Jonáš a tingl tangl

Je samozřejmě skvělé, že i dnes je možné vidět nové nastudování hry, která měla derniéru v roce 1967. A stejně tak je výtečné, že je možné vidět pražskou i ostravskou variantu. Je to kus české divadelní historie 60. let, počátek dvojice Suchý + Šlitr atd. Ale je samozřejmě otázka, jestli jde o něco víc, než o nostalgické pomrkávání a časovou konzervu. Pásmo nemá potřebné tempo, radost zastínila úctu. Není to tak živé, jak by mohlo být. Současná podoba připomíná divadlo v muzeu.

Velmi mě potěšilo tohle retro (ač nejsem pamětník), už jen tím, že Kašpar tento muzikálek po letech připomněl. Přes ne tak energické tempo dokázali Kašpaři zprostředkovat mimořádně pozitivní, rozverně šťastlivou emoci, kterou do Jonáše vetkli Suchý se Šlitrem.
Klavírní kousky i doprovod - skvělé. Velmi příjemné představení!

Jiří Suchý se zahrát nedá. Dají se hrát písničky S+Š, dá se z nich vycházet, ale zopakovat jedno z nejúspěšnějších představení nelze. 20% za odvahu.

Uctivý remake. viz

Příjemná atmosféra

45% Kabaretní pásmo písniček s průvodním textem. Toť vše. Nevadí mi herecké zpívání, bylo na celkem dobré úrovni. Text je rychle odříkáván, až deklamován, místy není ani rozumět (hlavně na začátku), bez frázování, bez point. Role Jonáše přímo vybízí k větší energii. Petr Lněnička stojí převážně na místě a pro mě byl zkrátka nezajímavý. O dost lépe si vedl Zdeněk Dočekal. I tančící a zpívající dámské duo se mohlo lépe uplatnit. Zkrátka příliš statické, nedotažené, v mírném útlumu. Na druhou stranu chápu, že u takovéto inscenace dotváří atmosféru publikum, což se příliš nepodařilo.

Semaforské písničky znám jen ze starých desek a pásků. Neposoudím, zda je tento remake dostatečně uctivý. Dokážu ale rozpoznat, že piano s téměř barovým laděním zní s velkým nadšením a replika:"Já jsem zabiják." "Já jsem tu za divadlo." funguje i přes hradbu nějakých ...ceti let. Skoro roztomilý P. Lněnička, pianista Z. Dočekal a doprovodné "girls" (dvě tanečnice + zpěvačky a jedna bubenice) dokáží otevřenému divákovi věnovat hodně příjemný večer (pokud ovšem nezačne hudrat, že chtěl Suchého a Šlitra, oba osobně, teď hned a tady...).

Viděl jsme inscenaci ve velkém divadle, což tomuto moc nesluší. Věřím, že na komorních scénách to bude milá podívaná.

Viděno v Plzni. Velmi povedený kabaretní večer. Dobře odzpívané a vtipné, i když znáte SŠ nazpaměť.

65%

Velmi povedená inscenace jedné z nejslavnějších semaforských her. Velmi dobrý Petr Lněnička jako "Jiří Suchý" a naprosto přesný Zdeněk Dočekal jako "Jiří Šlitr". Docela by mě v podání této dvojice zajímal i Jonáš a dr. Matrace.

Nebyva myslim celkom obvykle: a) vidiet Divadlo v Celetne plne na prasknutie vratane pristavkov, b) v hladisku zaznamenat divakov vo veku od 17 do 77 rokov veku a c) na zaver vsetkych divakov pocut nadsene tlieskat a opakovane si ziadat pridavky. Toto som zazil na predstaveni Jonas a tingl tangl. Asi najpriznacnejsie mi pride byt slovo 'roztomile'. Tradicny jemny humor 'na druhu'. Odzbrojujuci Petr Lnenicka, genialny Zdenek Docekal, ktory hral takmer vsetky skladby bez not (!) Dievcata mohli stylom viac smerovat k Sestram Havelkovym, posobili trochu civilne. Velkorysy divak odpusti :-) Vdaka!

