Premiéry

Co je s nimi? Mají strach. Strach před čím? O tom nemohu mluvit. Ale dozvíš se to, už brzy. A ty? Ty nemáš strach? Víc, než si myslíš. Chlapec Krabat se na prahu dospělosti ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny. Musí se rozhodnout: Nekonečná moc a její temná síla, nebo zázrak lásky a života? Kterou cestu si Krabat vybere? Otfried Preußler, rodák z Liberce, zpracoval ve své knize starou lužickosrbskou legendu. Vyprávění o souboji čarodějného učně s mistrem má však svoje kořeny ve staré Indii a později se objevuje v nesčetných obměnách na nejrůznějších místech. Jde o nadčasový příběh, metaforu věčného souboje, který svádí každý z nás. Hrají Samuel Neduha, Stela Chmelová, Hana Mathauserová a Hasan Zahirović. Režisérem inscenace je Peter Chmela, který si pro dramatizaci Preußlerovy knihy přizval Jiřího Rotha. Inscenace je doporučena spíše starším dětem (od 11 let).

Komorní scéna Aréna uvádí vlastní dramatizaci jediného v úplnosti dochovaného antického románu, který nás napříč staletími bohužel utvrzuje v poznání, že jsme se jako lidstvo nikam neposunuli a stále tápeme ve stejném bludném kruhu přání a tužeb jako naši vzdálení (a často tak vychvalovaní) antičtí předkové. Román Proměny platónského filosofa Lucia Apuleia z 2. století n. l. líčí neuvěřitelné příhody zámožného mladíka Lucia, který se díky své touze po rozmarných dobrodružstvích proměnil v osla... Účinkují Adam Langer, Marek Cisovský, Viktória Pejková, Jan Chudý, Šimon Krupa, Vladislav Georgiev, Tereza Cisovská, Alena Sasínová-Polarczyk, Milan Cimerák, Josef Kaluža, Michal Čapka a Vojtěch Lipina. Inscenaci v ostravské Aréně režíruje Pavel Gejduš.

Karel Čapek patří vedle Václava Havla k celosvětově nejslavnějším českým dramatikům XX. století. Svými hrami se s občanskou statečností vypořádával s nejbolestnějšími problémy naší historie i současnosti a lze říci, že byl i vizionářem budoucnosti. Právě v jeho hře R.U.R. poprvé zaznělo dnes celosvětově používané slovo robot. Toto vědeckofantastické drama nastiňuje svět, kdy si roboti, dosud člověku sloužící, uvědomí svou sílu a chopí se moci. Čapkova hra, která měla premiéru již roce 1921, je sondu do světa a doby, kdy umělá inteligence začne ovládat lidstvo, a v dnešním přetechnizovaném světě klade stále aktuálnější otázky. Inscenace v režii Filipa Nuckollse bude uváděna na Nové scéně a uvidíte v ní Jana Maléře, Andreu Mohylovou, Marka Mikuláška, Libora Stacha, Michala Štěrbu, Apolenu Veldovou, Martina Zahálku ml., Miloslava Krejsu, Vladimíra Pokorného a Simonu Rejdovou.

Miloš Urban je nepochybně jednou z nejvýraznějších postav české porevoluční literatury. Čtenáři milován, kritiky ctěn, jeho knihy jsou překládány do cizích jazyků, natáčejí se podle nich televizní inscenace a filmy… A přesto je Městské divadlo Brno teprve prvním českým divadlem, které získalo práva na dramatizaci jedné z Urbanových próz. Jedná se o román Santiniho jazyk, mysteriózní příběh, který velmi umným způsobem propojuje thriller s mystikou. Reklamní „kreativec“ Martin Urmann dostane ve své firmě nečekaný úkol: objevit univerzální větu, reklamní slogan, který by fungoval za všech okolností a dokázal prodat cokoli. Urmann uvěří – pod vlivem setkání s tajemnou dívkou, která čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelích – že tuto větu lze najít jako zašifrovaný vzkaz v geniálních stavbách barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Netuší ovšem, že jeho pátrání bude lemováno bizarními vraždami, tajuplnými vzkazy z minulosti a prazvláštní milostnou zápletkou… Vzhledem k blízkosti dvou epochálních Santiniho staveb, v nichž se román zčásti odehrává (Křtiny a Rajhrad), se v MdB stává Santiniho jazyk i poctou brněnskému geniu loci, jako byla v nedávné době dramatizace Skleněného pokoje. Mysteriózní thriller divákům zprostředkují Dušan Vitázek, Petr Halberstadt, Andrea Zelová, Jakub Uličník, Kristýna Daňhelová, Jana Daňhelová, Jan Apolenář, Barbora Goldmannová, Eliška Skálová, Erika Kubálková, Aleš Slanina, Rastislav Gajdoš a Jan Brožek. Inscenaci na Činoherní scéně MdB režijně připravil Sanislav Slovák.

