Premiéry

William Shakespeare a Elvis Presley se vzácně scházejí v broadwayském muzikálu All Shook Up, který má svou českou premiéru pod názvem SRDCOVÝ KRÁL v Divadle Kalich. Uvedení na tuzemskou scénu podpoří také vydání alba písní z muzikálu v interpretaci herců Divadla Kalich. Nesmrtelné hity Elvise Presleyho doprovázejí volnou adaptaci Shakespearovy romantické komedie Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (Twelfth Night) z roku 1602. Příběh s citacemi také z dalších Shakespearových komedií převedl do Ameriky 50. let prestižními cenami i nominacemi ověnčený broadwayský libretista Joe DiPietro (mj. autor titulů Miluji tě, ale… či Memphis). Do scénáře se vešlo celkem 24 Presleyho slavných písní, včetně Jailhouse Rock, Blue Suede Shoes, Don’t Be Cruel, Love Me Tender, Heartbreak Hotel, A Little Less Conversation nebo Hound Dog. Česká verze je první kompletně v národním jazyce. Libreto pracuje s tímto příběhem: Do jednoho konzervativního amerického státu, uprostřed konzervativní dekády, do ospalého města s náměstím malým jak konzerva jednoho dne přijíždí na motocyklu záhadný cizinec, kytarista a tulák Chad, aby všechny jeho obyvatele nakazil rebelstvím své hudby a jejich nudné životy navždy převrátil vzhůru nohama. Setkává se tu s ráznou dívkou, opravářkou motorek Natalií, jejím ovdovělým otcem Jimem, pragmatickou majitelkou baru Sylvií a její nenapravitelně romantickou dcerou Lorraine, zakřiknutým Dennisem, krásnou intelektuálkou Sandrou, konzervativní starostkou Matildou, jejím poslušným synem Deanem a loajálním šerifem Earlem. Všichni obyvatelé městečka mají životy, jaké žít nechtějí, ale chybí jim odvaha na nich cokoli změnit. Přitom by pro začátek stačilo alespoň se odvážit… hodit minci do jukeboxu! Hrají Jan Kříž nebo Přemysl Pálek, Petra Tenorová nebo Petra Kosková, Petr Vondráček nebo Zbyněk Fric, Marie Křížová nebo Ilona Maňasová, Kateřina Šildová nebo Genny Ciatti, Petr Kutheil nebo Jan Tenkrát, Kateřina Steiner Pilecká nebo Markéta Martiníková, Renáta Podlipská nebo Alena Štréblová, Roman Tomeš nebo Jan Tenkrát, Michal Pleskot nebo Martin Bačkovský a další. Scénografem a režisérem této muzikálové komedie je Šimon Caban.

Minoru se hraje Divadlo! To by nebylo nic překvapivého, a tak upřesněme, že divadlo Minor uvede premiéru autorské inscenace Braňa Holička s názvem Divadlo! Touto inscenaci Minor odstartuje novou sezonu s podtitulem Minor bez hranic, v jejímž průběhu budou diváci seznamováni s rozličnými divadelními žánry. V této inscenaci je použita hra Arnošta Goldflama "O klukovi, který nechtěl zlobit". Sám její autor pak ztvární v Divadle! postavu režiséra. „Proč se na jevišti nesmí pískat? Jak probíhá kostýmní zkouška? Co dělá inspicient? A jak si mohou herci zapamatovat tolik textu? Neváhejte a nahlédněte s námi za oponu. Zlomte vaz!“ Inscenátoři divákům přiblíží divadelní svět a jeho zákulisí. Uvidí, jak postupně vzniká divadelní inscenace od první čtené zkoušky až po premiéru. Humornou formou se seznámí s některými nešvary herecké profese, ale i s magií společného tvoření. V režii Braňa Holička účinkují Hedvika Řezáčová, Anna Bubníková, Eva Leinweberová, Arnošt Goldflam, Jiří Kniha, Andrej Polák, Jan Matásek, Jan Hrovatitsch a Zdenek Pecháček. Inscenace je vhodná pro děti od 8 let.