Původní hra je výrazně vybrána, pokrácena a upravena tak, aby příběh Jonáše končil ještě za války. To, co textově chybí ze samotné Suchého hry, je na závěr doplněno o koncertní přílepek písniček S+Š. Zas tak "uctivý remake" to tedy není. Inscenaci by pomohl uctivý návrat k původnímu textu a méně interpretační uctivosti ze strany P. Lněničky. Jinak hudební výkony všech účinkujících jsou na velmi slušné úrovni. Tato inscenace ukazuje na obecný problém nepřenositelnosti autorského divadla do interpretačního prostředí bez autora, ale jako "hra na Jonáše a tingl-tangl" je povedená.

Představení, které je v podstatě pásmem písniček a šansonů, které mají všichni (nebo téměř všichni)v povědomí v původním podání dua S+Š, nelze dost dobře inscenovat jako "uctivý remake". Při prvních tónech mně vždy v duchu naskočil charakteristický hlas J.Suchého, jeho originální frázování a nezaměnitelný přednes J.Šlitra. Imitovat samozřejmě nelze, to by byla asi parodie, nicméně takto "uctivě" zcela bez nápadu působilo zpívání na jevišti hodně amatérsky. Jako bychom se tak všichni sešli někde u táboráku...

Je samozřejmě skvělé, že i dnes je možné vidět nové nastudování hry, která měla derniéru v roce 1967. A stejně tak je výtečné, že je možné vidět pražskou i ostravskou variantu. Je to kus české divadelní historie 60. let, počátek dvojice Suchý + Šlitr atd. Ale je samozřejmě otázka, jestli jde o něco víc, než o nostalgické pomrkávání a časovou konzervu. Pásmo nemá potřebné tempo, radost zastínila úctu. Není to tak živé, jak by mohlo být. Současná podoba připomíná divadlo v muzeu.

Velmi mě potěšilo tohle retro (ač nejsem pamětník), už jen tím, že Kašpar tento muzikálek po letech připomněl. Přes ne tak energické tempo dokázali Kašpaři zprostředkovat mimořádně pozitivní, rozverně šťastlivou emoci, kterou do Jonáše vetkli Suchý se Šlitrem.
Klavírní kousky i doprovod - skvělé. Velmi příjemné představení!

Jiří Suchý se zahrát nedá. Dají se hrát písničky S+Š, dá se z nich vycházet, ale zopakovat jedno z nejúspěšnějších představení nelze. 20% za odvahu.

Uctivý remake. viz

Příjemná atmosféra

45% Kabaretní pásmo písniček s průvodním textem. Toť vše. Nevadí mi herecké zpívání, bylo na celkem dobré úrovni. Text je rychle odříkáván, až deklamován, místy není ani rozumět (hlavně na začátku), bez frázování, bez point. Role Jonáše přímo vybízí k větší energii. Petr Lněnička stojí převážně na místě a pro mě byl zkrátka nezajímavý. O dost lépe si vedl Zdeněk Dočekal. I tančící a zpívající dámské duo se mohlo lépe uplatnit. Zkrátka příliš statické, nedotažené, v mírném útlumu. Na druhou stranu chápu, že u takovéto inscenace dotváří atmosféru publikum, což se příliš nepodařilo.

Semaforské písničky znám jen ze starých desek a pásků. Neposoudím, zda je tento remake dostatečně uctivý. Dokážu ale rozpoznat, že piano s téměř barovým laděním zní s velkým nadšením a replika:"Já jsem zabiják." "Já jsem tu za divadlo." funguje i přes hradbu nějakých ...ceti let. Skoro roztomilý P. Lněnička, pianista Z. Dočekal a doprovodné "girls" (dvě tanečnice + zpěvačky a jedna bubenice) dokáží otevřenému divákovi věnovat hodně příjemný večer (pokud ovšem nezačne hudrat, že chtěl Suchého a Šlitra, oba osobně, teď hned a tady...).

