Premiéry

Břitva. Muži vyhladí tvář – anebo ji pořeže, když se přitlačí příliš. Stejně nevyzpytatelná jsou i lidská obětí. Přirovnání Boženy Němcové k břitvě – závorka v názvu skutečně vybízí k přímé záměně, „dosaďte si namísto břitvy Němcovou“ – je však podstatně vrstevnatější metaforou. Děj hry je mimo jiné vymezen přeletem komety, jež nebe rozčísne jako chirurgický nůž. Analogicky této nebeské „vlasatici“ přehnala se před více než sto padesáti lety českou vlasteneckou společností Božena Němcová. A třebaže ji národní buditelé (zhusta ovšem ideologové-uspávači) opatřili přídomkem „největší česká spisovatelka“, věděli si s tímto „přírodním úkazem“ skutečně rady? A víme si s ním rady dnes? Všichni ji znají, ale kdy jste od ní naposledy něco četli? Femme fatale obrozenecké společnosti, matka čtyř dětí, autorka povídek i novel, sběratelka lidové slovesnosti, žena, která překonala svou dobu. Přivlastnili si ji ideologové komunistické propagandy, vznikla o ní řada filmů i literárních děl. Dnes nás vzrušuje hlavně její osobní život. Jedna z nejuváděnějších českých dramatiček Lenka Lagronová se na Boženu Němcovou snaží nahlížet optikou dneška, jako na umělkyni mimořádnou, ale v mnoha ohledech složitou. Není to životopisná hra o mrtvé autorce. Je to příběh o někom, kdo možná žije právě tady a teď. Původní text vznikl přímo pro Národní divadlo. Režisérem inscenace je Štěpán Pácl a do hlavní role byla obsazena Magdaléna Borová. Dále účinkují Taťjana Medvecká, David Prachař, Jan Hartl, Jiří Štěpnička, Alois Švehlík, Igor Orozovič, Martin Pechlát, Jana Preissová, Jana Boušková, Lucie Žáčková, Jana Janěková ml., Gabriela Mikulková, Klára Suchá a Jiří Konvalinka.

První společnou inscenací Barbory Hrzánové a Radka Holuba na jevišti Divadla Kalich je komedie uznávaného francouzského autora a komika Sébastiena Thiéryho Začínáme končit (v originále Le debut de la fin) v režii Lídy Engelové, s níž se Barbora Hrzánová v Divadle Kalich sešla již na komedii Každý den šťastný den!. Ve Francii velmi populární hra nabízí unikátní hereckou příležitost pro Barboru Hrzánovou, která ztvární jednu ženskou hrdinku, a přesto se jedná o dvojroli: hraje totiž nejen atraktivní ženu svého věku, ale také stejnou ženu tak, jak ji vidí její manžel, který je přesvědčený, že jeho manželka v poslední době příliš rychle stárne. Ale možná je za jejich manželským odcizením něco docela jiného... Francouzská komedie výstižně vypráví o vztazích mezi muži a ženami, o plynutí času, strachu ze stárnutí a ošklivosti, o (ne)schopnosti být spolu. Dále účinkují Radek Zima a v alternaci Jana Jiskrová, Miluše Hradská či Johanna Tesařová.

Na jeviště Slezského divadla Opava vtrhne mrazivý skandinávský vítr. Činoherní soubor představí divadelní adaptaci slavného dánsko-švédského filmu, natočeného podle zásad hnutí DOGMA 95, které vzniklo z podnětu režisérů Thomase Vinterberga a Larse von Triera. Film Festen (Rodinná oslava) z roku 1998 získal přes svůj provokativní charakter – nebo právě kvůli němu – mnohá ocenění, z nichž nejvýznamnější byla cena poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Po vítězném tažení světovými festivaly se začala ozývat divadla, nejprve z Německa, pak z Anglie, poté další a další. Česká premiéra se konala v roce 2005. Autory předlohy jsou dánský scénárista Mogens Rukov (1943–2015) a režisér Thomas Vinterberg (* 1969), přičemž původní námět vzešel od Vinterberga. Toho údajně inspiroval jeden rozhlasový rozhovor, ve kterém mladý muž mluvil o sebevraždě své sestry a rozhodl se s tímto traumatem vypořádat během narozeninové oslavy svého otce. Jde o příběh, jaký vlastně známe všichni: setkání na honosné rodinné slavnosti, kde je v atmosféře povinné zábavy každý z hostů ponořen do vlastních problémů. Autoři nechtěli vynechat žádnou z fází takového dne: příjezd hostů na místo, ubytování, oblékání a příprava na samotnou slavnost. Jídlo, přípitky, organizovaná zábava. Únava, noc a ráno, kdy je potřeba vystřízlivět a vrátit se zpět domů a do všedního života. Jenže po přiznání pravdy už žádný návrat není možný. V režii Romana Groszmanna hrají Martin Táborský, Michal Stalmach, Sabina Muchová, Daniel Volný, Hana Vaňková, Šárka Vykydalová, Tereza Bartošová, Martin Valouch, Jakub Stránský a Drahomír Ožana.