Drama Tracyho Lettse patří k nejoceňovanějším divadelním textům současnosti. Svědčí o tom i Pulitzerova cena, kterou získalo v roce 2008, jeho skvělé filmové zpracování s Meryl Streep a Julií Roberts v hlavních rolích, obrovský úspěch na Broadwayi, ale i na českých jevištích. Pod jeho tajuplným názvem tepe příběh jedné rodiny, kterou po letech svedla dohromady překvapivá zpráva – ztratil se otec. Otec tří sester, kolem jejichž nelehkých, a přece všem tak důvěrně známých životních osudů autor příběh sestavil. Proč důvěrně známých? Rodinná traumata, odpuštění, vzájemná starostlivost i nepochopení, zklamané lásky i víra v lepší budoucnost – to všechno utváří rodinný život nejen v americké prérii, ale i mezi zlínskými kopci. Skvěle napsané dialogy a plnokrevné postavy navíc představují výzvu, po které prahne snad každý herec... V inscenaci se představí Jana Tomečková, Eva Daňková, Tamara Kotrbová, Marta Bačíková, Helena Čermáková, Vanda Kavková, Luděk Randár, Radoslav Šopík, Pavel Vacek, Barbora Křupková, Gustav Řezníček, Zdeněk Julina a Ivan Kalina. Režíruje Petr Šindl.

K výročí nedožitých osmdesátých narozenin Václava Havla uvede Klicperovo divadlo hru Asanace. Režie se ujme Havlův dlouholetý přítel a především jeho dvorní režisér Andrej Krob. Skupina architektů je povolána do nejmenovaného malebného městečka se středověkým hradem, aby zde provedla jeho asanaci a uvolnila tak prostor pro nové sídliště. Celkem rutinní úkol však architektům naruší jedna zdánlivě bezvýznamná petice... Václav Havel hru napsal v roce 1987 jako reakci na komunisty centrálně plánovanou politiku rozvoje městského bydlení, jež byla charakteristická výstavbou nevzhledných sídlišť, která často vznikala na úkor vzácné historické zástavby řady měst. V hlavních rolích se představí František Staněk jako hlavní projektant Zdeněk Bergman, Kamila Sedlárová jako architektka Luisa, v rolích dalších architektů vystupují Jan Sklenář, Jan Bílek, Jiří Zapletal a Martina Eliášová, dále hrají Marta Zaoralová, Jan Vápeník, Josef Čepelka, Ladislav Svoboda, Lenka Loubalová a jako host v roli prvního inspektora Marek Šimon. Havlova tragikomedie kritizující byrokratickou aroganci a ničení přirozeného lidského světa bude uváděna ve Studiu Beseda.

Příběh vdovy Petrony Buryjové, přezdívané Kostelnička, a její nevlastní dcery Jenůfy, má téměř dokumentární kriminální zápletku. Vraždou nechtěného nemanželského dítěte vrcholí Kostelniččina snaha změnit neúprosnou skutečnost podle svých představ. Vrcholné dílo českého realismu přináší dodnes živé zpracování obrazů ze života moravské vesnice konce 19. století. Hra navíc zaujme strhující dramatickou výstavbou, ukazující věčný lidský konflikt mezi společenským pořádkem a lidskou vášní, dotýká se hlubinných obrazů lidské zkušenosti s pomíjivostí a cyklickou obnovou života a dosahuje mravních rozměrů antické tragédie. V kánonu českého dramatického repertoáru, který se DnV snaží soustavně oživovat, patří dílo tehdy 28leté prozaičky k desítce nejlepších a stále uváděných dramat. Lokální příběh z moravského Slovácka získal světovou proslulost díky opernímu pracování Leoše Janáčka. Z konkrétního časového a místního omezení, do nějž je děj hry situován, jej k univerzální a všelidské výpovědi otevírá archetypální zakořenění příběhu spalující, společenská tabu překračující lásky, milenecké i rodičovské zrady, nenávisti nevlastních bratří, zrození nového života a jeho sobeckého zničení, zpupné snahy čelit údělu přehlížením lidských potřeb a citů a konečně bolestného osvojení si řádu, které si vynutí objevení zatajovaného zločinu na tom nejslabším z lidí, na nemluvněti. Kostelnička Petrona Buryjová patří k vůbec nejtěžším dramatickým partům. V této inscenaci se jí ujme Dagmar Havlová, která v DnV excelovala jako Eva ve slavné Kaločově inscenaci další významné hry G. Preissové Gazdina roba. Roli „její pastorkyně“ Jenůfy hraje mladičká talentovaná studentka DAMU Tereza Terberová. Inscenaci studuje režisér Martin Františák ve výpravě Marka Cpina.

