Premiéry

Jeden z nejslavnějších a nejpopulárnějších klasických muzikálů všech dob se po téměř dvaceti letech vrací na jeviště DJKT. Známý příběh podle hry George Bernarda Shawa Pygmalion vypravuje o morousovitém profesorovi lingvistiky Higginsovi, umolousané a prostořeké květinářce Líze Doolittleové a její cestě za proměnou v krásnou a kultivovanou dámu. V provedení muzikálového souboru DJKT i výjimečných hostů zazní všechny známé skladby jako „Chci jen někde svůj plácek mít“, „Chtěla bych tančit jen“ či „Já se dnes dopoledne žením“. Známe postavy zvární Charlotte Režná (Eliza Doolittleová), Lumír Olšovský (Henry Higgins), Roman Krebs (Plukovník Pickering), Radek Antonín Shejbal nebo Martin Otava (Alfred P. Doolittle), Martin Holec nebo Dušan Kraus (Freddy Eynsford-Hill), Stanislava Topinková Fořtová (Paní Pearceová), Monika Švábová nebo Milena Steinmasslová (Paní Higginsová), Hana Spinethová (Paní Eynsford-Hillová) a Adam Rezner (Profesor Zoltán Karpathy). K režii muzikálu, který bude uváděn na Nové scéně DJKT, byl přizván Marek Němec.

Kouzlem první republiky prodchnutý příběh Hrabalovy maminky Maryšky, otčíma Francina a strýce Pepina, který přijede na návštěvu a zůstane napořád, milují celé generace čtenářů. Vůně zabijačky, piva, Maryščiných vlasů a nezaměnitelného humoru svérázných postav navíc ožila v Menzelově skvostné filmové adaptaci. Je proto velkou výzvou chopit se vyprávění z nymburského pivovaru a pokusit se jej přenést na jeviště Velkého divadla, kde v adaptaci známé novely Francinem, správcem pivovaru, bude Libor Stach, jeho ženou Maryškou Jana Ondrušková a strýcem Pepinem Michal Štěrba. V dalších rolích Jaroslav Matějka, Pavel Pavlovský, Marek Mikulášek, Miloslav Krejsa, Josef Nechutný, Martin Zahálka ml. a Matyáš Darnady. Inscenaci připravil režisér Šimon Dominik.

Odchod do divočiny jako pokus o nový začátek a radikální sebeurčení. O osobní či společenskou reformu. O vlastní utopii. O samotu. Co je to za civilizaci, ve které se knihy o útěku z ní stávají bestsellery? V půlce devatenáctého století se americký filosof Henry David Thoreau stáhl z města do lesů u jezera Walden, aby v podmínkách prostého a soběstačného života znovupromyslel úděl moderního člověka. On i jeho dnešní následovníci, dobrovolní vyhnanci a samotáři z knih rozhovorů Aleše Palána, svým způsobem života zpochybňovali samotné základy naší existence ve společenském systému dávno před tím, než jimi otřásla globální pandemie. Neukazují nám nyní, co je třeba změnit, abychom v něm nezešíleli? Utopie z okraje v režii Anny Davidové. Hrají Růžena Dvořáková, Ivana Hloužková, Sylvie Krupanská, Tereza Marečková, Dalibor Buš, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Dušan Hřebíček, Ondřej Kokorský, Jan Kolařík a Marek Pospíchal.

