Premiéry

Oceňované francouzské drama, které je skvělým vhledem do myšlení člověka v extrémní situaci, kdy musí volit mezi dobrem pro svět a vlastním životem. Paříž 1944. Ze všech stran se blíží spojenci, aby město osvobodili od nacistické nadvlády. Netuší, že Hitler vydal rozkaz k jeho totálnímu zničení a k likvidaci všech obyvatel. Finální rozkaz má vykonat vojenský místodržitel Francie, generál Von Choltitz. V jeho hotelovém pokoji jej překvapí švédský konzul Raoul Nordling, který si vytyčil těžký úkol: nacistickému generálovi rozkaz vymluvit a zachránit tak tisícileté město před jeho zkázou. Během strhující, brilantně se rozvíjející argumentace se ukazuje, že nad generálem se vznáší Damoklův meč v podobě brutálního zákona, podle kterého za splnění rozkazu ručí životem vlastních dětí... Inscenace přináší pozoruhodné herecké úkoly pro Tomáše Jirmana a Františka Strnada. Režijně ji na scéně Divadla Antonína Dvořáka připravil umělecký šéf činohry NDM Vojtěch Štěpánek.

Protiválečná satira, parodující stupiditu, zvrácenost a antisemitismus nacismu a jeho vůdců, se stala jedním z nejúspěšnějších Chaplinových filmů. Slavný příběh židovského holiče, který se díky podobnosti s vůdcem Adenoidem Hynkelem (alias Adolfem Hitlerem) ocitne omylem před rozvášněnými a bojechtivými davy a má rozpoutat válečnou vřavu. Sám ale nechce být diktátor, netouží vládnout ani dobývat, naopak vyzývá k toleranci, míru a lidskosti. Filmová klasika poprvé v české divadelní adaptaci přinese nejen výsměch tyranům opilým mocí, ale také varování před ničivou silou zfanatizované masy. Do hlavní role byl obsazen Filip Březina. Dále hrají Ivana Uhlířová, Martin Donutil, Radim Kalvoda, Viktor Dvořák, Zdeněk Vencl, Sára Affašová, Jan Vlasák, Hanuš Bor, Tereza Krippnerová, a Jan Jankovský. Inscenace režiséra Martina Čičváka. Premiéra a první reprízy proběhnou v netradičním prostoru: v šapitó Azyl78. Poté inscenace bude uváděna na domovské scéně v divadle ABC.

Romantický muzikál s hity šedesátých let podle stejnojmenného filmu Filipa Renče a Zdeňka Zelenky, natočeného před 20 lety a oceněného dvěma Českými lvy. Nové jevištní nastudování pobaví diváky Hudebního divadla Karlín! Příběh jedné velké lásky (a několika dalších) je zasazený do léta roku 1968 a atmosféra muzikálu vás spolehlivě vtáhne do děje, chytlavé písničky „Š-š-š", „Oliver Twist", „Pátá", „Gina", „Mně se líbí Bob", „Jó, třešně zrály" nebo „Tereza" a „Nechte zvony znít" (ty ve filmové verzi nebyly) a další, nenechají v klidu nikoho sedět a ještě dlouho si je budete sami zpívat. Film Rebelové, natočený v roce 2000, měl premiéru v roce 2001, v roce 2003 byl muzikál uveden v komorní verzi v Divadle Broadway a nyní tedy bude v nové úpravě scénáře i nové scéně uveden nejdříve na Letní scéně v areálu PVA Expo Praha v rámci Muzikálového léta, posléze od podzimu 2021 na velkém jevišti Hudebního divadla Karlín. V režii Filipa Renče hrají a zpívají Nikola Ďuricová nebo Sarah Salloum, Petr Ryšavý nebo Roman Tomeš, Katharine Selešiová nebo Nelly Řehořová, Sára Hoblová nebo Viktorie Tandlerová, Richard Pekárek nebo Lukáš Adam, Jan Franc nebo Josef Fečo, Filip Hořejš nebo Petr Špinar, Jan Révai nebo Denny Ratajský, Jitka Schneiderová nebo Dominika Býmová, Vladislav Beneš nebo Václav Vydra, Jan Vlasák nebo Vlastimil Zavřel a Pavla Břínková nebo Světlana Nálepková.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově jako další novinku v repertoáru přivítá komedii o cestě do časů Leonarda da Vinciho. Historik umění Silvio vášnivě obdivuje staré mistry a když jde o pozoruhodný obraz, je ochoten obětovat vše. Když se ale stane i se svou ženou Claudií obětí experimentu a ocitne se v době Leonarda da Vinciho, pozná, že není lehké žít v blízkosti génia. A už vůbec ne v 15.století... Pod režijním vedením Petra Zelenky hrají Martin Pechlát nebo Tomáš Drápela, Věra Hlaváčková, Pavel Oubram, Tomáš Kobr, Josef Honzík, Ondřej Veselý, Eliška Brumovská, Daniela Šišková, Jan Dvořák, Dan Kranich, Daniela Bambasová, Dana Verzichová nebo Teresa Branna, Jiří Untermüller, Filip Kaňkovský nebo Jakub Koudela a Jan Saska.

