Premiéry

Hipsteři, hiphopeři, gotici, pankáči, neohippiesáci, motorkáři, tuningáři... To jsou jen některé z „kmenů“ brázdících urbánní džungli současnosti. Vydejte se v divadle Reduta na dobrodružnou výpravu za jejich životními filosofiemi a styly, poznejte mimikry, které používají, objevte místa, kde se sdružují... A mějte se přitom na pozoru: Možná mezi nimi zahlédnete sami sebe. Mladý režisér a herec Braňo Holiček, který pro činohru NdB v minulé sezoně vytvořil už populární inscenaci Černá labuť, se po roce do Brna zase vrací. I tato divadelní adaptace dnes již kultovní knihy Kmeny, napsané pod vedením Vladimira 518 a později vysílané jako série dokumentů Českou televizí, opět vznikala formou kolektivních improvizací a nabídne hravé a tak trochu „drzé“ divadlo – zážitek osvěžující napříč všemi kmeny. Účinkují Annette Nesvadbová, Magdaléna Tkačíková, Milada Vyhnálková, Roman Blumaier, Štěpán Kaminský, Jakub Šafránek a Martin Veselý.

Nová studiová inscenace Švandova divadla vznikla volně na motivy novely Karla Čapka Obyčejný život. Nic víc než zdánlivě „obyčejný“ život jednoho „slušného“ člověka. Nejprve to byl hodný, ale neduživý chlapec, vždy vzorně prospívající ve škole, později laskavý a pozorný manžel. Obyčejný člověk pracující na železnici, později postoupivší v kariéře na úřednické místo na ministerstvu dopravy. Anebo ne? Je to tak jiné, když dávno osaměle žijící vdovec bilancuje svůj skromný pobyt na tomto světě? Opravdu byl jeho život tak obyčejný? Náhle a nečekaně vystupují další části jeho osobnosti, postupně se vynořují z hlubin, spolu s tím, jak se odkrývá celá minulost. Během jediného momentu, kdy se ho už dotýká smrt, zobrazí se mu před očima celý život. Jak jinak se to mohlo stát než právě na vlakovém nádraží, kde se lidé potkávají a jsou si zcela anonymní, míjejí se a tvoří jakýsi převalující se dav vzájemných cizinců. Co před sebou člověk skrývá záměrně a nakolik je sám sobě cizincem? Kolik anonymity je v intimitě každého z nás! V režii Martiny Krátké hrají Miroslav Hruška, Bohdana Pavlíková, Marek Pospíchal, Petr Buchta a Anna Glässnerová.

Se závažným tématem přichází Horácké divadlo Jihlava. Ve své nové inscenaci, která kombinuje principy dokumentárního a pohybového divadla, se ptá, co vede mladé Evropany k tomu, aby odcházeli bojovat za Islámský stát? Co je prohnilého v naší společnosti? Co vede stovky mladých lidí k tomu, že jsou ochotni za zničení našich hodnot zabíjet a umírat? Je to frustrace, osamocení, vliv médií, vliv okolí, přátelství s vymývači mozků, či zmatek a nedostatečné vybití mužské agresivity? Odpovědi na tyto otázky hledáme v příbězích matek, z jejichž synů se stali bojovníci ISIS. Tvůrčí tým vychází z autentických výpovědí, které tyto ženy poskytly světovým médiím. Režijní pojetí Pavla Šimáka nepracuje ovšem se šokujícími mediálními obrazy, ale vyzdvihuje univerzálně lidskou dimenzi příběhu. Účinkují Anna Bazgerová, Jan Burda, Petr Soumar, Tereza Otavová, Tereza Slámová, Ondřej Šípek, Daniel Ondráček a Vladimíra Vokůrková. Projekt připravil pro malou scénu HDJ režisér Pavel Šimák.

Tato francouzská komedie (s podtitulem "Stáří neexistuje!") o dvou mimořádných ženách a jednom velkém dobrodružství byla původně napsána pro Annie Girardotovou, v Divadle Rokoko se můžete těšit na Jitku Smutnou a Danu Syslovou. Jejich postavy, Renata a Simona, se rozhodnou vzbouřit proti konvencím a užít si na "stará kolena" ještě nějakou legraci. Podle režisérky a umělecké šéfky ostravského Divadla Petra Bezruče Janky Ryšánek Schmiedtové, která v MDP tuto inscenaci pohostinsky nastudovala, je Premiéra mládí především o touze žít a zažít. Všem ženám tak herečky vzkazují: „Nevzdávejte to. Jak se říká, pokud jde o věk, nezáleží na čísle, ale na tom, jak se cítíte. Život není zas tak dlouhý. Když máte chuť něco změnit, změňte to, ještě je čas snít. Pořád je po čem toužit… Nebojte se uskutečnit své sny!“

