Divadlo VILA Štvanice

Loutková inscenace o životě města Zlína v Baťově éře. Inscenace o každodenním životě, který je funkční, moderní, univerzální, modelový, rutinní a efektivní. Každý den, pořád dokola, dokud se nestane chyba...

Rozverná revue plná neradostných příběhů na téma nespravedlnosti, nešťastné lásky, nesvornosti v rodině či bezvýchodnosti před tváři Boží. Příběhy biblického Jóba, Franze Kafky, Oscara Wilda či vrahů George Floyda spojuje jedno –⁠ prostě neměli štěstí. To nevadí, protože kdo dnes může skutečně říct, že štěstí měl?

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny 60. let Pavla Juráčka. Inscenace, volně navazující na inscenaci ranějších Juráčkových zápisků z let 1959 až 1974, se věnuje období jeho emigrace v Německu na přelomu 70. a 80. let a následnému konci života po návratu do vlasti. Existencialistický čtyřportrét chorobného psavce, neustále o sobě pochybujícího a sebezpytujícího génia, jehož talent, fantazii a vůli k životu dusí příkazy, zákazy, cenzura, diktovaný vkus a nucená emigrace do cizího světa. V tomto světě není Juráček schopen se zorientovat a uplatnit. A tak se roku 1983 vrací do nesvobodné vlasti, kde tento enfant terrible šedesátých let bolestně dožívá bez možnosti tvořit a pracovat...

Výtvarně-divadelní portrét dvou výtvarnic Zorky Ságlové a Naděždy Plíškové, spojených s českým undergroundem, představitelek jedné generace, která byla umlčována a hledala svobodu v samotě a soustředění. Dadaistický horor o tom, jak se jedna krátká návštěva promění ve dvacetiletou nucenou izolaci. Ponorková nemoc je zaháněna vařením dle osvědčených receptů a neúnavnou prací na obrazech. Jenže strávníci ani diváci nepřicházejí. Všechen nábytek je provizorní, všechny dveře jsou zamčené, každý telefonát je omyl. Svobodu je třeba hledat v mysli. Z halucinací se rodí králík, který doputoval na zemi z měsíce, aby donesl tajemství nesmrtelnosti, ale cestou ho bohužel zapomněl...

Hudebně–scénická adaptace expresionistického románu, který se řadí mezi vrcholy německé meziválečné moderny. Berlín dvacátých let. Chór velkoměsta, tepající organismus, labyrint zvuků, rozhovorů a příběhů. Reklamní hesla, politické projevy, novinové titulky, úřední vyhlášky, písňové nápěvy, křik nemocných, cinkání tramvají, hluk strojů, tříštění sklenic, utrpení prasat na jatkách, vzdychání, palba, žrádlo, chlast a šepot smrti jako podhoubí bolavého příběhu dělníka a kriminálníka Franze Biberkopfa a radikalizace jeho národa...

Nová komedie německy píšící autorky. Divadelní mockument sledující tragické události, jež se odehrály na jednom mnichovském úřadu práce, a které svět nezaznamenal kvůli právě probíhajícímu finále Ligy mistrů. Kafkovská vize dnešního světa, v níž příslušník střední třídy přichází o jednu z posledních možností, jak získat nemovitost – o dědictví. Někteří Džíp získají jako součást výbavičky při narození, jiní si na něj neušetří za celý život. Naštěstí přichází v platnost nová reforma o dědictví, která vrátí naději všem, jimž spermaloterie nepřála. Dědit nově může každý, kdo si pořídí los ve státní loterii. Když má ovšem štěstí...

Reimaginace slavné opery o bažinách, v nichž je snadné zabloudit i bez pohádkových bludiček. Archetypální příběh, který se v moderní adaptaci proměňuje ve zneklidňující drama lidské identity. Rusalka, Princ, Cizí kněžna - a Čarodějnice. Jsme tím, do čeho nás oblékají, nebo máme právo ušít si osud, který nám padne? Když svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, jak je možné, že se otírají o tvoji kůži? Někdy je těžké přiznat si, kdo jsem, někdy je těžké respektovat to, čím chtějí být ti druzí...

„David Jařab napsal hru Autor. David Jařab je autorem Autora. Autor je rébusem, jehož rozřešení se proměňuje s každou další indicií. Hra Autor může být o bílém heterosexuálním muži. Hra Autor může být o krizi středního věku. Hra Autor může být o zneužívání moci pedagogy. Hra Autor může být o stárnoucím umělci. Hra Autor může být o tom, kdo je Autor a jak manipuluje s realitou? Hra Autor je hra, která vás do poslední chvíle nechá na pochybách, kdo je tady pozorovatel a kdo pozorovaný.“

Moderní love story z až příliš blízké budoucnosti, nekompromisní pohled na budoucnost očima mladé autorky. Příběh o Mařence a Jeníčkovi, ale hlavně o Mařence, která se ztrácela ve světě tak dlouho, až se ztratila i uvnitř sebe. Město je plné světýlek a člověka láká poslední příslib neobjevené tmy. Květináčů, do nichž jsme zahnali les, neustále přibývá a poslední doušky vody šetříme pro sebe, abychom zahnali narůstající žízeň. Milostný bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí poslední stopy zeleně...

Interaktivní inscenace. Skandální show, v níž se dozvíte, co vás čeká, opustíte-li svůj enviromentální žal a začnete konečně něco dělat...

Původní hra volně navazující na úspěšný titul „Homo´06“. Satirická hra o gayích po čtyřicítce střílí do vlastních řad a poukazuje na kostlivce, kteří se stále rádi vracejí do již jednou otevřených skříní. Generace, která má svůj coming out již pár let za sebou, přichází se zpovědí ze života pražské LGBT komunity, jež občas dokáže být stejně tak nepřívětivá jako většinová společnost. Jaké překážky nám do cesty skutečně staví ostatní a jaké pocházejí z naší vlastní hlavy...?