Herecká legenda Iva Janžurová si jako inscenaci ke svému významnému životnímu jubileu příhodně vybrala výtečnou francouzskou komedii, která nabízí opravdu mimořádnou hereckou příležitost v podobě postavy velké hvězdy pařížského divadla a filmu Joce de Guérande. Ta se doma chystá na odjezd do televizního studia, neboť na programu bude přímý přenos galavečera na její počest. Už je vlastně na odchodu z bytu, téměř všechno připraveno, jen ještě musí spustit novou bezpečnostní roletu na terasu… a z vteřiny na vteřinu může být všechno jinak! Joce má najednou nekonečně prostoru pro mnohem otevřenější a sarkastičtější bilanci, než jakou jí předepisoval scénář pořadu. Před očima jí defilují všechny důležité okamžiky jejího života, a to zdaleka nejen ty zalité sluncem. A pozor, autor připravil pro Joce a hlavně pro diváky této chytré komedie skutečně překvapivý konec! Inscenace otevírá 3. ročník Hvězdného léta pod žižkovskou věží, v běžné divadelní sezoně pak bude uváděna v Divadle Kalich.

Městská divadla pražská na scéně Divadla Rokoko připravila semaforskou variaci na faustovské téma. Co se stane, když se slavný středověký učenec ocitne v protektorátní Praze? Bar v hotelu Alcron se hemží filmaři, vrchní pan Vágner zpívá tklivé blues a šmelí podpultové cigarety, šišlavý režisér Frosch obtěžuje vlezlými vtipy, česká barová zpěvačka bojuje s německými herečkami, krasavec éry němého filmu marně loví tóny a tajemného příchozího z dávných dob se ujímá podnikavá skriptka Markétka. V poetické komedii Jiřího Suchého se skvělými písněmi Ferdinanda Havlíka a novou verzí pověsti o Faustově domě v Praze účinkují Kryštof Krhovják, Kateřina Marie Fialová, Milan Kačmarčík, Tomáš Havlínek, Zdeněk Piškula, Dana Batulková, Ivan Lupták, Nina Horáková, Gabriela Vermelho a Eva Vrbková. Inscenaci režíruje Vladimír Morávek.

Laterna magika pod uměleckým vedením Radima Vizváryho připravila poetickou inscenaci kombinující pantomimu, tanec s prvky akrobacie, loutkoherectví i animaci. Hlavní slovo v ní patří papíru, hravosti a dětské fantazii. Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Z představivosti, tvořivosti a hravosti, tak se náš nový svět rodí. Takový kluk, co se rád honí za novými objevy, je ale někdy trochu zbrklý a musí se teprve naučit, jak se ve světě křehkého papíru chovat, aby mu neublížil. Objeví toho ale ještě mnohem víc, třeba jak velkou sílu má laskavost a ochota, a jeho papíroví kamarádi mu pomohou najít i cestu k opravdovému přátelství... Účinkují Mates Petrák, Pavlína Červíčková nebo Zuzana Herényiová nebo Tereza Kučerová, Patrik Čermák nebo Jindřich Panský nebo Alexandr Sadirov a další. Představení je vhodné pro děti od 4 let.