Strhující příběh o překonávání osobní lidské slabosti na půdorysu královského údělu se odehrává na základě skutečných událostí ve třicátých letech 20. století ve Spojeném království a představuje jeden z nejcitlivějších momentů moderních brtiských dějin. Po smrti otce, anglického krále Jiřího V., a skandální abdikaci krále Eduarda VIII., je princ Albert, druhorozený syn krále Jiřího V., nečekaně korunován králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. "Bertieho" však trápí vážný problém - koktání. Králova manželka Alžběta (budoucí královna matka) domluví proto svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči, Australanem Lionelem Loguem. Po tuhém začátku se tito dva muži ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády a Winstona Churchilla pronese král v rozhlase zásadní řeč o vstupu do války s Německem, která inspiruje anglický lid a spojí jej ve válečné bitvě. Fenomén Královy řeči zasáhl takřka celý svět po uvedení stejnojmenného filmu (2010), a zejména po jeho ocenění čtyřmi Oscary. Do té doby neměla široká veřejnost o řečové vadě britského krále Jiřího VI. a o zásluhách logopeda Lionela Loguea na jejím odstranění ani ponětí. Podobně málo známé je, že slavný film vznikl podle tehdy ještě neuvedené divadelní hry, která se premiéry dočkala paradoxně až díky úspěchu své vlastní adaptace... Napsal ji americko-australský scenárista David Seidler na motivy vzpomínek svérázného "královského logopeda", dokončena a zveřejněna však kvůli zákazu královny matky mohla být až po její smrti v roce 2002. Ve Slováckém divadle stěžejní postavy hry ztvární Pavel Hromádka (Bertie, vévoda z Yorku) a Pavel Majkus (Lionel Logue, australský logoped). Inscenaci připravil režisér Igor Stránský.

Dvanáct měsíců v roce, dvanáct příběhů. Nová inscenace Mezi nebem a ženou, která v posledních týdnech vznikala v Městském divadle Zlín, připomíná kalendář příběhů o vztazích mezi muži a ženami. Do Zlína se s ní vrací někdejší umělecký šéf Dodo Gombár, podle něhož tento text je poctou ženě, té vydařenější části božího díla... Autor očišťuje téma vztahu mezi mužem a ženou od většiny obvyklých proměnných – jeho postavy nemají jména, povolání ani datum narození v občance. A tak se může zjevit samá podstata vztahu v nekonečnu jeho podob. Rozehrává se hra, kterou všichni tak dobře známe, a přesto jsme jí neustále překvapováni. Tato inscenace není novinkou, měla světovou premiéru před sedmi lety právě na zlínské Malé scéně. Později Gombár s textem sklidil úspěch i v zahraničí - v Budapešti a v Melbourne. Na Malé scéně hráli - stejně jako teď - hlavní role Marta Bačíková a Pavel Vacek. Nyní k nim v tomto novém a upraveném nastudování obsazení přibyl ještě Vojtěch Johaník. Výraznou složkou inscenace bude živá hudba. Premiéra proběhne ve Studiu Z.

Ellida Wangelová je duchovní příbuznou Hedy Gablerové, Nory Helmerové i divoké kachny Hedviky Ekdalové. Nevšedně půvabná žena, opředená dráždivou mystikou fjordů i tajemstvím, jež skály láme a spouští katastrofy. Právě kolem ní rozviřuje skandinávský klasik věčně fascinující, mysteriózní, severskou detektivku sugestivně předznamenávající drama o víře, naději a citu. Na půdě pěti dějství, v pomezí domněle všední reality a křehce imaginativního snu, se skrývá divadelní klenot, jenž se na jeviště Národního divadla Brno vrací po více než sedmdesáti letech. V režii uměleckého šéfa činohry NdB Martina Františáka, který svou režijní tvorbou dlouhodobě dokazuje, že si s dramatikou Henrika Ibsena rozumí skvěle. V něžně-brutálním thrilleru intenzivní lásky, překvapivých nálezů a nenávratných ztrát v hlavní roli uvidíte Evu Novotnou. Dále účinkují Petr Halberstadt, Roman Nevěčný, Tomáš Šulaj, Anna Stropnická, Michaela Rykrová, Martin Siničák a Václav Veselý. Inscenace bude uváděna v Mahenově divadle.

Po Městském divadle Brno nabídne svým divákům i liberecké Divadlo F. X. Šaldy krásnou látku, která vychází z mimořádně úspěšného filmového díla a která je životopisnou fikcí či romantickou komedií ze života největšího dramatika všech dob. Spoluautorem původního filmového scénáře je světoznámý dramatik a český rodák Tom Stoppard. Právě jeho dílu se systematicky věnuje šéf činohry DFXŠ, režisér Šimon Dominik. Podívejte se spolu s libereckými herci do zákulisí alžbětinského divadla, kde principálové ručí věřitelům vlastním životem, kde ženské role hrají muži a kde mladý Shakespeare právě píše Romea a Julii. Těžko říct, zda je krásná Viola zamilovaná víc do Shakespeara nebo do jeho veršů, ale právě jejich zakázaná láska dává Williamovi tu správnou inspiraci pro příběh veronských milenců... V rolích "Willa" a Violy uvidíte Jana Jedlinského a Elišku Jansovou. Dále hrají Matěj Nechvátal, Martin Stránský, Markéta Coufalová nebo Jana Stránská, Tomáš Impseil, Martin Polách, Jakub Chromeček, Jaromír Tlalka, Tomáš Váhala, