Kuri-noha

75%. Jestli divadlo o stereotypech, tak toto.

Na tak malém (fyzicky i divadelně, žánrově) prostoru gejzír scénografických a režijních nápadů, všechno dovedeno do největšího detailu. Skvělá scéna, skvělí herci, silný příběh. Naprostá klasika. Viděl jsem 3x. Chtěl bych znovu.

Jakmile přijdu do divadla a na jevišti jsou 2 lavičky, tuším průšvih. A opravdu, stal jsem se posluchačem rozhlasové hry. Skvělý Švehlík, díky jehož sugestivním monologům jsem dokázal udržet pozornost více, než jsem čekal.

Velmi pěkné, atraktivní provedení klasiky a tématu, kterému dvakrát neholduji. Byl jsem překvapen, jak jsem se bavil.

Unikátní téma, těžko zpracovatelné tak, aby na diváka esence horolezectví opravdu dýchla. To se zde nepodařilo i přes pár dobrých nápadů. Prvních prokecaných 30min byl promarněný čas a sloužilo režisérovi jako berlička, aby mohl divákům kostrbatými dialogy přiblížit svět horolezců, ale to se řečmi od stolu nedá. Oceňuji nápad obrácené scény a výhledu na horu, která však zároveň vytváří odstup od děje. Prolínání s živou projekcí kamery umístěné na herci bylo z celé inscenace to nejzajímavější. Vynaložené úsilí se nepotkává s účinkem. Z inscenace je cítit, že je to téma načtené a osobně neprožité. Emočně se mě jako nedotklo. Někdy méně je více.

Naprostá pecka. Skvěle fungující kolektiv, autentické sdělení, které se diváka opravdu dotkne. Navíc plno nápadů ? pořád je na co se koukat. Takovéto divadlo má smysl dělat a být jeho divákem.

Ve stručnosti: Stupidní, laciné, trapné, pitvořivé, svým způsobem amatérské. Víc slov si to nezaslouží. Na konci samozřejmě potlesk vestoje... Do hospody 3. cenové k pivku fajn. Šokuje mě, na co se v Brně chodí do divadla.

Místy až moc pitvořivé a laciné, ale jinak výborné představení s energickým Vondráčkem v čele. Nejlepší je úplný začátek, Othello a konec. Ten střed se hodně táhne...

Ty bláho, ty bláho! Ruml je 3 hodiny Chaplinem a to při sebemenším gestu a u každého slova, každým pohledem... Tříhodinová biografie filmové hvězdy nejzářivější je plná hodnotnách faktů, které sice chronologicky nezapadají do sebe a časová linka tak místy ustupuje příběhu a koukatelnosti, nicméně víc toho do 3 hodin snad ani nacpat nešlo. A to byl z 88 let života Charlese jen zlomek. Možná je to tím, že jsem fanoušek Chaplina, ale ty 3 hodiny uběhly jako voda. Nijak převratná inscenace, ale výjimečný Ruml a skvělý kus pro milovníky Chaplina.

Naprostý blábol o ničem, bez jediné vtipné situace (kolonoskopie, prdění ani další podobné humory to nezachrání) vypadal, jako by se herci půl hodiny před představením dohodli, na jaké téma budou improvizovat a jak to má dopadnout. Co opravdu nesnáším, je prázdné pitvoření neherců, čehož jsem se dočkal i tady. Tohle člověka donutí přemýšlet jak je možné, že za 390 korun se v našem hlavním městě může něco takového stát.

200 let po naší smrti se o Svěrákovi se Smoljakem bude psát. A právem. Asi nejlepší představení divadla.

Asi se do hodnocení projevují mé osobní sympatie s panem Duškem, nicméně... Duškova velice charismatická osoba dokáže velice vtipně, metaforicky a zároveň srozumitelně vyprávět a odhalovat velká moudra, že nestačím žasnout. Jaroslav je navíc skvělým improvizátorem, takže obsah her se tu a tam mírně liší. Jaroslav Dušek je snad jediným člověkem v této zemi, které dokáže kohokoli donutit zamyslet se nad čímkoli. Používá přitom humor jako silnou zbraň... Nebraňme se použít klišé - představení má hluboké sdělení, které zasáhne srdce každého vnímavějšího diváka.

Musím se přiznat, že jsem jedním z těch, kterým celý význam představení došel až v tramvaji na cestě domů. (Především ten na první pohled z kontextu vytržený poslední obraz s nahotou, který je přitom přirozenou tečkou za představením.) Spousta originálních nápadů, výborní herci. Náramně jsem se bavil.

Obrovské, obrovské zklamání. Tady se mi potvrdilo, jak je při one-man show důležité CHARISMA HERCE. Jakub Slach mě vůbec neoslovil, nevěřil jsem mu jediné slovo. Hodinu a půl se pitvořil, snažil se, ale přitom působil velice nepřirozeně, trapně, až jsem se někdy za něj styděl. (Přitom spousta lidí se smála)... Rádoby vtipné hovory o stereotypech nepovažuju za něco, co bych chtěl vidět na divadle.