Premiéry

Na scéně Divadla ABC se představí stěžejní dílo ruského romantismu. Příběh nenaplněné lásky petrohradského šviháka a venkovské dívky je básnickou sondou do lidské duše. Absence smyslu bytí, absence jakéhokoli životního cíle žene mladého muže z místa na místo, nedává mu nikde klid, vede ho k pocitu, že svět je místo nudné a život je hra předem prohraná. K tomu, aby pochopil, že zoufalství neleží vně, ale pramení z jeho vlastní duše, musí zradit přátelství, zmařit lidský život, ztratit skutečnou lásku a dohnat sebe sama až k branám pekel. Z ruchu Petrohradu uniká Oněgin před intrikami a společenskou přetvářkou na venkov, kde chce najít novou životní inspirací. Jako většina městských lidí je však překvapen, a to dost nemile. Stěží na vesnici nachází jediného přítele, mladého básníka, a díky němu jedinou společnost, která se nabízí v domě Lariných. Oněgin však i sem vnese lehkomyslné manýry zlaté mládeže, proti nimž je venkovská společnost pramálo imunní, a vše se tak vyhrotí v katastrofu. Po Anně Karenině a Rváči je to další dílo ruské klasiky, která si v produkci Městských divadel pražských získala své místo. Slavný milostný příběh znovu ožije na prknech Divadla ABC v dynamické režii Pavla Kheka. Hrají Jiří Hána (Oněgin), Petra Tenorová (Taťána), Aleš Bílík (Lenskij), Henrieta Hornáčková (Olga). V dalších rolích Hana Doulová, Vilém Udatný, Jaroslav Vlach, Milan Kačmarčík, Jitka Smutná, Jiří Schwarz, Lucie Domesová, Stanislava Jachnická, Hanuš Bor, Michael Vykus a Diana Šoltýsová.

Podle staré francouzské pohádky vytvořil básník František Hrubín poetický text, který se stal součástí české klasické dramatické tvorby. Proslulé, téměř hororové téma je dobře známé i ze slavných filmových zpracování. Zchudlý Kupec utrhne růži v tajemné zahradě, která patří Zvířeti. A Zvíře si to nenechá líbit, dokonce vyhrožuje Kupci smrtí. Kdyby se však jedna z jeho dcer obětovala, zachránila by tatínkovi život. Kupcovy dcery Málinka a Gábinka jsou marnivé a závistivé, na otci jim nezáleží, jediná Kráska ho opravdu miluje, a proto bez váhání odjede do zahrady, kde se potkává se Zvířetem, netvorem s lidským hlasem. Zvíře se do Krásky zamiluje a láska v něm probouzí člověka. Postupně na sebe bere lidskou podobu, zároveň však cítí osamění a blížící se konec. A v Krásce také roste neznámý krásný cit, který sílí... Tajemný pohádkový příběh o dobru, zlu a zázraku lásky doprovodí hudba a písně úspěšného zpěváka a skladatele Michala Hrůzy. Režie se ujal Petr Novotný, v titulních rolích se diváci mohou těšit na Veroniku Mackovou a Josefa Lásku. Premiéra se uskuteční v plenérovém prostoru na Kunětické hoře. Od září bude inscenace k vidění v Městském divadle, odkud se na Kunětickou horu opět navrátí v létě 2017.

