Premiéry

Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska s pohádkovými prvky, k němuž se vrací každá generace. Celosouborová komediantská Lucerna je první režií Štěpána Pácla v pozici kmenového režiséra Mahenovy činohry. V roli Mladé kněžny v Mahenově činohře debutuje Petra Lorencová a v roli Haničky Zuzana Černá, nové tváře souboru. V roli Mlynáře hostuje Jiří Suchý z Tábora. Dále hrají Martin Siničák, Tomáš David, Marie Durnová, Bedřich Výtisk, Jan Grygar, Ivan Dejmal, Tereza Groszmannová, Roman Blumaier, Vladimír Krátký, Petr Bláha, David Kaloč, Martin Sláma, Pavel Doucek, Elena Trčková, Jaroslav Kuneš a Jiří Pištěk.

Co všechno se dělo v našem domě i v naší ulici. Události oživené minulosti. Bejvávalo, bejvávalo. Národ sobě v každé době. Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Inscenace je věnována také 30. výročí sametové revoluce, zejména pak oněm bouřlivým událostem, které se v pátek 17. listopadu odehrávaly na Národní třídě, a kdy herci Ypsilonky, během právě probíhajícího představení Kafkovy Ameriky vybíhali postupně na ulici a tak se stávali prvními očitými a bezprostředními svědky počínající revoluce. Archivy vydaly neuvěřitelné množství materiálu o lidech nějak spjatých - trvale, či dílem náhody - s tímto místem a hlavním tématem nové inscenace je historie (paměť) místa jako proces odkrývání jedinečného, zároveň však také proces rozpoznávání již známého. Historie Spálené ulice i budovy, v níž Ypsilonka sídlí, je bohatá a pestrá. I proto se na jevišti Ypsilonky potká snad největší počet herců a muzikantů v historii divadla. Hrají a zpívají Lumíra Přichystalová, Roman Janál, Jan Jiráň, Lenka Loubalová, Jana Synková, Petr Vršek, Arnošt Goldflam, Pavel Nový, Kryštof Mende, Jan Večeřa, Martin Bohadlo, Jan Bradáč, Barbora Skočdopolová, Jiřina Vacková, Renata Rychlá, Veronika Soumarová, Martin Janouš, Roman Mrázik a další. Vzácnými hosty inscenace jsou zpěvačka Jitka Vrbová nebo vynikající klavírista Tomáš Víšek.

Pokud má středoevropský prostor nějakého komediálního klasika, je jím nepochybně Johann Nepomuk Nestroy. Je to dáno především díky kvalitám jeho komedií nabitých mimořádnou divadelností, nápaditostí zápletek, umného snování všech komických omylů a nedorozumění a nebývale vytříbených dialogů, prošpikovaných proslulými nestroyovskými bonmoty („Ještě, že utápím svůj smutek ve víně, jinak bych mohl propadnout chlastu!“). Protagonisty Nestroyovy komedie jsou kočovní herci Artur a Picl – první z nich se dostává do milostných eskapád, které ho nutí k nejrůznějším převlekům a intrikám, druhý to vše ironicky komentuje. Základním paradoxem této komedie je skutečnost, že lásce ústřední milostné dvojice zde vlastně nic nestojí v cestě. Artur miluje slečnu Emu Bušovou, aniž ví, že Ema je schovankou jeho strýčka, továrníka Truchlanta. A pan Truchlant se rozhodl, že Emu provdá – právě za Artura. Artur se ovšem mylně domnívá, že Truchlant si chce Emu vzít sám, a začne plánovat její únos... Nestroy bravurně ovládá principy zápletkové komedie, dokáže je propojit se svébytnou poezií života kočovných herců, a zároveň si nad vším snaživým lidským hemžením udržuje lehounký nadhled, laskavý a pobavený zároveň. Příznivci chytré zábavy v nostalgickém rakousko-uherském stylu se mají určitě nač těšit. Na Činoherní scéně MdB hrají Jan Brožek, Aleš Slanina, Barbora Goldmannová, Petr Štěpán, Milan Němec, Eliška Skálová, Marco Salvadori, Michal Isteník, Marek Hurák a Lucie Bergerová. Režisérem inscenace je Mikoláš Tyc.

Blížící se ekologická katastrofa na Zemi a teoretická možnost osídlení některé z planet naší sluneční soustavy je hlavní zápletkou hry Mars, německého dramatika Maria von Mayenburga. Zachránit si život tím, že se člověk stane jedním z kolonizátorů Marsu, je možné poté, co vybraní jedinci projdou náročným výcvikovým kurzem. Na odlehlém místě připomínajícím prales se uprostřed prázdného domu sejdou čtyři lidé – vystrašený otec s dcerou a psychicky nevyrovnaná dvojčata. Nesourodá čtveřice však místo školení dostává úkoly, které má plnit jednotlivě i společně. Z původně výzkumného projektu se stává podivná soutěž, ve které jsou účastníci hodnoceni podle svého rozhodování a konání. Tlak na skupinu je silný a člověk se pod ním dokáže neobvykle pružně měnit v bezohledného, ale zato odolného tvora. Navenek ponuré, apokalypticky laděné sci-fi, zaujme vtipnou kombinací odkazů, skrývajících se v narážkách na žánrové filmy, na klasická divadelní dramata, reality show a především na společenskou situaci v Evropě. Prostřednictvím jazyka pak autor buduje humor celé hry – od absurdního až k černému. V režii Natálie Deákové hrají Petr Kubes, Michal Bumbálek, Annette Nesvadbová, Vojtěch Blahuta, Martin Veselý a další. Česká premiéra proběhne v divadle Reduta.

Králi Oidipovi mohl dlouho leckdo závidět jeho štěstí – rozluštil hádanku Sfingy, stal se respektovaným vládcem Théb a založil velkou rodinu. Zkrátka miláček bohů! Pak ale přišel strmý pád. Poznávaná minulost je totiž vždycky součástí přítomnosti a hodnotit dary Osudu můžeme pouze zpětně… Tragédie řeckého dramatika Sofokla zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení... Na jevišti Národního divadla titulní roli ztvární Pavel Batěk. V dalších rolích Jana Stryková, Igor Orozovič, David Prachař, Jana Preissová, Alena Štréblová a Taťjana Medvecká. Jako sbor Thébanů Lucie Polišenská, Martina Preissová, Mikuláš Čížek, Filip Kaňkovský, Václav Marhold, Jiří Pěkný, Petr Vančura. Inscenace režiséra Jana Friče.

Celosvětově úspěšné dílo prestižních evropských tvůrců představuje životní osudy proslulé císařovny Alžběty, zvané Sisi, v nichž se prolínala láska, nenávist, radost i smrt. Děj muzikálu vypráví o životním osudu legendární nekonformní císařovny Elisabeth Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. zvané Sisi, která se vzhledem ke svému osobnímu charakteru těžce vyrovnávala se zvyklostmi konzervativního císařského dvora. Podmanivý příběh nešťastné ženy, která „pouze“ žila na nevhodném místě a v nevhodnou dobu, slibuje velkolepou divadelní podívanou ještě umocněnou působivou hudbou. Divadlo J. K. Tyla uvede tento muzikál jako první divadlo u nás. Inscenaci připravuje tým v čele s režisérem Lumírem Olšovským a překladatelem Michaelem Prostějovským. Do náročné titulní role byly po konkurzech a osobním schválení autory obsazeny sólistka muzikálového souboru Soňa Hanzlíčková Borková a hostující muzikálová a operní zpěvačka Michaela Gemrotová. Vraha Elisabeth Luigi Lucheniho ztvární Lukáš Ondruš v alternaci s Martinem Holcem, v  uhrančivé roli Smrti se představí Pavel Režný nebo Jan Kříž, jehož muzikálová kariéra začala před 12 lety právě v Plzni. V dalších stěžejních rolích uvidíte rolích Jozefa Hruškociho, Venuši Zaoralovou Dvořákovou nebo Renátu Podlipskou, Pavla Klimendu, Jana Ježka nebo Romana Krebse a Stanislavu Topinkovou-Fořtovou.

