Premiéry

Autorský text o Bohuslavovi Martinů navazuje na dramaturgickou linii, jejímž cílem je prohlubovat naše dnešní povědomí o vlastní minulosti v sepětí s blízkým krajem, jeho charakterem a lidmi, kteří spoluvytváří naši historii, ať už v zapomenutém a zaprášeném otisku či s celosvětovým věhlasem. Hra se vydává živě ohledávat osudy světově proslulého skladatele Bohuslava Martinů, započaté v závětří Vysočiny, ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce. Přibližuje zákruty mysli a některé okolnosti života tohoto skladatele, ve své vlasti zastíněného popularitou Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka. Cesta, jež čítá osobní i autorské touhy a sny, napříč jeho životní poutí. Autorský text připravil pro Horácké divadlo hostující režisér Dodo Gombár, jedna z nejvýraznějších osobností českého divadla, ve spolupráci s dramaturgem Jaroslavem Čermákem. Hrají Jakub Škrdla, Michal Kraus, Josef Kundera, František Mitáš, Lukáš Matěj, Jan Burda, Ondřej Šípek, Šárka Býčková-Čermáková, Klára Anna Satinská, Lenka Schreiberová, Svetlana Hruškociová a Tamara Dikyová.

Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit. Inscenace vycházející z klasických pohádkových námětů jsou nedílnou součástí dramaturgie Divadla Drak. Po úspěšné a oceňované inscenaci O bílé lani či novější O zlaté rybce se nyní na repertoáru Draku po dlouhých letech znovu objevuje také inscenace inspirovaná jednou z vůbec nejslavnějších klasických pohádek, Šípkovou Růženkou. Tento známý příběh o krásné královské dceři stižené kletbou se dočkal bezpočtu zpracování od nejrůznějších tvůrců, které provokuje svou metaforičností a obrazivostí, a pro loutkové divadlo je jako stvořený. Díky své vrstevnatosti navíc dokáže oslovit jak diváky v raně školním věku, tak i ty starší.

Robby, Otto a Gottfried. Kamarádi na život a na smrt. Kamarádi ze zákopů první světové války. Tři kamarádi. Kamarádství je taky to jediné dobré, co jim válka přinesla, jenže ani po návratu z ní nepřicházejí lehké časy. Demobilizovaní vojáci nemají ve vyhladovělém Německu dvacátých let jednoduchý život, a tak si kromě každodenní těžké práce ve společné autodílně musejí přivydělávat všichni tři prodejem opravených automobilů a závoděním. V den svých třicátých narozenin potkává jeden z nich, Robby, osudovou dívku Patricii Hollmannovou, do které se hluboce zamiluje a právě láska, obyčejná, silná a ohrožená nepřízní osudu je to, pro co v bezvýchodnosti rozvráceného poraženého Německa stojí za to žít. Společný sen o lepším životě v nejisté a pulzující době, touha žít konečně naplno tady a teď a řítit se jen tak směrem k budoucnosti v opraveném cadillacu, touha chytit vítr, snaha zapomenout na prožité hrůzy v blahé nevědomosti toho, co chystají dějiny, to jsou jen některá témata, která oslovují už několikátou generaci čtenářů a románu známého německého prozaika Ericha Maria Remarqua z roku 1936 tak zajistila nesmrtelnou popularitu. V divadelní adaptaci hrají William Valerián, Vojtěch Říha, Michal Lurie, Natálie Holíková, Jiří Zapletal, Anna Kratochvílová, Filip Richtermoc, Josef Čepelka, Karel Pešek, Lenka Loubalová, František Staněk, Martina Nováková, Kamila Sedlárová a Jan Bílek. Inscenaci přiravil režisér Petr Štindl.

