Premiéry

Divadelní přepis kultovního filmu Idioti dánského filmaře Larse von Triera se dočká uvedení ve Švandově divadle na jeho velké scéně. Příběh o partě lidí, kteří se královsky baví hrou na mentálně postižené, aby tak šokovali všechny druhy měšťáků, svatoušků a snobů, tu připravuje mladá a oceňovaná režisérka Anna Petrželková společně s dramaturgyní Martinou Kinskou. V hlavní ženské roli uvidíme Kláru Cibulkovou. V roli Karen se stane novou nájemnicí krásné vily na předměstí Kodaně, kde postupně proniká do pravidel čím dál divočejší zábavy, z níž už ale možná není úniku… Z dalších stálic smíchovské scény se do hledání „idiota v sobě“ pustí Petra Hřebíčková, Filip Čapka, Zuzana Onufráková, Martina Krátká, Patrik Děrgel, Marek Pospíchal a další. Jako jejich vůdce Stoffer se ke Švandům po delší pauze vrací hostující Luboš Veselý. Těšit se můžeme i na zajímavou scénografii v podobě průhledné severské vily, která je střídavě bydlištěm, akváriem i vězením, proměnlivé kostýmy a také na filmové projekce, které Idioty na divadelních prknech doprovodí.

HaDivadlo uvede premiéru třetí inscenace z dramaturgického cyklu Hrdinové a monstra /mladá krev a staré kosti/. V režii hostující Petry Tejnorové a jejího tvůrčího týmu se tak divákům představí naskrz přeškrtnutý Sen noci svatojánské, nejhranější Shakespearova komedie, která se v pojetí režisérky Tejnorové mění v cestu do světa posedlosti, podvědomí a sexu. Důležité je téma fyzičnosti, tělesnosti a mystiky v začarovaném lese. V lese, kde zapomenete, kdo a co jste, muž či žena, lidé, zvířata... Shakespearova hra Sen noci svatojánské bývá často interpretovaná jako výpravná romantická férie. Pro režisérku Petru Tejnorovou je však Shakespearova hra v různých překladech (Jiří Josek, Martin Hilský, Zora Jesenská) výchozí inspirací pro autorsko-režijní kreaci, která zkoumá téma hry za hranicemi textu (jak naznačuje zvolený škrt názvu) a také za hranicemi klasického činoherního pojetí, za hranicemi žánrů. V žádném případě nejde o znásilnění Shakespeara, jedná se jen o jiný přístup k textu. Škrt v názvu vystihuje přístup, tato inscenace chce jít za slova, aby se slova mohla v pravý moment vrátit... Účinkují Marie Ludvíková, Simona Peková, Erika Stárková, Cyril Drozda, Jan Grundman, Marián Chalány, Miloslav Maršálek, Jiří M. Valůšek a Miroslav Kumhala.

Umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek v další premiéře atakuje opět titul světové dramatiky! Po Figarově svatbě a Richardu III. si to tentokrát „vypije“ legendární příběh veronských milenců. A máte se na co těšit. V naší inscenaci je nesmiřitelnost totiž nejen rodová, ale i rasová a sociální. Ty rodiny se nesnášejí tolik, že je proti tomu Váš vztah se sousedy jen pivoňkové víno... Budete mít pocit, že sledujete starou černobílou televizi značky Orava... Zapomeňte na převrácené popelnice, proříznuté pneumatiky, otrávené jezevčíky či anonymy posílané na Městský úřad – tady to bude boj až po samu mez... a ještě kus za ni... Nebude to West - ale pořádná česká East side story, v níž gádžové s romáky neznají bratra! A kdo na vás tedy čeká? Na straně romského klanu Monteků je to Romeo v podání Vojtěcha Dvořáka, jeho rodiče Jiří Zapletal a Lenka Loubalová a kamarádi Merkucio (Jan Vápeník), Benvolio (Matěj Anděl) a Džaja (Marta Zaoralová). Exkluzivní českou rodinku Kapuletových reprezentují Julie (Marie Poulová) a její rodiče Jan Sklenář a Martina Nováková. Nechybí samozřejmě ani Chůva (Kamila Sedlárová), bohatý nápadník Paris (Lubor Novotný), kněz a kurátor Vavřinec (Jiří Panzner). Dále uvidíte Helenu Plecháčkovou jako policistku Mirandu, Jakuba Tvrdíka jako Tybalta, Tomáše Lněničku jako Samsona, Marii Kleplovou jako dealerku Lokustu a několik Men in black i Men in white v podání chlapců z divadelní techniky. Podle Williama Shakespeara a s použitím překladu Martina Hilského hru napsal a režíruje David Drábek.