Ve skvělé komedii americký dramatik Joe DiPietro přibližuje divákům vztah dvou odlišných generací a s laskavým humorem projevuje pochopení pro obě strany. Jednotliví členové rodiny a bláznivá atmosféra rodinných setkání jsou natolik autentické, že se bude nejeden divák cítit jako doma a možná k němu i zavane vůně italské kuchyně! Když se Nickovi rodiče odstěhují na druhý konec Spojených států, zůstává svobodný mladík pod bedlivým dohledem svých babiček a dědečků z matčiny i otcovy strany. Každou neděli je k nim pozván na oběd. A protože jsou jeho prarodiče italského původu, vyznačují se tyto rodinné sešlosti, kromě skvělého jídla i velmi vřelou živou, pro Nicka někdy až příliš živou, atmosférou. Na jedné z návštěv Nick chystá oznámit fantastickou novinku: dostal pracovní nabídku, po které tolik toužil. Nickovo povýšení má ale jednu podmínku, která u rodinného oběda vyvolá velké pozdvižení a spustí lavinu dalších událostí... Hrají Lukáš Rous, Eliška Balzerová, Zdeněk Maryška, Ludmila Molínová, Miloš Vávra a Aneta Krejčíková. Inscenaci připravil legendární režisér Juraj Herz.

Tato „gangsterská opera o přátelství na život a na nic, a pro život, jaký je“, jak s lakonickým veselím charakterizoval své dílo autor, platí vedle Návštěvy staré dámy a Fyziků za vrcholné dílo moderního švýcarského dramatika, který zastával názor, že je-li úkolem umění vyslovovat se ke stavu světa, je pro současnost vhodná už jen forma komedie. S velkou ironií a nadsázkou v ní zobrazil praktiky a morálku jednoho soukromého peněžního ústavu. Banka Franka V. je svérázný podnik. Peníze, které sem zákazníci vloží, už nikdy v životě neuvidí. Realizuje se zde také zásada neuzavřít ani jeden poctivý obchod. Podvádí se tu, okrádá, ba i vraždí jako na běžícím pásu; ale také se tu hodně zpívá – třeba o dobru, o slušnosti, o snech a budoucím štěstí. Tato „loď“ plná „pirátů“ se však pomalu potápí a zachránit ji může jen lodivod s modernějšími a účinnějšími metodami. Jenomže... V komedii jedné soukromé banky si zahrají Jan Mazák, Alena Antalová, Igor Ondříček, Radka Coufalová nebo Markéta Sedláčková, Ladislav Kolář, Michal Isteník, Alan Novotný, Jiří Ressler, Zdeněk Bureš, Zdeněk Junák, Lucie Zedníčková, Viktor Skála, Vojtěch Blahuta, Eliška Skálová, Josef Jurásek a David Kropáč. První inscenaci sezony, jak bývá v MdB poměrně pravidlem, pohostinsky připravila režisérka Hana Burešová.

Laskavou komedií jedné letní noci vstupuje Horácké divadlo do nové sezony. Ukáže v ní svět reálných lidských vztahů viděný krutě směšnou optikou nikoho menšího než Woody Allena. Zápletka začíná tím, jak na venkovské sídlo excentrického vynálezce Andrew Hobbse přijíždějí dva páry: záletník doktor Maxwell se svou momentální milenkou, zdravotní sestrou Dulcy, a bratranec Andrewovy ženy Adriany – filozof Dr. Leopold Sturgis se snoubenkou Ariel, kteří se tu chystají strávit předsvatební noc. Jejich plány a vztahy se však krátce po příjezdu razantně promění... Začíná hra, která s nadhledem vypráví o lásce, sexu, vášni a nevěře... S úsměvem a nadsázkou nahlíží Woody Allen v této komedii naše citová dobrodružství. V režii Martina Tichého hrají Zdeněk Stejskal, Vladimíra Čapková, František Mitáš, Tereza Slámová, Tereza Otavová a Josef Kundera.