Jedna z nejznámějších Čechovových tragikomedií. Příběh o rodině, o lásce, o planých nadějích a naivních iluzích, o marných útěcích a marných návratech a úmorném životě na ruském venkově v pozici zkrachovalé šlechty. Na statek, který spravuje strýček Váňa se svou neteří Soňou, přijíždí profesor Serebrjakov, Sonin otec a Ivanův švagr, s novou mladou manželkou Jelenou. Svou bezohlednou sebestředností rozčeří zdejší poklidný život. Hodně se pije, ponocuje a pláče. Soňa by chtěla lásku, ale musí dřít do úmoru. Váňa by chtěl lásku, ale obětoval se a vyhořel. Doktor Astrov miluje své ideály a naráží na všeobecnou rezignovanost. A starý profesor, který má osudy svých blízkých v ruce, si vesele parazituje a tyranizuje. Jiskra konfliktu je zažehnuta. Zbraň musí nutně vystřelit. Čechovova autobiografická postava Doktor Astrov zcela současně varuje před ekologickou katastrofou a devastací planety a zatím dojde během jedné noci a dvou dnů k devastaci mnoha lidských duší. To vše nám klasik podává se soucitem i cynickým humorem. V režii Ivana Krejčího hrají Jiří Zapletal, Natálie Holíková, Kamila Sedlárová, Jakub Tvrdík, František Staněk, Josef Čepelka, Lenka Loubalová a Marie Kleplová.

Možná první román vůbec. Dozajista jeden z největších románů světové literatury. Cervantesův dvoudílný „bestseller“ Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha přesně zachytil nástup evropského novověku, rozpohybované doby, v níž se jediná boží Pravda rozpadla do stovek relativních pravd a touha lidí poznávat a zpochybňovat se obrátila ke skutečnosti samé. Složité, plné rozporů a stále častěji neskutečné. Je Don Quijote blázen, který skutečnost nevidí? Génius, který ji jako jediný dokáže nahlédnout? Levicový aktivista odmítající ji přijmout? Anebo je současník nás, kdo čtyři sta let poté žijeme v době, v níž už – slovy filosofa Baudrillarda – skutečnost neexistuje? Inscenaci, která je současnou variací na známé téma, připravil hostující režisér Jan Mikulášek. V neskutečné diskuzní show o skutečnosti hrají Dušan Hřebíček, Milan Holenda, Ivana Hloužková, Dalibor Buš, Tomáš Žilinský, Sylvie Krupanská, Dominik Teleky, Ondřej Kokorský, Filipína Cimrová, Růžena Dvořáková a Vladimír Hauser.

Popis této mysteriózní komedie se dá jen těžko vyjádřit slovy, neboť je to smršť nepředvídatelných situací, se kterými se herci pokoušejí vyrovnat zoufalou snahou dovést představení do konce. Divadlo se rozhodlo uvést drama o mysteriózní vraždě z r. 1920, ale jak titul napovídá, všechno, co se mohlo pokazit, se pokazilo… Přes všechny četné neuvěřitelné nehody, kdy vše a všichni kolabují, se představení dopracuje k závěrečné oponě, aby poté sklidilo fantastický úspěch a ovace. Navzdory neuvěřitelným malérům a dechberoucím katastrofám dohrajeme vždy až do konce. Hra The Play That Goes Wrong je již tři roky absolutním trhákem londýnského West Endu. v roce 2015 získala ocenění „Olivier Award for Best New Comedy“. Po úspěšném turné po Austrálii v současné době dobývá Broadway v New Yorku, kdy obdržela ceny „BrodwayWorld UK Winner“ a „WhatsOnStage Award Winner“ jako nejlepší komedie. V Divadle Bez zábradlí hrají Dana Morávková nebo Anežka Rusevová, Nikol Kouklová, Karel Heřmánek ml., Josef Carda nebo Václav Rašilov, Petr Pospíchal, Petr Macháček a Jan Řezníček nebo Stanislav Lehký. Režisérem inscenace je Karel Heřmánek.