Stárnoucí primabalerína, která je na svém posledním turné, panicky se bojí neúspěchu u publika a nečekaně se zamiluje do mladšího muže. Krásný, leč osamělý baron, který zoufale oddaluje osobní bankrot. Těžce nemocný židovský účetní, který touží strávit poslední dny života v luxusu. Pohledná sekretářka snící o kariéře v Hollywoodu. Nevyspalý recepční, netrpělivě očekávající narození syna. A skeptický lékař s těžkým zraněním z první světové války, který všechno to hemžení s vypravěčským nadhledem pozoruje... To je svět luxusního berlínského hotelu roku 1928, jak jej zachytila Vicki Baumová ve svém románu Lidé z hotelu (kromě našeho muzikálu podle něj vznikl už ve 30. letech oscarový film). Svět, v kterém se prolíná láska a beznaděj, zrození i smrt, smích i slzy. Hotel jako místo, kde se protínají lidské osudy, kde cizí lidé žijí své radosti a smutky vedle sebe, se tak stává působivou metaforou našeho pobývání na tomto světě. To vše doplněno skvostnými retro melodiemi, vtahujícími do světa Berlína 20. let. Dílo čtveřice autorů (Maury Yeston je již divákům MdB známý jako autor hudby k muzikálu TITANIC a Nine) je jedním z vrcholů broadwayského muzikálu 80. let – Grand Hotel se na Broadwayi hrál každodenně téměř tři roky, překročil magickou hranici 1000 repríz a byl nominován hned na dvanáct prestižních cen Tony, z nichž pět získal. V režii Stanislava Slováka hrají Lukáš Janota nebo Lukáš Vlček, Ondřej Biravský nebo Jiří Ressler, Jonáš Florián nebo Ondřej Halámek, Patrik Földeši nebo Marco Salvadori, Jan Brožek nebo Tomáš Smička, Robert Rozsochatecký nebo Jakub Przebinda, Marek Kolář nebo Radek Novotný, Zdeněk Junák nebo Ladislav Kolář, Miloslav Čížek nebo Karel Mišurec, Robert Jícha nebo Milan Němec, Marta Matějová nebo Kristýna Daňhelová, Radek Novotný nebo Oldřich Smysl, Kristian Pekar nebo Aleš Slanina, Diana Velčická nebo Pavla Vitázková, Lucie Bergerová nebo Markéta Sedláčková, Martina Severová nebo Lenka Bartolšicová, Libor Matouš nebo Jiří Daniel, Alžběta Janíčková nebo Kristýna Gašperáková, Jan Ludva nebo Jakub Ressler a další.

V Komorní scéně Aréna bude uvedeno slavné existenciální drama. Beckett v Konci hry vytvořil postapokalyptický obraz zdevastovaného světa, ve kterém dožívají poslední lidé. Ideální prostředí pro to, pokládat si otázky o smyslu a plánu lidské existence. Co lidského má ještě hodnotu, co má smysl udržovat, když prožíváme poslední dny lidstva bez naděje na budoucnost...? A nebyla by to Aréna, kdyby i do takové situace nedokázala dostat také dávku hořkého humoru. Soubor Arény a tvůrčí tým Ivana Krejčího pojal Beckettův Konec hry předně jako absurdní grotesku o konci světa. Do inscenace byli obsazeni Marek Cisovský (Hamm), Vojtěch Lipina (Clov), Dana Fialková (Nell) a Stanislav Šárský (Nagg).

V budapešťském zábavním parku se stojí fronty na kolotoče – a také na Lilioma, vyvolávače, který je pro místní paničky větším lákadlem, než samotné atrakce. Je to rváč a frajer, který si nenechá nic líbit a nemusí nikomu nic dokazovat. Nebo se to jen zdá? Když se zamiluje do služky Julči, odejde nejen z lunaparku, ale také od majitelky kolotoče, vdovy Muškátové. Brzy se však ukáže, že v „normálním“ životě nedokáže fungovat. Jeho neústupnost a egoismus roztočí kolo událostí, dobrých i zlých, kterého ho doženou až k nebeské bráně. Využije příležitost polepšit se, vrátit se zpět na zem a zkusit to ve svém životě ještě jednou? Hra klasika maďarské literatury, Ference Molnára (1878–1952), zpopularizovaná muzikálovou verzí Rodgerse a Hammersteina Carousel, se na česká jeviště vrací po dlouhých 40 letech. Příběh z periferie předválečné Budapešti je uveden v novém překladu Jiřího Zemana a v režii kmenového režiséra Mahenovy činohry Štěpána Pácla.