V Divadle ABC se odehraje světová premiéra hry "Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách". Hudební revue podle populárně-naučného knižního bestselleru manželů Peasových, která poradí, jak předcházet partnerským krizím, zdramatizoval a zrežíroval Miroslav Hanuš. Výsledkem má podle něj být vztahová revue, která by měla divákům ulehčit život, pomoci jim zorientovat se ve vztazích a zároveň je potěšit. Knihy manželů Peasových zkoumají rozdíly mezi myšlením mužů a žen a využívají přitom poznatky z oboru výzkumu mozku, z evoluční biologie, psychologie či sociologie. Ty pak předkládají humorným a čtivým způsobem čtenářům... Na jevišti uvidíte Jitku Smutnou, Zdeňka Velena, Lucii Pernetovou, Martina Písaříka, Jiřího Klema, Lukáše Jurka, Radima Kalvodu, Zbigniewa Kalinu, Petra Klimeše, Hanu Doulovou, Barboru Janatkovou, Veroniku Janků, Stanislava Lehkého a Veroniku Svojtkovou. V inscenaci nebudou chybět písně, živý orchestr a spousta humoru, který se však často dotýká věcí, jež ve skutečnosti příliš veselé nejsou...

Činoherní scéna Městského divadla Brno uvede hořkou hru proslulého současného britského dramatika. Dynamická ostrá komedie Malý rodinný podnik se odehrává v průběhu jednoho podzimního týdne v rodině podnikatele Jacka McCrackena, který je odhodlaný držet se svých pevných morálních zásad navzdory okolnímu zkorumpovanému světu. Jenže ne na dlouho. Pomalu začíná pronikat do reality tchánova podniku, jehož se stává šéfem a v němž se setkává se vším, co dosud odmítal. Je nucen pokusit se utajit jisté kompromitující materiály, zároveň zjišťuje, že jeho navenek ctná a spořádaná rodina je plná zlodějů a cizoložníků a nad mravními principy vítězí osobní zájmy a byznys. Hra je i přes dobu svého vzniku stále aktuální, o čemž vypovídá i fakt, že se v loňském roce do Národního divadla v Londýně s velkým úspěchem vrátila. Ayckbourn v ní totiž dokonale kombinuje humor se satirickým pozorováním světa, nabízí zarážející sondu rodinných vztahů a komická linie vrcholí v překvapivém mrazivém závěru. V režii Petra Gazdíka hrají Viktor Skála, Alena Antalová, Ladislav Kolář, Johana Gazdíková, Jan Brožek, Kateřina Marie Fialová, Igor Ondříček, Ivana Vaňková, Jakub Uličník, Evelína Studénková, Sára Venclovská, Jan Mazák a Alan Novotný.

