Vilemkubac

Toto představení bylo mírným zklamáním. Na hru Šašek a královna v něm nebylo příliš odkazů. Představení bylo spíše jakýmsi vsazením několika klaunských scének z Bolkovy manéže do rámcového příběhu. Světlé momenty střídali kolikrát přízemní vtipy.

Kdyby tento text inscenovalo průměrné oblastní divadlo, tak by se jednalo o přízemní řachandu. Skvělé herecké výkony a velmi hezká scéna inscenaci o několik pater pozvedávají.

Z počátku hry bylo k vidění pár obstojných vtipů a gagů. S postupem času se však začaly opakovat a být předvidatelné. Došlo až k jakémusi zacyklení v crazy-komedii, která celkem pozbývala na ději. Hlavně druhá polovina představení s paní Potterovou z úřadu pro adopci dítěte byla slabá. Hra postoupila do nesmyslných a prolhaných scén, kterými se trio bratrů prosekalo až ke kýženému a čekanému happyendu. Tato inscenace ukazuje, jak snadno lze "kameňáky" zakomponovat do divadelní hry. Za pochvalu stojí výběr hudby Gorana Bregoviče či herecký výkon představitele hlavní mužské role.