Na planetě Zemi vyhynul život a ovládají ji jen neživé technologie. Zbyl však ještě poslední člověk – vědec, který má dokončit systém transformace člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, které pociťuje, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba tomu tak není, třeba bude toto rozhodnutí evolučním skokem, ze kterého vzejde nové lidstvo. Inscenace Laterny magiky Robot Radius vzešla z volného dialogu s divadelní hrou Karla Čapka R.U.R., od jejíž premiéry letos uplynulo sto let. Tvůrci její téma zasadili do kontextu 21. století, které přineslo nové výzvy i znepokojivé tendence: klimatické změny, rozvoj umělé inteligence, etické otázky genového inženýrství… Na scénu vstupují v tvůrčí symbióze živí umělci a nejmodernější technologie. Experimentujeme s rozšířenou realitou a využíváme real time motion capture. Představitel Robota Radim Vizváry s pomocí senzorů umístěných na svém těle proměňuje v reálném čase to, co se děje na plátně. Svým pohybem tedy manipuluje s obrazem. Interaktivní je i zapojení živé hudby Michala Pavlíčka, kdy snímání zvukové linky spouští nebo ovlivňuje dění na plátně. Nastává tak vizualizace lidské myšlenky vyjádřené pohybem či zvukem. Projekt vznikl ve spolupráci s Kanceláří generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Právě tam se na konci října 2021 představí Robot Radius návštěvníkům z celého světa.

...a jiskra prvně přeskočila! Původní loutková hra dramatika Víta Peřiny v režijním zpracování renomovaného plzeňského loutkáře Tomáše Dvořáka se sice odehrává v pravěku, inspirací pro její vznik však byla klasická Shakespearova tragédie Romeo a Julie. Dva znepřátelené kmeny mezi sebou již od nepaměti bojují a se svým soupeřením nedovedou ustat. Jejich bojovníci se perou o jámu na mamuta, o maso z mamuta a především o oheň, na němž by si mamutí maso mohli upéct. Jenom dva mladí členové kmenů, dívka Kočka z kmene Amuletů a mladík Huban z kmene Talismanů, na setrvačnou vzájemnou nevraživost svých předků nehodlají navazovat. Díky jejich lásce získává slovo oheň zcela novou symboliku a právě jejich pouto nakonec usmíří i oba znepřátelené kmeny. V inscenaci s hudbou Vratislava Šrámka hraje kompletní herecký soubor s více než dvěma desítkami marionet různé velikosti. Jejich tvůrci jsou osobitý řezbář a sochař Petr Kavan se svou ženou Galinou Kavanovou (kostýmy loutek). Autorem scény je šéf výpravy NDL Kamil Bělohlávek.

Méně známá, ale výtečná komedie o měšťanské morálce ve vyšší společnosti na počátku 20. století, je plná záměn a omylů; groteskní, fraškovitá, situační – všechna tato přízviska se hodí k titulu autorů Franze Arnolda a Ernsta Bacha, jejíž světová premiéra byla uvedena již roku 1913 a tedy již přes sto let baví diváky snad na všech světových jevištích. Zároveň tato bezstarostná komedie disponuje neoddiskutovatelnými textovými kvalitami a velkými hereckými příležitostmi pro činoherní soubor DJKT. Režisérka Natália Deáková se nechystá popírat žánr, ale vytěžit jej na maximum. Na Nové scéně DJKT komedii nastudovali nastudovali herci Michal Štěrba, Zuzana Ščerbová, Lýdie Šafářová, Anežka Šťastná, Zdeněk Hruška, Barbora Křupková, Jaroslav Matějka, Matyáš Darnady, Marek Mikulášek, Miloslav Krejsa, Monika Švábová, Martin Chmelař a Apolena Veldová.

Irsko je krásný, ale žít tam je těžký. Déšť, lebky, kořalka, míchaná vajíčka a nejasné okolnosti jednoho dávného úmrtí. A k tomu navíc ten prazvláštní zvyk vyklízení hrobů po sedmi letech, kvůli získání místa pro nové nebožtíky. No, někdo tu morbidní práci udělat musí a nikdy neví, co objeví nebo naopak neobjeví… A věděli jste, že fosforeskující fix se k doznání nehodí? To teda rozhodně ne! Hry Kráska z Leenane (1996), Lebka z Connemary (1997) a Osiřelý západ (1997) tvoří tzv. LEENANSKOU TRILOGII známého britského dramatika irského původu Martina McDonagha. Krása této trilogie je i v tom, že ač se příběhy vlastně prolínají, nejen místně a časově, ale o postavách se mluví i ve hrách, kde fyzicky nevystupují, tak každá z her dokáže existovat i úplně samostatně bez znalosti těch ostatních a nebudete o nic ochuzeni. Při znalosti ostatních si jen lépe složíte mozaiku vesnických obyvatel... V nové kašparovské inscenaci, která bude uváděna v prostoru Klubovny v Jindřišské ulici, hrají Tomáš Karger, Kristián Stolařík, Jelena Juklová a Jan Meduna. Režie Jakub Špalek.