Tři sestry. Olga, Máša a Irina. Nejstarší pracuje jako učitelka na gymnáziu, prostřední je nešťastně vdaná za učitele Kulygina a nejmladší touží po nalezení smyslu života i opravdové lásky. Skutečným snem všech tří sester Prozorovových je ale návrat do Moskvy. Do města, které si pamatují z dětství jako jediné místo, kde je možné být šťastný. Moskva je přece tak nádherná! Tak vzrušující! Tak... jiná! Olga, Máša a Irina proto vytrvale touží po štěstí, které však ve svých životech nenacházejí. A tak doufají v budoucnost, po minulosti se jim stýská, a znamení přítomnosti jim zůstávají skryta. Přítomnost je pro ně pouze přechodným mezidobím, časem vyhnanství. Tři sestry. Tři tragikomické osudy. Rozvzpomínání se na staré časy a pocit, že život se dá naplno prožít pouze někde jinde. Skutečně? Takže – zůstat? Nebo odejít? Z rodného města, z úmorné práce, z nefungujícího vztahu? Původně jako režisér inscenace byl ohlášen Štěpán Pácl, avšak z důvodu zdravotní indispozice v uměleckém souboru a nutných provozních změn se režie inscenace ujal umělecký šéf činohry ND Daniel Špinar. Účinkují Tereza Vilišová (Olga), Jana Pidrmanová nebo Jana Stryková (Máša), Veronika Lazorčáková (Irina), Radúz Mácha (Andrej), Magdaléna Borová (Nataša), Filip Rajmont (Kulygin), Karel Dobrý (Veršinin), Matyáš Řezníček (Tuzenbach), Václav Postránecký (Čebutykin), Igor Orozovič (Solenyj), Eva Salzmannová (Anfisa) a František Němec (Ferapont).

Divadlo Studio Dva na Letní scéně Vyšehrad v rámci 13. ročníku Metropolitního léta hereckých osobností uvede světovou premiéru další komediální hry. V hlavních rolích hry o módě, dietě, touze po lásce, milostných dobrodružstvích, chlípném včelaři a překvapení v kompostu se představí Ivana Chýlková, Anna Šišková, Jana Stryková, Berenika Kohoutová a Roman Štabrňák. 4 sestry jsou punkovou crazy komedií o tom, že i když si pořádně lezete na nervy, je zábavnější prožít život s rodinou než bez ní. Otec hlavních hrdinek měl hodně rád ženy, takže má každá ze sester jinou mámu. Ale i povahu, rozmary, potíže a touhy... Pro Letní scénu Vyšehrad je naplánováno 22 repríz. Po prázdninách se komedie přesune do domovského divadla Studio DVA.

Hlavní premiérou Letních shakespearovských slavností 2016 je sváteční komedie Večer tříkrálový. William Shakespeare hru napsal pravděpodobně v roce 1601, tedy přibližně v době, kdy napsal Hamleta a byl na vrcholu svých tvůrčích sil. Večer tříkrálový byla komedie spjatá s oslavami, se svátečním „převráceným“ světem příznačným pro středověké a renesanční svátky bláznů. A blázny a jejich rozvernými kousky se tato komedie hemží. Výstřední a elitářský Orsino, opojený hudbou a svými city, zamilovaný do podobně sebestředné krásky Olivie a mezi nimi Viola, trosečnice převlečená za muže, která touží po Orsinovi a přitom je sama předmětem Oliviiny slepé touhy. Věčně rozjařený Tobiáš Říhal tahá peníze z Ondřeje Třasořitky a slibuje mu svou neteř Olivii. Se služkou Marií a bláznem z povolání jménem Feste strojí vtipné a dost kruté léčky na samolibého Malvolia, který, podobně jako ostatní, podlehl klamnému příslibu lásky. ...Smích, hudba a moře. Moře, které vyvrhlo Violu, moře, které je ve své stálé proměnlivosti obrazem neuchopitelnosti a neukojitelnosti lidské touhy. V režii Jany Kališové se na scéně Nejvyššího purkrabství na Pražském Hradě setkáte s Monikou Timkovou, Marií Doležalovou, Nelou Boudovou, Martinem Pechlátem, Petrem Stachem, Tomášem Měcháčkem, Ondřejem Rychlým, Václavem Koptou nebo Milanem Šteindlerem, Josefem Cardou, Vilémem Udatným, Lukášem Pečenkou, Karlem Heřmánkem ml., Vladimírem Markem a dalšími.