Městská divadla pražská na scéně divadla ABC uvedou známou komedii o schopnosti mazaně převrátit morální hodnoty ve svůj vlastní prospěch. „Žijeme ve světě, v němž každý nesmysl má vědeckou podobu a v němž žvanění nahrazuje řeč,“ napsal Václav Havel v dopise věnovaném Žebrácké opeře Alfrédu Radokovi před téměř padesáti lety. Co platilo tehdy, platí o to víc dnes. V jeho Žebrácké opeře jsou zloději morálně integrovaní, kurtizány čtou Descarta, zločin a zákon se bratrsky podpírají a zrada má erotický náboj. Slétněte na zem, zbavte se iluzí a svých abstraktních zásad, radí Peachum zloději Filchovi. Chlubit se svýma čistýma ručičkama a někde v závětří si pěstovat své krásné zásady – to je hrozně snadné! Mravy jsou přece pořád stejné, jenom to, co se dřív tutlalo, se dnes dělá veřejně! Jde o jediné drama Václava Havla napsané na zakázku a na cizí námět. Hra o 14 obrazech na téma Johna Gaye byla poprvé inscenovaná v hospodě U Čelikovských v Horních Počernicích léta páně 1975... K režii inscenace byl přizván renomovaný režisér David Radok! Hrají Martin Donutil, Jan Vlasák, Hanuš Bor, Zuzana Stavná, Tereza Marečková, Eva Salzmannová, Dana Batulková, Petra Tenorová, Filip Březina, Pavel Juřica, Radim Kalvoda, Markéta Jandová, Anna Kukuczková, Milan Kačmarčík a Zdeněk Vencl.

Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Na podzim roku 2019 se tedy konečně i brněnští diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All. V režii Petra Gazdíka na Hudební scéně MdB účinkují Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková nebo Ivana Vaňková, Dagmar Křížová nebo Barbora Remišová nebo Petra Šimberová, Jonáš Florián nebo Marco Salvadori nebo Robin Schenk, Martin Havelka nebo Igor Ondříček nebo Viktor Skála, Robert Jícha nebo Milan Němec nebo Alan Novotný, Jakub Przebinda nebo Tomáš Sagher nebo Oldřich Smysl, Johana Gazdíková nebo Pavla Vitázková nebo Jana Musilová, Lucie Bergerová nebo Radka Coufalová nebo Zuzana Skálová, Marta Matějová nebo Viktória Matušovová, Katarína Mikulová nebo Diana Velčická, Kristian Pekar nebo Libor Matouš, Ondřej Halámek nebo Daniel Rymeš a další.

Jihočeské divadlo na své studiové scéně Na Půdě uvádí adaptaci milostného románu v e-mailech... Emmi chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Takhle začne nezvyklá korespondence, umožňující zcela nezávazné, a možná právě proto velmi intimní sbližování. Jak tento virtuální vztah začíná nabývat na intenzitě, přichází nevyhnutelná otázka – setkat se, nebo ne? Vydrží milostné city, které vzplály ve virtuálním světě, realitu? Rakouský román z roku 2006 se stal bestsellerem, neméně úspěšná pak byla i jeho divadelní verze. V režii Martiny Schlegelové hrají Helena Dvořáková a Pavel Oubram.

Povídková kniha obdivovaného amerického prozaika Davida Foster Wallace se hemží odpornými muži a ženami, lidmi zasaženými úzkostí, nejistotou a osamoceností. Adaptaci díla tohoto „cobainovského Jamese Joyce devadesátek“, patřícího k nejvýraznějším hlasům americké literatury posledních let, uvede DNz v české premiéře. Režijní tandem – Kristýna Jankovcová a Adam Svozil – odhalí netušené vnitřní světy účastníků skupinové terapie. A co je čeká na konci humorem dlážděné, byť strastiplné duchovní cesty? Snad tam stojí vyléčené vnitřní dítě a (tentokrát bez ironie vyslovené) slovo na L. Inscenace Krátké rozhovory s odpornými muži odhaluje netušené vnitřní světy účastníků zážitkového kurzu bioexperenciální terapie v podání Dity Kaplanové, Václava Vašáka, Barbory Bočkové, Štěpána Lustyka a Vojtěcha Vodochodského. Na strastiplné duchovní cestě své klienty provází Terapeut – Miloslav König, jeho záhadnou protiváhou je pak Jiří Černý v roli cynického údržbáře. Kromě témat mentálního zdraví, sexuality a genderu se inscenace zabývá různými aspekty psychoterapeutického myšlení a jazyka. Nápaditou scénografii znázorňující jak rekreační středisko, tak imaginativní mentální prostory jednotlivých účastníků připravil Petr Vítek.

