Poutníci do Lhasy

Hra Matěje Dadáka má hodnotnou myšlenku, ale jako dramatický útvar je problematičtější. Příliš zašmodrchané zápletky, přemíra textu. Hra by potřebovala invenčnější režijní a dramaturgickou práci, aby byla dotažena do vyváženějšího a záživnějšího tvaru. Nepomáhá ani strohé scénické řešení a při předlouhé přestavbě ve druhé části se divákovi mohou nabízet pochybnosti, zda sedí v divadle 21. století. Nejsilnějším (inscenaci zachraňujícím) článkem je práce herců, kteří si poradili s mnohovrstevnatými charaktery. V převzaté hlavní roli se snad M. Dadák postupně dopracuje k větší přesnosti.

Pro mě ve výsledku spíše rozporuplné dojmy. Nenudil jsem se, svoji náležitou pozornost si hra dokázala docela dobře udržet, v závěru se pak podařilo vytvořit, i za přispění vhodně zvolené doprovodné hudby, velmi silnou atmosféru. Ale i tak za tím vším stále hlodá myšlenka "Proč to všechno?", význam a smysl tohoto sdělení mi bohužel trochu unikl. Obsahově je to vše zajímavě absurdní, to ano a možná ani více není třeba hledat. V každém případě jsou zde dobře napsané a ještě lépe zahrané charaktery všech postav. Asi nejvíce pak zaujme menší, ale o to výraznější, role I. Uhlířové. 65%