Městská divadla pražská [Divadlo Rokoko]

Fialové Květy štěstí

Premiéra: 14.11.2009 | 2:30
Dramaturgie: Jiří Janků. Scéna: Renáta Weidlichová. Kostýmy: Kateřina Hájková. Hudba: Jiří Janouch, Roman Říčař. Režie: Petr Svojtka.
Poslední uvedení: listopad 2014.
Benefiční inscenace k významnému životnímu jubileu Květy Fialové.


inscenace již byla stažena z repertoáru

Městská divadla pražská
Hodnocení inscenace
Redakce
63 %
Uživatelé
60 %
6071000
Hodnocení redakce
Jiří Koula 50 %
Michal Novák 50 %
Helena Grégrová 70 %
Jiří Landa 80 %

Volby

Hodnocení (11)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula  50 %
18.3.2013 | 1598 hodnocení
+ souhlasím
54,99% Zajímavější, než jsem čekal... Na druhou stranu, snaha tvářit se po třech letech, že jde o spontánní rozhovor, navíc když se v průběhu několikrát vtipkuje ohledně danosti scénáře, vyznívá mírně řečeno "poněkud rozpačitě".
Michal Novák  50 %
1097 hodnocení
+ souhlasím
Benefice velké dámy českého divadla a filmu, pro oko a ucho divákovo milá, dojemná i úderná, divadelně však nezajímavá. (více v článku na blogu)
Helena Grégrová  70 %
1511 hodnocení
Jiří Landa  80 %
2941 hodnocení
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Tomkom  40 %
20.4.2015 | 81 hodnocení
+ souhlasím
nevím, nevím... v tomto kousku jsem se nenašel vůbec v ničem, Estráda? Umění? Divadlo? škoda.....
Vladimír10  40 %
10.1.2013 | 490 hodnocení
+ souhlasím
Nevím přesně, co si mám pod tímto typem textu představit. Chtěli snad inscenátoři vytvořit trapně nudnou besedu nebo svižný kabaret? Tento dojem ve mně vzbuzovalo především rychlé střídání pěveckých, vypravěčských a činoherních výstupů, které do sebe v některých případech moc nezapadly. Květa Fialová, byť je hlavním aktérem inscenace, mě příliš nezaujala a její výstupy působily v mnoha případech trapně. Herecky mě přesvědčily jen dámy Batulková a Pacoláková, které měly na rozdíl od hlavní představitelky osvojený text a dokázaly ho reprodukovat. K. Fialová totiž celé představení improvizovala.
Marek Příbramský  80 %
11.5.2011 | 18 hodnocení
+ souhlasím
Synergie. nejde o besedu s diváky doprovázenou hudebními vložkami, ale o syntézu dramatického tvaru, seance , filozofie o odvaze a touze žít a o úctě k  divákovi. Paní Fialová je živel, ale i krásná bytost, v jejímž podání řeč o smrti, stáří a nemocech nevyznívá jako křivda, ale jako jiná kvalita života, která může mít také své kouzlo. Z jeviště pryští přehršel různých emocí, které okamžitě diváka zasahují. Krásný návod, jak se oprošťovat od malicherností.Opět výborná režie, dramaturgie i scéna. (více v článku na blogu)
Lenka.K  90 %
26.4.2011 | 29 hodnocení
+ souhlasím
Měli jsme štěstí na výborného hosta - Václava Cílka. Těžké téma, velmi vyvedené!
Blumarik  30 %
11.11.2014 | 239 hodnocení
Franny_Glass  80 %
8.6.2012 | 30 hodnocení
Čiko  60 %
30.11.2011 | 883 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.