Východočeské divadlo Pardubice na Malé scéně ve dvoře uvede úspěšnou dramatizaci románového bestselleru. Poněkud netradiční detektivní příběh, jehož protagonistou je dospívající chlapec s poruchou autistického spektra, nadšený matematik a obdivovatel vesmíru Christopher, který se rozhodne vyřešit záhadnou smrt sousedčina psa, jenž je jedné noci nalezen s vidlemi v zádech. Ačkoli si Christopher nikdy dřív netroufl sám ani na konec ulice, vydává se na dobrodružnou cestu, která obrátí svět vzhůru nohama nejen jemu, ale i jeho rodičům. Na diváky čeká napětí i spousta humorných, hravých a dojemných situací. Román Podivný případ se psem napsal britský spisovatel Mark Haddon, v roce 2003 za něj získal prestižní Whitbreadovu cenu. O devět let později bestseller zdramatizoval Haddonův přítel, dramatik Simon Stephens. Jeho adaptace získala řadu cen a hraje se po celém světě. Inscenace mladé režisérky Kashi Jandáčkové bude sledovat nejen napínavý příběh, ale také hlubší dimenzi Christopherova vesmíru. Do nelehké role Christophera byl obsazen Josef Láska. Další postavy ztvární Petra Janečková, Ladislav Špiner, Eliška Dohnalová a Petr Borovec.

Poslední dílo Davida Bowieho, komorní muzikál, který napsal společně s dramatikem Endou Walshem a ve kterém kromě starších hitů (Changes, Life On Mars) zazní i písně z alba Blackstar, vydaného krátce před zpěvákovou smrtí. Melancholický příběh o samotě, sebedestrukci a potřebě lásky navazuje na více než čtyřicet let starý film „Muž, který spadl na Zemi“, ve kterém ztvárnil Bowie roli mimozemšťana Newtona. Téma cizince mezi lidmi zůstává, přidávají se však motivy vyhoření, závislosti a především velké potřeby návratu do čistého života, světa a duše. Kromě Newtona tak poznáváme sebevědomou Elly, které setkání s tajemným excentrikem změní život, jejího nudného manžela Zacha, černého anděla Valentina, dávného hrdinova přítele Michaela nebo „ideální pár“ Bena a Maemi. A pak je tu ještě Dívka – naděje, se kterou je možné letět ke hvězdám… Muzikál, který již sklízí úspěch na evropských scénách, uvedou Městská divadla pražská na scéně divadla Komedie v české premiéře s Igorem Orozovičem nebo Ondřejem Rumlem v hlavní roli. V dalších rolích účinkují Nina Horáková, Erika Stárková, Pavol Smolárik, Michael Vykus, Huyen Vi Tranová nebo Tereza Marečková, Michal Bednář, Josefína Horníčková nebo Michaela Jonczyová, Veronika Vítová, Martin Klapil a Tomáš Bareš. Muzikál bude odehrán s živou kapelou. K režii byl přizván Marián Amsler.

Markýz de Sade – pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby – tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné. I zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového ředitele rozhodne, že z markýze vášeň pro zvrácené představy vymýtí, kvůli čemuž sahá po stále drastičtějších praktikách. Je však možné dosáhnout toho, aby jisté věci člověka prostě nenapadaly? Neprovokuje nakonec de Sade záměrně? Strhující hra amerického dramatika Douga Wrighta (*1962), podle níž byl natočen stejnojmenný film s Geoffrey Rushem a Kate Winslet v hlavních rolích, před nás klade palčivé otázky svobody a cenzury i lidské nezdolnosti. Provokativní komediální drama bude uváděno v Mahenově divadle v české premiéře. Režisérem inscenace je Martin Glaser, který do titulní role obsadil Martina Siničáka. Dále hrají Ivan Dejmal, Elena Trčková, Petr Kubes, Tereza Richtrová, Isabela Smečková Bencová, Matej Marušin a David Kaloč.

