyprávění a čtení je zajímavý , jen trochu v některých monolozích zdlouhavý. Temporytmus představení nás svým zpomalením času vrací do dob minulých, kdy svět fungoval podle jiných zákonitostí. Trochu vzruchu přináší přeci jen velké množství dětí.

+ Velmi aktuální téma, sociální sítě - mladí lidé. Vydařený muzikál, v divadle bylo vidět hodně mladých lidí, což je dobrá zpráva. Mám ráda emoční divadlo a toho se mi dostalo.
- opět znatelné rozdíly v hereckých výkonech a délka představení by taky snesla redukci.

Tento muzikál určitě nezklame. Hudba B. Adamse jenom povýší emoce postav Lawtonova scénáře v  ikonickém filmovém zpracování Garryho Marshalla. V MDB se určitě povedl. Výkony, hlavně ty pěvecké byli skvělé.(někdy možná méně tlačeného humoru by neškodilo :-)
Určitě doporučuji.

Uf. Tak tohle jsem v Dílně zlínského divadla nečekala. Manželé Královi spolu z mladým režisérem Jakubem Heklem stvořili pro mě nádherné a kompaktní dílo napříč žánry. Byl to pro mě silný zážitek , místy jsem ani nedýchala.
Toto představení nelze než důrazně doporučit.

Představení je poměrně na našich jevištích uváděné (viděla jsem již třetí inscenaci), o to větší mám radost, že ve Zlíně tuto možná poněkud zastaralou hru zvládli poměrně zdařile. Herce Luďka Randára jsem dlouho neviděla v tak velké roli.
Tato inscenace v Městském divadle ve Zlíně určitě stojí za návštěvu.

Povedené, hravé zpracování klasického díla. Vkusná dávka nadhledu a humoru.
Někdy tochu nevyrovnané herecké výkony.
Určitě si nenechte ujít.