Do pražského Divadla Na Prádle přivádí spolek art4rent tento naprosto výjimečný muzikál v době, kdy slaví 10. výročí od své premiéry na newyorské Broadwayi. Libreto současného pop-rockového muzikálu přibližuje rodinné drama o boji matky s duševními chorobami a důsledcích, které doléhají i na její rodinu. Na začátku hry se zdá, že Diana vede ideální život - je vzdělaná, finančně zajištěná, šťastně vdaná, má dvě dospívající děti. Brzy se však ukáže, že vše není tak, jak se zdá. Diana trpí bipolární poruchou, provázenou úzkostmi, výkyvy nálad a bludy, které se postupem času zhoršují. Během hry vystřídá několik lékařů, se kterými o svých problémech otevřeně hovoří a podstoupí několik druhů léčby. Pod vedením svého lékaře, Dr. Maddena, Diana bere poctivě léky, poprvé otevřeně hovoří o svých problémech a podstupuje kontroverzní elektrokonvulzivní terapie. Mezitím se její manžel Dan snaží čelit životnímu zmatku a depresi; dcera Natalie prožívá pocit izolace i začínající románek se studentem hudby Henrym; a syn Gabe slouží Dianě, jako důvěrník a odkaz na šťastnější minulost. Ačkoli každá postava hledá svůj vlastní mír a štěstí a rodina se ze všech sil snaží žít normálně, je neustále konfrontována s ne/normální realitou. Přes svůj dramatický nádech nabízí hra spoustu odlehčených momentů, výjimečnou hudbu, a prezentuje příběh rodiny s láskou a soucitem. Diváci se tak hluboce vkrádají do myslí a srdcí každé postavy, v nichž najdou i kus sebe... V režii Martina Vokouna účinkují Daniela Šinkorová, Zbyněk Fric, Štěpán Komárek, Kateřina Herčíková, Štěpán Klouček a Tomáš Vaněk. Muzikál bude pravidelně uváděn v Divadle Na Prádle.

Brechtova politická komedie přivádí na scénu Artura Uie, člověka obratného a všehoschopného. Bohatství už má, takže teď touží po moci. Po moci, která by mu zajistila nerušenou prosperitu. Krok za krokem budete sledovat, jak roste jeho vliv, jak se mu daří manipulovat politiky, korumpovat tisk, policii i soudy a postupně ovládat celou zemi. Jeho vzestup je stále nebezpečnější a nebezpečnější, dá se ještě zadržet? Hra vznikla jako reakce na vzestup moci Hitlera, tato satira však je platná i dnes a v českých reáliích... Inscenace režisérky Martiny Schlegelové je uváděna v limitovaném počtu repríz v Divadelním areálu Bouda na českobudějovickém Mariánském náměstí. V titulní roli uvidíte Tomáše Kobra. Dále hrají Natália Drabiščáková, Václav Švarc, Pavel Oubram, Dan Kranich, Daniela Bambasová, Dana Verzichová, Jiří Untermüller, Tomáš Drápela, René Šmotek, Věra Hlaváčková, Teresa Branna, Martin Hruška nebo Josef Průdek, Daniela Šišková, Jaroslava Červenková, Kamila Janovičová, Jaroslav Kukrál, Jan Čtvrtník, Markéta Vejdovcová a Jan Saska.

