Divadlo DISK [katedra alternativního divadla]

Barunka Is Leaving

Premiéra: 13.4.2017
Dramaturgie: Boris Jedinák. Výprava: Mikoláš Zika, Klára Fleková. Hudba: Vratislav Šrámek & kol. Režie: Anna Klimešová.
Poslední uvedení: listopad 2018.
Autorská inscenace. „Jeden muž si vytkl za cíl zobrazit svět. Po léta zaplňoval prostor obrazy zemí, království, hor zálivů, lodí, ostrovů, ryb, místností, přístrojů, hvězd, koní a lidí. Krátce před smrtí si uvědomil, že ten složitý labyrint čar je vlastně obraz jeho tváře.“


inscenace již byla stažena z repertoáru

Divadlo DISK
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
76 %
76221000
Hodnocení redakce
Jiří Koula 70 %
Pavel Širmer 70 %

Volby

Hodnocení (24)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula  70 %
7.12.2018 | 1598 hodnocení
+ souhlasím
Něžné pohlazení, hřejivé jako panák na uvítanou, měkké jako babiččina duchna, výjimečné zastavení v čase a prostoru.
Pavel Širmer  70 %
20.6.2018 | 1836 hodnocení
+ souhlasím
Inscenační tým prostřednictvím obrazů připomíná, co jsme mohli zažívat v dětství. Obyčejné všední věci, které jsme třeba (po)zapomněli. Publikum je drobně zapojováno a vyzýváno ke spolupráci. Závěrečnou paměťovou hrou tým doslova trefuje hřebík na hlavičku. Některý divák může tvar považovat za banální, jiný si ale třeba vzpomene na konkrétní události svého života a ti senzitivnější se třeba dojmou. Pozoruhodný experiment jde svou vlastní cestou, což by se právě od absolventů KALD mělo očekávat.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
TheOne  60 %
22.1.2020 | 39 hodnocení
+ souhlasím
A pak že alternativní scéna nemůže dojmout. Podařilo se jim to dokonce dvakrát!
J.anek  70 %
14.2.2018 | 404 hodnocení
+ souhlasím
Vůně a chutě dětství. Krájení jablek. Babička. Pevné kontury vzpomínek se pomalu rozplývají a mizí. Paměť nás opouští. Ale není to neštěsti. Vždyť zatím ještě Rybana jede na koni a šátkem zamává. Pápápá. Milá a křehká inscenace, která příjemným způsobem pracuje a spolupracuje s divákem.
Camarido  80 %
25.10.2017 | 63 hodnocení
+ souhlasím
Příjemný styl vyprávění, přičemž netřeba tlačit na diváka patetickým projevem herce. Barvité konstatování faktu, jak je důležité udržovat si vzpomínky, a jak lítostivé je o vzpomínky přicházet. "Vzpomínky jsou jako cestička v lese, musí se prošlapávat, aby nezarostla."
Teufel  80 %
24.10.2017 | 71 hodnocení
+ souhlasím
Tahle inscenace diváka obklopí a ubytuje do své atmosféry. Strávil jsem celý ten čas s melancholickým úsměvem. Propojenost, klid, přesnost. Nic kolosálního, přestřeleného, patetického. Vlastně se o té inscenaci špatně mluví, je potřeba tam být a pocítit ji kolem sebe.
Martina Husáková  90 %
12.10.2020 | 12 hodnocení
Lilalovka  70 %
14.9.2020 | 18 hodnocení
Pan Kolpert  80 %
6.2.2020 | 112 hodnocení
Matěj Konečný  90 %
25.12.2019 | 152 hodnocení
Ester_L  80 %
22.12.2018 | 115 hodnocení
Artaud  70 %
14.10.2018 | 216 hodnocení
SakuL  70 %
18.9.2018 | 67 hodnocení
Doucha  90 %
25.8.2018 | 44 hodnocení
Dramaholik  60 %
11.5.2018 | 120 hodnocení
Martuska17  70 %
14.2.2018 | 59 hodnocení
Lisarah  80 %
20.11.2017 | 78 hodnocení
MarekLinhart  80 %
6.10.2017 | 152 hodnocení
Národosolsobě  70 %
7.6.2017 | 307 hodnocení
M.T.U.  90 %
4.6.2017 | 13 hodnocení
Radiator  80 %
26.5.2017 | 87 hodnocení
Nozka  70 %
22.5.2017 | 9 hodnocení
Sluha  70 %
22.5.2017 | 202 hodnocení
Vltava  70 %
25.4.2017 | 47 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.