Spisovatel a dramatik Slavko Grum není v českém prostředí příliš známý, ačkoli je jedním z nejvýraznějších slovinských dramatiků a jeho vrcholné dílo, drama Událost v městečku Goga (Dogodek v mestu Goga), kterým Grum předjal pozdější, zejména poválečný proud světové dramatické tvorby a v jehož kontextu byl posmrtně náležitě oceněn, bylo mnohokrát uvedeno v zemích bývalé Jugoslávie i mimo ni. O jeho významu svědčí i fakt, že jeho jméno nese slovinská divadelní cena za nejlepší dramatické dílo, která je udělovaná již od roku 1979. Třebaže od napsání Události v městečku Goga uplynulo už téměř 90 let, český divák má teprve druhou příležitost se s ní (v překladu Dušana Karpatského) na českém jevišti setkat. Postupem času se toto drama stalo slovinskou národní klasikou... Událost v městečku Goga není v pravém slova smyslu dramatem. Je spíše mozaikou groteskně viděných osudů obyvatel městečka, kteří ve snaze uniknout zajetí své existence, jejíž tradiční hodnotovou orientaci nejsou schopni překročit, sní o svých životech, žijí je v horečné fantazii, jsou groteskním panoptikem a s různou intenzitou očekávají událost s velkým U, která jejich osudy zvrátí. Autor skvěle zachytil určitý archetyp života lidského společenství, který neplatil jen v jeho době, ale je univerzální. Platí napříč časem i evropským prostorem. Není to jen slovinská specialita. Hra má svůj specifický humor a intenzivní až hororovou atmosféru, do níž diváka vtáhne a nedá mu vydechnout. Obraz lidí, kteří žijí své různé životy ve vězení své mysli a očekávají od světa spásnou událost, která je osvobodí, je obrazem ryze současným. V Malém divadle režíruje tuto slovinskou hru slovinský režisér Uroš Trefalt. V inscenaci hrají Jana Hejret Vojtková, Markéta Tallerová, Markéta Coufalová, Michaela Lohniská, Jana Stránská, Michaela Foitová, Tomáš Impseil, Tomáš Váhala, Martin Stránský, Matěj Nechvátal, Jaromír Tlalka.

Mladoboleslavské divadlo se loučí se sezonou černou retro komedií o vraždě, která se možná nestala. Uvidíte příběh Elliota Nashe, autora krimi seriálů, který se sám zaplete do nejtěžšího zločinu. Úspěšný scénárista zjistí, že vraždit na papíře a ve skutečnosti není opravdu totéž a ne všechny postupy, které fungují v TV detektivkách jsou platné v praxi. Hra plná komických situací i napětí nás zavede do 50. let v Americe a do atraktivního prostředí filmových a televizních tvůrců, které se ovšem ve své podstatě nijak neliší od běžného světa. Vražda jako vražda. Pokud je to tedy vůbec vražda! Celý ten bláznivý kolotoč je pochopitelně nabitý správně šibeničním humorem. V této komedii není jisté ani to, jestli byl zastřelen ten správný mafián a jestli byl vůbec nějaký zastřelen... V režii Zdeňka Bartoše hrají Ivo Theimer, Roman Teprt, Lucie Matoušková, Eva Reiterová, Ivana Nováčková, Martin Hrubý, Miroslav Babuský, Luděk Jiřík, Libor Stach a Pavel Nedvěd.

Po Divadle v Dlouhé přichází se svým Oblomovem Divadlo Na zábradlí. Oblomov má plán! Žít ten život! A s Olgou do jeho života vtrhne živá hudba. Tento mnich dobrého jídla a vodky, který pohrdá věčně spěchajícím světem a upachtěnými lidmi, se vzepne ke svému životnímu vrcholu. Jenže jsou tu dluhy, starosti s majetkem, s bydlením, Olga je nesnesitelně aktivní, a po dobrém obědě co už se životem. S další vodkou přicházejí vzpomínky z dětství, kde se o všechno starala maminka s chůvou a kde jednoduchý život určovalo zrození, svatba a smrt. Proč se za něčím hnát? Nejlépe vše nechat plynout, neusilovat, oddat se spánku, myšlenky nechat, ať si běží, a starosti odložit na pak. Hudbu ztlumit, mnichem být, po ničem netoužit a skutečně žít ten život! A konečně mít klid! Další z řady velkých ruských tlustých knih, které všichni znají, ale málokdo je přečetl, v interpretaci režiséra Jana Friče. Oblomovem ze Zábradlí bude Jiří Vyorálek. Dále hrají Johana Matoušková, Leoš Noha, Ivan Lupták, Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Petr Vančura, Natália Drabiščáková, Jiří Ornest a Ivan Voříšek.

V dramatu Strýček Váňa, stejně jako v ostatních vrcholných hrách A. P. Čechova, jde o variaci na téma zmarněného života na ruské provincii konce 19. století. Konflikt mezi zidealizovaným a skutečným všedním životem, zklamané lásky, nenaplněné ambice, naděje v lepší budoucnost a rozčarování z reality, to všechno jsou atributy, které ani během času neztratily na přesvědčivosti a jejichž prostřednictvím můžeme nahlédnout i dnešní společnost. Hledání smyslu života a krize středního věku jsou dnes stejně palčivé jako před sto dvaceti lety, kdy byla hra napsána. A právě pro tuto nadčasovou resonanci se Čechovovy hry neustále uvádějí na jevištích po celém světě. Do Divadla Rokoko se Čechov vrací po bezmála dvaceti letech, tentokrát v režii Petra Svojtky. Ve slavných rolích tragikomedie o nekonečné lidské duši a promarněných životech se představí Vasil Fridrich (Vojnickij), Zuzana Kajnarová (Jelena), Nina Horáková (Soňa), Aleš Procházka (Astrov), Zdeněk Dolanský (Serebrjakov) a Zdeněk Vencl (Tělegin).