Viděl jsme inscenaci ve velkém divadle, což tomuto moc nesluší. Věřím, že na komorních scénách to bude milá podívaná.

Viděno v Plzni. Velmi povedený kabaretní večer. Dobře odzpívané a vtipné, i když znáte SŠ nazpaměť.

65%

Velmi povedená inscenace jedné z nejslavnějších semaforských her. Velmi dobrý Petr Lněnička jako "Jiří Suchý" a naprosto přesný Zdeněk Dočekal jako "Jiří Šlitr". Docela by mě v podání této dvojice zajímal i Jonáš a dr. Matrace.

Nebyva myslim celkom obvykle: a) vidiet Divadlo v Celetne plne na prasknutie vratane pristavkov, b) v hladisku zaznamenat divakov vo veku od 17 do 77 rokov veku a c) na zaver vsetkych divakov pocut nadsene tlieskat a opakovane si ziadat pridavky. Toto som zazil na predstaveni Jonas a tingl tangl. Asi najpriznacnejsie mi pride byt slovo 'roztomile'. Tradicny jemny humor 'na druhu'. Odzbrojujuci Petr Lnenicka, genialny Zdenek Docekal, ktory hral takmer vsetky skladby bez not (!) Dievcata mohli stylom viac smerovat k Sestram Havelkovym, posobili trochu civilne. Velkorysy divak odpusti :-) Vdaka!

Původní hra je výrazně vybrána, pokrácena a upravena tak, aby příběh Jonáše končil ještě za války. To, co textově chybí ze samotné Suchého hry, je na závěr doplněno o koncertní přílepek písniček S+Š. Zas tak "uctivý remake" to tedy není. Inscenaci by pomohl uctivý návrat k původnímu textu a méně interpretační uctivosti ze strany P. Lněničky. Jinak hudební výkony všech účinkujících jsou na velmi slušné úrovni. Tato inscenace ukazuje na obecný problém nepřenositelnosti autorského divadla do interpretačního prostředí bez autora, ale jako "hra na Jonáše a tingl-tangl" je povedená.

Představení, které je v podstatě pásmem písniček a šansonů, které mají všichni (nebo téměř všichni)v povědomí v původním podání dua S+Š, nelze dost dobře inscenovat jako "uctivý remake". Při prvních tónech mně vždy v duchu naskočil charakteristický hlas J.Suchého, jeho originální frázování a nezaměnitelný přednes J.Šlitra. Imitovat samozřejmě nelze, to by byla asi parodie, nicméně takto "uctivě" zcela bez nápadu působilo zpívání na jevišti hodně amatérsky. Jako bychom se tak všichni sešli někde u táboráku...

45% Kabaretní pásmo písniček s průvodním textem. Toť vše. Nevadí mi herecké zpívání, bylo na celkem dobré úrovni. Text je rychle odříkáván, až deklamován, místy není ani rozumět (hlavně na začátku), bez frázování, bez point. Role Jonáše přímo vybízí k větší energii. Petr Lněnička stojí převážně na místě a pro mě byl zkrátka nezajímavý. O dost lépe si vedl Zdeněk Dočekal. I tančící a zpívající dámské duo se mohlo lépe uplatnit. Zkrátka příliš statické, nedotažené, v mírném útlumu. Na druhou stranu chápu, že u takovéto inscenace dotváří atmosféru publikum, což se příliš nepodařilo.

65%

Uctivý remake. viz

Viděl jsme inscenaci ve velkém divadle, což tomuto moc nesluší. Věřím, že na komorních scénách to bude milá podívaná.

Semaforské písničky znám jen ze starých desek a pásků. Neposoudím, zda je tento remake dostatečně uctivý. Dokážu ale rozpoznat, že piano s téměř barovým laděním zní s velkým nadšením a replika:"Já jsem zabiják." "Já jsem tu za divadlo." funguje i přes hradbu nějakých ...ceti let. Skoro roztomilý P. Lněnička, pianista Z. Dočekal a doprovodné "girls" (dvě tanečnice + zpěvačky a jedna bubenice) dokáží otevřenému divákovi věnovat hodně příjemný večer (pokud ovšem nezačne hudrat, že chtěl Suchého a Šlitra, oba osobně, teď hned a tady...).