Pinterova komorní hra Zrada konvenuje jedné z hlavních dramaturgických linií Činoherního klubu, totiž anglosaské dramatice,v níž má soustavnou zálibu režisér Ondřej Sokol. Tentokrát hru nejen režíruje, ale sám se také obsadil do jedné ze tří rolí. A protože další dvě role svěřil Kateřině Lojdové a Martinu Fingerovi, lze předpokládat, že se vzhledem k povaze intimního tématu pustil záměrně na třaskavou půdu, prosátou dramatickou látkou i vlastní empirií všech zúčastněných protagonistů. Ve hře je možná důležitější vše, co se neřekne a je zamlčeno. Pod zdánlivě banálními dialogy to bublá a vře. Zrada je hra o dlouhodobých vztazích, o milostném propadnutí a následném vystřízlivění, o běžícím čase, během kterého se intimní vztahy mechanizují, vytrácí se touha i fantazie a z mileneckého opojení se stává každodenní (manželská) rutina. Ale je to také hra o zraněném přátelství a o šílené přetvářce. Je to hra o zradě nevěře, lži. Tedy o lásce.

Lorcova Yerma je v českém divadle známá pod názvem Pláňka. Dějem Lorcovy Yermy je soužití manželského páru na španělském venkově, kterému se nedaří mít dítě. Yerma, manželka Juana, je spalována touhou po dítěti, které je pro ni jediným smyslem života. Je to postava Juana, která do hry přináší cosi záhadného. Muž, který nechce mít dítě, chce žít se svou ženou v pokoji a míru. Tento postoj přirozeně vyvolává velký konflikt nejenom v manželském páru, ale také ve společnosti, která nemilosrdně odsuzuje jakékoliv odchýlení od tradic manželského svazku. Lorcova hra není jen tragédií bezdětné ženy, ale i muže který není schopný přiznat svou identitu. Ve hře se zrcadlí Lorcův život, ale především život nás všech. Není to však jen tragédie, básnické obrazy přírody a mateřství prosvětlují celý příběh. Režie dramatu se ujal jeden z nejvýznamnějších současných českých operních režisérů Jiří Heřman, pro něhož je tato básnická španělská hra činoherním režijním debutem. Titulní roli ženy toužící po dítěti ztvárňuje Dana Verzichová, jejího manžela Juana Pavel Oubram. Třetí roli v milostném trojúhelníku zahraje charismatický Jan Hušek. V dalších rolích se objeví téměř celý soubor činohry JD a několik hereckých hostů.

