Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, Pane

Hra mě moc neuchvátila ani napoprvé. Pochází z 90. let a nezestrála dobře. Např. otázka Nicka, zda Caitlin je ve skutečnosti mužem. Monolog I. Racka si zasloužil potlesk. Rodina je ale otravná. Děti mají mít lepší život, ale je jim vnucován osvědčený recept na štěstí. Povzbuzení Nunzia (Petr Kostka) je opravdovým pochopením i obětováním osobních potřeb pra/rodičů. Moudro, že Nick s vděčností za to, co mu jeho rodina dala, potřebuje vylétnout z rodného hnízda, aby tomuto svému bohatství dal smysl, se tříští, Nickovým stejně hektickým životem. Závěrečný smích Nicka a babičky než uvolňující, je jako zoufalé povzbuzení dvou "přeživších".

Tuto hru prostě miluju. Pardon, milovala jsem ji...

Kéž by takových her bylo více.....

Nádherné, přesvědčivé:-)

Stropnický umí režírovat!!! Hercům dávám 100%, jenom 90% dávám kvůli "kostrbatému" konci.

Hra se mi moc líbila, každého dojme i každého rozesměje. Hra má nadčasový ráz. Jen s koncem jsem nebyla moc spokojená.

Trochu kýč, ale tak krááásný!

Pro mě zážitek!

Hra mě moc neuchvátila ani napoprvé. Pochází z 90. let a nezestrála dobře. Např. otázka Nicka, zda Caitlin je ve skutečnosti mužem. Monolog I. Racka si zasloužil potlesk. Rodina je ale otravná. Děti mají mít lepší život, ale je jim vnucován osvědčený recept na štěstí. Povzbuzení Nunzia (Petr Kostka) je opravdovým pochopením i obětováním osobních potřeb pra/rodičů. Moudro, že Nick s vděčností za to, co mu jeho rodina dala, potřebuje vylétnout z rodného hnízda, aby tomuto svému bohatství dal smysl, se tříští, Nickovým stejně hektickým životem. Závěrečný smích Nicka a babičky než uvolňující, je jako zoufalé povzbuzení dvou "přeživších".

Tuto hru prostě miluju. Pardon, milovala jsem ji...

Kéž by takových her bylo více.....

Nádherné, přesvědčivé:-)

Stropnický umí režírovat!!! Hercům dávám 100%, jenom 90% dávám kvůli "kostrbatému" konci.

Hra se mi moc líbila, každého dojme i každého rozesměje. Hra má nadčasový ráz. Jen s koncem jsem nebyla moc spokojená.

Trochu kýč, ale tak krááásný!

Pro mě zážitek!

Stropnický umí režírovat!!! Hercům dávám 100%, jenom 90% dávám kvůli "kostrbatému" konci.

Kéž by takových her bylo více.....

Tuto hru prostě miluju. Pardon, milovala jsem ji...

Pro mě zážitek!

Nádherné, přesvědčivé:-)

Hra se mi moc líbila, každého dojme i každého rozesměje. Hra má nadčasový ráz. Jen s koncem jsem nebyla moc spokojená.

Trochu kýč, ale tak krááásný!

Hra mě moc neuchvátila ani napoprvé. Pochází z 90. let a nezestrála dobře. Např. otázka Nicka, zda Caitlin je ve skutečnosti mužem. Monolog I. Racka si zasloužil potlesk. Rodina je ale otravná. Děti mají mít lepší život, ale je jim vnucován osvědčený recept na štěstí. Povzbuzení Nunzia (Petr Kostka) je opravdovým pochopením i obětováním osobních potřeb pra/rodičů. Moudro, že Nick s vděčností za to, co mu jeho rodina dala, potřebuje vylétnout z rodného hnízda, aby tomuto svému bohatství dal smysl, se tříští, Nickovým stejně hektickým životem. Závěrečný smích Nicka a babičky než uvolňující, je jako zoufalé povzbuzení dvou "přeživších".