Ex

65 %. Návrat člověka z minulosti dokáže během jediného večera zpochybnit rozhodnutí považovaná za definitivní. Mayenburg přesně pojmenovává trhliny v mezilidských vztazích bez zbytečného moralizování. Komorní prostor Řeznické této hře sluší a dává vyniknout dobře vystavěným dialogům. Zajímavým scénickým prvkem je variabilní pohovka připomínající písmeno X i kříž, její uspořádání jako by zachycovalo přeskupování sil mezi postavami. Největší devizou inscenace jsou pro mě přesvědčivé herecké výkony, zejména v ženských rolích. Ex těží z textu, který otevírá místa ve vztazích, kam se často nechceme podívat.

Velmi slušná vztahová hra, zaměřující se na ne úplně funkční manželství a též na téma mužské krize středního věku, kdy na jednu stranu mám co sem chtěl, ale ambice a představy byly přeci jen ještě jiné. A když přijde možnost úniku k bývalé lásce tak se pak hůře odolává...Inscenace v tomto směru funguje více než dobře, nenudí a hezky postupně graduje ke kýženému vyústění. Z mého pohledu jen škoda, že některé momenty a dialogy byly příliš šroubované a neměly dostatečnou oporu v jednání a motivacích jednotlivých postav. Přesto převládá pozitivní dojem, i díky kvalitním hereckým výkonům, hlavně ze strany L. Zbrankové a Z. Zlatohlávkové.

Když se u vás v obýváku jednoho večera náhle objeví ex, může tím odjistit explozivní nálož nepříjemných pravd a dlouho potlačovaných pocitů, která vás, ji i vaši současnou manželku provede nocí plnou konfrontací až k hořkému procitnutí. Mayenburgova hra je sžíravou a nelichotivou sondou do hlubin partnerského soužití, jeho krizová úskalí obnažuje nekompromisně, humor, posilující tragikomickou rovinu, zamrzá s pointami na rtech. Empatická režie a soustředěné herecké výkony umocňují autenticitu okamžiku i divácký pocit, že jisté pasáže dialogů neodbytně zní až protivně povědomou ozvěnou.

"Řekla bych, že mám nárok, abys mně lhal trochu líp."