Premiéry

Kultovní soubor Teatr Novogo Fronta připravuje pod vedením své umělecké šéfky Iriny Andreevy novou premiéru. Projekt Too Close To The Sun je příběhem o ženě a hudbě a zaobírá se otázkou, zda je talent a láska k umění pro umělce darem nebo prokletím. Dokáží okamžiky umělecké tvorby vyvážit nekonečné chvíle trýznících pochyb? Planoucí pochodeň v srdci často spálí svého nositele i jeho blízké. Osamělá zpověď o životě mezi vzletem a pádem. Hudebně-taneční inscenace inspirovaná životy geniálních umělců přináší niterný pohled do emocionální krajiny duše, odhaluje skrytá zákoutí i křehkou rovnováhu existence. Ústřední postavou nového projektu je žena/zpěvačka/umělkyně, kterou potkáváme v mezní životní situaci. Hlavní role se ujala herečka a zpěvačka Irena Kristeková. S dramaturgií a režií asistuje Radim Vizváry. Na jevišti se dále objeví tanečník Jan Bursa, stepař, choreograf a spoluzakladatel projektu Wings, a samozřejmě autorka konceptu, scénáře i režie Irina Andreeva. Premiéra i reprízy proběhnou ve Studiu ALTA.

Nemilosrdný politický kabaret Tomáše Svobody a Ondřeje Formánka se divákům představí v nové podobě, omlazený o aktuální události. Odvážný divadelní projekt, který od listopadu minulého roku vyvolával na Nové scéně Národního divadla, v divadelním prostoru La Fabrika a na mimopražských zájezdech ovace i vztek diváků - ale i široké veřejnosti a známých osobností, kteří ho nikdy neviděli - bude v dubnu 2014 uveden s řadou zcela nových (a leckdy velmi překvapivých) zápletek a situací, reagujících na současné události z politického života. Postava Miloše Ubu bude i nadále neomaleným nafoukancem věčně opilým mocí, zkrátka sympaťákem, který padl do oka 54,8% českých voličů, figurou volně inspirovanou slavným Otcem Ubu ze série divadelních grotesek Alfréda Jarryho. Tentokrát však Miloš potká mimořádně silné spoluhráče... Nová inscenace Svobodova a Formánkova „divadelního občasníku“ bude uvedena pod názvem Miloš Ubu II aneb Bude líp, ne?. Hrát se bude La Fabrice. Partnerem inscenace je Divadlo pod Palmovkou.

Divadlo X10 ve Strašnickém divadle uvede další českou premiéru současné hry. Repertoár rozšíří hra Scratch! německého dramatika Lutze Hübnera. Název hry je označením zvukového efektu, kdy DJ prudce zastaví hrající desku. Při neopatrné manipulaci tak ale může desku poškrábat. Nejen desky, ale i postavy hry si odnášejí své šrámy. Odysea DJe Jörga začíná na opuštěném nádraží a z cesty venkovského kluka do vysněného Berlína se stává cesta, na které se hraje o život. Nebo na které si někdo hraje s Jörgovým životem. Každé setkání se stává osudovým a každá trať má svou výhybku. Všichni jsme někdy stáli na nástupišti. Každý z nás někdy vystoupil. Nebo nastoupil. V režii Viktorie Čermákové uvidíte Václava Marholda, Annu Císařovskou, Šimona Krupu a Tomáše Krejčíře.