Smutná neděle je slavným hitem, který měla v repertoáru většina jazzových zpěváků a šansoniérů, jako byl Bing Crosby, Josephina Baker, Luis Armstrong a mnozí další. Málokdo ví, že jeho autorem byl Rezsö Seress, vlastním jménem Rudi Spitzer, maďarský kabaretiér židovského původu. Svou kariéru začínal jako artista v cirkuse, chvíli se živil jako herec, nakonec zakotvil v budapešťských kavárnách, kde hrál na klavír, zpíval a zejména skládal celou řadu hitů. Jeho největší sláva spadá do období 30. let, kdy se mu v časech hospodářské krize podařilo dokonale vystihnout atmosféru doby. Jeho písně znal a miloval nejen každý v Maďarsku, ale jeho sláva pronikla až za hranice. Z výsluní slávy ho svrhla druhá světová válka a norimberské zákony, které ho uvrhly do pracovního a posléze do koncentračního tábora. Přežil jako zázrakem, ale jen proto, aby se stal personou non grata pro další totalitu, která vystřídala tu nacistickou. Pohnuté osudy geniálního hitmakera a příběh jeho osudové lásky se staly základem hry populárního maďarského dramatika Petera Müllera, který velmi vtipným způsobem rozehrává posmrtný kabaret, v němž je Seress hlavní postavou i velmi vtipným glosátorem vlastní životní pouti. Nezdolný optimismus, schopnost i z největší mizérie vytěžit inspiraci a neutuchající radost ze života jsou přesně tím, co v těžkých chvílích potřebuje divák vidět a pocítit. Představení uvádí celou řadu skvělých Seressových songů v živém podání. Hlavní roli ztvární Zbigniew Kalina. Dále hrají Kateřina Šildová-Bohatová, Petr Klimeš a Petr Ožana. Inscenaci připravil režisér Ondřej Zajíc.

Česká premiéra úspěšné broadwayské novinky z roku 2015 v bláznivém stylu oblíbeného Spamalotu. Co se stane, když chcete být alespoň tak úspěšný dramatik jako Váš mnohem populárnější kolega a největší hvězda středověkého šoubyznysu William Shakespeare? Co bude tím zaručeně největším trhákem příštích století? Poradí vám věštec! Jeho rada zní napsat hru, ve které se nejen mluví, ale i zpívá a tančí – zkrátka první muzikál v historii. Vraťte se s námi zpět do šestnáctého století a užijte si na Nové scéně DJKT energií nabitý muzikál rozmarně mísící alžbětinský svět s tím současným! V režii Lumíra Olšovského hrají Jozef Hruškoci, Martin Holec, Dušan Kraus, Lukáš Ondruš, Zbyšek Pantůček, Soňa Hanzlíčková Borková, Karolína Jägerová, Václav Knop nebo Antonín Procházka, Pavel Klimenda, Adam Rezner a řada dalších.

Moderní divadelní adaptace největšího eposu všech dob. Příběh o válce, cti, hněvu a smíření. Na opuštěné jeviště přichází tajuplná postava básníka. Příběh, který nám bude vyprávět, je starý celá tisíciletí. Dříve ho vyprávěl v Sumeru, v Egyptě, v Galii. Je to příběh z dob, kdy světu vládli staří bohové a po zemi se procházeli hrdinové, jakými byli Achileus, Hektór nebo Agamemnón – příběh o Trójské válce. Básník jej zná až příliš dobře – byl jeho svědkem pokaždé, když se v lidských dějinách znovu a znovu opakoval. Inscenace rafinovaně propojuje prvky původního homérského projevu s moderním jazykem, humornou polohu plnou životního nadhledu s pasážemi vyjadřujícími prožitky, které nás jednotlivě přesahují a navzájem spojují. V hlavní roli uvidíte Karla Heřmánka ml. Originálním režijním rukopisem je pod inscenací podepsán Guy Roberts.