Stěžejní dílo světové literatury se vrací po půl století na pražská jeviště a spolu s ním celá škála postav, procházejících jednou z rozhodujících kapitol evropských dějin. Rozmařilá aristokratická společnost a její deziluze ve válečném šílenství, hledání pravdy a smyslu života, ztráta ideálů i nevinnosti. A také láska, lehkomyslnost a touha po opravdovosti. Idealista Pierre Bezuchov s očima a srdcem dokořán, racionální a energický Andrej Bolkonskij, mladičká Nataša Rostovová, vypočítaví sourozenci Anatol a Helena Kuraginovi, oddaná Marie Bolkonská nebo horlivý Nikolaj Rostov, to jsou zástupci generace, jejíž životy a vztahy se osudově proměňovaly spolu s postupem Napoleonovy armády. Co člověk musí milovat a co nenávidět? A jaká síla tomu všemu vládne? Přátelství, láska a smrt na pozadí požáru světa. Divadelní adaptace slavné románové epopeje Lva Nikolajeviče Tolstého bude uvedena na scéně Divadla ABC v režii Michala Dočekala. Hrají Tomáš Havlínek, Viktor Dvořák, Kateřina Marie Fialová, Zdeněk Piškula, Marie-Luisa Purkrábková, Filip Březina, Sára Affašová, Jan Vlasák, Agáta Červinková, Tereza Slámová, Evellyn Pacoláková, Milan Kačmarčík, Dana Batulková, Diana Toniková, Martin Donutil, Tomáš Milostný, Stanislav Lehký a Šimon Bilina.

Scenáristu Jaroslava Žváčka a režiséra Jana Prušinovského pojí spolupráce ve filmu (Kobry a užovky), v televizi i v divadle. Nyní poprvé vstupují na scénu Zábradlí s původním textem na téma: Může ošklivý člověk beze škol dosáhnout životního štěstí? Říká se, že kdo se snaží, dosáhne, čeho chce; ale proč se snažit, když to nikdo neocení? Mladý kluk, kterému se podle jeho vzhledu přezdívá Zombík, dostane šanci, leč promění se v monstrum, které nejenže pokouše ruku, která ho krmí, ale ještě tou utrženou rukou všem nafackuje. Roli Zombíka ztvární Jiří Černý. Dále hrají Jiří Vyorálek, Barbora Bočková, Jana Plodková, Petr Čtvrtníček a Kateřina Císařová.

RockOpera Praha rozšířila svoji antickou sérii o operu Trója. Navazuje s ní na své už klasické tituly Antigona, Oidipus Tyranus a 7 proti Thébám. Postavu krále Agamemnóna ztvární Kamil Střihavka. Zpěvačka, libretistka a ředitelka RockOpery Praha Pavla Forest si zahraje věštkyni Kassandru. Atraktivní obsazení zahrnuje také Jana Toužimského, Jana Tláskala, Danielu Gildenlöw Langrovou, Helenu Kubelkovou a další. Režie opery o svárech mezi antickými bohyněmi a také mezi nápadníky překrásné Heleny, které vyústí ve válečný konflikt, se ujala Irina Andreeva, známá i díky svému působení ve fenomenálním Teatru Novogo Fronta. RockOpera Praha navíc do spolupráce zapojila i skupinu scénického a historického šermu Burdýři. Inscenace nevychází z žádné doposud známé filmové či literární adaptace. Tvůrčí tým zajímala jen pověst, na jejímž základě vznikl originální scénář.