Podle hry George Bernarda Shawa Pygmalion vznikl jeden z nejslavnějších muzikálů, který v roce 1956 zazářil na Broadwayi a brzy poté se dočkal také filmového zpracování. Dokáže zarputilý profesor fonetiky Henry Higgins z ženského úkazu, jímž je svérázná a nezkrotitelná květinářka Líza Doolitlová, přetvořit tento neotesaný kámen, jenž se svou mluvou, vystupováním a chováním stane zářícím květem ve vyšší společnosti? Vyhraje tak sázku, kterou uzavřel s přítelem, plukovníkem ve výslužbě Pickeringem? Krásné role ve slavné muzikálové komedii si zahrají Kateřina Liďáková nebo Markéta Kalužíková (Líza Doolitlová), Radovan Král (Henry Higgins), Luděk Randár (Plukovník Pickering), Radoslav Šopík (Alfred Doolitle) a Jana Tomečková (Paní Higginsová). Dále účinkují Romana Julinová, Pavel Vacek, Helena Čermáková, Jan Leflík, Roman Blumaier, Gustav Řezníček, Marta Bačíková, Eva Daňková, Pavel Leicman, Rostislav Marek, Tomáš David, Petra Králová, Marek Příkazký, Josef Koller, Jana Drgová, Patrik Francl, Radim Bánovský, Lukáš Borik a Tomáš Smetana. Režíruje Zdeněk Dušek.

Také Východočeské divadlo sáhlo po hře, která úspěšně dobývá jeviště po světě i u nás a podle které vznikl nejúspěšnější film roku 2010 ověnčený mnoha cenami, včetně čtyř Oscarů. Hra podle skutečných událostí nepostrádá typický britský humor na téma vysoké politiky a sugestivním způsobem prezentuje osobní drama a hledá smysl lidského poslání na půdorysu královského údělu v moderním světě. Po smrti otce – anglického krále Jiřího V. – a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. je princ Bertie, který se potýká s vadou řeči, nečekaně korunován králem Jiřím VI. Země stojí na prahu II. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Králova žena Alžběta (budoucí královna matka) domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem Lionelem Loguem, který má krále zbavit nepříjemného hendikepu. Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády i Winstona Churchilla král překoná koktání a pronese zásadní řeč, která inspiruje a spojí anglický lid a posílí jeho národní sebevědomí. V hlavních rolích uvidíte Martina Mejzlíka, Jiřího Kalužného a Petru Janečkovou. Režisérem inscenace je Petr Novotný.

Novou pohádku na Velké scéně HDJ pro malé i velké diváky připravil ve své vlastní dramatizaci režisér Jiří Ondra, umělecký šéf pražského Divadla D21. Vybral si klasickou pohádku Boženy Němcové o princi, který se vypravil do světa a jako němý sluha „Bajaja“ si dokázal získat srdce princezny i utkat se s drakem... Pohádka o Bajajovi je pohádkou o hrdinství bez velkých gest a slov, o tom, že i všemi vysmívaný a opovrhovaný „outsider“ může být "velký člověk" - velký duchem a srdcem, ne svým postavením a mocí. Jen přátelství, láska a pokora mohou být klíčem k vítězství a pravý hrdina se neohání zbůhdarma mečem, ale především musí překonat sám sebe. Bajaja v sobě nese poselství, že záleží na člověku samém, k jakému cíli ho jeho cesta dovede. Hrají Lukáš Matěj, Lenka Schreiberová, Zdeněk Dryšl, Richard Vokůrka, Tereza Otavová, Milan Šindelář, František Mitáš a Ondřej Šípek.

Soubor činohry Jihočeského divadla uvede v Malém divadle svou předposlední premiéru této divadelní sezony - komedii Louis a Louisa. Režie komedie německých autorů D. Gieselmanna a K. Schumachera se ujal režisér Ivan Krejčí, umělecký ředitel Komorní scény Aréna v Ostravě. Hra si všímá groteskního sváru mezi charitativní teorií a praxí. Adopce na dálku je stále častější i u nás, ale jen málokdo si dokáže představit, že by jej „jeho“ adoptované dítě z třetího světa přijelo navštívit, jak se to stalo rodině z naší hry. Všechny kulturní a společenské rozdíly se rázem vyostří a veškerá ušlechtilost bere za své při obraně vlastního „životního prostoru“. Xenofobní nálady pak ožijí v celé své hrůznosti. Karla Tremmela, otce zmíněné rodiny, jenž před adoptovaným vetřelcem uteče do rodinného sklepa, bude hrát Roman Nevěčný a jeho ženu Miu Jaroslava Červenková. Jejich dceru Louisu, která v novém členu rodiny nalezne opravdové zalíbení, si zahraje Tereza Vítů. Jejího ctitele Thea, jemuž nastalá situace překazí dlouhodobě budovaný vztah, bude hrát Jiří Suchý z Tábora a konečně adoptovaného Louise Tomáš Drápela. Autorem scénografie je Milan David, který s režisérem Ivanem Krejčím nespolupracuje poprvé. Jde o skutečně sehranou dvojici, která se v tomto případě nechala inspirovat tzv. fortifikační architekturou. Scénu bude tedy tvořit jakýsi sklepní bunkr, kam se otec rodiny přestěhoval a odkud prostřednictvím kamer sleduje, co se děje v jeho domě.