Na obskurní lesní kliniku si přijede z neproniknutelného Hradu léčit Komoří obyčejný průjem, který si z moci své funkce diagnostikuje sám jako interesantní pohlavní chorobu. „Odjakživa jsem si myslela, jednou bude líp, a najednou vidím, že líp už bylo tenkrát, když jsme na to zlepšení teprve čekali." Bolestná i nesmírně vtipná tragigroteska o nemocech mocných i bezmocných se odehrává v blíže neurčené době po velké katastrofě, která zásadně změnila přirozený chod světa. Ale změnila i principy společnosti a vládnutí? Krátkozraké iluze odrážejí všeobecný úpadek a ztrátu paměti. Vraž pánovi uzené, ať ho pak nakrájí podle libosti ostatním pánům. Tohle se, krucifix, musí stát právě nám! Hra byla napsána už v roce 1984. Prorocká komedie o zlu, lásce a touze po moci platí na dnešní svět, jako by nebyla vytvořena a zakázána za normalizace, kdy o nemoci dnešních poměrů nebylo nic známo. Ve plzeňském Velkém divadle v režii Břetislava Rychlíka hrají Pavel Pavlovský, Zdeněk Hruška, Jan Maléř, Karel Vondrášek, Martin Stránský, Jana Kubátová a Josef Nechutný.

Na břehu magického jezera kdesi v Rusku… Na venkovském sídle slavné herečky Arkadinové se chystá představení – hru napsal její syn Treplev, hrát bude Nina Zarečná a jejich duše mají splynout v jediném uměleckém obrazu. Představení se setká s neúspěchem a mladý Treplev, který chtěl hrou získat Nininu lásku, docenění vlastních schopností i matčino uznání, přišel o všechno. Tak začíná hra, v níž Anton Pavlovič Čechov v propletenci milostných a rodinných vztahů vytváří obraz lidského utrpení na prahu dvacátého století – na místě slavných činů a romantických hrdinů tu stojí bolesti moderního člověka. Ty hlavní pramení z nekonečného souboje s všednodenností, touhy vymanit se z běžného života obtíženého banalitami a žít jiný, lepší, krásnější život. Čechovovy postavy věří, že tohoto života dosáhnou buď láskou, nebo uměním, a tak se upínají k lásce a k umění, zatímco se jejich bytí stává nesnesitelným. Racek, inscenovaný v Moskevském uměleckém divadle roku 1898, se stal jednou z prvních her moderního dramatu. Jeho laskavý, ale neúprosný pohled na novodobého člověka je divákům i tvůrcům blízký dodnes. Strachu z banality a nudy se totiž lidé sotvakdy zbaví. Inscenace režiséra Štěpána Pácla bude uváděna v Mahenově divadle. Známé čechovovské postavy ztvární Eliška Zbranková, Viktor Kuzník, Tereza Richtrová, Jiří Suchý z Tábora, Petr Kubes, Roman Nevěčný, Zuzana Černá, Pavel Čeněk Vaculík, Jana Štvrtecká a Jan Grygar.

Po dvou klasických českých pohádkových příbězích podle námětů Josefa Čapka (Povídání o pejskovi a kočičce) a Františka Hrubína (1 x 6 pohádek), z nichž je každý zpracován zcela jinou formou, se v letošní sezóně opět vracíme do světa večerníčků – půjde o divadelní zpracování knih Václava Čtvrtka Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky. A nesetkáte se jen s roztomilými skřítky Křemílkem a Vochomůrkou, ale i Sluníčkem, Vodénkou, Svatojánkem a dalšími pohádkovými postavičkami. Křemílka ztvární Martin Zahálka ml. a Vochomůrku Karel Vondrášek. Za pohádkovou inscenací, vhodnou i pro nejmenší diváky, se vydejte na Malou scénu DJKT.