Nová sezóna v divadle Minor je odstartována spolu s největším českým atletem. O správný divadelní trénink a uměleckou výživu se postaral vytrvalostní režisér Jan Jirků, který dohlédne, aby všichni vítězně skandovali „Zá-to-pek!“. Třicet tisíc diváků křičelo tohle jméno v Helsinkách v roce 1952, když vbíhal na stadion, coby první v maratonském běhu, aby získal třetí zlatou medaili v běhu na dlouhé tratě. Všichni na celém světě umí běhat, ale on jediný dokázal běžet tak, že vyhrál třikrát na jedné olympiádě. 5km. 10km. Maraton. Nikdo před tím ani potom to nedokázal, co je svět světem. A je docela možné, že už to nikdo nedokáže. Jak moc je to zajímavé? Jak moc je zajímavý ten člověk? Jak moc je zajímavá doba, ve které žil? Osobnost jedinečného sportovce přiblíží divákům scénárista a režisér Jan Jirků optikou zachycující nelehkou dobu, ve které Dana a Emil Zátopkovi žili. O role slavných sportovců se podělí všichni herci (Johana Schmidtmajerová, Gustav Hašek, Václav Jelínek, Bořek Joura, Karel Kratochvíl a Ondřej Nosálek). Zajímavostí inscenace je, že bude pracovat s loutkami vytvořenými pomocí 3D tisku. Inscenace je vhodná pro diváky od 8 let.

Co je Sluha dvou pánů pro herce, to je Mirandolína pro herečku. Majitelka hostince, jejž – přes všechnu jeho počestnost – vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě. Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho (1707–1793), stojící v českém divadle neprávem ve stínu Poprasku na laguně a již zmiňovaného Sluhy, rozžívá jednotlivé typy commedie dell’arte do propracovaných charakterů, což je úsilí, které o století dříve započal Molière. Ryze hereckou komedii, jejímuž kouzlu propadl svého času dokonce K. S. Stanislavskij, nazkoušel režisér Peter Gábor. Mirandolína, kterou uvede NdB na scéně divadla Reduta, je také těsně svázána s představitelkou titulní role. Tereza Groszmannová hru přeložila „na tělo“ nejen sama sobě, ale také svým kolegům. Způsob vyjadřování postav je díky tomu orientován na rytmus, podporující dynamickou hereckou akci. Jazyk textu si umně zahrává s dvojsmysly, zároveň je co nejvíc výstižný a působí svižně. V dalších rolích uvidíte Vojtěcha Blahutu, Michala Bumbálka, Petra Bláhu, Janu Štvrteckou, Hanu Tomáš Briešťanskou a Romana Blumaiera.

V produkci Divadla Hybernia vznikla muzikálová inscenace, která vás vezme na nezapomenutelnou cestu džunglí. Příběh líčí osudy potomka mladého anglického páru, kterého po tragické smrti jeho rodičů vychová pralesní opice a který se brzy díky své síle a důvtipu stane nejmocnějším tvorem džungle. Jeho dobrodružný život v korunách stromů obrátí naruby expedice profesora Portera, který přijel do africké džungle studovat život goril. Tarzan si poprvé uvědomí, že je člověk a jeho prozření je umocněno opětovanou láskou k profesorově dceři Jane. Vrátí se Tarzan pod vlivem lásky do civilizace s mladou Američankou Jane? Pro kterou rodinu se rozhodne? Muzikál, který stojí na písních světoznámého hitmakara Phila Collinse, vznikl pro filmové studio Walt Disney, posléze se na Broadwayi představila i jeho divadelní verze. V Divadle Hybernia bude uveden v české premiéře. Režisér Libor Vaculík se tedy po mnoha úspěšných muzikálech zaměří na broadwayskou špičku. Scénograf Petr Hloušek promění Divadlo Hybernia v džungli, atmosféru kostýmně podpoří Roman Šolc a za pomoci choreograficko-akrobatického tandemu Ivany Hannichové a Zuzany Havrlantové se v jedinečné a specifické řeči muzikálu ocitne divák uprostřed skutečné džungle. Dirigentem třináctičlenného orchestru bude Libor Kapras. O titulní roli s podělí čtveřice herců: David Gránský, Peter Pecha, Vojtěch Drahokoupil a Robert Urban. Dále hrají Petra Vojtková (Vraspírová) nebo Ivana Korolová, Dita Hořínková nebo Michaela Gemrotová, Josef Vojtek nebo Marian Vojtko nebo Ernesto Čekan, Ladislav Korbel nebo Martin Šemík nebo Vojtěch Drahokoupil, Jaromír Dulava nebo Tomáš Trapl, Ernesto Čekan nebo Rudolf Kubík a Tomáš Smička nebo Alexej Kolva. Jelikož muzikál Tarzan je označován za akrobatický, ke spolupráci byli přizváni i umělci z předních tuzemských novocirkusových souborů.