Přestože Východočeské divadlo Pardubice disponuje převážně činoherním souborem, na jeho repertoáru se pravidelně objevují i muzikálové tituly.Petr Novotný ve Východočeském divadle již nastudoval nejen řadu úspěšných muzikálů, ale i mnoho činoherních her. Jeho poslední režií je však opět z oboru hudebně-dramatického divadla a je jí inscenace slavného CABARETU z autorské dílny tvůrců Chicaga Johna Kandera, Freda Ebba a Joea Masteroffa. Cabaret patří k muzikálům, které se vymykají střednímu, zábavnému proudu a mají umělecký přesah. Jeho téma je stále atraktivní a jistě má co říct i dnešnímu divákovi, i když se odehrává v roce 1931. Do Berlína, města kypícího životem, přijíždí mladý americký spisovatel Clifford Bradshaw, aby psal, studoval a poznával svět. Průvodkyní se mu stává kabaretní zpěvačka Sally Bowles, se kterou naváže milostný románek. Magicky ho proto přitahuje i kabaret, který je místem, kde se lidé baví, zároveň je však i metaforou pro svět, v němž se klaunství a absurdita staly základním životním principem. A počáteční pocit svobody a nevázanosti nemůže Clifforda nechat lhostejným před plíživým nástupem falešných idejí i stále stupňujícím se vlivem Hitlerovy NSDAP. V hlavních rolích se představí Martina Sikorová jako Sally Bowles, Ladislav Špiner coby Kabaretiér a Josef Pejchal, který ztvární Clifforda Bradshawa.

Region Moravské Kopanice na pomezí Česka a Slovenska má svá dramatická tajemství. Doposud si v něm lidé uchovávají osobitý životní styl, který se vůbec nepodobá městskému. Román Kateřiny Tučkové probudil nezvyklý zájem o tento region. Upozornil nás na pozoruhodné ženy, o nichž se hovořilo pomalu už snad jen mezi pamětníky a historiky, na ženy schopné léčit, ale i uřknout a proklít, ženy spjaté co nejtěsněji s přírodou a pozoruhodnou magií, která má své kořeny v hlubokém dávnověku. Vpravila nás do dramatického příběhu, v němž se do odhalování minulosti žen, kterým se říkalo Bohyně, vrhá s největší posedlostí neteř jedné z nich, Dora Idesová. Čím více se dozvídá Dora Idesová o minulosti těchto žen, jako by se dozvídala více o sobě samé. V sugestivním dramatu o ženách, které "bohovaly" hrají Hana Briešťanská nebo Petra Hřebíčková, Jan Leflík, Eva Daňková, Gustav Řezníček, Helena Čermáková, Marta Bačíková, Drahomíra Hofmanová, Eva Matalová, Luděk Randár, Tamara Komínková, Jana Tomečková, Roman Blumaier, Romana Julinová, Markéta Kalužíková, Lukáš Rajča, Rostislav Marek, Zuzana Štalmachová nebo Marie Wittmanová, Milena Marcilisová, Stanislav Vala, Zdeněk Lambor, Kateřina Liďáková, Pavel Vacek, Pavel Leicman, Markéta Kalužíková, Zdena Hábová, Ivan Řehák, Josef Koller a Zdeněk Julina. Připravil režisér Dodo Gombár.

V rámci cyklu Komorního divadla za oponou se ve Slezském divadle Opava sejdou nad klavírem Vrabčák z předměstí a Modrý anděl. Stačí říct Edith – a každý hned ví. Vrabčák Edith, Edith, královna šansonu, Piaf, jméno, které dodnes vídáme nejen na přebalech hudebních nosičů, ale i na pultech knihkupectví nebo i na plakátech filmových premiér. Jaká to asi musela být osobnost, když každý, koho poznala, na ni celý život vzpomínal? Úspěšným pokusem o nahlédnutí do jejího složitého, ale bohatého života je divadelní hra maďarské autorky Évy Pataki nazvaná prostě Edith a Marlene z roku 1992. Marlene není nikdo jiný než Marlene Dietrich (1901–1992), neméně slavná herečka a zpěvačka německého původu, která se stala ve 30. letech velkou hollywoodskou hvězdou a později získala americké občanství. Ty dvě byly každá jiná, ale něco je k sobě poutalo. Na divadle spolu mohou vést dialogy, ke kterým třeba nikdy nedošlo, a na jevišti jejich přátelství nekončí Edithinou smrtí, protože divadelní smrt přece není opravdová. Komorní inscenace bude novou úpravou známé hry a dává velký herecký i pěvecký prostor oběma hlavním protagonistkám. Třetím spoluhráčem, který zároveň zastane mnohotvárnou roli kabaretiéra a pianisty obstarávajícího živý hudební doprovod, bude Miroslav Ondra. V úpravě a režii Romana Groszmanna, uvidíte Hanu Vaňkovou (Edith) a Ivanu Lebedovou (Marlene).