„Čím hlučnější je dnešní svět, tím mlčenlivější se zdá Bůh.“ Komorní příběh souboje dvou velkých žen, křehké řeholní sestry a silné matky představené kláštera, ve kterém se ukáže, že síla může být slabostí a křehkost silou. Na začátku 16. století, v době vzrůstajícího odporu proti církvi a šlechtě, působí vidění panny z Barby o opuštěnosti světa Bohem, kterou přemůže jen opuštěnost samotného Boha, jako výkřiky hysterky, která neumí stát pevnýma nohama na zemi. Jak působí její volání na nás, lidi putující tekutou dobou 21. století? Čtvrté hostování Jana Nebeského a Lucie Trmíkové v Divadle v Dlouhé. Inscenace je koprodukcí Divadla v Dlouhé a Divadelního spolku Jedl. V komorním uspořádání hracího prostoru účinkují Lucie Trmíková, Marie Poulová, Marie Turková, Štěpánka Fingerhutová, Miroslav Zavičár a Filip Kaňkovský.

Divadelní adaptace slavného amerického seriálového fenoménu, odehrávajícího se na válečném poli během vojenského konfliktu v Koreji, kde se nachází nemocnice těsně za frontovou linií. Nezvyklý pohled na válku a humor jako mocná zbraň proti šílenství světa. Humor, někdy hodně černý, je obranou proti hrůzám, jimž musí lékařský tým denně čelit. Neobvyklé situace vyžadují neobvyklá řešení. Řada svérázných lidiček, uvězněných ve vojenském drilu, čelících jedné bizarní situaci za druhou... Režisérem inscenace je Petr Svojtka a v rolích známých postav uvidíte Zbigniewa Kalinu, Tomáše Novotného, Lukáše Jurka, Henrietu Hornáčkovou, Ondřeje Černého, Václava Hanzla, Veroniku Svojtkovou, Terezu Nekudovou, Matěje Vejdělka, Michaela Vykuse a Petra Klimeše. Ze záznamu samozřejmě uslyšíte hlas Jiřího Lábuse.

Roberto Zucco je krásný, inteligentní mladík. Ale také krutý zabiják, který se rozhodl potrestat svět bez hodnot a bez naděje. Ve své hře se Bernard-Marie Koltès inspiroval skutečným příběhem vraha, jehož dopadení sledovala koncem osmdesátých let celá Francie. Výsledkem je drama o touze po útěku ze světa zdí, přinášející nemilosrdnou analýzu strachu, ale také romantická balada o vzpouře osvobozeného člověka a potřebě vzlétnout ke Slunci peklu navzdory. Inscenace bude uváděna na scéně divadla Komedie a hrají v ní Zdeněk Piškula, Veronika Janků, Kateřina Marie Fialová, Nina Horáková, Milan Kačmarčík, Aleš Bílík, Evellyn Pacoláková, Stanislav Lehký, Matylda Königová, Barbora Poláchová, Filip Jáša a Petr Urban. K režii byl přizván významný maďarský divadelník Attila Vidnyánszy ml. Tvůrci upozorňují, že inscenace není vhodná pro děti.