Komediální klasika jednoho z nejosobitějších českých prozaiků v dramatizaci Jiřího Janků a Petra Svojtky a režii Michala Skočovského. Bohumil Hrabal, proslulý vypravěč „pábitel“, který nachází kouzlo a poezii v každodennostech života, dal Postřižinám punc autobiografického vzpomínání. Postřižiny jsou neodmyslitelně spjaty s Vysočinou – nejen natáčením nezapomenutelného Menzelova filmu v Dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale také raným dětstvím spisovatele Bohumila Hrabala v Polné. V inscenaci Horáckého divadla hrají Sara Venclovská, Zbyšek Humpolec, Josef Kundera, Stanislav Gerstner, Marián Chalány, Michal Kraus, Lukáš Matěj, František Mitáš, Petr Soumar a další.

Důmyslná komedie o překračování hranic. Na policejní stanici v zapadlé obci Randhausen nastupuje ambiciózní nadstrážmistr Frederick Kaufmann. Marně zde hledá zločineckého nepřítele, vesničané si žijí své nevzrušivé životy a starosti jim dělají snad jen divoká prasata, přebíhající nekontrolovaně z Čech do Německa. Vlivem Fredericka se ale obyvatelé postupně radikalizují, zakládají domobranu a rozhodnou se strážit nepropustnost hranice na vlastní pěst. Komická absurdita roste spolu se zdánlivým pocitem ohrožení a neznámá vesnice se dostává do centra mezinárodní politiky… Philipp Löhle má na svém kontě přes desítku divadelních textů a mnohá ocenění. Působil jako rezidenční dramatik v Maxim Gorki Theater v Berlíně, Nationaltheater v Mannheimu a ve Staatstheater v Mainzu. Německá premiéra hry Přes čáru se uskutečnila v březnu 2019 v Staatstheater Nürnberg. Česká premiéra hry proběhne v divadle Rokoko v režii Tomáše Loužného. Hrají Petr Konáš, Milan Kačmarčík, Viktor Dvořák, Zdeněk Piškula, Tomáš Milostný, Zdeněk Vencl, Eva Leinweberová, Evellyn Pacoláková, Darija Pavlovičová a Eliška Friedrichová.

Klasický román pohledem kmenového režiséra Jana Mikuláška, který je i autorem dramatizace. Hlavním protagonistou Balzacova příběhu je Lucien Chardon (Vojtěch Vondráček), nadaný básník z maloměsta, který touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze… Pohled na společnost s kritickým odstupem činí z tohoto románu stále živé dílo. V dalších rolích účinkují Robert Mikluš, Miloslav König, Jiří Černý, Magdaléna Sidonová, Jakub Žáček, Petra Bučková, Dita Kaplanová, Jana Plodková, Kateřina Císařová, Barbora Bočková a Ondřej Jiráček.

První české uvedení hry proslulého rakouského dramatika, jejíž rukopis z roku 1924 byl teprve nedávno objeven. Rej jedinečných, a přece tak zaměnitelných (totiž někoho neustále připomínajících) figur v činžovním domě. Metafora světa, kterému z prvního patra „šéfuje“ chromý majitel a lichvář. Dějové linky se zdvojují a prostorem hry zní znepokojivý refrén: „Kdo za to může? Nikdo!“... Hru tedy můžeme řadit mezi „horké novinky“. S herci NdB Ivanem Dejmalem, Hanou Tomáš Briešťanskou, Romanem Blumaierem, Veronikou Lapkovou, Vojtěchem Blahutou, Martinem Veselým, Monikou Maláčovou, Hanou Drozdovou, Michalem Bumbálkem, Petrem Bláhou, Romanem Nevěčným, Pavlem Douckem, Vratislavem Běčákem a Davidem Kaločem ji nazkoušela režisérka Aminata Keita. Inscenace bude uváděna v divadle Reduta.

