Happy End

65% Nevěřil bych, že i přes velmi smutné téma může být sledování této inscenace tak zábavné, dojemné a nesentimentální. Na textu je patrné, že si autorka popisované situace sama prožila. Dokáže se na vše dívat s nadhledem a s pořádnou dávkou černého humoru, jenž je v těchto chvílích nezbytností. Nejvíc zaujala D. Batulková, která věrohodně vytvořila postavu úspěšné ženy postavené před krutou pravdu, s níž se musí vyrovnat. K rolím výborně přistoupily i J. Smutná a R. Fidlerová. Celku by ale prospělo, kdyby byly odlehčující kabaretní výstupy pojaty méně efektně a nebylo jich v inscenaci tolik.

Klasický průměr Městských divadel pražských zachraňuje v tomto případě hlavně dobré herectví Dany Batulkové a super Jitka Smutná. Častější kabaretní výstupy mi v kontextu hry ani tolik nevadily, přece jen by to pak bylo dost depresivní. Co mě ale iritovalo byl vysloveně děsivý výkon Jiřího Hány-to má být doopravdy herec?
Zhruba 40% návštěvnost svědčí o pravděpodobném jepičím životě inscenace.
Ale s mojí oblíbenou kurkumou mě potěšili:-)

65%. Emoční vyznění poměrně sdělné a silné reflexe posledních věcí člověčích se poněkud rozmělňuje vlivem kabaretních vstupů, jejichž odlehčovací funkci vítám, ctím a chápu, ale na místě režie bych s nimi přeci jen více šetřila. Herecky působivé, největší tah na branku mého diváckého srdce měly Dana Batulková a Jitka Smutná. Laskavé a úsměvné narážky na herecký svět jsou milým bonusem.

Hodně bude záležet na rozpoložení každého diváka, jak se popasuje s tím morbidním tématem, načež z druhé strany je atakován revuálním rámcem, který vyznění posouvá zas někam úplně jinam. Nestačila by střední cesta? Hra pojednává sice o rakovině a odvážném rozhodnutí hlavní hrdinky urychlit odchod ze scény, ale se vztyčenou hlavou, ...co to vše doprovodit jen špílci a nenapodobitelným a hodně platným židovským humorem? Právě to mi na inscenaci přišlo nejvíce životaschopné.