Legenda 997 (V+V)

65 %. Edukativní pásmo ze života sv. Vojtěcha, proložené písněmi s extrémně aktualizovanými texty a záměrně používanými jazykovými novotvary (reset, chat, vykérkovaný,...) a doplněné realistickým pohledem na bezbožný poživačný lid, tentokrát posunutým do současnosti. Vůbec to nedrží pohromadě. Naivní pseudolidové zobrazení se však postupně posouvá a jádro představení je v zásadě strhující a netriviální, až je příběh dovyprávěn zase s tou edukativní dikcí. Boleslavskému divadlu však vzdávám hold za odvahu takovou hru uvést, a v zásadě povedeně. Za to přidávám deset procent. (Online derniéra.)

Mně se tato inscenace velmi líbila. A patří mezi moje nejoblíbenější z repertoáru Mladoboleslavského divadla.

Strašně moc bych si přála, aby se takhle zpracovávala historie, když jsem ještě chodila do školy, protože to bych se pak na ty povinné vzdělávací akce i těšila. Nešlo jenom o ploché vyprávění o životě svatého Vojtěcha (M.Ligač). Inscenaci po celou dobu sledoval svatý Václav (Petr Mikeska), který naprosto trefně komentoval každou situaci a otevíral spoustu otázek. Moc mě potěšilo, že první diváci, kteří si na konci zahájili standing ovation byli očividně středoškoláci.

85 %

Inscenace jak z jiného světa; jak formou, tak obsahem. Na nějakou historickou akurátnost se tu nehraje, notoricky známé postavy jsou využívány ke komentáři současné společenské situace v českém prostředí - a přitom vůbec nemáte pocit, že by se nějak tlačilo na pilu, a všechno to dává smysl v rámci jejich vlastního poutavého příběhu. A na to, že jsem všechno, jen ne fanoušek muzikálů, tak tady jsem i ty písně brala jako přidanou hodnotu; asi i proto, že na sebe vůbec násilně nestrhávaly pozornost, ale jen velmi vhodně dokreslovaly až opojně působící atmosféru.

edit: Po třetím zhlédnutí navyšuji o 10%.
Nejspíš nebude překvapením, že nejsilnějším prvkem představení je právě ten muzikální. Perfektní atmosféra, skvostná živá hudba, skvělá choreografie, dobré texty, výborné duo V+V (jeden z mála případů, kde mi koncept hlavního hrdiny, jako průvodce dějem nevadí), zpěv Aleny Hladké a Malvíny Pachlové velmi potěší. Co však musím vytknout, je jedna konkrétní scéna, která svým "humorem" až moc okatě tlačí na pilu. Plně chápu její symboliku, ale pro mě zcela nabourala atmosféru příběhu.

65 %. Edukativní pásmo ze života sv. Vojtěcha, proložené písněmi s extrémně aktualizovanými texty a záměrně používanými jazykovými novotvary (reset, chat, vykérkovaný,...) a doplněné realistickým pohledem na bezbožný poživačný lid, tentokrát posunutým do současnosti. Vůbec to nedrží pohromadě. Naivní pseudolidové zobrazení se však postupně posouvá a jádro představení je v zásadě strhující a netriviální, až je příběh dovyprávěn zase s tou edukativní dikcí. Boleslavskému divadlu však vzdávám hold za odvahu takovou hru uvést, a v zásadě povedeně. Za to přidávám deset procent. (Online derniéra.)

Mně se tato inscenace velmi líbila. A patří mezi moje nejoblíbenější z repertoáru Mladoboleslavského divadla.

Strašně moc bych si přála, aby se takhle zpracovávala historie, když jsem ještě chodila do školy, protože to bych se pak na ty povinné vzdělávací akce i těšila. Nešlo jenom o ploché vyprávění o životě svatého Vojtěcha (M.Ligač). Inscenaci po celou dobu sledoval svatý Václav (Petr Mikeska), který naprosto trefně komentoval každou situaci a otevíral spoustu otázek. Moc mě potěšilo, že první diváci, kteří si na konci zahájili standing ovation byli očividně středoškoláci.