Na Činoherní scéně Městského divadla Brno se představí jedna z nejsugestivnějších her Williama Shakespeara, v níž se střetává neřest se ctností, touha s povinností, povznášející láska s politickým pragmatismem. Láska se stává rozbuškou války a celé říše jsou obětovány pro milostnou vášeň. Shakespeare tento příběh o lásce a moci dokázal vyjádřit nádhernou poezií, která i po staletích bere dech svou krásou a intenzitou. Pro režiséra Stanislava Mošu se po Benátském kupci a Králi Learovi tato hra stává potřetí v krátké době příležitostí, jak postihnout na současném jevišti shakespearovské „velké divadlo světa“ v jeho protikladnosti i velkoleposti. Proslulý diktátor Julius Caesar je mrtev, mrtví jsou i jeho vrahové. Markus Antonius nyní vládne skupině obránců Říma. Na vrcholu moci je však jen do okamžiku, kdy musí odcestovat do omamného Egypta, kde mocného vojevůdce zcela očaruje nebývalé kouzlo královny Kleopatry. V jejím loži najde Antonius lásku tak silnou, že již nemá chuť válčit ani vládnout. Jenže jeden z nejmocnějších mužů světa nemůže jen tak bez následků opustit meč i vladařské povinnosti. Antonia opouští jeho válečnická suverenita, chuť i rozhodnost k výkonu moci a vášeň, kterou cítí ke Kleopatře, vede oba milence nakonec do záhuby... V titulních rolích se můžete těšit na Petra Gazdíka (Marcus Antonius) a Ivanu Vaňkovou (Kleopatra). V dalších rolích se představí Jakub Uličník (Octavius Caesar), Michal Isteník (Domitius Enobarbus), Viktor Skála (Lepidus), Dušan Vitázek (Sextus Pompeius), Igor Ondříček (Agrippa), Petr Halberstadt (Canidius), Dagmar Křížová (Octavia), Hana Štěpánová (Charmian), Eliška Skálová (Iras) a další.

Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo první světovou válku. Píše se rok 1933 a baron svolal svou rodinu na večeři. K moci se nezadržitelně dere Hitler a je třeba reagovat na novou společenskou a politickou situaci. Všichni členové rodiny touží po moci a na konci večeře dojde k baronově vraždě, což rozpoutá kolotoč střetů a situací, který nelze zastavit. Drama podle známého italského filmu, stále nadčasovou alegorii o touze po moci, vládnutí a ovládání, v plzeňském Velkém divadle režíruje Natália Deáková. Hrají Matyáš Darnady, Zuzana Ščerbová, Pavel Pavlovský, Zdeněk Hruška, Martin Zahálka ml., Karel Vondrášek, Martin Stránský, Andrea Mohylová, Vladimír Pokorný, Simona Rejdová, Marek Mikulášek a Petr Kotora.

Jedno z nejslavnějších děl evropské literatury v dramatizaci předního světového filmového režiséra, jenž román přepsal do podoby komorní divadelní hry, soustředěné k základním tématům předlohy. Tím prvním je odhalování vraždy lichvářky a její sestry, které se odehrává v napínavých dialozích Raskolnikova s vyšetřovatelem vraždy Porfirijem Petrovičem, jenž si s Raskolnikovem pohrává jako kočka s myší. Druhým tématem je pak morální očista, kterou podstupuje Raskolnikov inspirovaný mladičkou Soňou... Rasoklnikova v Aréně ztvární Adam Langer. Dále hrají Viktória Pejková, Šimon Krupa, Milan Cimerák, Vladislav Georgiev, Vojtěch Lipina, Marek Cisovský, Petr Pěnkava, Dana Fialková a Petra Kocmanová. Režisérem inscenace je André Hübner-Ochodlo.