Penzion pro vysloužilé operní umělce je poslední štací někdejších pěveckých virtuózů, Cissy,Wilfa a Reggieho. Příchod jejich bývalé kolegyně, slavné sopranistky Jean, která byla krátký čas Reggieho manželkou, rozvíří jinak poklidnou hladinu jejich životů. Plán zazpívat na tradičním koncertu k výročí narození Verdiho kvartet z Rigoletta je ohrožen. Přenesou se bývalí přátelé přes někdejší neshody a zášť? Podaří se jim sladit v zájmu hudby své odlišné povahy? Lze aspoň na chvíli zastavit čas a vzkřísit zašlou slávu? V křehké hře s velkou dávkou typicky britského humoru se dojemně, ale bez laciného sentimentu, hovoří o lidech, kteří možná už mají produktivní věk za sebou, ale neztrácejí touhu žít, vůli něco udělat a hlavně snít. Laskavá komedie současného britského dramatika a oscarového scénáristy Ronalda Harwooda o umění stárnout a nesmrtelnosti ducha. Podle divadelní hry natočil v roce 2012 Dustin Hoffman film. Maggie Smith byla za roli Jean nominována na Zlatý globus. V režii Petra Slavíka hrají Jana Švandová, Veronika Freimanová, Rudolf Hrušínský a Zdeněk Žák.

Čtyři rozdílné dívky touží být bohyněmi, ale zatím jsou spíš tak trochu buchty. Začínající zpěvačka snažící se prorazit biblickým popem, nadaná psycholožka, jejímž prokletím je její krása, trenérka fitness, co se snaží vyposilovat si mozek z hlavy, a zapálená kuchařka nade vše zbožňující lokální suroviny. Co se stane, když se rozhodnou jít si za svými sny? Bude to napínavé, překvapivé, ale hlavně k popukání. Současnou českou crazy komedii dramatika Petra Kolečka, spoluautora úspěšných seriálů Čtvrtá hvězda nebo Okresní přebor, též řady divadelních her, se studenty JAMU připravil režisér Stano Slovák. Hrají Natálie Tichánková, Nikol Kotrnetzová, Barbora Chrenková, Kateřina Falcová, Pavel Režný, Štěpán Kaminský, Jiří Ressler, Marek Ouda, Martin Tlapák a Radim Kopecký. Hraje se na scéně Divadla na Orlí.