Na jeviště příbramského divadla vtrhnou postavy inspirované nejen italskými komediemi Goldoniho a Gozziho, ale i komedií dell´arte. Všichni je znáte, stejně jako směšné situace, do kterých se dostanou – Dottore a Pantalone jsou vědci a vážení pánové jen na oko; dále je tu trojice zchudlých a vychytralých šlechticů, co chtějí přijít k penězům nejlépe svatbou a pak jejich sluhové – nebo jenom jeden sluha pro všechny? Hospodský a jeho žena a hlavně dospívající dceruška a její služky jsou v tom zcela nevinně... Že vám to všechno připomíná nejenom Sluhu dvou pánů, ale i Tři v tom, před časem v Příbrami uvedené? Anebo o nich slyšíte poprvé? Tak či tak, stejně se budete bavit jejich směšností, hravostí, divadelností v tom nejryzejším slova smyslu, jednotlivými gagy, písněmi i precizními pohybovými kreacemi. Spolu s herci příbramského divadla se na jeviště také vrátí Los Trumberos, kapela, která se představila už v Baladě pro banditu a také v pravidelných písničkových večerech v D-klubu divadla. Účinkují Tomáš Kyselka, Petr Florián, Jiří Vojta, Filip Müller, Lukáš Typlt, Kateřina Fixová, Eliška Jansová, Anna Fixová, Lenka Vahalová, Šimon Knápek, Petr Beleš a Vladimír Senič. Inscenaci připravil režisér Milan Schejbal.

Laboratorní myš – vhodný miláček do domácnosti. A co teprve k vědeckým experimentům! Pokusy s omlazením, pokusy s mozkem, pokusy genetické. Člověk testuje na zvířeti. Co kdybychom se ale testovanou myškou stali my? Nová autorská inscenace Jiřího Havelky, Martiny Sľúkové a Marty Ljubkové je jevištní experiment s hercem a myší, pokus s jevištní realitou. Provádí analýzu blahobytu společnosti a přináší vědecký důkaz rozkladu společnosti, v níž ti, kteří vstupují do ráje, nevyhnutelně zanikají. Tvůrčí tým v čele s režisérem Jiřím Havelkou upozorňují, že to nebude příjemná podívaná. Experiment myší ráj totiž nepřináší žádné úlitby divákovi. Nahlédněte do života jedné ohrožené myší megapole... Inspiračním popudem ke vzniku ne zrovna tradiční divadelní inscenace se stal reálný vědecký experiment amerického psychologa a etologa Johna B. Calhouna (1917-1995), který studoval kolonie hlodavců žijících v ideálních podmínkách. Na konferenci, která se koná na Nové scéně, se potkáte s Lucií Juřičkovou, Taťjanou Medveckou, Petrou Koskovou, Dianou Tonikovou, Lucií Valenovou, Vladislavem Benešem, Janem Bidlasem, Davidem Prachařem, Ondřejem Bauerem a Michalem Bednářem.

