Hugo Haas & Adina Mandlová

K obdobnému setkání klidně mohlo v některém ze snů A. Mandlové či H. Haase dojít, kdoví. Nad ránem a v mateřštině, pochopitelně. Jejich jiskrný dialog, plný vzpomínek na zašlé časy, je prodchnutý vzájemnou ironií, sarkasmem, ale i nadhledem a jistou formou smíření se s nejrůznějšími stíny z minulosti. Zrcadlí se v něm pomíjivost nejen hvězdné umělecké slávy, ale i života samotného, zazní zde spousta obecně všeplatných úvah i trefných bonmotů. K. Cibulková a J. Dulava propůjčují stárnoucím filmovým star oduševnělý šmrnc těch, kteří už zkrátka ví své a nad tím vším se pokouší pokud možno spíše pousmát. "Dejte si radit, to nemůže nikdy vadit..."

65%. Setkání dvou hvězd české prvorepublikové kinematografie v roce 1968, několik měsíců před Haasovou smrtí, je přiznanou fikcí. Režisér R. Sedláček ve vlastním textu nahlíží na obě osobnosti s pochopením, zároveň se nevyhýbá jejich slabostem a chybám; nejednoznačný obraz se jeví jako vyvážený a dramaturgií dobře ohlídaný. Přestože K. Cibulková i J. Dulava charaktery obsáhli a zdařile dotvořili, nedaří se jim celou dobu udržet napětí a dramatičnost, což má příčinu spíše ve způsobu, jakým je dialog napsán. Každopádně během večera se divák může dozvědět známá i méně známá fakta nejen o dvojici, ale i o jejich vztahu, profesi a složité době.