Hráč

Režie Michala Hába dokáže být vše, na co si vzpomenete. Špinavá, expresivní, retrospektivní, hudební, nízkorozpočtová a hlavně nahá - a to hned dvěma aspekty. Za prvé přenáší odpovědnost představivosti na diváky. Za druhé je nahá v explicitním slova smyslu. A proč? Za účelem šokovat. Je otázkou, jak v dnešní době, kdy je na nás nastraženo nahé lidské tělo doslova na každém kroku i koutu internetu, dokážou šokovat a pobouřit neoděné pánské křivky. Dalibor Buš v hlavní roli je odvážný, jak v odhalování sebe sama, tak v komunikaci s hledištěm. Vyniká zejména ztvárněním člověka, který se zapadá do ruletového bahna stále více a hlouběji.

Díkybohu, že se na současné brněnské divadelní scéně dá ještě na něco chodit opakovaně.

Rouge et noir, pair et impair, manque et pass, zero!

Vynikající dramatizace Dostojevského, která je sice temná, ale zároveň blýskavá a třpytivá. Naprostá provokativní extáze. Neskutečný Buš, skvělá Hloužková a velmi podařená glosa i na stádnost společnosti.

Chvíli to trvalo, tedy trvalo to déle, než jen chvíli, ale postupně jsem tomu přicházel na chuť. Poselství ke mně nedoputovalo, i když se ho pro mě snažili v rámci představení polopaticky přelouskat, líbily se mi ale některé neotřelé režijní nápady (například hromadné ráchání hamižných příbuzných v bahně), líbila se mi hudba, píseň s ukulele a elektrickou kytarou byla světová, vždycky se mi líbí Simona Zmrzlá, líbila se mi oběť, kterou tomu přináší pan Buš. Vnímám to jako náročné představení pro herce i pro diváky.

Viz hodnocení uživatele Krisglas, rozhodně to byl intenzivní zážitek. (5.4.2019, Divadlo Archa)

uzasnej dalibor bus

Opakovaně hecovali publikum, že jsme měkký odejít. Tak jsem odešla. Teď ale nevím, jak to pokračovalo!!! :) Energie tak dobrých herců je potřeba jinde. Měli jít taky. Navíc se mi nelíbí, když mají starý programy a asi 4 herci jsou vyměnění, že nám neřeknou jejich jména (stačil by papír, nalepenej na stolku s programy). Režisér Hába je ale jinak geniální, to byla jen nějaká shoda okolností...

Představení, o kterém si nebudete jistí, zda se vám líbilo, ale rozhodně si ho budete pamatovat.

Provázek se definitivně zbláznil. Děsná slátanina, snaha šokovat nahým hercem mezi diváky a imitací pádu ze schodů Miloše Zemana. Z předlohy zůstává snad jen název

Úžasný spád, rychlé tempo a hlavně neskutečné nasazení Dalibora Buše.

Viděno dne 10.6.2019 - DHNP Brno:
+ tož ještě jsem neviděl zcela nahého herce pobíhat mezi
diváky a komunikovat s nimi. Pokus uvést diváka do rozpaků? Beru.
+ Dalibor Buš - všechna čest jeho výkonu
+ J. Kolařík krásně sóloval na kytaru
------------------------------------
- hlavní myšlenka mi pořád úplně nenaskakuje, asi se bude
muset vrátit Vl. Morávek...
- trošku dramaturgická i režijní slátanina
- fakt už v DHNP zlobí opakující se (zbytečná) uřvanost herců

Tak to byla jízda a především vynikajícího D. Buše. Za závěrečný kankán před ním smekám... Hra má zajímavý koncept a tempo. Rozhodně je odvážná - pojetím i některými scénami. Kolik tam zůstalo Dostojevského, těžko říct, případně to aspoň kompenzovalo opakování jeho jména. Líbila se mi scéna, hudba, herecké výkony a určitě ty různé režijní nápady.

Katarzní vyvrcholení a pocit, že jste taky jeden z hráčů se dostavil. Dost dobré!

Vítězství formy nad obsahem. Nahota na jevišti spíš než provokující mi přišla nevkusná. Ale když máme za dveřmi ty Vánoce, dávám milovanému Provázku 1 minus ;)

Super zážitek, i když velmi netradiční zpracování klasického díla...zatímco u knihy jsem občas měla pocit, že se ztratím ve jménech a v tom, kdo si od koho vlastně půjčuje, tak na Provázku je to jízda od začátku do konce :-) chvíli jsme si na styl zvykala, ale pak už jsem si to jen užívala.