Mladoboleslavské divadlo v režii Petra Veselého připravilo premiéru dramatu z období nacistické okupace Francie. Sofie má narozeniny. A má taky přátele, kteří jí přicházejí popřát a zároveň si trochu užít života. Na ulici se náhle ozve střelba a na dlažbě leží dvě těla německých důstojníků. Z každého bytu domu, před kterým se vražda stala, požaduje gestapo dvě rukojmí. Sofie a její přátelé dostanou privilegium svůj večírek dokončit a ze svého středu sami vybrat dva, kteří se obětují pro ostatní. Oslava se stává hrou, kde se hraje o život. Kde se vyzkouší pevnost charakterů a přátelství. Oslava, která se stává hostinou dravců. Přijďte si prožít „na zkoušku“, jak byste obstáli vy v této Sofiině volbě. Přijďte se nechat strhnout příběhem, který byste ve skutečnosti nikdy nechtěli prožít na vlastní kůži. Přijďte na hru, která se stává bestsellerem světových jevišť... Hrají Petr Prokeš, Svatava Milková, Petr Halíček, Ivo Theimer, Martin Hrubý, Lucie Matoušková, Luděk Jiřík, Roman Teprt a Michal Kopčan.

Nejde o klasické uvedení klasického Molièrova textu. Ale o scénické, herecké a hudební variace, které se zkráceného textu jeho komedie drží. Nepřidávají text. Nemění ho. Vycházejí z předlohy. Vzniká představení, které má snahu otevřít Molièrovu komedii z nečekaného divadelního konce. Uniknout klišé, které jsou spojovány s touto „starou divadelní historkou“. S touto „divadelní olympijskou disciplínou“. Režisér Jan Nebeský nikdy nezpracovával klasické texty v očekávatelném a očekávaném stylu inscenování, v němž dominuje nějaký jasný výklad. Vždycky klasické tituly spíše rozebíral, aby se k jejich podstatě dostal přes asociativní sled obrazů, nečekaných akcí, gest, rytmů. Vzpomeňme jeho režie Schillerových Úkladů a lásky nebo Molièrova Dona Juana ve Stavovském divadle. Asi nejneočekávanější podobu měla jeho inscenace Shakespearova Krále Leara v historické budově Národního divadla. Sled velkých scénických obrazů, který asocioval nejen souvislosti příběhu Leara, ale také souvislosti „příběhu a významu této slavné tragédie napříč historií jejího vnímání v moderní době“. Lear byl komplikovaným pokusem propojit v asociacích tragédii Shakespearova hrdiny s jeho cestou po jevištích divadel. Diváci na tento způsob divadelního myšlení nebyli připraveni, a tak se rozdělili. Na nadšené a odsuzující. Nic mezi tím. Nyní se Jan Nebeský velmi rychle ujal Tartuffa, aby se spolu s herci a jazzmanem, skladatelem Milanem Svobodou pokusil vytvořit představení tartuffovských variací, které se snaží otevřít notoricky známou komedii v souladu s Molièrem, ale proti jeho jednoznačnosti a jisté jednoduchosti, kterou přinesla inscenační historie této hry u nás. Připravme se tedy na to, že nepůjde o očekávanou disciplinu. Půjde o hru ve smyslu hráti si, rozvíjet, otevřeně hledat výraz, i když jak praví klasik, divadlo je věc předem domluvená. Hrají Karel Dobrý, David Prachař, Kateřina Winterová, Lucie Žáčková, Jana Janěková ml., Filip Rajmont, Jaromíra Mílová, Petr Motloch, Radúz Mácha, Václav Postránecký a Eliška Boušková.