Láska prý hory přenáší. Ale téhle lásce v cestě stojí mnohem vyšší překážky – společnost a zraněná pýcha. Kateřina a Heathcliff si složili slib na svobodných úpatích Větrné hůrky, kde je vášeň stejně krutá jak severní vítr. Z dětí, které neznají rozdíly, se však stávají dospělí a jejich pouto se oslabuje pod tlakem sociálních rozdílů a falešných představ o štěstí. Když dojde ke zradě, od lásky je k nenávisti nebezpečně blízko. A od nenávisti zpět k lásce se táhne cesta tak daleká, že na její konec dohlédne až oko příští generace. Slavný román Emily Brontë na pomezí milostné literatury, psychologického dramatu a gotického hororu zachycuje příběh dvou generací, které doplácí na jedno spontánní rozhodnutí otce rodiny, ujmout se opuštěného sirotka Heathcliffa. Rodinná sága v sevření věčných protikladů: lásky a nenávisti, svobody a spoutanosti, společnosti se sklony k jednoduchým hodnocením, a přírody, jenž nezná rozdílů. Jsou pohoří, která ani láska nezdolá, a cesta na jejich vršek je neustále ztěžována silami silnějšími než jakýkoliv rozmar větru. Kolik let potřebuje láska, aby si proklestila cestu bodláčím letitých intrik? Jevištní adaptaci připravila Marie Nováková, režisérem inscenace nový umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák. Hrají Marie Štípková, Klára Cibulková, Denisa Barešová, Jan Grundman, Tomáš Červinek, Anna Stropnická, Petr Buchta nebo Oskar Hes, Marta Dancingerová, Tomáš Petřík, Matěj Anděl, Matěj Nechvátal a Jan Mansfeld.

BAB CDCD EFEF GG je pevný půdorys, jeviště světa, na kterém se Shakespearovy sonety odehrávají. Láska, smyslnost, stárnutí těla, rozklad, nevěra, žert, slovní hříčka, paradoxy života, čistá krása, nesmrtelnost, milostný trojúhelník, milostný cit k muži i ke stárnoucí ženě; William Shakespeare uchopil upadající sonetovou formu po svém a vtiskl jí věčné a autentické pocity, které prožíváme dodnes, pokud jsme někdy alespoň trochu někoho milovali. Obsah Shakespearových sonetů je natolik výbušný, že byl dlouhou dobu upravován nebo cenzurován. Je skutečným zrcadlem člověka v jeho kráse i slabosti. Inscenační tým s herci Divadla v Dlouhé se pokusí sonety přetavit v divadelní obrazy pomocí hudby, slova a pohybu. Účinkují Eva Hacurová, Marie Poulová, Marie Turková, Magdalena Zimová, Jan Meduna, Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Jan Sklenář, Tomáš Turek a Miroslav Zavičár. Režie SKUTR.

"Zrcadlo nemůže odrážet bohy, když se do něj koukají opice." Touto inscenací - divadlem na divadle - kombinující fakta s fikcí, Divadlo v Řeznické provede diváky dobou, která se nazývala "rozvinutý socialismus" a připomene atmosféru a úpadek veškerých morálních, etických i estetických hodnot v celé společnosti a umění nevyjímaje. Hra graduje podzimem 1989 - politická moc v září 1989 je stále ještě v rukou tzv. bolševických aparátčíků. Milouš Jakeš pronesl 17. 7. 1989 svůj slavný projev. V Divadle v Řeznické (klubu SSM) se zkouší americké drama od E. F. Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové aneb Kdopak by se Kafky bál. Zkoušku však přeruší telefonát z ÚV SSM. Klubu-divadlu hrozí zánik a okamžitá likvidace. Divadlo se může zachránit pouze pod jedinou podmínkou - nastuduje agitační sovětskou hru. Jak se kdo k této situaci postaví? A závěr - 17. listopad a celý konec roku 1989 - patří převlékání kabátů, nastupujícím „novým zítřkům“ a ti samí aktéři zvoní klíči a vstupují do Občanského fóra... V komorní inscenaci nastavující zrcadlo šedé prorežimní „umělecké“ produkci, která deformovala vkus a estetiku několika generací, účinkují Henrieta Hornáčková, Vlasta Žehrová, Ondřej Kavan a Ondřej Volejník.