Režie Michala Hába dokáže být vše, na co si vzpomenete. Špinavá, expresivní, retrospektivní, hudební, nízkorozpočtová a hlavně nahá - a to hned dvěma aspekty. Za prvé přenáší odpovědnost představivosti na diváky. Za druhé je nahá v explicitním slova smyslu. A proč? Za účelem šokovat. Je otázkou, jak v dnešní době, kdy je na nás nastraženo nahé lidské tělo doslova na každém kroku i koutu internetu, dokážou šokovat a pobouřit neoděné pánské křivky. Dalibor Buš v hlavní roli je odvážný, jak v odhalování sebe sama, tak v komunikaci s hledištěm. Vyniká zejména ztvárněním člověka, který se zapadá do ruletového bahna stále více a hlouběji.

Díkybohu, že se na současné brněnské divadelní scéně dá ještě na něco chodit opakovaně.

Rouge et noir, pair et impair, manque et pass, zero!

Vynikající dramatizace Dostojevského, která je sice temná, ale zároveň blýskavá a třpytivá. Naprostá provokativní extáze. Neskutečný Buš, skvělá Hloužková a velmi podařená glosa i na stádnost společnosti.

Chvíli to trvalo, tedy trvalo to déle, než jen chvíli, ale postupně jsem tomu přicházel na chuť. Poselství ke mně nedoputovalo, i když se ho pro mě snažili v rámci představení polopaticky přelouskat, líbily se mi ale některé neotřelé režijní nápady (například hromadné ráchání hamižných příbuzných v bahně), líbila se mi hudba, píseň s ukulele a elektrickou kytarou byla světová, vždycky se mi líbí Simona Zmrzlá, líbila se mi oběť, kterou tomu přináší pan Buš. Vnímám to jako náročné představení pro herce i pro diváky.

Viz hodnocení uživatele Krisglas, rozhodně to byl intenzivní zážitek. (5.4.2019, Divadlo Archa)

uzasnej dalibor bus

Super zážitek, i když velmi netradiční zpracování klasického díla...zatímco u knihy jsem občas měla pocit, že se ztratím ve jménech a v tom, kdo si od koho vlastně půjčuje, tak na Provázku je to jízda od začátku do konce :-) chvíli jsme si na styl zvykala, ale pak už jsem si to jen užívala.

Opakovaně hecovali publikum, že jsme měkký odejít. Tak jsem odešla. Teď ale nevím, jak to pokračovalo!!! :) Energie tak dobrých herců je potřeba jinde. Měli jít taky. Navíc se mi nelíbí, když mají starý programy a asi 4 herci jsou vyměnění, že nám neřeknou jejich jména (stačil by papír, nalepenej na stolku s programy). Režisér Hába je ale jinak geniální, to byla jen nějaká shoda okolností...

Představení, o kterém si nebudete jistí, zda se vám líbilo, ale rozhodně si ho budete pamatovat.

Provázek se definitivně zbláznil. Děsná slátanina, snaha šokovat nahým hercem mezi diváky a imitací pádu ze schodů Miloše Zemana. Z předlohy zůstává snad jen název

Úžasný spád, rychlé tempo a hlavně neskutečné nasazení Dalibora Buše.

Viděno dne 10.6.2019 - DHNP Brno:
+ tož ještě jsem neviděl zcela nahého herce pobíhat mezi
diváky a komunikovat s nimi. Pokus uvést diváka do rozpaků? Beru.
+ Dalibor Buš - všechna čest jeho výkonu
+ J. Kolařík krásně sóloval na kytaru
------------------------------------
- hlavní myšlenka mi pořád úplně nenaskakuje, asi se bude
muset vrátit Vl. Morávek...
- trošku dramaturgická i režijní slátanina
- fakt už v DHNP zlobí opakující se (zbytečná) uřvanost herců

Tak to byla jízda a především vynikajícího D. Buše. Za závěrečný kankán před ním smekám... Hra má zajímavý koncept a tempo. Rozhodně je odvážná - pojetím i některými scénami. Kolik tam zůstalo Dostojevského, těžko říct, případně to aspoň kompenzovalo opakování jeho jména. Líbila se mi scéna, hudba, herecké výkony a určitě ty různé režijní nápady.

Katarzní vyvrcholení a pocit, že jste taky jeden z hráčů se dostavil. Dost dobré!

Vítězství formy nad obsahem. Nahota na jevišti spíš než provokující mi přišla nevkusná. Ale když máme za dveřmi ty Vánoce, dávám milovanému Provázku 1 minus ;)

Úžasný spád, rychlé tempo a hlavně neskutečné nasazení Dalibora Buše.