Velmi mě potěšilo tohle retro (ač nejsem pamětník), už jen tím, že Kašpar tento muzikálek po letech připomněl. Přes ne tak energické tempo dokázali Kašpaři zprostředkovat mimořádně pozitivní, rozverně šťastlivou emoci, kterou do Jonáše vetkli Suchý se Šlitrem.
Klavírní kousky i doprovod - skvělé. Velmi příjemné představení!

Představení, které je v podstatě pásmem písniček a šansonů, které mají všichni (nebo téměř všichni)v povědomí v původním podání dua S+Š, nelze dost dobře inscenovat jako "uctivý remake". Při prvních tónech mně vždy v duchu naskočil charakteristický hlas J.Suchého, jeho originální frázování a nezaměnitelný přednes J.Šlitra. Imitovat samozřejmě nelze, to by byla asi parodie, nicméně takto "uctivě" zcela bez nápadu působilo zpívání na jevišti hodně amatérsky. Jako bychom se tak všichni sešli někde u táboráku...

Je samozřejmě skvělé, že i dnes je možné vidět nové nastudování hry, která měla derniéru v roce 1967. A stejně tak je výtečné, že je možné vidět pražskou i ostravskou variantu. Je to kus české divadelní historie 60. let, počátek dvojice Suchý + Šlitr atd. Ale je samozřejmě otázka, jestli jde o něco víc, než o nostalgické pomrkávání a časovou konzervu. Pásmo nemá potřebné tempo, radost zastínila úctu. Není to tak živé, jak by mohlo být. Současná podoba připomíná divadlo v muzeu.

Původní hra je výrazně vybrána, pokrácena a upravena tak, aby příběh Jonáše končil ještě za války. To, co textově chybí ze samotné Suchého hry, je na závěr doplněno o koncertní přílepek písniček S+Š. Zas tak "uctivý remake" to tedy není. Inscenaci by pomohl uctivý návrat k původnímu textu a méně interpretační uctivosti ze strany P. Lněničky. Jinak hudební výkony všech účinkujících jsou na velmi slušné úrovni. Tato inscenace ukazuje na obecný problém nepřenositelnosti autorského divadla do interpretačního prostředí bez autora, ale jako "hra na Jonáše a tingl-tangl" je povedená.

Příjemná atmosféra

Jiří Suchý se zahrát nedá. Dají se hrát písničky S+Š, dá se z nich vycházet, ale zopakovat jedno z nejúspěšnějších představení nelze. 20% za odvahu.

Viděno v Plzni. Velmi povedený kabaretní večer. Dobře odzpívané a vtipné, i když znáte SŠ nazpaměť.

Nebyva myslim celkom obvykle: a) vidiet Divadlo v Celetne plne na prasknutie vratane pristavkov, b) v hladisku zaznamenat divakov vo veku od 17 do 77 rokov veku a c) na zaver vsetkych divakov pocut nadsene tlieskat a opakovane si ziadat pridavky. Toto som zazil na predstaveni Jonas a tingl tangl. Asi najpriznacnejsie mi pride byt slovo 'roztomile'. Tradicny jemny humor 'na druhu'. Odzbrojujuci Petr Lnenicka, genialny Zdenek Docekal, ktory hral takmer vsetky skladby bez not (!) Dievcata mohli stylom viac smerovat k Sestram Havelkovym, posobili trochu civilne. Velkorysy divak odpusti :-) Vdaka!

Velmi povedená inscenace jedné z nejslavnějších semaforských her. Velmi dobrý Petr Lněnička jako "Jiří Suchý" a naprosto přesný Zdeněk Dočekal jako "Jiří Šlitr". Docela by mě v podání této dvojice zajímal i Jonáš a dr. Matrace.