Z tiskových konferencí

Jubilejní 25. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA, který se uskuteční v období od 27.5. do 4.7.2013 v Praze a dalších cca deseti městech České republiky, představil hlavní hvězdy nadcházejícího ročníku. Festivalový program se v těchto dnech již intenzivně sestavuje a také jsou známa jména hlavních festivalových hvězd. Budou jimi britský choreograf a tanečník Akram Khan a vlámský soubor Peeping Tom.

Po letech se do role ředitelky festivalu vrací Yvona Kreuzmannová (zaskakuje za Alenu Brožovou, která je na mateřské): „Jubilejní ročník festivalu by měl obsahovat prvky reminiscence, uvidíte umělce, kteří se představili v předchozích ročnících, a chceme ukázat něco, co v tuto chvíli je tím „nej“ ve světovém měřítku, a to ve dvou liniích: fyzické divadlo, které se málem vymyká hranici žánru, a propojení špičkového současného tance s moderními technologiemi. Impulsy sbírá dramaturgie festivalu na různých prezentacích všude možně ve světě. Definitivní podoba programu bude sestavena přibližně v lednu. Špičkovou taneční tvorbu uvidí i diváci v regionech, neboť to je další náš záměr, aby festival se co nejvíce rozšířil i do dalších měst,“ přibližuje Yvona Kreuzmannová.

Soubor Peeping Tom se představí v Hudebním divadle Karlín 26. a 27. června od 20 hod. s originální inscenací 32 rue Vandenbranden / Ulice Vandenbranden č. 32. Druhou Událostí sezony bude 3. a 4. července od 20 hod. ve Státní opeře Praha hostování proslulého britského choreografa a tanečníka Akrama Khana s projektem DESH. Akram Khan pochází původně z Bangladéše a název projektu znamená v místní řeči „rodná zem“. „Jedná se o fascinující, komplexní výtvarně-pohybové dílo využívající scénografie a nových technologií naprosto nečekaným způsobem. Silný a aktuální vzkaz rezonuje publikem v kontrastu s křehkou individualitou samotného tanečníka na jevišti i v tisícových sálech,“ říká k projektu Yvona Kreuzmannová. „Opravdu je to impozantní projekt pro velká divadla, i když jde o subtilní sólo jednoho tanečníka, ani do Karlína by se to nevešlo...“ Organizátoři festivalu proto volí Státní operu.

Akram Khan je renomovanou osobností Sadler´s Wells Theatre a mj. také autorem choreografie pro zahájení letošních Olympijských her 2012 v Londýně. Inscenace DESH získala v roce 2012 britskou cenu Olivier za nejlepší představení v kategorii „new dance“ a sám Akram Khan obdržel v roce 2011 cenu ISPA Distinguished Artist Award. Intimní a velkolepé zároveň, takové je představení DESH, které zkoumá zranitelnost tváří v tvář přírodním silám a oslavuje odolnost lidského ducha při práci, ve snech, příbězích i v procesu transformace a přežití.

TANEC PRAHA se rozhodl nabídnout věrným divákům festivalu, kteří si chtějí včas zajistit skvělá místa na obě Události sezony, speciální dárkové poukazy v předprodeji. „Věříme, že si tuto jedinečnou příležitost nenechají naši příznivci ujít. Zaprvé si mohou zajistit skvělá místa, protože pro tuto limitovanou sérii poukazů vyrezervujeme 1. řadu balkonu a nejlepší řady v přízemí a za druhé budou moci potěšit své blízké krásným vánočním dárkem,“ dodává k zahájení předprodeje Yvona Kreuzmannová. Dárkové poukazy v ceně 1.900 Kč (zahrnující vstupy na obě Události sezony) budou v prodeji od 17. do 21. prosince na pokladně divadla Ponec a dále pak i v novém roce.