Geisslers Hofcomoedianten, soubor původem z Kuksu, uvádějí Valdštejna, muže původem ze sousedních Heřmanic; vojáka, politika, podnikatele a akcelerátora českého baroka. Příběh jedince, který se vlastními silami dostal na české poměry nebývale vysoko, příběh císaře, který možná mohl být zrazen a příběh koně, který to všechno viděl. Posaďte se s GH do hospody! Kdo toho nejvíc vypije a kdo to nakonec zaplatí? Čas se krátí a masopust se blíží! Kdo už má dost? Geisslerovský Valdštejn vznikl na základě barokního textu – vůbec prvního dramatu zabývající se jeho osudem – Tragédie Albrechta z Valdštejna od Henryho Glapthorna z roku 1640. Geisslers Hofcomoedianten se na základě mnoha historických materiálů a dostupných divadelních her snažili scénicky parafrázovat rozporuplné skutky Albrechta z Valdštejna. A jeho poslední životní etapu zmapovat podrobněji. Celá inscenace se odehrává v prostředí venkovské hospody v období masopustu, kde se scházejí pravidelní štamgasti a kam přichází cizinec Valdštejn, který naprosto změní poklidný stereotyp hospody. Na pozadí hospodských šarvátek se odvíjí velké dějinné události... V inscenaci se můžete těšit i na nové členy souboru Vladimíra Polívku a Dominika Linku, ale také na tváře, které už z Geisslerů znáte, jako Václava Chalupu, Bartoloměje Veselého, Aleše Pospíšila, Alenu Bazalovou a Martina Bohadla v titulní roli Valdštejna. Režíruje Petr Hašek. Inscenace bude pravidelně uváděna na malé scéně Divadla ABC.

Patnáct let po premiéře úspešné Černošské pohádky přichází Jiří Vyšohlíd s dalším etnickým výletem. Po návštěvě černého kontinentu se tentokrát vydáme za Velkou louži, nikoli ovšem do časů, kdy tamnějšímu kraji vládly kolty a westernoví hrdinové, nýbrž do doby dávno před tím, než první námořník někde v Atlantiku špatně odbočil a dorazil do domnělé Indie. Tehdy totiž zdejší „indiáni“ ješte žili po svém a po svém si také vyprávěli podivuhodné příběhy. Třeba ten o muži, který se tolik toužil odlišit od ostatních a znamenat více než oni, že přemluvil šamana, aby ho naučil něco neslýchaného. Kouzlo, díky kterému mohou oči opustit hlavu… Pojďme se společne podívat, co z takové smělosti muže vzejít, a zároveň tak aspoň na chvíli opusťme náš strřdoevropský dvorek, kde se to jen hemží Hloupými Honzy, draky a princeznami. Zkusme se tam někde v prérii na věčný souboj dobrého a zlého podívat jinýma očima. Indiánští vypravěči pohádek si totiž ve své moudré prostotě a přímočarosti nic nekomplikují. Nepotřebují ani ježibaby, ani černoknežníky, ba ani čerty, protože dobře vědí, že ten nejtěžší boj si musí vybojovat každý uvnitř sebe sama. Nakonec i ta zvířata tu mluví ne proto, že jsou pohádková, ale protože je to zkrátka normální. Stačí jen naslouchat…jim, přírodě, sobě. Hrají Ivana Bílková, Johana Vaňousová, Pavel Černík, Dušan Hřebíček a Jiří Vyšohlíd.