Poslední premiéra činohry Slezského divadla v této sezoně bude ve znamení slavného realistického dramatu Gabriely Preissové. Její Gazdina roba dodnes patří k ikonickým a zároveň nejhranějším dílům českého divadla. Drama o švadleně Evě a jejím milém Mánkovi, kteří chtějí být spolu i kdyby se celý svět proti nim stavěl, ale štěstí jim z mnoha důvodů není přáno, se do Opavy vrací po 24 letech od posledního nastudování. Je známo, že tento příběh je úzce spjat s oblastí Slovácka, kde autorka po sňatku s pokladníkem hodonínského pivovaru téměř deset let žila. Z tohoto prostředí čerpala reálné náměty – jak zvyklosti ze života místních, prvky folklóru, nářečí apod., tak inspiraci pro osudy svých postav. Proto nepřekvapí, že i hrdinka Gazdiny roby zde měla svůj reálný předobraz, který se Preissová rozhodla umělecky zpracovat. Tato nová inscenace tedy vychází z tradice, ale nelpí na ní striktně. Podtitul "To tvoje divné srdce, Evuša moja!" přímo vysvětluje, čím je Eva tak zvláštní, čím neustále své okolí provokuje, proč bytostně nemůže a snad ani nechce být obyčejně šťastná. Je natolik jiná než její okolí, je natolik komplikovaná a vnitřně rozervaná, že nedojde klidu, ani když má na dosah téměř vše, co chtěla – nebo co si myslela, že chce. Při přípravě se sešel mladý ženský tým – režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, autorka adaptace Anna Saavedra a výtvarnice Katarína Kováčiková. Inscenace bude doplněna lidovými písněmi a hudbou Maria Buzziho. Roli Evy se zhostí Šárka Vykydalová a Mánka Daniel Volný, Samka ztvární Michal Stalmach.

Inscenace, která vznikla pod hlavičkou uskupení Timothy and the Things maďarského choreografa a performera Lászla Fülöpa ve spolupráci s jednou z výrazných tváří české nezávislé scény Halkou Třešňákovou. Oba tvůrce spojuje společný typ scénické vynalézavosti, subverzivity i ironického nadhledu. Téma? Všechno to, co se skrývá pod krycím jménem „plán B“ – od snahy uniknout z reality až po výzkum štěstí. Představení Plán B v sobě spojuje hravost fyzického divadla a nepředvídatelnost současné autorské inscenace: čekejte vždy něco jiného, než jste očekávali. Dvě postavy na scéně, dva totální protiklady. Dvojice eskapistů v zápase jednoho proti druhému i proti uplývajícímu času ve stínu komprimovaného časoprostoru či přesněji: ve stínu iluze časoprostoru utkané z tuhých vláken vzpomínek na budoucnost, která nikdy nenastala. Snaží se k sobě přiblížit, aby byli v bezpečné vzdálenosti od sebe samých. Ale podobají se spíš dvěma rovnoběžkám, které se protnou, jen skloní-li se jedna před druhou. A pak navždy zmizí v nekonečnu. Ve snaze zachytit vrtkavou vůli v její prchavé nehybnosti si občas musí také vydechnout… Kde se bere ona silná snaha zachytit a kontrolovat všechno kolem sebe? A kdy člověka tahle obsese přemůže a ochromí, místo aby vymezila prostor vlastní svobody a otevírala další možnosti? Koho zajímá plán A, když zuřivě vytváříme všechny možné plány B? Díky čemu nakonec dojdeme štěstí? Chceme skutečně dotáhnout a splnit plán A, nebo je jen výmluvou proto, abychom mohli mít jiné plány? Nedělejte ukvapené závěry, ten, kdo kontroluje situaci a tahá za nitky děje, může být v okamžení ten druhý… Vždy buď realisticky fiktivní. Pokud tedy nemůžeš být fiktivně reálný. To je vlastně jedno. Ale vždycky měj plán B. Protože všechno je o praktické dysfunkčnosti. Nebo dysfunkční praktičnosti. Více méně...

Režisér Marián Amsler znovu v HaDivadle, tentokrát zároveň jako autor hry, která je příběhem někoho, kdo jakožto fyzická existence zmizel. Ve svých dalších podobách - jako soubor dat, jako ON on-line však zůstává nesmrtelným a dál víří virtuálním prostorem. Fantom povstávající z podivné pozůstalosti jedniček a nul. Je náš virtuální život svobodným sebevyjádřením naší SELF identity nepokřivené závazky sociálních rolí? Nebo se z JÁ stává ON - narcistní hra v bezbřehé mase stejně anonymních? Kým skutečně byl tento muž? A je ten, kdo tu zůstává, ještě člověkem? Jeho mobilní telefon, profily na sociálních sítích, profily na seznamkách. To je všechno, co po NĚM zůstalo. Podaří se jeho matce, bratrovi, bývalému příteli, dívce, která našla jeho mobil a cizímu HIV pozitivní muži zjistit, kým vlastně byl? Hledání vlastní identity stálo víc síly, než jen založit si profil na facebooku. Strach, nejistota, touha zmizet zůstávají stejné. Stejně jako fakt, že zmizet se nám nikdy nepodaří. Zbaveni pout musíme se poutat... Hrají Jiří Svoboda, Simona Peková, Jiří M. Valůšek, Zbyšek Humpolec a Milada Vyhnálková.