Autorský projekt Miroslava Bambuška vychází z díla, v Čechách ne příliš známého, německého spisovatele a dramatika Wolfganga Borcherta. Borchert patří mezi první německé autory, kteří se otevřeně vyjadřují k tragickým událostem a traumatům spojeným s druhou světovou válkou. Jeho dílo, je přes svou prozaickou formu zvláštní expresivní poezií bezútěšnosti. Borchertův člověk, mladý zhrzený hrdina, se vrací z války s nevyhojitelným vnitřním zraněním, nemůže v sobě zaplašit děs z války. Zpřetrhala v něm všechny jeho ideály a sny. Stala se mu destruktivním prožitkem. Rytmus jeho řeči je koktavý, skoro jako by zapomněl mluvit. Jeho myšlenkám schází logická vazba. Zničené nervy absurdně reagují na vnější podněty. Tento stav ústí nakonec v pocity bezpředmětného strachu a úzkosti. Ve Studiu Hrdinů účinkují Saša Rašilov, Natália Drabiščáková, Jakub Gottwald, Miloslav Mejzlík a Jakub Domorád.

Paměť středoevropské rodiny ve 20. století... Vídeň je v roce 1899 kulturním středem světa. V dobře situované židovské rodině Merzových se přelom století očekává s nadějí na převrat ve společenském i politickém myšlení. Vídeňští patrioti se těší na světovou výstavu v Paříži, kterou reprezentuje Mahler se svou Druhou symfonií, Gustav Klimt s obrazem Filosofie a mnozí další. Za neurologem Sigmundem Freudem jezdí kvůli psychoanalýze lidé z celého světa. Protižidovské zákony byly zrušeny, vyhlídky na zářivou budoucnost podporuje kniha Židovský stát novináře Theodora Herzla a vídeňští Židé už nemusí žít pouze ve čtvrti Leopoldstadt. Zdá se, že antisemitismus v Rakousku-Uhersku ustupuje. Nejnovější hra britského dramatika židovského původu Toma Stopparda líčí příběh jedné rodiny mezi lety 1899 a 1955 – je to příběh Židů, Vídně, Evropy a především silného rodinného pouta, který přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. Hra se zakládá zčásti na autobiografickém základu, sám Stoppard unikl před nacistickým terorem z rodného Zlína do Velké Británie na sklonku války. Hra bude uvedena v české premiéře v překladu Pavla Dominika a v režii Radovana Lipuse v Mahenově divadle. Účinkují Marie Durnová nebo Monika Maláčová, Jana Štvrtecká, Hana Tomáš Briešťanská, Tereza Groszmannová, Tereza Richtrová, Zuzana Černá, Eliška Zbranková, Hana Drozdová, Petra Lorencová, Monika Maláčová nebo Eva Janigová, Martina Náhlíková, Iveta Ráboňová, Petr Kubes, Michal Bumbálek, Tomáš David, Vojtěch Blahuta, Ivan Dejmal, Petr Bláha, Roman Blumaier, Jakub Svojanovský, Martin Veselý, Martin Siničák, Viktor Kuzník, Pavel Čeněk Vaculík a Roman Nevěčný.

Velmi černá komedie pracuje s nezaměnitelnou severskou poetikou, a to jak v originalitě situací, krystalické dramatice, tak v archetypální symbolice střetu dobra se zlem, bolestného sebepoznání a v provokativní anarchii žánrů. Farář Ivan (Jacob Erftemeijer) ve všem vidí jen to dobré a nepochybuje, že Bůh stojí při něm. Proto pro něho není problém na své faře poskytnout útočiště pro osoby ve výkonu alternativního trestu i osoby hledající čistě oporu a útěchu. Sejde se tu velmi svérázná společnost: spravedlnosti se domáhající terorista, těhotná alkoholička, obtloustlý kleptoman. Záhy navíc přijíždí další obyvatel – neonacista Adam (Robert Jašków). Na něj však Ivanovy promluvy neplatí. Něco tu nesedí a nejsou to jen podivná pravidla, která v mikrosvětě fary vládnou. Ivan totiž mnohé skutečnosti překrucuje zřejmě proto, aby sám mohl vůbec ustát tíhu vlastního osudu. A Adam se rozhodne, že faráře donutí přiznat si pravý stav věcí – uvidět zlo a připustit, že ten, kdo po Ivanovi jde, není Satan, ale Bůh sám. Adamova jablka jsou završením trilogie divadelních adaptací severských filmů (Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení) a bezesporu nejostřejší komedií, jakou kdy dramaturgie Švandova divadla představila. Navíc v pojetí jednoho z nejbouřlivějších režisérů své generace – Jiřího Pokorného.