Hned poté, co zahájil své působení v pozici uměleckého šéfa komedií 39 stupňů, připravuje Mikoláš Tyc v BURANTEATRu další inscenaci – českou premiéru současného německého dramatu Létající dítě Rolanda Schimmelpfenniga, který je zřejmě nejhranějším současným německým dramatikem a hvězdný status, který získal po mimořádném úspěchu Arabské noci (2001) stále upevňuje. Působil jako rezidenční dramatik několika německých divadel, v poslední době spolupracuje s vídeňským Burgtheatrem, kde sám režíroval tři světové premiéry svých her – Zlatý drak, Peggy Pickitová vidí boží tvář a Létající dítě. A právě posledně zmíněná se teprve dva roky po světové premiéře dočká v BURANTEATRu v překladu Petra Štědroně premiéry české. Šestice herců předvádí, vypráví a komentuje příběh jednoho listopadového večera, kdy se v blíže nespecifikovaném velkoměstě koná lampionový průvod. Světýlka září do tmy, děti se radují, učitelky ustaraně přihlížejí, dole v podzemí tři dělníci razící tunel dumají o urychlovači částic a nahoře na věži shlíží zvoník povýšeně na hemžení nepatrných tvorů pod sebou. Do chvíle, než se mu na zábradlí zvonice usadí létající dítě... Podle dramaturga Jana Šotkovského je příběh Létajícího dítěte skoro erbenovskou tragédií, kdy je drobný přestupek proti řádu – dvojí pokus o nevěru, vlastně spíš jen pomyšlení na ni – krutě potrestán. Ale kým vlastně? U Erbena to víme, u Schimmelpfenniga už ne. Navíc je tento příběh náhody s osudovými důsledky zarámován básnickým vylíčením moderního velkoměsta, kde do sebe lidské osudy navzájem narážejí jako částice v tom urychlovači v Cernu, o němž se ve hře tolik mluví... Pro BURANTEATR, který vždycky pracoval spíše s psychologickou či komediální dramatikou, představuje navíc Létající dítě vykročení mimo vyšlapané cesty. Šest herců je na začátku mnohem spíš sborem nebo chórem, až postupně se z něj vydělují jednotlivé postavy a postavičky a zase v něm zpátky mizí. Jde vlastně o zrod divadla z vyprávění – herci střídavě hrají postavu, komentují ji a vypráví o ní, několik herců si předává jednu postavu jako štafetový kolík. Občas ve vypjatých momentech Schimmelpfennig jako by přehrává situaci zpomaleně, kdy tři herci zopakují po sobě skoro tentýž text, ale s různými důrazy. Stejně tak si herci neustále pohrávají s různými žánry, od poetického popisu, přes ironické zlehčení, komediální nadhled až k jímavým baladickým polohám. Tou šesticí herců budou Kateřina Dostalová, Kateřina Falcová, Magdaléna Tkačíková, Igor Dostálek, Jaroslav Matějka a Lukáš Rieger.

Na jeviště Moravského divadla vstupuje dánský princ Hamlet. Při psaní tragédie Hamlet vycházel William Shakespeare ze starodávného skandinávského příběhu Ur-Hamlet, jak jej kolem roku 1200 sepsal dánský kronikář Saxo Grammaticus. Slavný alžbětinský dramatik a básník na vzniku hry pracoval od roku 1599 do roku 1602, přičemž Hamlet se stal jedním z nejdelších a rovněž nejpopulárnějších Shakespearových dramat. Vedle nespočtu divadelních inscenací se Hamlet dočkal také řady filmových adaptací. Inscenaci Shakespearovy tragédie režíruje umělecký šéf souboru činohry Michael Tarant, který staví na názoru, že není nutné Hamleta vnějšími způsoby aktualizovat. Titulní postavu ztvární Petr Kubes. Režisér vycházel z překladu Martina Hilského, k výraznějším úpravám textu (kromě tradičních škrtů) nedošlo. V roli Ofélie alternují hostující herečky Lucie Končoková a Anna Stropnická. Hamletovou matku Gertrudu ztvární Naděžda Chroboková-Tomicová, strýce Claudia si zahrají Jiří Nebenführ a hostující Josef Vrána. Postavu Prvního herce nabídl režisér Tarant Ivo Kubečkovi, který před pětatřiceti lety v poslední olomoucké inscenaci Hamleta ztvárnil titulní roli.

Novinka Divadla Na zábradlí Šílenství je detektivka s prvky „filmu noir“, ve které není nic takové, jak se na první pohled zdá. Šílenství, vykloubenost, pomatenost aneb Co se děje v hlavě odepsaného detektiva, který se stále snaží najít první stopu zločinu. Hotelové haly, opuštěné noční ulice, nehostinné veřejné prostory…, tím vším se plouží detektiv, který tuší, že za vším se schovává znamení a skrytý význam. V roli tak trochu opotřebovaného detektiva se představí Leoš Noha. Rolí hotelových poslíčků, famme fatale, podezřelých týpků a jiných podvratných živlů se zhostí Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Jiří Vyorálek, Ladislav Hampl, Ivan Lupták a Štěpánka Pencová. S prvky detektivek drsné školy a filmu noir si pohrává režisér Jiří Havelka, který ve svých autorských hrách vždy zkoumá možnosti divadelního časoprostoru, tvorby divadelní iluze a zdůrazňuje jedinečnost divadla jako nástroje přímé komunikace. Jiří Havelka hledá novou roli pro divadlo ve věku virtuálních médií a nalézá ji především v síle imaginace, respektive v nárocích na divákovu tvůrčí schopnost obrazotvornosti. Jeho inscenace často leží na pomezí činoherního a alternativního, až pohybového či výtvarného divadla. Svou divadelní práci od začátku zaměřuje na kolektivní improvizaci jako metodu tvorby originálních autorských inscenací.