Tento svět rozhodně není v pořádku. V řece plavou divné ryby a nic nevypadá tak, jako v dobách dětství a mládí. Práce pro místního velkodrůbežáře a výrobce prvotřídních hnojiv je pro místní jasnou volbou - koneckonců už dávno žádnou jinou ani nemají. Ondra jezdí s kamiónem po Evropě a vede odhodlaný spolek na ochranu místních tradic. Jeho přítelkyně má jistý delikátní problém, ale velký šéf jí prý s tím pomůže. Ondrův brácha je po uši zamilovaný, Míla by si měl zajít k doktorovi, zatímco malý Kuba už tam byl. Hospodská Anča má ráda zelenou a gumové medvídky, Hela je šťastná, že má aspoň nějakou práci, chlapi v hospodě jsou prostě chlapi v hospodě, nad vesnicí se tajemně tyčí Pavilón C a do Čech prý míří davy migrantů... Nová černá komedie o lidech, kteří to nevzdali, ředitele a uměleckého šéfa Divadla pod Palmovkou Michala Langa poprvé na jevišti v předvečer třicátého výročí začátku Sametové revoluce. Hrají Jan Teplý ml., Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Adam Vacula, Jakub Albrecht, Martin Němec, Milan Mikulčík, Tomáš Dianiška, Anna Bazgerová, Natálie Šilarová, Daniel Krečmar, Pavel Skřípal, Miroslav Hora a Maxime Mededa.

Když před dvěma sty lety napsala Angličanka Mary Shelleyová svůj román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho umělém člověku, nemohla tušit, jakému fenoménu dává vzniknout. V letošní sezóně vtrhne slavné monstrum i k Bezručům – autorskou variaci na známé téma Frankenstein s herci připraví umělecký šéf Jan Holec. „Naskočte si, půlnoční prohlídka zámku hrůzy začíná... Půlnoční prohlídka zámku hrůzy. Netvor na scénu! Boha nám netřeba. My máme frankensteina! Pokrok nezastavíš, lidské ego taky ne. Hledám lásku, zn.: mám trochu větší hlavu.“ Žánrově překvapivého prozkoumání tématu lidské touhy vyrovnat se Bohu se u Bezručů zhostí Lukáš Melník, Magdaléna Tkačíková, Markéta Matulová, Vojtěch Johaník, Dušan Urban, Ondřej Brett a Jakub Burýšek.

Divadlo Na Fidlovačce uvádí ve světové premiéře dramatizaci knihy Davida Ebershoffa, kterou proslavil stejnojmennný oskarový film s Alicii Vikander a Eddiem Redmaynem v hlavních rolích. Režie se ujal jeden z nejoriginálnějších mladých režisérů současnosti Jakub Čermák a do hlavních rolí obsadil Daniela Krejčíka, Petru Horváthovou, Jiřího Korna a Anetu Krejčíkovou. Příběh z 20. let minulého století. Exploze radosti ze života, která zaplavila Evropu po světové válce, se dostává i do hájemství malé mořské víly a kovového moře. Tuto divokost v sobě má i Greta, dcera amerického velvyslance, talentovaná, ale ne příliš úspěšná malířka. Dívka s nemístným vystupováním si vybere za muže nejúspěšnějšího krajináře té doby, Einara Wegenera. Při práci na potrétu operní divy Greta požádá Einara o pomoc. Udělá si z něj modelku. Netuší ovšem, že rozmotala dávné trauma. Že v nitru jejího manžela žije žena - Lili. A Greta se ve své bezpodmínečné lásce a odvaze rozhodne, že Lili pomůže na svět. A profesor Bolk je připraven...