Zábavný pohádkový příběh tří vysloužilých vojáků, kteří se zapletou do světa kouzel a jejich povahy a pocit moci je svedou proti sobě. Jak naloží dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác s dary, které dostanou od dobrosrdečných skřítků? Při svém putování se dostanou do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Ta je nejen krásná, ale také proradná a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se princezna s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá, než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější. Pak se znovu objeví skřítci a zavedou veterány ke stromům s kouzelným ovocem. Po něm naroste Bosaně dlouhatánský nos, který dokonce překročí hranice království. Pomoci jí může jen ovoce z jiného stromu... V pohádkové inscenaci, která premiérově bude uvedena na letní scéně na Kunětické hoře, hrají Martin Mejzlík, Alexandr Postler, Tomáš Lněnička, Veronika Malá, Ladislav Špiner, Petra Janečková, Martina Sikorová, Karolína Šafránková, Ludmila Mecerodová, Jan Musil, Petr Borovec a další.

Komedie o zvláštnosti vztahů a věčném hledání štěstí mezi muži a ženami. Člověk je podivný tvor a i uprostřed totální apokalypsy nepřestane doufat. Někdy k povzbuzení stačí jen maličkost. Režie čtyř hereckých a pěveckých duetů z pera Petera Quiltera se ujal Jakub Nvota. Monika Absolonová a Filip Blažek se v ní postupně představí v rolích dvou životních ztroskotanců seznamujících se na inzerát, poté se promění ve velkého šéfa a jeho věrnou sekretářku. Chybět nebude ani manželský pár na dovolené snů, a nakonec ne úplně nejmladší nevěsta, co se za „podpory“ svého cynického bratra vdává již potřetí. Inscenace bude přes léto uváděna na Letné scéně Vyšehrad.

Absurdní drama světoznámého dramatika Edwarda Albeeho, které při své premiéře roku 1962 způsobilo obrovský skandál. Nabouralo optimistickou poválečnou náladu Američanů a vysmálo se jejich budování „amerického snu“. Postavilo veškeré hodnoty na hlavu a zpochybnilo základní jistoty. Například jistotu, že jazyk slouží ke komunikaci. Večírek. Hostiteli jsou stárnoucí profesora a jeho žena, kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s šokujícím gustem a razancí. Pravděpodobně proto, aby dokázali sami sobě, že ještě žijí. Hostem je mladý pár na začátku vztahu i kariéry, plný iluzí o budoucím životě. Romantická představa o harmonii manželské lásky je cupována na kousky. A Edward Albee tak činí skrze absurditu. Realita a iluze na sebe tvrdě narážejí, hrdinové hry unikají z nejistoty vlastní existence do náruče iluze. Prolínání a konflikt těchto dvou světů žene děj jedné noci dál a dál. Skrze pichlavé, vtipné dialogy, psané s ironickým až cynickým nadhledem, založené na principu agresivní hry se odhalují ta nejintimnější tajemství, vyjevují se komplexy, traumata a úzkosti, hrají se kruté a cynické hry, všechny hranice jsou překročeny. A možná je pád na absolutní dno šancí na nový začátek. Inscenace bude uváděna v komorním Studiu Beseda. Hrají Zora Valchařová-Poulová (Martha), Filip Richtermoc (George), Anna Peřinová (Honey) a William Valerián (Nick). Inscenaci připravil režisér Michal Hába.

Nick je mladý svobodný muž z New Jersey, který pravidelně navštěvuje prarodiče z matčiny i otcovy strany. Jeho italsko-američtí příbuzní, jsou plní temperamentu a k hádce nemají daleko. Jde jim především o blaho jejich vnuka, kterému se rozhodnou najít vhodnou partnerku, aby také zapustil své vlastní kořeny. Má mladá generace úctu k tradicím a rodinnému zázemí? Chtějí se mladí vázat nebo dávají přednost kariéře a profesnímu úspěchu? Současný úspěšný komediální americký autor Joe DiPietro dokáže diváka od srdce rozesmát i pohnout k slzám... V režii Zdeňka Bartoše hrají Milan Ligač, Ivana Nováčková, Petr Bucháček, Eva Reiterová, Martin Hrubý a Malvína Pachlová.