Alkohol, sex a podivný společník. Cesty po hospodách, kabaretech, ale i spočinutí pod širým nebem ve volných krajinách. Baal je citlivý, talentovaný básník, ale i zločinec. Nenávidí pokryteckou společnost, a přece neumí žít bez ní. Okázale demonstruje svoji svobodu, a přitom propadá víc a víc do závislostí. A jde dál... do měst, do lesů, do hor. A za sebou nechává spoušť. Co bylo včera, neplatí. Alespoň doufá. A když jej dohání čas či výčitky, stačí se náležitě ožrat, prospat se a zase jít dál... A tu a tam i zpívat. Těžko říci, jestli je to jen svérázná roadmovie, nebo přímá cesta do pekel. Přitažlivost odvrácené strany talentu, ale i vzpoury proti konvencím. Napadne to každého, ale jen Baal to skutečně učiní... Svoji první celovečerní hru napsal světově proslulý dramatik Bertolt Brecht ve svých dvaceti letech. Prudkou, nespoutanou, bezohlednou. A poté pár let pracoval na verzích, které mu byla divadla ochotna uvést... Ve Studiu Švandova divadla v titulní roli uvidíte Davida Punčocháře. Dále hrají Jacob Erftemeijer, Marek Pospíchal, Eva Josefíková, Martina Krátká, Marta Dancingerová, Barbara Lukešová, Miroslav Hruška, Tomáš Červinek a Tomáš Pavelka. Režíruje Marek Němec.

Divadelní adaptace knihy Študáci a kantoři, která je známá především díky slavným a diváky tolik milovaným filmům Martina Friče. Herci a herečky navléknou podkolenky, uvážou si kravaty a naškrobí límečky, aby se spolu s diváky plni odhodlání vzdělávati se vrátili do školních lavic. Študácká duše je ale pořád stejná a nepřátelský učitelský sbor už se staví do šiku. O velké přestávce se budou dít věci! Přidejte se k nám, ale rychle... než zazvoní! Divadlo Petra Bezruče tedy volí odlehčený titul, o jehož populárnosti asi není pochyb. V inscenaci se představí téměř celý soubor DPB, tedy Lukáš Melník, Michal Sedláček, Ondřej Brett, Vojtěch Říha, Norbert Lichý, Jakub Burýšek, Sarah Haváčová, Pavla Gajdošíková, Markéta Matulová, Dušan Urban, Milan Cimerák, Marcela Čapková, Markéta Haroková, Kateřina Krejčí, Michal Weber a Filip Kapusta. (Zejména Norbert Lichý se představí v nečekané roli.) Režíruje Janka Ryšánek Schmiedtová, jež pracuje se známou dramatizací, kterou kdysi vytvořila Hana Burešová pro Středočeské divadlo Kladno a jež byla následně přenesena i do dalších divadel (Labyrint, Divadlo v Dlouhé, Městské divadlo Brno).

Velkolepá francouzská komedie se vším, co od francouzské komedie publikum očekává! Kdo se těší na sérii fraškovitých situací odvíjející se z milostného trojúhelníku, tvořeného krásnou ženou mezi dvěma muži, bude mile zaskočen zjištěním, že svému milovanému manželovi nasazuje krásná Josefina parohy ne jen tak s kdekým, ale rovnou s jeho milovaným mladším bratrem. Kdo si rád pochutná na nekorektním francouzském žertování na účet čackého četnictva, přijde si na své, když zjistí, že oním zaslepeným paroháčem je místní vrchní strážmistr César. Koho baví budoárové politikaření veseloher z napoleonských časů, potěší se tím, že komedie je situována do začátku 19. století a obnovené monarchie, do času, kdy se ovšem s vojskem mstivě vrací císař Napoleon z vyhnanství na Elbě. A tak se ve frašce plné převratů střídavě zmocňují moci královský komisař a císařský plukovník, dožadující se vždy loajality místního četnictva, kabátů k převlekům se málem nedostává. Jen Napoleon, žel, zůstane za scénou, nemáme pro něj dost velkého herce. Ještě jste nedostali chuť na něco tak pikantně francouzského? Pak tedy vězte, že ne nadarmo má hra věhlasného moderního francouzského komediografa podtitul Francouzská kuchyně. Vaří a jí se v ní prakticky od začátku a recept na místní specialitu – nadívaného holuba á la concoyotte podráždí vaše chuťové buňky právě tak bezpečně, jako tato převratná komedie převratů vaši bránici. Hrají Václav Vydra, Tereza Bebarová, Ondřej Brousek, Pavel Nečas, Václav Svoboda a Otakar Brousek ml. Inscenci režíruje Daniel Hrbek, který se s touto komedií před patnácti lety setkal již na prknech svého domovského Švandova divadla.