Divadlo Broadway uvede muzikálovou komedii o vzniku prvního hříchu a mnohdy marném odolávání svodům ďábla. Muzikál, na jehož vzniku se podílí řada zkušených tvůrců, je zárukou vtipného pohledu na známé téma. Scénář napsal na motivy libreta Haliny Pawlowské scenárista a režisér inscenace Zdeněk Zelenka. Scénická hudba i přes 30 písní, které v tomto muzikálu zazní, jsou dílem Bohouše Josefa, texty k písním psal v této umělecké oblasti debutující Boris Pralovszký, velice náročnou choreografii připravila Leona Qaša Kvasnicová, kostýmy navrhnul úspěšný kostýmní výtvarník Roman Šolc. Popravdě řečeno, kdyby se muzikál zabýval jen "stvořením světa", k vystavění více jak dvouhodinového představení by to sotva stačilo, takže úplné novinky se divák dočká v druhé půlce muzikálu, kdy se Adam s Evou, ale i Lucifer s anděly a čerty, ocitnou v současnosti. Charaktery i cíle postav zůstávají stejné, jen kostýmy se zásadně liší, z čertů se stali všehoschopní džentlmeni, z Lucifera mocný elegán, z čertice bohatá dáma, která v nejvyšších patrech tahá za nitky. A Bůh miluje čisté duše dvou milenců Adama a Evy, tuláků, kteří se toulají světem a užívají si svobody. Není divu, že právě o tyto duše usiluje ďábel, i současným milencům Adamovi a Evě slibuje radosti pozemské, a to od bohatství a nejrůznějších požitků a rozkoší až po moc. Divák tak může i v současnosti sledovat věčný boj mezi dobrem a zlem, tedy mezi nebem a peklem, mezi Luciferem a čistými dušemi, které jsou do pekla lákány, a to za jistých podmínek, pochopitelně. Ty svody ďábelské jsou i dnes velice silné, Lucifer výměnou za duše nabízí kdeco a bohatství zařídí obratem, jak říká, stačí mu jen jeden jediný podpis na smlouvě o poskytnutí duše... Pozemské bohatství a užívání si naplno všech radostí, byť pomyslných, ale pak posmrtná služba peklu - těžká volba, že? Je zcela jedno, zda tuhle volbu řeší mladí hrdinové před tisíci či sto lety, anebo jako v našem příběhu jsou před ni postaveni právě dnes, v naší poněkud hodnotově zmatené současnosti. A jak se současní Adam s Evou rozhodli? V hlavní roli Evy se můžete těšit na Michaelu Horkou nebo Markétu Procházkovou. Do role Adama obsadil režisér Zelenka dva herce, kteří mají výjimečné nadání nejen herecké, ale jsou i skvělí zpěváci a tanečníci - Martin Písařik a Michal Slaný. Herecky vděčnou roli Pánaboha přijali pánové Josef Laufer a Ladislav Frej, roli Lucifera psal autor přímo pro rockera Josefa Vojtka, který se bude alternovat s dalším skvělým zpěvákem a hercem Tomášem Traplem. Dětské role Kaina a malého anděla byly po náročném konkursu svěřeny čtyřem dětem, které už mají s vystupováním v muzikálech zkušenosti - Filip Antonio, Dominika Elischerová, Natalie Grossová a Tomáš Ringer. Výrazně komediální postava růžového anděla byla obsazena Jakubem Šlégrem, v dalších rolích této situační komedie, ve které je láska podrobována přímo ďábelským nástrahám, vystupuje celá řada dalších známých zpěváků a herců, například Michaela Dolinová, Dita Hořínková, Lukáš Langmajer či Josef Vágner.

