Hana.kubikova

Těšila jsem se. Můj oblíbený Palahniuk, legenda, která tohle zpracování předchází (světová premiéra, nastudování povolil Činoheraku sám autor), nadšené recenze... No, bylo to dobré, ale má očekávání byla asi přehnaná, kniha je lepší. Na divadle se z toho téměř vytratil humor, zbylo hodně brutality. Dáma v první řadě to neunesla a zkolabovala, muselo se přerušit představení a volat sanitka (ještěže má Marek Němec tolik zkušenosti z tech doktorských seriálů, první pomoc zvládl na jedničku). Hodně akční, fyzicky náročné, výborný Nemec i Plouhar, melo to spád, ale...

No, nevím. Má to být hořká komedie a absurdní drama, které má do divadla přilákat diváky mladší a střední generace. No, tak jsem to asi nepochopila. Je to dost drsná hra o tom, jak je obtížné žít se vzácným onemocněním, které zasahuje psychiku a vyjadřování a jak je těžké se o někoho takového starat, to celé na druhou, neb se jedná o dvě manželské dvojice. Původně to bylo napsané pro dva cca čtyřicetileté manželské páry, tam by to asi fungovalo. Jenže tady hraje jeden pár Hybnerová/Táborský (cca 50 a 60 let) a druhý Hampl/Štěpánková (36, ale vypadají tak na 25). Max. 65%

Dost infantilní, ale taky velká legrace. "Ak niesi moja, tak potom neviem čia si, aneb Pinďa nebude sedět v koutě". Napaditá scéna a hodně nakažlivá muzika. Na večerním představení byla spousta dětí, ale musím uznat, že popkulturními odkazy se bavily i mnohem starší ročníky.

Wow! Nutno vidět! Úžasný malý kluk, který poletuje vzduchem. Vypracovaná těla tanečníků. Špičková akrobacie. Fakt jsem si to užila:-)

Zvláštní, poetické, vtipné, zamotala jsem se jen občas:-) Ze scény s 10 automatickými pračkami by byl rozhodně nadšený můj autistický syn. Nečekané představení. Vynikající LUcie Polišenská a zábavný Jiří Suchý z Tábora. A písnička o Sylvii, která umí skákat proti proudu, mi bude ještě dlouho znít v uších.

Myslela jsem, že to bude mít trochu větší švih. Ale jinak se mi to líbilo, vcelku poetické, s minimem rekvizit a přesto to zcela vystihlo ducha předlohy.

Poeticky zpracovaný drsný příběh smrti Hanče a Vrbaty. Kombinace herců a loutek s vtipným zapojením televize. Národní sebeuvědomění na konci éry Rakouska-Uherska. A Krakonoš se sojkou bonzačkou na konec. Vtipné to bylo, z první řady jsem si to fakt užila. Hanči, jdu k tvé mohyle!

Velký zážitek na festivalu Prague Nonverbal v La Fabrice. Kombinace divadla, stínohry, filmových dotáček, kouzelnických triků, loutkohry. Kouzelná věc.

Přiznávám, moc mě to nebavilo. Čtyři kusy od různých autorů nedržely moc při sobě, nakonec byla nejlepší Smoljakova Urfidlovačka (už jsem kdysi dávno viděla ve Studiu Láďa), ale i ta moc nevyzněla. Poslední díl od Egona Tobiáše už opravdu napínal trpělivost...

Zajímavá hra, pak jsem si ale pustila rozhlasové zpracování, a to mě nadchlo přece jen o kapku více

Zajímavé jevištní zpracování, výborné herecké výkony, ale poněkud dlouhé a upovídané... Židle - viz níže.-)

Moji první Karamazovci, líbily:-)

Poměrně ulítlé, ale bavilo.

Vcelku povedené a ještě navíc edukativní představení:-)

Moc jsem si od téhle hry neslibovala, prostě Kaurismaki, ale bylo to překvapivě dobré a David Novotný mě opravdu překvapil

Výborné, opravdu jsem se skvěle bavila. Dobře napsaná hra a výteční herci z Dejvic.

Dobré, ale působilo to na mne trochu uspávajícím dojmem...

Vtipná hříčka z prostředí výtahu.

Nějak se mi v poslední době daří chodit na divadlo na divadle. Ale tohle bylo moc příjemné představení, které diváka vtáhlo.

Neuměla jsem si představit, jak inscenovat Fuchse, resp. jak inscenovat Myši Natalie Mooshabrové na jevišti. Knižka je tak temná, groteskní... Pitínskému se to ale podařilo, tahle inscenace funguje. A skvělá Ivana Hloužková. (viděno v Arše 21.1.2016)

Jemné, snivé, působivé, krasosmutné...