Parchant Marilyn

65%

Tvůrci se pokusili zpracovat osud Marilyn Monroe a nahlédnout pod povrch mediálního obrazu. Zdařilé skloubení životopisných informací a ilustrování neotřelou kabaretní formou s promyšleným významem jednotlivých výjevů. Vhodné využití malého prostoru, výrazná hudební složka. Skvělá Z. Onufráková ani na chvíli neslevila z velkého nasazení, ostatní se vedle ní neztratili. Do výsledného obrazu se chtě nechtě musel dostat názor tvůrců; nevnucují jej však, spíše nabízejí. Každý nemusí souhlasit, ale je dobře, že inscenace názor má a že jej dokáže obhájit konkrétními argumenty.

Výborná Z. Onufráková, to je hlavní a vlastně i jediný důvod, proč inscenaci navštívit. Jinak se jedná o jednu z mnoha variací na téma Marilyn Monroe, zde navíc v kabaretním balení. Tato forma režisérce N. Deákové zřejmě nesedne, poněvadž vytvořila nesourodý slepenec scén, v němž se snaží A. Veldová s D. Punčochářem odehrát vše možné, ale bohužel s poněkud nejednoznačným výsledkem...

55%. Marilyn Monroe jako téměř bezduchá loutka usmýkaná osudem a démony.. Hm.. :( Poněkud jednostrunný, ničím překvapivý inscenační pohled. Škoda. Zuzana Onufráková totiž hraje jako o život!

Inscenace kabaretního ladění je docela rafinovanou obžalobou dnešní senzací lačné doby. Posloužily k ní střípky osudů vrtošivé a démonům propadlé slavné MM. Úsečný, dokumentárně koncipovaný scénář, který zřejmě pracuje s mnoha zdroji, překvapí svou dramatičností i vtipem. Zuzana Onufráková zahrála vnitřní proměny MM jako z partesu, nesklouzla ke karikatuře pouhé naivky. Pochvala též skvělým sekundantům, na nichž stály situační proměny. Inscenace se může také chlubit promyšlenými detaily, jen něčeho je příliš, jiného se nedostává (některé možná fatální momenty života MM se scénářem jen mihly).

Inscenace dělá z Marilyn bezduchou blondýnu závislou na práškách bez špetky talentu. S tímto pohledem se nemůžu ztotožnit vzhledem k žádné lidské bytosti, takže hra pro mě byla spíše utrpením. Jinými chválený výkon Zuzany Onufrákové na mě příliš nezapůsobil, přehrávaná naivka podle mě není k sehrání nic tak těžkého. Její angličtina v písních není na úrovni Aničky Dajdou, ale nemá k ní zas tak daleko. Pochvalu si zaslouží řešení scény a herci ve vedlejších rolích, jejichž střídání převleků a výrazů je obdivuhodné.

55% Marilyn Monroe coby pozlátko, pod nímž se celou dobu skrývá Norma Jeane bojující s démony minulosti? Proč ne, jistě jde o legitimní pohled na tuto osobnost... Jediný, avšak zásadní problém pro mě osobně je, že tak vznikla poněkud statická inscenace a Zuzana Onufráková, ač na počátku opravdu výborná, mi na konci už dost lezla na nervy. Ale možná to je opravdu jen tím, že jsem očekával přerod, změnu... Čímž jsem se zcela minul se záměrem tvůrců.