Divadlo Na Fidlovačce chce inscenací „Eva tropí hlouposti“ připomenout skvělou českou autorku Fan Vavřincovou, zakladatelku žánru crazy komedie, jejím stěžejním dílem. Příběh o rozjívené dívce, která se k překvapení všech zamiluje, slavil úspěch už v časopisecké podobě, také jako nezapomenutelný film Martina Friče s Oldřichem Novým, Natašou Gollovou a Zdeňkou Baldovou v hlavních rolích a rovněž v knižním vydání. Inscenace „Eva tropí hlouposti“ na jeviště Fidlovačky rozhodně patří. Tak jako na ně kdysi patřil i představitel jedné z hlavních rolí ve stejnojmenném filmu - Oldřich Nový. Ten Fidlovačce kraloval nejen na jevišti, ale i jako jeho ředitel. Divadlo Na Fidlovačce si všímá tradičních českých látek a také se tu zpívá. Obojí chce tato inscenace nabídnout. V režii Pavla Šimáka hrají Marie Doležalová, Denny Ratajský, Ludmila Molínová, Aneta Krejčíková, Daniel Rous, Martina Randová, Pavel Nečas, David Hák, Lukáš Rous a Zdeněk Maryška.

Karel Čapek to s dětmi uměl. Rozuměl nejen duším zatoulaných kočiček a pejsků, ale i dětskému světu, plnému fantazie, ztřeštěných situací, švandovních postaviček, poťapaných loupežníků, skřítků, bludiček a lehkonohých víl, záhadných kouzelníků, nafoukaných princezen, nadutých vašnostů i policajtů k popukání. A tak o tomhle pohádkovém světě sepsal DEVATERO POHÁDEK pro všechny kluky, holčičky, mámy, táty, dědečky i babičky, kteří jsou v pohádkách jako doma. Pošťáckou, Loupežnickou, Policejní, Doktorskou, Kočičí i Tuláckou pohádku dali tvůrci tohoto představení pěkně na jednu hromádku a vytvořili hravé a nespoutané představení, které malé i velké diváky okouzlí bezbřehou fantazií a laskavým humorem. Publikum se společně s panem poštmistrem Kolbabou vydá na dobrodružnou a veselou cestu pohádkovým světem, v němž se často dostane do nečekaných patálií a nebezpečenství, z nichž všichni naštěstí vždycky vyváznou se zdravou kůži – díky pohádkovým zázrakům nebo hodným lidem, či čarodějným kouzlům, která jsou k vidění jenom v pohádkách… V režii Miroslava Pokorného hrají Jakub Stich, Kateřina Jačková, Gustav Hašek, Vratislav Hadraba, Veronika Stasiowská a Kryštof Nohýnek.

Rodinná vila Haussmanových je zanedbaná stejně jako vztahy mezi členy rodiny, kteří spolu střídavě žili a nežili. Dohromady je svede až nedávná operace Judy Haussmanové (Daniela Kolářová), věčné anarchistky a rebelky v těle stárnoucí ženy. Tato „zastydlá hipízačka“, jak ji nazývá její vnučka Summera (Sabina Rojková), nikdy nezradila ideály hnutí květinových dětí 60. let a svým vystupováním i oblékáním dokáže dokonale přivést do rozpaků i přátele o dvě generace mladší. V témže „volnomyšlenkářském“ duchu se nesla i výchova jejích dvou dětí, dcery Libby (Simona Postlerová) a syna Nicka (Ondřej Brousek). Ti všichni, spolu s doktorem a „rodinným přítelem“ Peterem (Svatopluk Skopal) a mladým chlapcem „s tajemstvím“ Danielem (Ondřej Rychlý), zde stráví několik měsíců, které jim dají nahlédnout pod opiový, alkoholový opar a obnaží všechnu jejich bolest, citové deficity i zištnost, aby je nakonec dovedly ke smíření s rodinou i se sebou samými. Výrazně autobiografický dramatický debut britského autora Stephena Beresforda se stal jednou z hlavních událostí minulé londýnské divadelní sezony. Nehledané, prožité téma, jakož i vlastní herecká zkušenost autora s sebou přinesly šest skvělých hereckých příležitostí, ve kterých jsou zastoupeny tři generace mužů a tři generace žen. Hra, třebaže je o sto let mladší, upomene svojí atmosférou i řadou motivů na Čechovův Višňový sad. Zpod impresionistické slupky (hra je rozčleněna na tři dějství: léto – podzim – zima) se pozvolna vylupuje drama jedné rodiny, které Beresford zábavně rozehrává s citem a pochopením v současné světové dramatice nevídaným. Čechovovsky laděnou inscenaci připravil režisér Petr Kracik.