Komedie o pokrytectví, lži, ale i lásce. Vážený pan Argan kromě toho, že je hypochondr, je navíc velký lakomec. Nic není důležitější, než mít všechny svoje diagnózy pod kontrolou a ještě k tomu za léčbu co nejvíce ušetřit. Neváhá proto zajít tak daleko, že je ochoten obětovat štěstí své jediné dcery. Své blízké šikanuje takovým způsobem, že celá rodina musí sehrát komedii, aby hypochondra navždy vyléčila... V klasické komedii hlavní roli ztvární Petr Bucháček. Dále hrají Ivana Nováčková, Lucie Matoušková, Malvína Pachlová / Magdalena Jirounková, Matěj Vejdělek, Tereza Blažková, Martin Hrubý, Roman Teprt, Petr Prokeš, Václav Hanzl a Milan Koníček. Inscenace režiséra Jiřího Š. Hájka.

Tato nestárnoucí satirická komedie z roku 1836 patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury a o jejím opětovném uvedení jste rozhodli vy, naši diváci. Stalo se tak prostřednictvím ankety, v rámci které jste mohli vybírat mezi třemi tituly, jež byly uvedeny v první sezoně Moravského divadla v roce 1920. V konkurenci Shakespearova Krále Leara a Ibsenovy Hedy Gablerové to jednoznačně a s velkým náskokem vyhrál právě Gogolův Revizor. Příběh bezvýznamného úředníčka Chlestakova, který je nedopatřením považován za státního revizora a svou přítomností tak obrátí naruby chod celého městečka, se na naše jeviště vrátí po dvaadvaceti letech od svého, zatím posledního, uvedení v roce 1998. Režisérkou této komediální klasiky bude oblíbená česká herečka Jana Paulová, která je v komediálním žánru jako doma. Hrají Jan Ťoupalík, Roman Vencl, Jana Posníková, Kristína Jurková, Marek Pešl, Petr Vaněk, Lukáš Červenka, Tomáš Krejčí, Jaroslav Krejčí, Vladimíra Včelná, Vendula Nováková, Marek Paráček, Lukáš Pořízka, Ivana Plíhalová a Natálie Tichánková.

Liberečtí herci připravili revuální kabaret plný slavných písní. Tato hudební komedie, přesněji řečeno revue, je poctou divadlu Semafor a zejména pak Jiřímu Suchému a Jiřímu Šlitrovi. Když na samém konci padesátých let toto kultovní divadlo vzniklo, do české kultury s ním vtrhla zcela nová energie. Jeho tvůrci programově navazovali na poetiku pánů Voskovce a Wericha, byl zde však jeden zásadní rozdíl - Semafor se ve srovnání s Osvobozeným divadlem od samého počátku profiloval jako divadlo zcela nepolitické. Přesto jej však diváci vnímali jako jistý ostrůvek svobody a stávali v dlouhých frontách třeba i celou noc, jen aby sehnali lístky na představení. Začínala tu celá řada budoucích hvězd populární hudby a jejich tehdejší písně se zpívají dodnes. Diváci se tedy mohou těšit především na slavné evergreeny ze společné dílny Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, propojené příběhem klaunů, kteří nás provedou okamžiky spojenými s historií tohoto legendárního divadla od jeho vzniku až do konce šedesátých let. Chybět nebude živá kapela. V Šaldově divadle účinkují Martin Polách, Martin Stránský, Stavros Pozidis, Ondřej Kolín, Přemysl Houška, Karolína Baranová, Barbora Bezáková, Markéta Coufalová, Michaela Foitová, Eliška Jansová, Štěpánka Prýmková, Jana Stránská a další. Inscenaci režíruje Šimon Dominik.

Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu Marty a Jiřího? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva se nezdá vhodná, mladý manželský pár, který se nedávno přistěhoval do univerzitního městečka, podlehne pokušení získat cenné společenské kontakty. Nejsou jen tak ledajaké. Dcera zakladatele zdejší univerzity Marta a vysokoškolský pedagog Jiří totiž patří k místní elitě. Jenže jsou také víc než dvacet let manželé a jejich vztah, navenek úspěšný a šťastný, má značné trhliny. Na večírku se hodně pije, mluví a čtyři dospělí lidé rychle ztrácejí veškeré zábrany. Jediné, co po tomto setkání zůstane, je otřesná kocovina. Proslulé drama Edwarda Albeeho (1928–2016) z roku 1962 je sice koncentrované mezi dvě dvojice, jeho sdělení však není pouhou sondou do rodinných záležitostí a sexuálních vztahů mezi muži a ženami. Mnohem víc je výpovědí o pseudointelektuální společnosti, která vytváří nesmyslné konvence, přitom se baví krutými hrami, staví kolem sebe neproniknutelné bariéry, zatímco trpí osamocením, sní o ideálech, jež nedokáže realizovat, a trýzní se zklamáním ze sebe sama. Hra, již v Mahenově divadle inscenuje režisér Štěpán Pácl, nabízí mimořádné herecké příležitosti pro Terezu Groszmannovou a Martina Slámu. Dále hrají Vojtěch Blahuta a Eliška Zbranková.

Divadelní hra Jeden německý život (A German Life) Christophera Hamptona, která měla v roce 2019 premiéru v londýnském Bridge Theatre v hlavní - a jediné roli - s Maggie Smith, byla jednou z nejočekávanějších premiér sezóny. Zřejmě i proto, že jí předcházel úspěšný stejnojmenný dokumentární film. Hra je založena na skutečném osudu Goebbelsovy sekretářky, která vypráví o svých životních peripetiích, ale hlavně o své kariéře. Tento dramatický text sice pojednává o zcela konkrétních historických událostech, je však až nepříjemně aktuální, protože akcentuje právě ta témata, která jsou vlastní i dnešní společnosti: ignorance, kariérismus, alibismus a neochota převzít odpovědnost i třeba jen za svá vlastní selhání apod. Její vzpomínky nám dávají možnost nahlédnout do banality zla. Budeme také později říkat: “My jsme to ani nechtěli vědět…?” Pod režijním vedením Radima Špačka hraje Kateřina Macháčková.

Rozverná revue plná neradostných příběhů na téma nespravedlnosti, nešťastné lásky, nesvornosti v rodině či bezvýchodnosti před tváři Boží. Příběhy biblického Jóba, Franze Kafky, Oscara Wilda či vrahů George Floyda spojuje jedno –⁠ prostě neměli štěstí. To nevadí, protože kdo dnes může skutečně říct, že štěstí měl? Evangelium poražených. Dobrá zpráva pro ty, kteří v běhu života neobstáli. Temná slepičí polévka pro duši. Moc přítomného bezútěšného okamžiku. V koprodukční inscenaci Divadla Bufet a souboru Tygr v tísni hrají Petr Reif a Jiří Pěkný. Inscenaci, která bude uváděna v prostoru VILY Štvanice, režijně připravil Martin Falář.

Karel Rossmann je za “nesmyslný přečin” potrestán vyhnáním ze starého kontinentu do Ameriky, kde si má vlastním úsilím vydobýt nový život. Jenže jak nalézt trochu osobního štěstí ve světě, v němž pro nikoho žádné štěstí nezbylo? Současné scénické glosování Kafkova amerického snu jako subjektivní road-movie nejen o cestě českoněmeckého Honzy fantasmagorickou krajinou duše mladého člověka 21. století. Coming of age o hledání identity, touze po skutečné svobodě a odpovědnosti za sebe sama. V režii Ondřeje Štefaňáka hrají Hasan Zahirović, Stela Chmelová, Hana Mathauserová, Samuel Neduha, Petr Pochop a Marek Zeman.