Komické divadelní zápletky s převleky a dvojím životem postav bývají oblíbeným námětem frašek a situačních komedií. Ale zpěvohra? Pokusil se o to vynikající slovenský dramatik Ľubomír Feldek, když z původní proslulé operety F. Hervého, H. Meilhaca a A. Millauda "Mam´zelle Nitouche" z roku 1883 vytvořil hudební komedii s názvem Utíkej, Nituško! Jaké to je, když kostelní varhaník je ve skutečnosti utajeným operetním autorem, matka představená majorem, poručík subretou a klášterní schovanka operetní divou, jste ve Slováckém divadle mohli vidět už v roce 1988, kdy se hudební komedie dočkala úspěšných 45 repríz. V režii Igora Stránského tak nestárnoucí komedie bude představena v novém hávu po 25 letech. A těšit se opět můžete na skvělé komické i brilantní pěvecké kreace! Hrají Tomáš Šulaj, Klára Vojtková, Martin Vrtáček, Jiří Hejcman, David Vacke, František Procházka, Petr Leška a další.

Jeden z nejvýznamnějších dramatiků současnosti Martin McDonagh nám ve své hře přibližuje život na tvrdém irském venkově. Konkrétně na těžce dostupném ostrově Inishmaan v roce 1934. Činí tak s velkým porozuměním, citlivě, ale zároveň s výrazným nadhledem a černým či groteskním humorem. Zajímají ho především zdejší postavy se všemi svými zvláštnostmi. V McDonaghově pojetí se vyznačují značnou originalitou a neopakovatelností. V popředí jeho zájmu pak stojí Mrzák Billy, který jako každý člověk touží být milován a respektován takový, jaký je. Ze zdejší společnosti se ale nevymyká jen svým fyzickým hendikepem – na rozdíl od ostatních se rozhodne vykročit z životního stereotypu a pokusí se splnit si svůj velký sen. Věčné čtení knih, poslouchání tetiček nebo ustavičné sledování krav hodlá vyměnit za dobrodružnou cestu daleko za obzor svého rodného ostrova... McDonaghovu hru Východočeské divadlo uvedlo již v září 2012, ale pouze formou scénického čtení v cyklu Herecká dílna. Po této pozitivní zkušenosti se tvůrci rozhodli na hře dále pracovat, již jako na plnohodnotné inscenaci a začlenit ji do hlavního repertoáru. Inscenace bude hrána na Malé scéně ve dvoře.

Ani když Arthur Miller hru v roce 1949 napsal (a získal za ni Pulitzerovu cenu), netušil, jak se stane aktuální počátkem 21. století. Všichni dnes žijeme na dluh. Ale kdo ho splatí? Naše životní pojistka? Neuvízněte v chapadlech hypoték, úvěrů a výhodných půjček jako se to stalo Willy Lomanovi, v jedné z nejlepších her minulého století. Život nelze žít na dluh. Přijďte společně prožít příběh plný touhy po štěstí, lásce, fungující rodině - pro kterou je Willy ochoten udělat cokoliv. Slavnou hru možná znáte z TV obrazovek s Dustinem Hoffmanem, v Čechách ji proslavil Karel Höger. Mladoboleslavskou inscenaci režíruje Pavel Khek, který do hlavní role obsadil Petra Bucháčka. Dále hrají Karolina Frydecká, Aleš Petráš, Václav Šanda, Hanuš Bor, Petr Halíček, Ivo Theimer, Lucie Matoušková, Karel Vlček, Eva Reiterová, Veronika Soumarová, Dagmar Teichmannová a Michal Kopčan.