Po několika letech se na jeviště Divadla Na zábradlí vrací Jan Antonín Pitínský, a to nejen v pozici režiséra, ale také jako autor. V jeho zpracování kubánské novely Guillerma Rosalese se v hlavní roli představí Pavel Liška. Silný lidský příběh spisovatele Williama, který se jednoho dne rozhodne emigrovat z Kuby do Spojených států. Důvodem emigrace není přímo konflikt s Castrovým režimem, nýbrž celková potřeba změny - hrdina poté, co se mu na zdech začnou zjevovat ďáblové, a začne slyšet hlasy, dospěje k závěru, že zešílel. Rosalesova novela vyniká především originalitou pohledu na skutečnost, nevypočítavostí, upřímností výpovědi s dalekým přesahem mimo lokální konflikt. „Boarding Home“ v režii J. A. Pitínského a s prvotřídním obsazením (dále hrají Ivan Lupták, Jiří Ornest, Marie Spurná, Zdena Hadrbolcová, Natália Drabiščáková, Magdaléna Sidonová, Anežka Kubátová nebo Tereza Vilišová, Miloslav Mejzlík, Leoš Noha, Petr Čtvrtníček a Ladislav Hampl),je mimořádnou příležitostí k hereckému uchopení velmi ostře vykreslených figur. V netradiční roli se pak představí písničkář Vlasta Třešnák, jehož hudba zazní živě v průběhu představení.

Jako druhou premiéru v této sezoně uvede brněnský nezávislý soubor BURANTEATR adaptaci filmu Alfreda Hitchcocka 39 stupňů. Z režijního vedení nového uměleckého šéfa Mikoláše Tyce se v hlavní roli objeví Michal Isteník. Stejnojmenný film Alfréda Hitchcocka z roku 1935 vznikl na motivy špionážního románu Johna Buchana napsaného v roce 1915. Hlavní hrdina Richard Hannay se stane svědkem vraždy tajné agentky a z ničeho nic je z něj nejen hlavní podezřelý, ale též pronásledovaný mstitel, na němž závisí bezpečnost celé země. V roce 2005 se příběhu chopil britský scénárista a herec Patrick Barlow a napsal divadelní adaptaci pro čtyři herce. Původní londýnská produkce režírovaná Mariou Aiteken měla premiéru v Tricycle Theatre v Kilburnu v srpnu 2006 a v září téhož roku byla převedena do Criterion Theatre na West Endu. Hra získala nejedno ocenění a s přehledem prorazila i Broadwayi. Barlowova adaptace plně využívá jak Hitchockovy práce s napětím, tak jemného humoru původního díla. K tomu však přidává mnoho parodických prvků a zdůrazňuje původní hitchcockovské situace, které podává dalo by se říct až crazy způsobem. Mluví samo za sebe, že desítky postav ztvární pouze čtyři herci a jeden inspicient. Celé to bude jedna velká hra. Hra s divadlem, hra s žánrem špionážní detektivky, s klišé dobrodružných road-movie. Chtěli bychom vzdát hold nejen Hitchcockovi, ale i filmu noir a přitom dopřát divákům i hercům velkou dávku zábavy... Tři osudové ženy ztvární Ivana Krmíčková, ve zbylých více než třiceti postavách uvidí diváci známou komickou dvojici Petra Jarčevského a Petra Tlustého.