Dalším bodem, kterému se věnovala tisková konference v divadle Ponec, je potěšující zpráva, že české taneční divadlo letos historicky nejvýrazněji zabodovalo v rámci evropské platformy Aerowaves, která napomáhá ve vyhledávání a etablování mladých talentů – skupin i choreografů. Každý rok vybírají experti dvacet nejlepších projektů (tzv. TOP 20 Priority Companies), které mají příležitost hostovat mezi partnery této sítě. V letošním roce byly do tohoto prestižního seznamu vybrány hned dva české projekty – Tanec magnetické balerínky Andrey Miltnerové a Much more than nothing skupiny ME-SA. Nutno také zmínit, že se do užšího výběru dostala také choreografie Wind-up Václava Kuneše (420PEOPLE). Takový úspěch českého současného tance nemá v 17leté historii Aerowaves obdoby! A Mah Hunt skupiny DOT504 prý skončil těsně pod čarou, na 21. místě.

Nemenší úspěch ve světě sklízí Miřenka Čechová. Vytvořila pod hlavičkou skupiny Tantehorse dílo s názvem S/He is Nancy Joe. Americký deník The Washington Post uveřejnil na titulce sekce Style o tomto díle rozsáhlou a pochvalnou recenzi. Její autorkou je Sarah Kaufman, jedna z nejdůležitějších osobností americké taneční a divadelní kritiky a mj. držitelka Pulitzerovy ceny. „Úspěchy českých umělců v zahraničí jsou o to cennější, že proti kolegům z jiných zemí pracují za neadekvátních podmínek, přesto často vytvoří něco, co má evropské grády...,“ poznamenala Yvona Kreuzmannová. Všechny uvedené projekty můžete vidět i na českých jevištích.

Markéta Perroud - spoluředitelka festivalu TANEC PRAHA
Yvona Kreuzmannová - ředitelka festivalu TANEC PRAHA a předsedkyně sdružení Tanec Praha, o. s.
Daniela Řeháková - ředitelka divadla Ponec

Následující řádky vás vrátí do jiné reality. Pražský magistrát byl dlouhodobě vnímán jako hlavní „bastlitel“ fungování divadel v hlavním městě. Ve funkci radních pro kulturu defilovali neznalí diletanti bez znalosti reálného stavu věcí a hlavně bez odvahy změnit sytém, který se přežil již před dobrými patnácti lety a v posledních letech nastolil akorát atmosféru nejistoty se všemi dopady na tvůrčí podmínky.

V poslední době se však započalo se systémovými změnami. Byť pro některé subjekty mohou znamenat docela ránu, přesto jsou zatím přijímány s optimismem a nadějí. Nový radní pro kulturu Václav Novotný z Topky rozhodl o zrušení financování prostřednictvím tzv. partnerství ze strany města (s odůvodněním, že tento pilíř vůbec nevycházel z odborných stanovisek a podle všeho sklouzával ke klientelismu, za spravedlivý se proto pokládat vůbec nedá). Tyto finanční prostředky byly přesunuty ve prospěch grantů, jejich objem bude o to větší. A logicky budou na tom tratit ti, kterým něco právě z „partnerství“ plynulo, pravidelně či jako „záplata“. Což je i případ Ponce. Vedle toho byla jmenována nová grantová komise, s mnohem větším zastoupením nezávislých odborníků. Jaké budou jejich verdikty, na to si ještě chvilku musíme počkat. „Dostaneme-li více, nebo méně..., to není tím nejdůležitějším,“ říká Yvona Kreuzmannová, „pro nás je zásadní, aby víceleté granty dodržovaly své závazky. Některé projekty bez tohoto zabezpečení kontinuity zkrátka udělat nejdou.“

Zatímco podpora kultury na pražské úrovni, zdá se, nabírá nový systémový kurs, Ministerstvo kultury ČR zdobí čím dál víc agonická strnulost a nekoncepční přehmaty. Není to dáno ani tak směšnou figurkou v čele resortu, ale zrcadlí se v tom celkový přístup státu ke kulturní oblasti. Nakrásně to dokumentuje fakt, že podpora živého umění za posledních pět let setrvale klesá. Finanční podpora kupříkladu Ponce ze strany MK ČR šla za tu dobu dolů o 40 %, ačkoliv v moři rozdělovaných částek v rámci resortu jde o marginální čísla, která rozpočet nezatíží. Odráží to jediné: nezájem, nechceme, nepriorita, však si nějak poradíte, dělejte toho méně...