Viz hodnocení uživatele Krisglas, rozhodně to byl intenzivní zážitek. (5.4.2019, Divadlo Archa)

Tak to byla jízda a především vynikajícího D. Buše. Za závěrečný kankán před ním smekám... Hra má zajímavý koncept a tempo. Rozhodně je odvážná - pojetím i některými scénami. Kolik tam zůstalo Dostojevského, těžko říct, případně to aspoň kompenzovalo opakování jeho jména. Líbila se mi scéna, hudba, herecké výkony a určitě ty různé režijní nápady.

uzasnej dalibor bus

Vítězství formy nad obsahem. Nahota na jevišti spíš než provokující mi přišla nevkusná. Ale když máme za dveřmi ty Vánoce, dávám milovanému Provázku 1 minus ;)

Opakovaně hecovali publikum, že jsme měkký odejít. Tak jsem odešla. Teď ale nevím, jak to pokračovalo!!! :) Energie tak dobrých herců je potřeba jinde. Měli jít taky. Navíc se mi nelíbí, když mají starý programy a asi 4 herci jsou vyměnění, že nám neřeknou jejich jména (stačil by papír, nalepenej na stolku s programy). Režisér Hába je ale jinak geniální, to byla jen nějaká shoda okolností...

Díkybohu, že se na současné brněnské divadelní scéně dá ještě na něco chodit opakovaně.

Rouge et noir, pair et impair, manque et pass, zero!

Vynikající dramatizace Dostojevského, která je sice temná, ale zároveň blýskavá a třpytivá. Naprostá provokativní extáze. Neskutečný Buš, skvělá Hloužková a velmi podařená glosa i na stádnost společnosti.

Režie Michala Hába dokáže být vše, na co si vzpomenete. Špinavá, expresivní, retrospektivní, hudební, nízkorozpočtová a hlavně nahá - a to hned dvěma aspekty. Za prvé přenáší odpovědnost představivosti na diváky. Za druhé je nahá v explicitním slova smyslu. A proč? Za účelem šokovat. Je otázkou, jak v dnešní době, kdy je na nás nastraženo nahé lidské tělo doslova na každém kroku i koutu internetu, dokážou šokovat a pobouřit neoděné pánské křivky. Dalibor Buš v hlavní roli je odvážný, jak v odhalování sebe sama, tak v komunikaci s hledištěm. Vyniká zejména ztvárněním člověka, který se zapadá do ruletového bahna stále více a hlouběji.

Představení, o kterém si nebudete jistí, zda se vám líbilo, ale rozhodně si ho budete pamatovat.

Viděno dne 10.6.2019 - DHNP Brno:
+ tož ještě jsem neviděl zcela nahého herce pobíhat mezi
diváky a komunikovat s nimi. Pokus uvést diváka do rozpaků? Beru.
+ Dalibor Buš - všechna čest jeho výkonu
+ J. Kolařík krásně sóloval na kytaru
------------------------------------
- hlavní myšlenka mi pořád úplně nenaskakuje, asi se bude
muset vrátit Vl. Morávek...
- trošku dramaturgická i režijní slátanina
- fakt už v DHNP zlobí opakující se (zbytečná) uřvanost herců

Provázek se definitivně zbláznil. Děsná slátanina, snaha šokovat nahým hercem mezi diváky a imitací pádu ze schodů Miloše Zemana. Z předlohy zůstává snad jen název

Chvíli to trvalo, tedy trvalo to déle, než jen chvíli, ale postupně jsem tomu přicházel na chuť. Poselství ke mně nedoputovalo, i když se ho pro mě snažili v rámci představení polopaticky přelouskat, líbily se mi ale některé neotřelé režijní nápady (například hromadné ráchání hamižných příbuzných v bahně), líbila se mi hudba, píseň s ukulele a elektrickou kytarou byla světová, vždycky se mi líbí Simona Zmrzlá, líbila se mi oběť, kterou tomu přináší pan Buš. Vnímám to jako náročné představení pro herce i pro diváky.

Katarzní vyvrcholení a pocit, že jste taky jeden z hráčů se dostavil. Dost dobré!

Super zážitek, i když velmi netradiční zpracování klasického díla...zatímco u knihy jsem občas měla pocit, že se ztratím ve jménech a v tom, kdo si od koho vlastně půjčuje, tak na Provázku je to jízda od začátku do konce :-) chvíli jsme si na styl zvykala, ale pak už jsem si to jen užívala.