Poslední román jednoho z nejvýznamnějších polských spisovatelů 20. století vyšel poprvé v roce 1965 a je považován za nejkomplexnější autorovo dílo. Není patrně náhodou, že v letech po jeho vydání byl Gombrowicz opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, i když ji nakonec nikdy nedostal. V roce 1968 mu podle legendy unikla o jediný hlas... Witold, mladý hrdina románu a autorův jmenovec, prchá z dusné rodinné atmosféry ve Varšavě do podtatranského městečka Zakopané a společně s přítelem Fuksem si najmou pokoj v malém rodinném penzionu. Vedro, nuda, erotické snění o dceři domácích a hlavně nález oběšeného vrabce odstartují ve Witoldovi bouři myšlenek, která ho dovede ke snaze vybudovat si vlastní systém, pokusit se najít řád v chaosu skutečnosti, vytvořit si svůj jedinečný kosmos ve světě, ve kterém staré už neplatí a nové ještě nenastalo. Dobrodružná výprava na temnou stranu vlastní mysli vede Witolda ke stále marnějším pokusům vnutit Vnějšku svou vůli. A šílenství číhá za nejbližším stromem… nežije v nás cosi cizího? Gombrowiczův „filosofický thriller“ je znepokojivá četba o světě, který ztratil úběžník a kde má v důsledku toho jakýkoliv čin stejnou, totiž žádnou váhu. Na jevišti Nové scény bude debutovat současný umělecký šéf brněnského HaDivadla Ivan Buraj, autor řady inscenací, ve kterých se snaží reflektovat proměny současného světa a společnosti. Na jevišti Nové scény ND účinkují Matyáš Řezníček, Jan Bidlas, Ondřej Pavelka, Jana Boušková, Jindřiška Dudziaková, Tereza Vilišová, Radúz Mácha, Filip Rajmont, Pavla Beretová, Pavlína Štorková a Petr Reif.

I ve svém posledním dramatu je autor sám k sobě až podpásově ironický, vykresluje sama sebe coby submisivního snílka, kterému se sice podařilo pohnout světem, ale v posledních dnech své epochy už nepohne ani jediným človíčkem. A přitom v centru jeho politiky stál vždy člověk! Ale i v centru politiky jeho nástupců stojí člověk, jen je to člověk s poněkud nižšími, racionálnějšími, uspokojivějšími ideály… Čechovovská tragikomedie nejhranějšího českého dramatika o lidech, kteří míří vysoko, a o těch, kteří z toho vrcholu již nenávratně spadli. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka, v režii Vojtěcha Štěpánka účinkují Jan Fišar, Lada Bělašková, Vladimír Polák, Veronika Forejtová, Vít Roleček, Sára Erlebachová, Tomáš Jirman, Aneta Klimešová, František Večeřa, Vladimír Čapka, Renáta Klemensová, Kateřina McIntosh, František Strnad, Petr Houska a Robert Finta. Hru NDM inscenuje v unikátním propojení dvou dramat, kdy na Havlovo Odcházení tematicky přímo navazuje Gogolův Revizor (premiéra 12. března 2020). Jak to dopadlo s nadějným politikem Kleinem, který v Odcházení přebírá moc?

Po 30 letech od premiéry slavné inscenace Nebezpečných vztahů se opět setkávají tři legendy ostravské činohry. Herci Alexandra Gasnárková, Stanislav Šárský a režisér Bedřich Jansa při novém nastudování Simonovy komedie Hodný pan doktor, kterou činohra NDM uvádí po 41 letech. Tato laskavá komedie vznikla podle povídek A. P. Čechova. Neil Simon je mistrem dialogu, Čechov je mistrem kresby lidského charakteru. Z jejich spojení vzniká devět krásných, zábavných, velmi lidských divadelních anekdot. Muž, který se před vámi za pár korun utopí a je ochoten dát slevu pro skupiny, otec, který chce svému nezkušenému synovi koupit první lásku v bordelu, ve kterém stále pracuje i ta „jeho první”, nešťastník, který v divadle kýchne svému nadřízenému za krk a hrůzou z toho zešílí… S humorem o tragédii života, inteligentně o tom hloupém v nás. V Divadle „12“ dále uvidíte Davida Viktoru, Petra Panzenbergera a Kateřinu Breiskou (dříve Vainarovou).