Miřenka Čechová a Andrea Miltnerová v tanečně - výtvarném představení o ztrátě víry v umění, jež nahradilo život, o nemožnosti přestat a nemožnosti zůstat. O kráse rozkladu, násilí drilu, o nesnesitelné přítomnosti a minulosti, jež nás vždy dožene. Co to znamená, když je člověk oddaný nějaké vyšší neuchopitelné entitě, když je umělec oddaný umění natolik, že se stává jeho smyslem, jeho vírou, jeho náboženstvím. Můžete někomu vzít víru? Co když ztratíte víru v umění? Prozřete do oslepující prázdnoty, do šedivé plytké reality. FAiTH je na jedné straně inspirované skutečným příběhem úspěšné primabaleríny Tatiany Juřicové, jež ukončila svůj život skokem z okna, na druhé straně představuje osobní výpověď hlavní protagonistky a režisérky Miřenky Čechové a její zkušenost s baletem v období jejího dospívání. Celé představení je o propasti, melancholii, o momentu ztráty. Atmosféru vystihuje i zvolená hudba skupiny Bohren, jež bývá označována jako fúze pomalého, zádumčivého doom metalu a atmosférického lounge či dark jazzu, ovlivněného ambientem. Kapela, jež živě doprovázela speciální uvedení FAiTH v rámci festivalu Spectaculare, se již 20 let pohybuje mimo všechny žánrové škatulky i trendy. Pro novou inscenaci si držitelka významných cen The Herald Angel Award Fringe festival Edinburgh a The best of Dance by the Washington post přizvala neméně významnou kolegyni Andreu Miltnerovou. Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze, se už řadu let koncentruje na barokní tanec a jeho kreativní fúzi s dalšími tanečními technikami. Premiéra proběhne v divadle Ponec.

Šaman zavládne v suterénním Studiu Švandova divadla. Ve hře podle magické i básnické předlohy Egona Bondyho. Novelu duchovního otce českého undergroundu, do níž Bondy otiskl svůj oslavný a zároveň nelítostný autoportrét, režíruje Viktorie Čermáková - původně herečka a dívka „divadlem posedlá“, která se postupem času etablovala i jako respektovaná režisérka. Fantaskní příběh vypráví o soudruhovi Šamanovi, kdysi mocném kouzelníkovi primitivní lidské tlupy. Jeho sláva a schopnosti však začínají nebezpečně upadat. A co víc, pravěkou společností obchází Tajná bezpečnost, která Šamana chodí průběžně kontrolovat... Titulní roli stárnoucího kouzelníka ztvární charismatický Robert Jašków, Gestapačku hraje Kristýna Frejová. Z hostujících herců se objeví Jiří N. Jelínek, Tereza Nádvorníková a Jakub Gottwald, zajímavou roli dostal i básník Vít Kremlička. Bondyho Šaman je u Švandů už druhým titulem z trojice her o prorocích, vizionářích a básnících: Tou první byla Země Lhostejnost v režii Doda Gombára věnovaná Karlu Krylovi.