David Drábek se do malého vinohradského Divadla D21 vrací po téměř deseti letech. Jeho autorská inscenace je parafrází slavného amerického filmu „Rain Man“: Příběh rodiny, které do života nečekaně vstoupí Adina – žena s duší dítěte. Inscenace Rain Woman odkrývá téma lásky navzdory spoluprožité bolesti. Téma rodiny a také fatálního vlivu našeho dětství na celý další život. Scéna přestavující světlý pokoj bytu, je zaplňována pouze čtyřmi herci. Hostující Ivana Machalová ztvární postavu Adiny, její sestru pak hraje domácí Hana Mathauserová. Ženské duo doplňuje nejnovější člen souboru Marek Zeman a znovu se vracející host Gustav Hašek.

Narcistní alegorie s prvky absurdní grotesky. Autorská variace na původní text A. Bronnena Vatermord jako jevištní obraz o hledání smyslu tradiční rodiny daleko za bezpečným koncem dějin. Kde leží hranice mezi bezpodmínečnou osobní a tvůrčí svobodou a rodinnými pouty? A co se nachází za touto hranicí? Rodina jako útočiště, jako zdroj společenského násilí nebo jako obyčejný ekonomický subjekt? Scénické hledání odpovědi na otázku, zda lze rodinu nahradit a čím. Závěrečný díl pomyslné expresionistické trilogie režiséra Ondřeje Štefaňáka. Nejosobnější. Nejtemnější. Hrají Magdalena Kuntová, Lucie Roznětínská, František Bouzek, Vojtěch Hrabák, Jan Jankovský a Václav Marhold.

Klasický pohádkový příběh Boženy Němcové zpracovali v roce 1983 do filmového scénáře Bohumil Steiner a Jaroslav Petřík. Petr Ulrych napsal krásnou hudbu a v režii Petra Švédy vznikla pohádka v hlavní roli s Pavlem Křížem, která se pravidelně vrací na televizní obrazovky. MdB ji nyní uvede v nové podobě. Divadelní verzi, ve které nebude chybět nic ze známého příběhu, připravili Igor Ondříček a Klára Latzková. Ve spolupráci s Petrem Ulrychem tak vzniká starý příběh, v novém hávu, který ovšem zachovává poetiku původního pohádkového vyprávění. Diváci se mohou těšit jak na nezapomenutelné melodie známé z televizní obrazovky, tak na nové písně Petra Ulrycha, který v roce 2019 oslavil významné životní jubileum a mimo jiné i tak oslaví svou mnohaletou spolupráci s Městským divadlem Brno. V režii Igora Ondříčka se můžete těšit na nápaditou scénu Jaroslava Milfajta, pohádkové kostýmy Romana Šolce a zábavnou a akční choreografii Martina Packa. V hlavních rolích se představí Aleš Slanina (Mikeš), Jakub Uličník (Matěj), Kristian Pekar (Ondra), Petr Halberstadt (Černý král), Eliška Skálová (Princezna), Zdeněk Junák (Král), Igor Ondříček (Kovář), Jiří Mach (Krajánek), Lucie Bergerová (Hostinská), Marek Hurák (Komoří), Marco Salvadori a Jan Brožek (Zbrojnoši), Tobiáš Latzka (malý Mikeš) a další. Světová premiéra inscenace proběhne na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea.

Olomoucká Tramtarie reaguje na současnou situaci bleskurychle napsanou romantickou komedií z doby koronavirové. S nadhledem, humorem i laskavostí vypráví příběhy lidí, jako jsme my, žijící v této nelehké době. Učitel vedoucí svoji hodinu přes internet, policista striktně dbající na dodržování neustále se měnících vyhlášek či mladí milenci potýkající se s veškerými hygienickými opatřeními. Pojďme se opět potkávat a zase se spolu smát. Inscenace Láska za koronu vznikla exkluzivně pro Divadelní červen open-air na Korunní pevnůstce (reprízy v divadle v tuto chvíli plánovány nejsou). Komediální inscenaci pod režijním vedením Vladislava Kracíka, který je též autorem hry, nazkoušeli Tereza Toth Čápová, Dominika Hrazdílková, Marek Zahradníček, Miroslav Černý, Barbora Šebestíková, Václav Stojan a Vít Pištěcký.