Známá hra velkého alžbětince ze sklonku 16. století bývá označována za romantickou komedii. Tomu však odpovídá jen jedna dějová linie – téměř pohádkový příběh Bassaniových námluv a sňatku s belmontskou dědičkou Porcií. Druhou základní zápletkou je příběh lakotného židovského lichváře Šajloka – ten v sobě nese zárodek tragédie msty. Nenáviděný a nenávidějící Šajlok se mstí za to, čeho se mu vrchovatě dostává od křesťanských bližních – za jejich každodenní nenávist, opovržení a vysmívání. Mezi tyto křesťany patří i benátský kupec Antonio; půjčí si od Šajloka peníze, aby se jeho přítel Bassanio, který své jmění promrhal, mohl ucházet o bohatou Porcii. Půjčku však Šajlok nezatíží lichvářským úrokem, nýbrž smluvně stvrzenou podmínkou: nevrátí-li Antonio peníze v termínu, má Žid právo požadovat libru masa vyříznutou z libovolné části Antoniova těla. Antonio vskutku půjčku včas nesplatí, a lichvář je neústupný. V proslulém soudním duelu nakonec chytrá Porcie, převlečená za soudce, vymyslí právnickou kličku, která Antonia zachrání a Šajloka naopak málem připraví o krk, v každém případě však o majetek i o čest. Hra plná zvláštních paradoxů a zrcadlení, hra, která vyvolává nejednu otázku. Je Žid Šajlok krvelačný lichvář, který nemilosrdně žádá libru masa z těla svého protivníka, anebo nešťastná oběť křesťanské nenávisti, oběť, která jen oplácí stejnou mincí a strhává masku všeobecného pokrytectví? A co krásná a bohatá Porcie, o jejíž ruku se hraje v tajemné zkoušce se třemi skříňkami – je příkladem slitovnosti a milosrdenství, kterého se na Šajlokovi dovolává, anebo v roli falešného soudce tvrdou vyjednavačkou, která bez mrknutí oka připraví člověka o jeho vlastní důstojnost? Proč naše činy zanechávají trpkou pachuť? Shakespearova hra je z dnešního pohledu vysoce „politicky nekorektní“ - ale vůči komu vlastně? Roli Šajloka bude hrát Boleslav Polívka, Antonia pak Petr Štěpán, Porcii Svetlana Janotová. Znepokojivě aktuální klasická komedie v režii Stanislava Moši bude uváděna na Hudební scéně MdB.

Jedna z vrcholných Shakespearových komedií, která stále láká divadelníky i diváky. Mnohokrát předtím zpracovaný příběh o dívce, kterou její nápadník pro zlou pomluvu zavrhne, rozšířil dramatik o svébytné pásmo ironických milenců Benedika a Beatricie a absurdně groteskní pásmo přiblblých strážníků, díky nimž paradoxně příběh dospěje k šťastnému rozuzlení. Rozličné podoby lásky, otázky zdání a skutečnosti, falešné či pravé identity, pomluva, která může vést ke zničení jednoho člověka a jiná zas ke štěstí druhého, to jsou hlavní témata této nadčasové hry. Nejvíce se však zapsala do srdcí diváků milostným zápolením dvojice Benedika a Beatricie, kteří svým odmítavým namlouváním, inteligencí, vtipem a citovou bohatostí převyšují své slavné předchůdce Kateřinu a Petruccia ze Zkrocení zlé ženy a mohou se v ní poznat i mnozí dnešní mladí „singles“... V režii Hany Burešové hrají Helena Dvořáková, Marek Němec, Jan Meduna, Jan Vondráček, Klára Sedláčková-Oltová, Miroslav Hanuš, Tomáš Turek, Vlastimil Zavřel, Jiří Wohanka, Malvína Pachlová nebo Denisa Pfauserová, Marie Turková, Filip Cíl, Martin Veliký, Čeněk Koliáš, Michaela Doležalová a další.