Svěží francouzská komedie o tom, jak snadné je narušit dlouholeté přátelství... aneb co způsobí neopatrné zacházení s mobilem při cestě autem na návštěvu nejlepších přátel. Pierre a Marie jedou za svými dlouholetými přáteli Charlesem a Carole, kteří žijí v půvabném venkovském domě. Cesta je dlouhá a Pierre s Marií si krátí čas svou oblíbenou zábavou - pomlouváním. Není těžké uhodnout, kdo je v centru jejich pozornosti a na kom nenechají nit suchou. Bohužel víc než drobným nedostatkem se ukáže nepatrný detail. Pierre nezamkl klávesnici na svém jinak úžasném mobilu a omylem vytočil číslo svých hostitelů. Charles a Carole díky tomu v přímém přenosu poslouchají vše to, co si o nich jejich nejlepší přátelé myslí... Jsou šokovaní a taky naštvaní. Ačkoli by bylo jednodušší návštěvu zrušit, rozhodnou se, že si se svými "nejlepšími přáteli" trochu pohrají. Bez servítek a ohledů využijí všech pravdivých i nepravdivých informací, které se o sobě dozvěděli, aby Pierrovi a Marii ukázali, že pomlouvat se opravdu nevyplácí! Výsledkem je samozřejmě skvělá zábava. V hlavních rolích v české premiéře a v režii Jiřího Seydlera uvidíte Terezu Kostkovou, Nelu Boudovou, Miroslava Vladyku a Radka Holuba.

První premiérou letošního kalendářního roku a pátou premiérou sezony 2013/2014 bude v Klicperově divadle komedie Carla Goldoniho z prostředí italské opery, která nám podá důkaz o tom, že v divadelním podnikání se toho od osmnáctého století zase tolik nezměnilo. Už jste to slyšeli? Turek Ali ve Smyrně zřizuje operu! Nabídka míst je omezená! Je třeba mít ostré lokty a pořádnou dávku mazanosti! Že nejste chytří ani neumíte zpívat? Nevadí! Ano, je to tak. Člověk je sice bez angažmá, bez peněz a bez talentu, ale to neubírá chuti zazpívat si na jevišti (samozřejmě pouze jako první dáma), stát se dobře placeným hrdinným tenorem, ženami milovaným a oslavovaným sopranistou, či napsat za pěkný honorář nějaké to libretíčko. Jenže operních společností je podstatně méně než divadelníků bez práce, a tak nezbývá, než se vydat do boje se všemi prostředky. A co teprve, když se rozkřikne, že tenhle nový podnik má být až v daleké a luxusní Smyrně?! Kdo zaváhá, nejede!!! V režii Jiřího Nekvasila hrají František Staněk jako hrabě Cipera, přítel umělců a umělkyň, David Smečka jako narcistní sopranista Carluccio, Miroslav Zavičár jako vznětlivý tenor Pasqualino, Josef Čepelka v roli snaživého dramatika Troscaniniho, operní dohazovač Lugnacec (Hynek Pech), dravé operní zpěvačky Lucrezie (Natálie Holíková), Tonina (Isabela Smečková Bencová) a Anina (Kristýna Kociánová), velice bohatý, ale operu nechápající Turek Ali (Filip Richtermoc) a ze vší té divadelní sebranky nešťastný hostinský Beltrame (Jan Bílek). Uvidíte zákeřné souboje zpěvaček o titul první dámy i zpěváků o místo prvního milovníka, svět divadelních divů i div, zkrátka celé to pachtění za zlatým snem jménem ANGAŽMÁ...

Žaloba na neznámého pachatele, který rozbil džbán a ohrozil pověst počestné dívky, spustí jedno opravdu povedené soudní přelíčení. Soudce má hledat viníka, ale naopak se vší silou snaží zakrýt všechny stopy a pravého pachatele neodhalit. Jak dlouho bude schopen se vylhávat, přetvařovat a oddalovat verdikt? Udrží se ve funkci, nebo bude jako strůjce lži dopaden a klesne ze svého postavení až na samotné dno? Kleistova mistrovská komedie satiricky promlouvá o aroganci a nestydatosti mocných, kteří o nás rozhodují. Prudce naléhavé a pikantní téma právě dnes v pardubickém Východočeském divadle. V režii Víta Vencla hrají Zdeněk Rumpík, Petr Dohnal, Jindra Janoušková, Radek Žák, Petra Tenorová, Petr Borovec, Zdena Bittlová, Pavel Novotný, Ludmila Mecerodová, Romana Chvalová a Jan Musil.