Bludiště seznamů je nová verze opery, která pod názvem Sezname, otevři se! vznikla pro velké jeviště Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě a byla inscenována za účasti orchestru a sboru. V této podobě získala Cenu Divadelních novin za rok 2014. Přestože se s dalším reprízováním nepočítalo, mluvená opera bez postav i bez děje jednoznačně patří na nezávislou scénu. Proto ji skladatel Martin Smolka přepsal pro smyčcové kvarteto, harfu a klavír a Jiří Adámek s výtvarnicí Ivanou Kanhäuserovou vytvořili minimalistickou scénografii, která počítá s těsnou blízkostí diváků a účinkujících. Tato mluvená opera se skládá z výčtů, seznamů, katalogů a rejstříků počínaje těmi nejznámějšími jako jsou abeceda či Mendělejevova tabulka chemických prvků. Seznamy můžou působit všedně, ale i závratně, když dojde na fantastická imaginární města podle Itala Calvina nebo obrazy, z nichž se skládá „nepochopitelný vesmír“ v magické povídce Jorge Louise Borgese. Hlavním inspiračním zdrojem byl pro tvůrce tohoto operního formátu ovšem Umberto Eco a jeho objemná kniha Bludiště seznamů. V hlavních rolích vystupují společně s kontratenoristou Janem Mikuškem herci-mluvci ze skupiny Boca Loca Lab (Vendula Holičková, Barbora Mišíková, Pavol Smolárik a Daniel Šváb). Ti jsou pod vedením Jiřího Adámka zvyklí na hudebně přesné pokyny, detailní práci s hlasem a dokonalou souhru rytmicky stylizované mluvy. Za novinkou skupiny Boca Loca Lab se vydejte do divadla Alfred ve dvoře.

"Současný příběh velké lásky, která musí přemoct několik kil nadváhy. Hlavní hrdinka je totiž tlustá jak prase." Láska prý hory přenáší. Co když ale vážíte tolik, že se do náruče lásky už nevejdete? Co když žijete ve světě, kde touha po dokonalosti vám vymezila jen malé místo bez slunce? Buď se okamžitě změňte a buďte hubení, tedy krásní, tedy úspěšní a proto i šťastní. Anebo se vydejte do nelehkého boje a buďte sami sebou, i když možná prohrajete. Helena nemá žádnou vadu. Jen je tak trochu při těle. Vlastně se o ní říká, že je tlustý prase. Bude příběh Heleny a Toma pohádkou s happy endem, anebo hororem, na jehož konci nezůstane kámen na kameni? V tragikomedii o jinakosti (nebo o našem vztahu k jinakostem?) titulní roli ztvární Jana Trojanová. Dále hrají Ondřej Rychlý nebo Michael Vykus, Lilian Sarah Fischerová a Martin Kraus nebo Tomáš Novotný. Režisérem inscenace je Petr Mikeska, který se s touto nekompromisní hrou amerického dramatika Neila LaButeho setkává již podruhé. Divadelní společnost Indigo s touto inscenací bude pravidelně hostovat v Divadle pod Palmovkou.