„Dobře - tak neležíte, a místo toho ustavičně poletujete sem a tam jako mouchy, jenže jaký to má smysl?“ Divadlo v Dlouhé uvede v české premiéře dramatizaci proslulého Gončarovova románu Oblomov. Stojí za ní režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek (s použitím překladu Libora Dvořáka). Citlivý a až dětsky upřímný Oblomov odmítá přijmout pravidla uspěchaného světa, založeného na sobectví a přetvářce, a nechce s ním ani zápasit. Svou vědomou nečinností klade horečné lidské aktivitě znepokojivé otázky po jejím smyslu. Titulní postava Gončarovova románu dala jméno vlastnosti nebo stavu člověka neschopného činu, utíkajícího se do snu. Pojem „oblomovština" je dnes známý na celém světě a Oblomov se stal hrdinou z galerie nejslavnějších literárních postav, jakými jsou Hamlet, Don Quijote, Don Juan či Švejk. Titulní roli Ilji Iljiče Oblomova hraje Michal Isteník z Městského divadla Brno, který v Divadle v Dlouhé několikrát hostoval se svým domovským divadlem, naposledy jako Čičikov v Mrtvých duších v režii Hany Burešové (za tento herecký výkon získal Cenu Thálie). V dalších rolích uvidíte Veroniku Lazorčákovou, Tomáše Turka, Jana Medunu, Evu Hacurovou a Jana Vondráčka.

Divácky vděčná komedie o tom, kdo je vlastně blázen. Celosvětově úspěšná komedie australského dramatika (irského původu) Louise Nowry stírá hranici mezi tím, co je vlastně normální a co ne. Hra vás zavede do prostředí psychiatrické léčebny a zároveň nabídne možnost nahlédnout do divadelního zákulisí. Mladý nezkušený režisér totiž jako svou první práci dostane za úkol režírovat hru v prostorách místního psychiatrického ústavu. Ve vyhořelém divadelním sále chtějí klienti léčebny nazkoušet operu, ačkoli nikdo neumí hrát, natož zpívat, a jejich chování režiséra nejednou přivede do svízelné situace. Jak nakonec představení dopadne, uvidíte v Divadle Rokoko. Režisér Pavel Khek do role bojácného režiséra obsadil Michaela Vykuse, novou posilu souboru MDP. V dalších rolích uvidíte Pavla Juřicu, Ninu Horákovou, Veroniku Gajerovou, Aleše Bílíka, Dianu Šoltýsovou, Radima Madeju nebo Michala Balcara, Oldřicha Víznera, Stanislavu Jachnickou, Tomáše Novotného a Henrietu Hornáčkovou.

Tato komedie o noční dámské návštěvě v bytě pro staré mládence, kam dámské návštěvy v žádném případě nesmějí, je divákům důvěrné známá z legendárního divadelního i filmového zpracování Jiřím Krejčíkem. Divadlo pod Palmovkou se však jako první české divadlo vrátilo k původnímu originálnímu textu O'Caseyho hry The Bedtime Story. Hru nově přeložil Jiří Josek. Půvabná komedie pozdní noci a brzkého rána plná nejpodivnějších zápletek i osobité „náměsíčné“ poezie je vystavěna po vzoru klasických situačních komedií. Její děj se točí kolem vskutku klasického mužského problému, jak nejlépe dostat cizí ženu ze své postele. Dotýká se však také témat pokrytectví, nezbytnosti porušování některých pravidel, falešné morálky a nejrůznějších podob omezenosti. Je také mimořádně výstižnou komediální studií odvěkého souboje mezi mužem a ženou, jehož pomyslný vítěz bere vše... účinkují Jan Hušek, Lenka Langová, Radek Valenta, Marcela Nohýnková, Magdalena Wronková a Pavel Skřípal. K režii byl přizván Nikolaj Penev, který se žánru komedie věnuje soustavně a programově.