85 %

Inscenace jak z jiného světa; jak formou, tak obsahem. Na nějakou historickou akurátnost se tu nehraje, notoricky známé postavy jsou využívány ke komentáři současné společenské situace v českém prostředí - a přitom vůbec nemáte pocit, že by se nějak tlačilo na pilu, a všechno to dává smysl v rámci jejich vlastního poutavého příběhu. A na to, že jsem všechno, jen ne fanoušek muzikálů, tak tady jsem i ty písně brala jako přidanou hodnotu; asi i proto, že na sebe vůbec násilně nestrhávaly pozornost, ale jen velmi vhodně dokreslovaly až opojně působící atmosféru.

edit: Po třetím zhlédnutí navyšuji o 10%.
Nejspíš nebude překvapením, že nejsilnějším prvkem představení je právě ten muzikální. Perfektní atmosféra, skvostná živá hudba, skvělá choreografie, dobré texty, výborné duo V+V (jeden z mála případů, kde mi koncept hlavního hrdiny, jako průvodce dějem nevadí), zpěv Aleny Hladké a Malvíny Pachlové velmi potěší. Co však musím vytknout, je jedna konkrétní scéna, která svým "humorem" až moc okatě tlačí na pilu. Plně chápu její symboliku, ale pro mě zcela nabourala atmosféru příběhu.

65 %. Edukativní pásmo ze života sv. Vojtěcha, proložené písněmi s extrémně aktualizovanými texty a záměrně používanými jazykovými novotvary (reset, chat, vykérkovaný,...) a doplněné realistickým pohledem na bezbožný poživačný lid, tentokrát posunutým do současnosti. Vůbec to nedrží pohromadě. Naivní pseudolidové zobrazení se však postupně posouvá a jádro představení je v zásadě strhující a netriviální, až je příběh dovyprávěn zase s tou edukativní dikcí. Boleslavskému divadlu však vzdávám hold za odvahu takovou hru uvést, a v zásadě povedeně. Za to přidávám deset procent. (Online derniéra.)

Strašně moc bych si přála, aby se takhle zpracovávala historie, když jsem ještě chodila do školy, protože to bych se pak na ty povinné vzdělávací akce i těšila. Nešlo jenom o ploché vyprávění o životě svatého Vojtěcha (M.Ligač). Inscenaci po celou dobu sledoval svatý Václav (Petr Mikeska), který naprosto trefně komentoval každou situaci a otevíral spoustu otázek. Moc mě potěšilo, že první diváci, kteří si na konci zahájili standing ovation byli očividně středoškoláci.

Inscenace jak z jiného světa; jak formou, tak obsahem. Na nějakou historickou akurátnost se tu nehraje, notoricky známé postavy jsou využívány ke komentáři současné společenské situace v českém prostředí - a přitom vůbec nemáte pocit, že by se nějak tlačilo na pilu, a všechno to dává smysl v rámci jejich vlastního poutavého příběhu. A na to, že jsem všechno, jen ne fanoušek muzikálů, tak tady jsem i ty písně brala jako přidanou hodnotu; asi i proto, že na sebe vůbec násilně nestrhávaly pozornost, ale jen velmi vhodně dokreslovaly až opojně působící atmosféru.

85 %

edit: Po třetím zhlédnutí navyšuji o 10%.
Nejspíš nebude překvapením, že nejsilnějším prvkem představení je právě ten muzikální. Perfektní atmosféra, skvostná živá hudba, skvělá choreografie, dobré texty, výborné duo V+V (jeden z mála případů, kde mi koncept hlavního hrdiny, jako průvodce dějem nevadí), zpěv Aleny Hladké a Malvíny Pachlové velmi potěší. Co však musím vytknout, je jedna konkrétní scéna, která svým "humorem" až moc okatě tlačí na pilu. Plně chápu její symboliku, ale pro mě zcela nabourala atmosféru příběhu.

Mně se tato inscenace velmi líbila. A patří mezi moje nejoblíbenější z repertoáru Mladoboleslavského divadla.