Rok něčím tragikomický v Komorní scéně Aréna pomalu končí. Pomyslně jej uzavře premiéra Lidské tragikomedie českého spisovatele a filozofa Ladislava Klímy. Klíma hru napsal na sklonku svého života a lze ji považovat za jakési shrnutí jeho myšlenek, životních postojů a filozofického ubírání. To vše ale v Lidské tragikomedii činí nesmírně zábavnou formou a dílo je tak prodchnuto ironií, sarkasmem a černým humorem. Hlavními hrdiny je pět spolužáků z gymnázia, kteří v prvním dějství hry právě složili maturitu a scházejí se v místní hospodě. Sdělují si navzájem své velkolepé plány pro další život a slíbí si, že se na stejném místě znovu sejdou za dvacet let. To se sice stane, ovšem máloco z toho, co si mladíci vytýčili pro svůj budoucí život, skutečně došlo naplnění. Klíma prezentuje uboze legrační existence, alkoholismus, obelhávání sebe sama, poukazujíc tak na marnost a nesmyslnost lidského konání, aby ve třetím dějství, kdy se dotyční sejdou ještě jednou, tentokrát po pětatřiceti letech, bez milosti ukázal, jak lehko lze život promarnit. Rozpor mezi ideály, se kterými člověk vstupuje do života, a jejich tristní realizací, kterou ovlivnily skutečné životní události, míří až ke krajním úvahám o smyslu lidského života Klíma v Lidské tragikomedii prakticky prezentuje základní principy své filozofie mj. i díky mísení reálného a nadreálného, přičemž některé z postav nesou autobiografické prvky. Setkáváme se tak s literátem a alkoholikem i člověkem-bohem, jenž byl Klímovým ideálem. Inscenaci Lidské tragikomedie nazkoušel umělecký šéf souboru Ivan Krejčí. Zajímavostí je, že právě tento text byl kdysi jeho první prací v Komorní scéně Aréna. Vrátil se k němu po třinácti letech. V novém nastudování hrají Šimon Krupa, Michal Čapka, Albert Čuba, Marek Cisovský, Štěpán Kozub, Tereza Cisovská, Alena Sasínová-Polarczyk, Pavla Dostálová a Petr Panzenberger.

Po nedávné interpretaci Lucerny se režisér Igor Stránský opět vrací k tvorbě Aloise Jiráska: tentokrát si zvolil jeho dramatickou prvotinu – tragédii Vojnarka z roku 1889. Na statek Madleny, vdovy po starém Vojnarovi, jehož si Madlena vzala po vůli svých rodičů, se jako nový pacholek dostává její první láska Antonín, dokončiv právě vojenskou službu. Skrze střet odpovědnosti a tužeb tiše nešťastné Vojnarky, milovaného Antonína, bratra zemřelého Vojnara Jakuba i dalších postav vytvořil Jirásek drama nejpoctivějších kvalit. Ani Vojnarce se žel nevyhnula tzv. jiráskovská akce, jedna z nejrozsáhlejších komunistických ideologických kampaní, která měla prostřednictvím propagandistického prosazování Jiráskova díla i jeho interpretačního zneužití znetvořit myšlení lidí, včetně vnímání vlastní historie. Číst tak například můžeme tehdejší kritiky, jež z Vojnarky činí zcela banální modelové drama vypovídající o tom, jak „špatný majetek kazí dobré venkovany“, a opomíjejí tak veškerou fascinující ambivalentní komplikovanost lidských povah i vztahů, již v tomto Jiráskově dramatu můžeme nalézt. Vojnarka je další vzácnou příležitostí především pro herecké hledání nejpřesnějších odstínů ostře vystavěných charakterů a situací. V titulní roli Madleny uvidíte Kamilu Zetelovou. Dále hrají Kamil Pulec, Jiří Hejcman, Jaroslava Tihelková, Martin Vrtáček, Dominika Hrazdílková, David Macháček, Petr Čagánek, David Vacke, Monika Horká a Petra Staňková.