Známý příběh o narození, životě i smrti Ježíše Krista vypráví tato maďarská rocková opera z roku 1991 neobvyklým pohledem. V centru veškerého dění zde stojí Marie, Ježíšova matka. Tématem se tak stává její osobní bolest a utrpení z těžkého údělu, kterým je její syn pověřen, ale také nekonečná mateřská láska a oddanost. V roce 1992 bylo dílo uvedeno na Nové scéně v Bratislavě v režii Jozefa Bednárika, kde zaznamenalo fenomenální úspěch dvě stě padesáti repríz, a inscenace tak stála na počátku slavné muzikálové éry v Československu. Od té doby se Evangelium o Marii, které vedle nesmrtelného příběhu nabízí i krásné melodie, hrálo v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Itálii i na Islandu a nyní se tedy konečně dostává i na Hudební scénu MdB. V režii Stanislava Slováka účinkují Radka Coufalová nebo Markéta Sedláčková nebo Martina Severová (Marie), Ondřej Studénka nebo Jozef Hruškoci (Ježíš), Petr Štěpán nebo Dušan Vitázek (Jan), Andrea Zelová nebo Barbora Remišová nebo Kristína Vrecková (Mladá Marie), Jiří Mach nebo Petr Drábek (Josef), Jakub Zedníček nebo Stanislav Slovák (Herodes) a řada dalších.

Divadelní adaptace nejslavnějšího románu Borise Viana. Nevšední milostný příběh nejen pro notorické snílky napsal autor již v roce 1947, větší proslulost však Pěna dní získala až v šedesátých letech a od té doby už její čtenářská přitažlivost nepolevila, umístila se dokonce na desátém místě v žebříčku sta nejdůležitějších knih dvacátého století. Nechte se s námi okouzlit surreálnými výlety do fantazie, touhou, jazzem, láskou, světem obráceným naruby i přítomností v prchavém okamžiku. Pojďte hledat a nacházet humor, ironii, nadpřirozeno, přátelství, sen, krásno, hořkost, absurditu, bezstarostnost a smysl života. Objevte fantaskní Paříž a v ní svět plný charakterních myšek i měnících se pokojů. Bohatý mladík Colin vlastní krásný byt a dokonalého šéfkuchaře. Jeho o něco chudší přítel Chick zase neúnavně sbírá a šíří dílo filosofa Jeana Sol-Partra. A miluje svou Alise. Colin zase miluje Chloe. Ta však po svatbě onemocní zvláštní nemocí. V plicích ji vykvete leknín. Léčí se velmi obtížně...a musí mít kolem sebe stále spoustu květin... Užijte si s nimi jízdu po vlně vlastní fantazie a touhy! Účinkují Miroslav Zavičár, Marie Poulová, Jan Sklenář, Marta Zaoralová, Jiří Zapletal, Natálie Holíková, Ondřej Malý a David Smečka. Inscenace je další z dílny režijního dua SKUTR.

Renomovaný francouzský autor Francis Veber, který je mimo jiné podepsán pod jedním z největších komediálních hitů Blbec k večeři, tentokrát napsal bravurní společenskou komedii, která si velice chytře pohrává s lidskými předsudky a animozitami (nejen na pracovišti). Ve sledu zábavných scén a vypointovaných dialogů předvádí, jak snadno lze změnit pohled na druhého člověka, jak rychle se šíří a nabalují „zaručené“ informace. A ukazuje, že často vše závisí hlavně na tom, jak dobře dokážeme hrát svou veřejnou roli. François Pignon, plachý a nevýrazný účetní v továrně na prezervativy, je jednoduše smolař: manželka se s ním rozvedla, jeho čtrnáctiletý syn s ním nemluví a ke všemu ho ještě chtějí vyhodit z práce. Snad by i spáchal sebevraždu, kdyby ho včas nezadržel jeho nový soused, bývalý podnikový psycholog. Ten mu poradí senzační trik, jak si své místo udržet. Žádná solidní firma si přece nedovolí dát padáka zaměstnanci s homosexuální orientací, neboť by mohla být nařčena z nekorektnosti. Že Pignon není gay? Nevadí! Dokonce ani nemusí měnit své chování. Pokud se podaří takovou „kachnu“ mezi zaměstnanci dostatečně rozkřiknout, začnou se jinak chovat oni sami. A z šedé úřednické myši se v tu ránu stane obletovaný a pro firmu nepostradatelný člověk... V hlavní roli se představí Jaromír Nosek. Dále hrají Jan Vlasák, Petr Motloch, Martin Kraus a Máša Málková. Inscenaci připravil režisér Jiří Seydler.