Dvě sestry, jeden bratr. Ony jsou herečky, on filosof. A nebo možná blázen. Ony moc nehrají: ta mladší nedělá nic, ta starší za bratrem denně jezdí do léčebny. Jak by to vypadalo, kdyby se bratr konečně nechal převézt zpět domů? Pojďme uspořádat velké přivítání! Tři sourozenci jako esence celého světa: drobná soukromá pekla, dávné křivdy, výčitky, stíny mrtvých předků. Silná Bernhardova psychologická hra (známější pod názvem Ritter, Dene, Voss), které se ovšem česká divadla spíše vyhýbají, pro tři mimořádné herce slibuje další možnost, jak pro moderní světovou dramatiku získat i diváky Národního divadla. Režisér Daniel Špinar vybral tuto trojici herců: Zuzanu Stivínovou, Lucii Juřičkovou a Sašu Rašilova. Inscenace bude uváděna na scéně Stavovského divadla.

Paní Swansonová, John Dodge, Policista, Mechanik, Knihovnice, Kosmonaut... Osudy podivínů z městečka Middletown. Z městečka, které je na okraji zájmu - stejně jako každý z nich. Nesou si svůj vlastní tragikomický příběh, který se postupně odhaluje. Mikrosvět malého města pak tvoří metaforickou paralelu celého vesmíru. Křehký i drsný, poetický, ale i komický příběh o samotě a míjení, z kterého mrazí. Autor za text obdržel cenu Hortona Foota pro novou nadějnou americkou hru. Ta měla premiéru v listopadu 2011 v newyorském divadle Vineyard (off-Broadway). Českou premiéru této hry na Malé scéně DJKT režijně připravil Marek Němec. V ústřední dvojici paní Swansonové a Johna Dodge se představí Zuzana Ščerbová a Jaroslav Matějka, v dalších rolích diváci uvidí mimo jiné Janu Kubátovou, Kláru Krejsovou, Kamilu Šmejkalovou a nové členy plzeňské činohry Zdeňka Hrušku, Matyáše Darnadyho a Karla Vondráška.

Premiérou Molièrovy nestárnoucí komedie Lakomec oslaví pražské Divadlo Kalich 20 let svého fungování. V hlavní roli inscenace režiséra Jakuba Nvoty se představí Pavel Zedníček, který v den premiéry oslaví sedmdesátku. Lakomec je jedním z nejslavnějších a nejuváděnějších děl J. B. P. Molièra. Tento mistr francouzské a světové komediografie zachytil v hlavní postavě Harpagona věčné lidské vlastnosti nezdravých tužeb, hamižností, podezíravosti a obav. Strach je to, co nás ovládá a deformuje, pokud mu podlehneme. Molièrův Lakomec není jen tím, kdo nezdravě shromažďuje peníze. Tato vlastnost je jeho chorobou. Lakota je jeho náboženstvím, světonázorem a posláním. Staví na hlavu všechno, co dělá, i vztahy s nejbližšími a dokonce také lásku. Molière Lakomce nevymyslel, zachytil typ, který tu vždy mezi námi byl a nadále bude. Převtěluje se, mění šaty, účes, stranickou příslušnost, sociální původ, ale přesto ho lze najít v každé době, v každém větším společenství. Proto s každým poctivým uvedením této hry vzniká nový osobitý Lakomec, rozšiřující řady těch předchozích. Mnoho skvělých herců se zhostilo této role a na další ještě čeká. V této inscenaci to je právě Pavel Zedníček, jehož komediální mistrovství s nádechem jemné melancholie, smysl pro detail i obrovská energie jsou zárukou dalšího zajímavého pohledu na tento věčný lidský typ. Divadlo Kalich přináší Lakomce současného, bez krajek a paruk, ale s krásou a jiskrou Molièrova jazyka. Oproštěný od kudrlinek nekompromisně nastavuje zrcadlo nám samotným přesně tak, jak to s neskutečnou chutí a odhodláním dělal už sám Molière svým současníkům. V režii Jakuba Nvoty dále hrají Ondřej Novák nebo Aleš Petráš, Marika Procházková, Roman Štabrňák nebo Lukáš Král, Sarah Haváčová, Jana Švandová, Mojmír Maděrič, Kristián Kašpar a Zdeněk Palusga.