Muzikálová balada se vrací... Jsou zkrátka díla, která si svůj návrat na jeviště jistě zaslouží, a dá se předpokládat, že jsou i diváci, kteří jejich obnovení s nadšením přivítají. K takovým dílům jistě patří i muzikálová balada, která vznikla podle známého pohádkového poetického dramatu Julia Zeyera Radúz a Mahulena a která měla svou světovou premiéru 8. listopadu roku 1997. Hrála se až do roku 2002 a zaznamenala 91 repríz. V tehdejší inscenaci hráli Markéta Sedláčková, Petr Gazdík, Zdena Herfortová, Ladislav Kolář, Igor Ondříček, Petr Štěpán či Stanislav Slovák. Tedy herci, kteří jsou dodnes výraznými osobnostmi MdB a jejichž popularita tenkrát mimo jiné i díky tomuto představení vznikala. Diváci již tehdy odcházeli z divadla a v hlavě jim stále zněly dodnes nezapomenutelné melodie Petra Ulrycha s krásnými texty Stanislava Moši. Je mnoho těch, kteří si dodnes zpívají „...dvě království se v zášti potýkají a jedno druhé chce srazit na kolena. Než zrozeni jsou Radúz a Mahulena!“, a nebo „Magurský kralevici, hodím tě mezi krysy! Co ti kdy bylo krásné, navždycky bude kdysi!“ Nesmrtelný příběh zakázané lásky mezi dvěma znepřátelenými rody zde tentokrát vychází z lidové slovenské pohádky, ale jde samozřejmě o motiv ještě starší, objevující se v různých variantách i u bratrů Grimmů nebo v indických eposech. Není tedy pochyb o tom, že také v dnešní době jde o námět aktuální, nabízející současnému obecenstvu možnost prožít romantický příběh lásky, která (dovolme si to klišé, které je zde ovšem namístě) hory přenáší a kameny láme. Nová inscenace bude uvedena v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, kde je pro ni ideální pohádkové prostředí s širým nebem a svěžím vzduchem. V režii Stanislava Moši účinkují Andrea Zelová, Aleš Slanina, Lucie Bergerová, Markéta Sedláčková, Rastislav Gajdoš, Jakub Zedníček, Hana Kováříková, Katarína Mikulová, Stanislav Slovák, Jakub Przebinda, Viktória Matušovová, David Černák nebo Petr Drábek, Renáta Mrózková nebo Hana Vašáková a další.

Don Juan, jedna z nejvýraznějších postav světového divadla, která tvoří podobný literární mýtus jako Oidipús, Hamlet či Faust, vstoupil do dějin literatury jako vyloženě negativní postava. Později ovšem získával stále výraznější pověst rebela, vědomě porušujícího společenský a morální řád, a také romantika s neutišitelnou touhou po ideální svobodě a absolutní lásce, a ve 20. století se dokonce dočkal interpretace v podobě absurdního hrdiny. Všechny tyto v minulosti určené atributy s ním přežily až do současnosti a z pouhé literární fikce se časem stal notoricky známý archetypální charakter. Chtělo by se dokonce říci, že jeho kauza je známa Bohu i ďáblu... Po divadelně výrazném Othellovi svou neotřelou režijní imaginací opět představuje slovenský tvůrce a držitel mnoha uměleckých ocenění Rastislav Ballek. V klíčových rolích legendárního pokušitele a jeho sluhy Sganarela se představí Petr Bláha a Jan Grundman v alternaci s Ondřejem Jiráčkem. Dále hrají Hana Tomáš Briešťanská, Vladimír Krátký, Lucie Schneiderová, Jakub Šafránek, Magdaléna Tkačíková, Václav Veselý, Roman Blumaier, Michal Bumbálek, Martin Sláma, David Kaloč, Jan Kruba, Annette Nesvadbová, Agáta Kryštůfková a Vratislav Běčák. Inscenace bude uváděna v Mahenově divadle.