Také Ponec, resp. jeho provozovatel Tanec Praha, o. s., musel reagovat na poněkud podpásové snížení schváleného čtyřletého grantu, s čímž pro změnu vyrukovalo bývalé vedení města. Odrazit se nějak musí i propad podpory ze strany státu. „Šetřit už opravdu není kde, Ponec funguje s minimálně možným počtem zaměstnanců a hádejte, kde má kancelář ředitelka divadla,“ dává k dobru malý kvíz Yvona Kreuzmannová. (odpověď: Daniela Řeháková „úřaduje“ v miniprostoru pokladny divadla)

Dalším důsledkem krizové situace (reálný deficit za rok 2012 dosáhl půl milionu) je, že divadlo Ponec přerušuje na dobu určitou (po většinu prosince a ledna) provozní podporu umělcům, kteří v Ponci nacházejí zázemí pro své projekty. „Neznamená to ale v žádném případě, že divadlo jako takové přerušuje provoz,“ zdůrazňuje Yvona Kreuzmannová a vysvětluje: „Rok 2012 se stal rokem „boje o přežití“. Kontinuita fungování divadla je ohrožena neustálým krácením dotací z veřejných zdrojů. Ponec je schopen garantovat obvyklé podmínky umělcům jen do konce listopadu, kdy už znova narůstá jeho deficit. Věříme však, že koncem ledna dokážeme „restartovat“ a nabídnout opět vynikající program z české taneční a pohybové tvorby za standardních podmínek. Jelikož součástí fundraisingové strategie Ponce je bližší spolupráce mezi oblastmi umění i byznysu, nabídne v tomto mezidobí prostory divadla hostujícím projektům i dalším partnerům, kteří si obstarají propagaci a vše další. Divadlo sice nebude z finančních důvodů schopno zajistit v prosinci a na začátku ledna standardní program, ale jeho prostory budou využity pro spolupráci s uměleckými či jinými partnery. Zároveň je třeba zdůraznit, že se nejedná o pronájmy, což vzhledem k našim smluvním závazkům vůči zřizovateli ani nabízet nesmíme.“

Věřte také, že v Ponci po uvedenou dobu nikdo nebude zahálet, tým zaměstnanců bude pro své diváky připravovat řadu novinek, například v oblasti korporátní identity, budou i nové webovky, uvažuje se o zavedení nových možností, jak pohodlně získat vstupenky...

Ponec funguje více jak 10 let. Za tuto dobu divadlo podpořilo velké množství nezávislých tanečních projektů a napomohlo k etablování řady profesionálních tanečních umělců i skupin. Divadlo také trvale usiluje o revitalizaci svého nejbližšího okolí, s čímž nutně souvisí i otázka rozšíření jeho funkčního zázemí (prostory pro zkušebnu, sklady, kanceláře, rezidenční studia aj.). Ponec tím sleduje vizi divadla jako „Tanečního domu“ (v zahraničí docela běžné), tj. místa setkávání taneční i širší umělecké veřejnosti a divácké obce s přesahem ke komunitně orientované práci. Divadlo Ponec proto iniciovalo dialog s okolními organizacemi a veřejnou správou proto, aby se nehezké okolí divadla mohlo výhledově proměnit v přívětivou vstupní bránu Žižkova. Diskuze budou v příštích měsících pokračovat...

-mys-
[foto: Michal Novák]