Pět mladých mužů v nejisté situaci, v níž jde skutečně o život. Vojáci na konci dlouhého válečného konfliktu v džungli tichomořského ostrova ohroženi tušeným nepřítelem, jehož nebezpečnost zvyšuje jejich vlastní strach. Podřízení, kteří ztratili velitele a zápasí mimo jiné mezi sebou i o autoritu, která by je bezpečně vyvedla z možného obklíčení. Dramatická etologická studie sleduje chování jedince a skupiny v nejistotě a prověřuje lidskou přirozenost, civilizovanou sociálními konvencemi a spoutanou vojenskými řády, rychle erodujícími v neznámém prostředí vitálně bující tropické přírody. Džungle se probouzí i v hrdinech dramatu. Smočkův Piknik se stal zakládajícím textem, jehož inscenováním se ustanovil roku 1965 Činoherní klub. Hra zde byla uváděna - se změnami v obsazení a s přerušením způsobeným normalizační cenzurou - téměř čtvrt století. Dočkala se také řady zahraničních nastudování. Výjimečné herecké příležitosti a nároky textu, který nevyžaduje vnější hereckou charakterizaci, ale rozžívá se úměrně herecké schopnosti osobitě a jaksi sám za sebe a ze sebe tematizovat jednání postavy, jsou příležitostí pro režiséra Davida Šiktance a pětici mladších členů pánského hereckého souboru DnV (Jiří Maryško, Daniel Bambas, Denny Ratajský, Michal Novotný, Marek Holý).

Divadelní spolek Kašpar na scéně Divadla v Celetné uvádí (retro)komedii o mnoha podobách lásky, kde nikdo není tím, kým být se zdá, ale když ho miluješ, není co řešit!!! Albert nebo Albína, Jadwiga nebo Jakub, Stanley nebo Simonetta,Fahrenheit nebo Celsius… a není to vlastně jedno?!? AŤ ŽIJE SVOBODA a ROVNOPRÁVNOST! Chcete recept, jak se zbavit splínu? Chcete návod, jak překonat strach? Krajková tanga, vrstva očních stínů, večerní šaty, boty na jehlách... Hru scénáristy a dramaturga Vladimíra Fanty přiravil režisér Filip Nuckolls. Účinkují Adrian Jastraban, Matúš Bukovčan, Aleš Petráš, Miloslav Tichý, Pavel Lagner, Milena Steinmasslová, Šárka Vaculíková, Kryštof Pokorný a Václav Werner Kraus.

Vrcholné drama Josefa Topola se odehrává na konci masopustního veselí. Nekončí však jen masopust s průvodem maškar, ale také socialistická kolektivizace vesnice. O politiku ale v této nové inscenaci tolik nejde. Podstatné jsou především mezilidské vztahy ve všech svých rovinách a otázky, které se po generace opakují. Sledujeme souboj jedince se společností ve vypjaté chvíli, čili nahlížíme do běžného lidského života. Vždyť jsme jak součástí společnosti, tak především sebou samými. Tajemník přijíždí, aby pomohl přesvědčit posledního soukromého rolníka Krále, aby pochopil nové hodnoty a vstoupil do společného družstva. Ale nejde zde přeci jen o jednoho Krále, ale o tradiční hodnoty společnosti jako takové, o poměřování (lidských) hodnot! Boj o ně dotváří v přímém zrcadlivém propojení s realistickým příběhem symbolická rovina masopustních maškar – obě roviny, alegorická i reálná, jsou pak symbioticky srostlé v jednu. Přičemž se hloubka příběhu spojuje s precizností autorova užitého jazyka. Josef Topol se nikdy nezabýval malými situacemi, jeho hry vypovídají o světě ve velké hloubce a šíři, a tedy mají stále svoji platnost a má hluboký smysl se jimi inscenačně zabývat. Josef Topol jedním z největších dramatiků, které české divadlo kdy mělo. Současnou podobu básnickému dramatu o ohroženosti přirozených lidských hodnot vtiskl režisér Břetislav Rychlík. V inscenaci se představí téměř celý ansámbl Východočeského divadla: Jana Ondrušková, Josef Láska, Martin Mejzlík, Petr Borovec, Jindra Janoušková, Milan Němec, Zdena Bittlová, Josef Pejchal, Jan Musil, František Švihlík, Alexandr Postler, Veronika Macková, Ludmila Mecerodová, Jiří Kalužný, Ladislav Špiner, Tomáš Lněnička, Radek Žák, Martina Sikorová a další.