Dosud neuvedená hra Davida Drábka o posledním násilí v Evropě. Fantaskní putování tří přátel v tajné akci s krycím jménem Sklípkan. Transexuál Nina, dříve Egon, dokáže vycítit přítomnost zla. Nevzhledná učitelka Vonderková, zvaná Želva, pozná, kdy přesně člověk zemře. A podivín Boleslav vyřezává na vlastní pěst zločincům mateřská znaménka, aby neprošli do nebe. Trojice vyvolených hrdinů se pod vedením tajuplného znalce italské kávy Maxe vydává na fantaskní pouť, na misi, která je zavede až do nezmapované oblasti na Sibiři. Žijí tam vážně lachtaní lidé? Co ukrývá Max pod kloboukem? Kdo se točí v kolotoči? A na čem pracují laboratoře v Bruselu? Odpovědi hledejte ve svérázné apokalyptické fantasy Davida Drábka! V režii uměleckého šéfa Klicperova divadla hrají Kamila Sedlárová, Vojtěch Dvořák, Miroslav Zavičár, Marie Poulová, Filip Richtermoc, Jakub Tvrdík, Zora Valchařová-Poulová, Matěj Anděl, František Staněk, Ladislav Svoboda, Marie Kleplová, Natálie Holíková, Lubor Novotný, Josef Čepelka, Pavel Neškudla, František Staněk, Zdeněk Petrák, Lukáš Duspiva a Milan Téra.

Heda Gablerová je třetí drama Henrika Ibsena, které v Divadle v Dlouhé připravuje režisér Jan Nebeský. Stejně jako v předcházející Divoké kachně (2005) a Eyolfkovi (2013) vychází z překladu Františka Fröhlicha a na inscenaci spolupracuje se scénografkou Janou Prekovou, která navrhla kostýmy a společně s režisérem také scénu. Titulní roli hraje Lucie Trmíková a jejího manžela Jan Vondráček, kteří tak potřetí vytvoří ústřední manželský pár. I další herci už s Janem Nebeským pracovali – Jaroslava Pokorná, která v Hedě hraje Julianu Tesmanovou, byla v Divoké kachně překvapivě Hedvikou a za tuto postavu čtrnáctileté dívky získala Cenu Alfréda Radoka. V Divoké kachně hrál i Miroslav Hanuš, který v Hedě ztvární doktora Bracka. Heda Gablerová je asi Ibsenova nejtemnější hra. Pro současníky byla do značné míry nepřijatelná, po svém vydání způsobila veliký skandál, hlavní postavu chápali kritici i čtenáři jako neživotné, nereálné monstrum. Přesto se velice úspěšně začala hrát v Německu i jinde a dnes patří k Ibsenovým nejúspěšnějším hrám. Mimo jiné i proto, že v ní je jedinečná role Hedy, ale nejen ta, i všichni ostatní mají co hrát. Rozhodně v této hře nenajdeme něco jako kladnou postavu, všechny v sobě mají cosi temného, negativního, něco tají. Ne náhodou Jan Nebeský v souvislosti s touto hrou mluví o sedmi smrtelných hříších...

Divadlo Bez zábradlí připravilo originální nastudování Shakespearovy komedie o lásce a milostných útrapách. Odehrává se v Anglii během druhé světové války. V improvizovaném rozhlasovém studiu uspořádá skupina dobrovolníků, piloti a ženy Spojenecké armády (kromě Britů to byli Američané, Australani i Čechoslováci), živé vysílání hry "Mnoho povyku pro nic", aby podpořili morálku mužů na frontě. Příběhy herců se tak začínají prolínat s postavami ze Shakespearovy hry a oba světy se propojují. S nápadem přišel anglický režisér Guy Roberts z Prague Shakespeare Company, který se souborným shakespearovským dílem zaobírá už mnoho let a získal za svou práci mnoho mezinárodních ocenění. Jako speciální bonus jsou všechna představení vysílána živě přes internet, stejně jako kdysi bývaly vysílány rozhlasové hry. Hrají Lucie Benešová, Roman Zach, Karel Heřmánek ml. nebo Štěpán Benoni, Nikol Kouklová nebo Vanda Chaloupková nebo Anna Stropnická, Veronika Žilková, Petr Pospíchal, Martin Zbrožek, Veronika Freimanová nebo Dana Morávková, Anežka Rusevová nebo Kristina Sitková, Zdeněk Dušek a Valérie Vasilová. Tvůrci zvolili překlad Martina Hilského.