Hra německo-švýcarské autorky, která s nevybíravým humorem sobě vlastním ve hře ukazuje, co se stane, když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádají smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci...

Obrazy ze života Olgy Havlové, který si sama nevybrala, ale který hrdě vzala za svůj. „Co po mně chcete? Proč to chcete znovu vytahovat? Čekáte nějakou exhibici? Portrét doby? Portrét hrdinky? Olga – nejlepší přítel pro všechny časy, režimy i roční období. Tohle nesnáším. Když se lidi berou moc vážně.“

Citlivá komedie mladého australského dramatika nahlíží do soukromí lidí, kterým ve štěstí brání strach z intimity a kteří se neumějí odhalovat. On je ženatý, ona má dvě děti, oba jsou nešťastní a rozhodnou se s tím něco dělat. Jejich cestu za štěstím sledujeme od nedůstojného seznámení na internetu, přes trapně rozpačité poznávání, které je třeba přepít, až po vystřízlivění, po němž zůstane jen bolest hlavy...

Zbrusu nový nově-barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Divadlo roztančené v rytmu disco-opery. Příběh bratrů, kteří potřebovali splatit otcův dluh, a proto (ne)ovlivnili dějiny českého barokního divadla. Jeden je básník, druhý skladatel. Poznali okázalost karnevalů, slávu komedie i lesk italské opery. Divadlo mají v srdci i pod kůží a k tomu podědili geniální talent. Ale co s ním v Praze sedmnáctého století...?

Autorská adaptace Gozziho předlohy volně navazující a odkazující na úspěšnou inscenaci „Láska ke třem pomerančům“. Hodně šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všecko možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy. Žijeme v přepychu a nemáme dost. Kam vedou naše touhy...?

„Raně barokní katovna české politiky. Morbidní kabaret národního hrdinství, ve kterém konferenciér Jan Mydlář dává prostor k 27+1 originálním číslům. Od kupletu k madrigalu a od žonglování po drama, to vše s vírou pevnou jako mariánský sloup a z lásky věrné až za hrob...“

„Velká zvířecí žranice“ na motivy známých i méně známých bajek francouzského básníka Jeana de La Fontaine. „Veliké masky, loutky a zvěř! Přijměte pozvání na večírek do vybrané společnosti. Na raut, kde platí zákony. Silnějšího? Nebo chytřejšího? Nebo rychlejšího? Kdo nežere, bude požrán....“

Inscenace inspirovaná knihou Daniela Defoa „Robinson Crusoe“, hrou Williama Shakespeara „Bouře“ a četnými survival filmy. V bouři ztroskotá loď. Katastrofu přežijí dva muži. Kazatel puritán a komediální herec. Mají různé zkušenosti, odlišné názory a nevyřízené účty. Ale kazatel potřebuje posluchače a herec diváka. A oba potřebují přežít. ​..

Série tří miniincenací v jedné velké inscenaci na motivy soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna a lidového barokního divadla. Tři příběhy o činech hrůzostrašných, děsivých i bohumilých. Od neřesti k ctnosti a naopak. Píseň kramářská, lidová (zpěvo)hra a loutkový balet. Divadlo s oživlými sochami na voze...

„Mystifikační šerosvit“ k 350. výročí narození významného barokního malíře Petra Jana Brandla, jehož obrazy je vizuálně propracovaná hra světla a stínu v kompozici postav a objektů inspirována. Při rekonstrukci lékárny U Granátového jablka na hospitálu Kuks v červenci 2018 byla objevena jedinečná barokní hra z doby kolem roku 1730. Hlavní postava hry je zjevně inspirována postavou malíře Brandla, kterého představuje v novém světle i stínu. Přináší pokušení vždycky jen to špatné? Existovalo by vůbec umění bez pokušení...?

Inscenace, která ve volné adaptaci prvně přivádí na české jeviště poslední Molièrovu hru (balet) „Psyché“ sepsanou roku 1666 pro dvůr Ludvíka XIV. Kdo se dnes blýskne na molu? Krása, která svedla samotného Amora. Krása, která ženy uráží a muže dohání k šílenství. Nesmrtelný příběh o Amorovi a Psyché ve světě módy a jejích božských výstřelků...

Lesní erotická němohra plná lesních plodů a roztoužených zvířátek podle hry „La Mirtilla“ z roku 1588, první dochované pastorály z pera ženské autorky.

Činoherně-operně-taneční inscenace na vodní hladině o nejznámější kurtizáně všech dob.

Čarodějná legenda z lužickosrbska. Tajuplný příběh upředený z legend o Krabatovi, který si nebezpečně pohrává s černou magií, hýří analogovými projekcemi a variuje lužickosrbské písně. Na blatech za Černým Chlumcem stojí mlýn, skrčený ve sněhu, temný a výhružný jako mocné, zlé zvíře. Ale uvnitř se svítí – a kde je světlo, tam musí být i lidé...

Scénická kompozice poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách, prototyp divadla na divadle. Benátský furlánský boháč Rovenio, divadelní mecenáš, nechá ve svém domě zahrát dvě představení. Jedno při příležitosti návštěvy dávného přítele Zelandra a druhé na oslavu zásnub Lelia a Lidie. Fiktivní děj obou představení se postupně čím dál tím více vkrádá do reálného života postav...

Komedie o lásce k pohádkám, příběhům, hrám a čerstvým vitamínům dle důvtipné analýzy pohádky Carla Gozziho z roku 1761.