Na motivy stejnojmenného oscarového filmu z roku 1967 (v němž se proslavil tehdy začínající Dustin Hoffman) vznikla divadelní hra, která se nedávno dostala i do Čech. Benjamin, mladý absolvent prestižní univerzity, se vrací domů k rodičům, kteří pozvali na oslavu své nejlepší známé. Oslava ale neprobíhá tak, jak si rodiče představovali. Podle jejich syna totiž vůbec není co slavit. Má jinou představu o životě než najít si výnosné místo a spokojeně zestárnout. Chce zažít něco opravdového. Zavře se u sebe v pokoji a oslavu bojkotuje. Stane se ale něco nečekaného. Vrstevnice Benjaminových rodičů, paní Robinsonová, mladíka svede. Situace se ještě zkomplikuje, když se Benjamin zamiluje do Elaine, což je dcera paní Robinsonové. Dovedete si představit zapeklitější vykročení do dospělého života? Na scéně libereckého Šaldova divadla hrají Jakub Albrecht, Veronika Korytářová, Karolína Baranová, Štěpánka Prýmková, Václav Helšus, Martin Polách, Přemysl Houška a Michaela Foitová. Režíruje Šimon Dominik.

Hermie si má vzít Demetria, ale miluje Lysandra. Naplánují společný útěk, ale řeknou o něm Heleně, která miluje Demetria, jehož přesvědčí, aby je pronásledovali. Do všeho se zaplete Oberon, jemuž Puk obstará kouzelný květ vyvolávající v lidech lásku… Už tak dost chaotický příběh se odehrává v noci, kdy každé usnutí může přinést nový sen. Jenže kde takové sny končí – a co si z nich vlastně pamatujeme? Když se svět kolem nás roztočí, těžko říct, kde jsou jeho hranice. Klasický titul, který se na jeviště vrací s každou generací; fantastická přehlídka motivů, zápletek, záhad a tajemství, s nimiž se alespoň jednou za život musí potkat všichni skuteční divadelní diváci. Tvůrci pro inscenaci, která bude uváděna na scéně Národního divadla, zvolili překlad Jiřího Joska. Pod vedením režiséra Daniela Špinara hrají Lucie Polišenská (Helena), Pavla Beretová (Hermie), Jiří Suchý z Tábora (Demetrius), Patrik Děrgel (Lysandr), Michal Kern (Puk), Pavlína Štorková (Titanie), Pavel Batěk (Oberon), Alena Štréblová (Hippolyta), Ondřej Pavelka (Theseus), Petr Šmíd, Martina Preissová, Jana Boušková, Milan Stehlík, Eva Vrbková a Michaela Doubravová-Tomešová.

Národní divadlo moravskoslezské připravuje premiéru inscenace Veselé paničky windsorské. Traduje se, že tuto komedii napsal William Shakespeare na přání samotné královny Alžběty, neboť první dáma Anglie toužila vidět svého oblíbeného hrdinu, korpulentního rytíře Falstaffa, zamilovaného. Tato komedie v překladu profesora Martina Hilského je dalším velkým příspěvkem NDM k projektu ostravské kulturní scény Shakespeare Ostrava 2016. V hlavní roli poživačného tlouštíka Jana Falstaffa, myslícího hlavně na sebe a svůj prospěch a vydávajícího se za milostnými dobrodružstvími v počestném Windsoru, se mohou diváci těšit na Jiřího Sedláčka v doprovodu jeho kapely MOBY DICK. Rytíř a muzikant Jan Falstaff (Jiří Sedláček) má sice svůj zenit za sebou, ale odmítá si toho všimnout... Postavě bohémského rytíře Jana Falstaffa nechybí sebedůvěra a víra ve vlastní neodolatelné charisma, na rozdíl od chybějících finančních prostředků. Je také jediný, kdo onomu ‚kouzlu osobnosti‘ skutečně propadá. Falstaff tedy nutně potřebuje peníze, a proto se uchýlí k obvyklému postupu: napíše milostné psaníčko vdané a dobře zajištěné ženě. A protože nectí zásadu, že méně je někdy více, udělá to hned dvakrát. Netuší ovšem, že obě paničky (Paní Brouzdalovou hraje Lada Bělašková a Paní Pažoutovou Sylvie Krupanská) jsou nejen počestné, ale taky dost upovídané a o nečekané pozornosti obrovitého milovníka si navzájem řeknou... Komedii připravil režisér Peter Gábor. Veselé paničky windsorské budou uváděny na scéně Divadla Jiřího Myrona.