Willkommen, bienvenue, welcome! Vítejte v proslulém berlínském kabaretu Kit Kat Klub, místě, kde všechny trable hodíte za hlavu! Venku se proslulá dekadentní dvacátá léta dospěla ke svému konci, ale uvnitř se nepřestává tančit. Do Berlína přijíždí mladý americký spisovatel Cliff a seznamuje se se Sally, mladou tanečnicí a zpěvačkou z Kit Kat Klubu. Dvojice se sbližuje, vypadá to na bezstarostný milostný příběh – ale dějiny neodvratně dospěly k létům třicátým a zanedlouho se veškeré moci v zemi chopí nacisté. Přicházejí trable, které se za hlavu jen tak hodit nedají. Ikonický jazzový muzikál s živou hudbou Jakuba Šafra a jeho orchestru režíruje Adam Skala, který se svým tvůrčím týmem klade důraz na dekadentní rozměr společnosti, jež se uprostřed nastupující totality chce ubavit k smrti. Hrají Michaela Tomešová nebo Rozálie Havelková, Jan Fanta, Jitka Sedláčková nebo Hana Seidlová, Dušan Sitek, Josef Carda nebo Filip Kaňkovský, Nikol Kouklová, Karel Heřmánek ml., Mária Bikárová, Petra Kosková, Vendula Příhodová, Linda Fernandez Saez, Barbora Šampalíková, Viktor Novák, Adam Pavlovčin, Jakub Šafr a další

Slavná komedie, v níž na svět prší naděje. Sucho a horko pustoší pole a pastviny farmářské rodiny Curryových. Citová vyprahlost sžírá duši nezadané Lízy Curryové, kterou se její otec a bratři pokouší neobratně a marně provdat. Šerifův pomocník Fil strádá samotou, ale po citovém úrazu se už obává „uvázat si na krk“ i pouhé štěně, natož lidskou bytost. A do toho přichází okouzlující, tak trochu šestákový hrdina a tak trochu profesionální podvodník s hvězdným (a zaručeně nepravým) jménem Bill Starbuck. Slibuje, že za sto dolarů dokáže přivolat déšť... Touto inscenací se vrací životodárná Nashova hra už potřetí do Divadla na Vinohradech. Je to v pravém slova smyslu evergreen – komedie oslovující už několikerou diváckou generaci. Bill Starbuck bude ztvárněn Markem Lamborou. Dále hrají Zuzana Vejvodová, Igor Bareš, Marek Adamczyk nebo Aleš Petráš, Jiří Roskot, Tomáš Pavelka a Jan Krafka. Režisérem inscenace je Juraj Deák.

Co se stane, když si podnikavý miliardář vezme seniory jako rukojmí svého politického projektu? Ptáte se, jestli je tahle země taky pro starý? Českou veřejností cloumají emoce. Je třeba se vypořádat s palčivým problémem stále rostoucího počtu seniorů, kterých má být brzy třikrát víc než lidí v produktivním věku. Miliardář Balcar má řešení, které změní svět: převratný projekt Dva roky v ráji. Těm, kteří dosáhli 75 let, splní jeho firma životní sny o luxusu, pohodlí, bezpečí, cestování. Má to ale jeden háček… Vyšetřovatelky pražské kriminálky Iggy a Diana jsou zpět, aby zastavily podnikatele parazitujícího na těch nejslabších. Odpověď přináší druhý díl našich Kanibalek, nejčernější satiry současné společenské a politické reality. V hlavních rolích Vanda Hybnerová a Aleš Bílík ve vlastnoruční režii Davida Drábka. Dále hrají Vojtěch Dvořák, Eva Salzmannová, Petr Konáš, Eva Leinweberová, Kryštof Krhovják, Nina Horáková, Karel Jarošík, Martin Klapil a Hynek Tajovský. Seniorům přístupno. Premiéra inscenace proběhne v divadle Rokoko.