Maximilien Aue nikdy neexistoval. Druhá světová válka ano... Rozsáhlý román (čítající na 900 stran) amerického autora Jonathana Littella vyšel poprvé v roce 2006 a okamžitě se stal velkou literární událostí. Fiktivní paměti Maximiliena Aueho zachycují s nebývalou otevřeností, přesností a historickou věrností osudy jednoho mladého, dobře zajištěného, vzdělaného a víceméně „slušného esesáka“, který se stal masovým vrahem. Silný a dramatický příběh plný nadšení, oddanosti, ukrývané sexuální touhy, přátelství, ale i chladné a syrové racionality, citové vyprahlosti či nejrůznějších vnitřních běsů odhaluje s děsivou názorností obrovské nebezpečí číhající za určitých okolností na kteréhokoliv člověka. Oněmi laskavými bohyněmi z názvu jsou totiž míněny lítice, které v řecké mytologii pronásledují provinilce… Román Jonathana Littella je právem považován za jedno ze stěžejních děl současné světové literatury. Nyní se jeho velmi zdařilá dramatizace (Daniel Majling, který je v současné době kmenovým dramaturgem Slovenského národného divadla) poprvé ocitá na českém jevišti. V nelehké hlavní roli se představí Jan Teplý ml. Dále hrají Ondřej Volejník, Ondřej Veselý, Stanislav Šárský, Tereza Dočkalová, Ivana Wojtylová, Zuzana Slavíková, Zdeněk Kupka, Martin Hruška, Ivan Jiřík a Tomáš Dianiška. Režie se ujal Michal Lang.

Velká část letošní sezony je v činohře Národního divadla Brno zasvěcena divadelním oslavám původně nedramatických děl. Nejinak tomu bude i v případě divadelní adaptace legendárního románu. Petrolejové lampy jsou příběhem o fatálním střetu mučivé touhy a odzbrojujícího strachu. O sňatku mezi příbuznými i o tom, že největším lidským hrdinstvím je umět přijmout svůj osud. Základní devizou inscenace, jež vstoupí na jeviště Mahenova divadla, bude nejen nová scénická adaptace, vzešlá z pera sehraného tvůrčího tandemu ředitele Národního divadla Brno a režiséra inscenace Martina Glasera a dramaturgyně Olgy Šubrtové, ale především sugestivní herecké výkony Hany Tomáš Briešťanské (Štěpka Kiliánová) a Martina Siničáka (Pavel Malina). V dalších rolích účinkují Vladimír Krátký, Martin Sláma, Zdeněk Dvořák, Marie Durnová, Roman Blumaier, Jakub Šafránek, Jana Štvrtecká, Drahomíra Hofmanová, Annette Nesvadbová, Jan Grygar, Pavel Doucek a David Kaloč.

Mladičká Uršula v sebeobraně či v afektu zabije svého nevěrného manžela. Po odpykání trestu se vrací na svobodu, svět kolem se tváří jakoby nic, ale ona ví, že v ní se mnohé změnilo. Morálně i materiálně zdecimovaná malá vesnice nemůže bystré a racionální ženě nabídnout rozlet. Uršula se nemůže zbavit tíhy svého zločinu a jako nepokorná kajícnice v sobě nepřestává hledat stopu čehosi čistého, dobrého a nenarušeného, něčeho, co se nazývá Bohem. Novodobá Faidra, která je sama sobě obhájcem i soudcem. V divadelní adaptaci knihy jednoho z nejosobitějších slovenských spisovatelů druhé poloviny 20. století se na Provázku představí Pavel Zatloukal, Naďa Kovářová, Vladimír Hauser, Dalibor Buš, Tereza Marečková, Pavlína Vaňková, Ondřej Jiráček, Ivana Hloužková, Jakub Rek, David Janík, Růžena Dvořáková, Simona Zmrzlá, Martin Donutil, Ondřej Kokorský, Adam Mašura a Vanda Klestilová. Režíruje Jan Antonín Pitínský.