„Píši Vám… Já bych Tě také ráda viděla… Prosím Tě, abys tato slova nebrala příliš vážně… Neznám cenu, kterou bych nedal za kratičkou rozmluvu s Vámi!“ Divadelní spolek Kašpar se chystá porušit listovní tajemství našich básníků a spisovatelů – Němcová, Vrchlický, Podlipská, F. X. Šalda, Svobodová, Wolker, Čapek a Orten. Je to skvělá literatura – silné příběhy napěchované emocemi a to vše znásobeno mimořádnou literární zdatností autorů. Herci se výrazně podíleli na scénáři, půjde o první verzi inscenace a až po letošní premiéře asi pochopíme, co za materiál máme v rukou. Pod režijním dohledem účinkují Eva Elsnerová, Aleš Petráš, Ilona Svobodová, Lukáš Jůza, Šárka Vaculíková, Jan Potměšil, Miloslav Tichý a Štěpán Coufal.

Jubilejní sezonu v Divadle Petra Bezruče uzavře gangsterka k popukání... Současná komedie francouzského dramatika alžírského původu Mohameda Rouabhiho svým spádem, volbou prostředí a stylem humoru připomíná svou poetikou filmy Guye Richieho či Quentina Tarantina. Skupina provinčních mafiánů plánuje největší akci svého života a jejich přípravy vypadají přesně tak, jak by člověk očekával od zlodějíčků čítající svérázné groteskní týpky s drsným slovníkem a svaly vyvinutějšími než mozek. Pětice gangsterů se rozhodne ukořistit balík peněz ukrytý na zámku. Do všeho se zamotá krasavice Pamela a mašina na vybourání nejmíň šedesáticentimetrový zdi. Ironie, černý humor a víc vulgarismů, než je v divadle obvyklé, by hru mohla řadit k proudu „coolness“ dramatiky, ale nadhled a smysl pro ironii a černý humor ji posouvají spíše ke kvalitní současné komedii z prostředí sociálních vyvrženců. Hra o pěti podvodnících, kteří touží být opravdovými drsnými mafiány, je skvělou příležitostí pro pánskou část souboru. V hlavních rolích se objeví Lukáš Melník, Michal Sedláček, Milan Cimerák, Vojtěch Říha a Jakub Burýšek. V roli krásné Pamely se představí Pavla Gajdošíková. Inscenace vznikala pod taktovkou jednoho z nejprogresivnějších současných slovenských režisérů. Eduard Kudláč je uměleckým šéfem Městského divadla Žilina a držitelem ceny Dosky, což je obdoba české Ceny divadelní kritiky.

Státní divadlo v německém Darmstadtu uvedlo 17. listopadu 2013 v režii Stanislava Moši světovou premiéru muzikálu Timm Thaler. Dílo vzniklo na motivy stejnojmenného románu Jamese Krüsse, který vyšel i v českém jazyce pod názvem Prodaný smích. Patnáctiletý chlapec Timm Thaler, který je známý pro svůj typický křehký, osvěžující, šťastný dětský smích, učiní v existenční nouzi nešťastnou dohodu s baronem Tretschem, kterému prodá svůj smích a získá tak možnost vyhrát každou sázku. Timm se rychle stane nejbohatším člověkem na světě, avšak šťastný není. Schází mu právě jeho smích. Rozhodne se tedy získat ho zpátky… Následuje dobrodružná cesta, plná nástrah, zrad, úskalí, přátelských pomocí, neochvějné lásky i konečného vítězství brilantní inteligence nad samotným ďáblem. Hudební skladatel Xavier Naidoo je dnes jedním z nejpopulárnějších německých hudebních skladatelů. Jeho „magický“ muzikál v tuzemské verzi režijně připravil Petr Gazdík a půjde o druhé nastudování v Evropě. Český překlad obstarali Stanislav Moša (libreto) a Mikuláš Bryan (texty písní). Hrají Jan Brožek nebo Jonáš Florián, Eliška Skálová nebo Barbora Remišová, Martin Havelka, Lucie Bergerová nebo Viktória Matušovová, Lukáš Janota nebo Jiří Mach, Lenka Bartolšicová nebo Monika Světnicová, Robert Jícha nebo Martin Křížka, Marek Kolář nebo Kristian Pekar, Rastislav Gajdoš nebo Tomáš Sagher a další.