Láska a milostná vzplanutí jsou tím nejvyhledávanějším dramatickým kořením muzikálového příběhu. Z trochu jiného pohledu jej vidí autor muzikálu The Last Five Years. Komorní příběh lásky a zkušeností z partnerského soužití je vyprávěn z pohledu spisovatele Jamieho a herečky Cathy, dvou typických Newyorčanů, kterým se právě rozpadlo jejich první manželství. Každý chce najít toho pravého, ale ve městě, kde je na prvním místě kariéra a soukromí jde stranou, se to zdá téměř nemožné. Muzikál The Last Five Years měl světovou premiéru v roce 2001 v Chicagu, o rok později pak premiéru na jedné z off-broadwayských scén. V roce 2006 jej uvedla prestižní londýnská scéna Menier Chocolate Factory. Jason Robert Brown do svého muzikálu promítl osobní zkušenosti a celý muzikál vypráví v neobvyklé struktuře monologických flashbacků, kde záblesky štěstí střídá analýza partnerské krize. Skladatel Jason Robert Brown patří u nás do kategorie méně známých, za mořem však velmi vyhledávaných divadelních tvůrců, kterým experiment na poli muzikálu není cizí. V režii Režie: Janky Ryšánek Schmiedtové v komorním Divadle „12“ účinkují Klára Jelínková nebo Martina Šnytová a Tomáš Novotný nebo Tomáš Savka... Muzikál bude v Ostravě uveden v české premiéře.

A studio Rubín připravilo inscenaci podle novely a zároveň debutu Georgese Pereca. Kniha, která je obvykle na západ od nás vydávána s podtitulem „příběh šedesátých let“, zaráží své čtenáře svou aktuálností i po více než půl století. Její stěžejní téma – konzum a závislost na věcech – si za hlavní vzala i režisérka inscenace Eva Rysová, která k němu dodává politická a environmentální fakta současnosti. Novela Věci Georgese Pereca, která je předlohou dramaturgovi a autorovi scénáře Vojtěchu Bártovi, znázorňuje mladý pár po škole žijící v infantilní představě, že svět a věci v něm existují, aby uspokojily jejich touhy. Inscenace režisérky Evy Rysové tento dobový příběh aktualizuje a ukazuje absurditu tisíců současných příslušníků městské střední třídy, kteří své životy zaměnili za spotřebu zboží. Představiteli ústřední dvojice jsou Julie Goetzová a Jan Grundman.

Existuje na světě místo, kde bychom nenarazili sami na sebe? Netradiční cestopis plný střetů, s iritující realitou, a především vlastním já. Inscenace vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu a xenofobie i nevyzpytatelných cestách srdce, o tom, jak se bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává v našem nitru. Hodně cestovat, umět jazyky a mít řadu zkušeností ze zahraničí znamená pro některé splněný sen, s nimž se nicméně pojí absence pocitu být vlastně kdekoliv doma a hluboká ekologická stopa. Novela ohledává vykořeněnost dnešního člověka a na literární scéně – nejen kvůli vědeckému povolání Josefa Pánka – zapůsobila jako zjevení, které vyústilo v ocenění Literou za prózu 2018. Rozvité věty, opakování slov a frází, psaní čísel číslovkami a jiné zkratky – tak se formálně projevuje aktuálnost předlohy a jejího zrychleného tempa příznačného pro tuhle dobu. Inscenace akcentuje téma narcismu, slovy Matěje Samce, dramaturga Divadla MeetFactory, „téma narcismu Lásky v době změn jako lásky k sobě samému, která je v dnešní době podstatná a velice exponovaná.“ Nezvykle pojmenované dílo není v této první dramatizaci ani tak o lásce či globálním oteplování, jako spíš o narážení na sebe sama a everymanovi, který touží spíš než po lásce k druhému po lásce sebe samého, přičemž v této cestě si nakonec brání jen on sám. Tohoto everymana, současného globálního člověka, na jevišti ztvárňují Petr Jeništa, Jan Bárta a Vojtěch Hrabák. Inscenaci připravil režisér Ondřej Štefaňák.