Láska. Krásný čistý cit nebo obsese? I tuto otázku si kladou tvůrci nejnovější autorské inscenace Divadla Na zábradlí Jan Mikulášek a Dora Viceníková. Dům s osmi nájemníky, kteří zažívají pocity štěstí, zamilovanosti, samoty i beznaděje. Pravděpodobné situace a uvěřitelné příběhy doplňují fantazijní výjevy a komentáře – symfonický orchestr v obývacím pokoji střídá vánoční pohoda, humorné scény zase hororové výjevy. Drobné příběhy tohoto několikapatrového domu se volně proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat. Tento život v kostce ztvární Dita Kaplanová, Jana Plodková, Anežka Kubátová či Johana Matoušková, v mužské linii se představí Miloslav König, Stanislav Majer, Leoš Noha a Jiří Vyorálek. Zabývat se lidskými posedlostmi znamená prolistovat nekonečné množství knih, seznamovat se s nejrůznějšími diagnózami, vstřebat stále se množící webové stránky na toto téma a přitom zírat, čím vším může být člověk vzrušován, fascinován nebo smýkán a týrán. V centru našich nahlížených posedlostí však stojí láska či obsese druhým, strach ze samoty, prázdnoty, nesmyslnosti existence. Na dvoupodlažní scéně Marka Cpina nahlédneme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí. Marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě a tak je to pořád dokola.

Jak rychle přijít k penězům? Vytipovat si bohatého miliardáře, zjistit výši jeho finančního konta, unést mu dceru a žádat výkupné. Anebo ještě trochu jinak? George má plán. A ten plán už od začátku skvěle vychází. Nebo ne? Lennie pořádně netuší, která bije. Naivní, důvěřivý blb. Nebo ne? Mladá dívka se bojí o svůj život. Udělá vše, aby se zachránila. Nebo ne? Karty jsou rozdány skvěle. Hra může začít. Ovšem velmi rychle zjistíme, že trumfy možná drží někdo úplně jiný. Zvrat střídá zvrat a plány je potřeba urychleně měnit. Sázky jsou příliš vysoké a prohra může být smrtelná. Inscenace hry Rogera Mortimera Něco zatajit nabízí svižnou žánrovou jízdu ve stylu noir, Tarantina nebo Ritchieho. Je krutá, je ironická, je zábavná. Napínavá hádanka od začátku dokonce. Na koho je dobré vsadit? V gangsterce, která je jako vystřižená z detektivních filmů o únosu dědičky impéria technologického magnáta, s velkou dávkou napětí, šokujících zvratů a humoru, hrají Daniel Rous, Martin Kraus, Zuzana Maxa a Alexandr Minajev. Inscenace bude pravidelně uváděna v Divadle U Hasičů.

Samko Tále, spisovatel. Celý život tahá vozík plný kartonů do sběrny. Až jednoho dne mu Gusta Rúhe předpoví, že: napíše knihu o hřbitově. Ale proč má psát zrovna knihu o hřbitově? Proč ne třeba o přírodě nebo o něčem hezkém? To je nespravedlivé. No ne? No ano. A tak Samko píše, co žil. Nebo žije, co píše. Bizarní panoptikum, či chcete-li plastické leporelo živých i mrtvých figurek z malého slovensko-maďarského městečka Komárna, které obklopují Samka Táleho, je směšné, ale i smutné zároveň. Když se stereotypy myšlení 70. a 80. let natrvalo a až nebezpečně promítnou do myšlení slabomyslného hrdiny, který se mentálně zastavil v době dávno minulé, je to komické i děsivé. Skutečná autorka knihy Daniela Kapitáňová se stala díky tomuto románu literární osobností. Její román se stal skutečným celosvětovým bestsellerem a byl přeložen do mnoha světových jazyků. V režii Jakuba Macečka nyní poprvé v Česku v podobě celovečerní divadelní inscenace. Hrají Zdeněk Trčálek, Martin Vrtáček, Josef Kubáník, Kamil Pulec, Petr Čagánek, David Vacke, Petra Staňková, Alžběta Kynclová, Irena Vacková, Jaroslava Tihelková a Monika Horká.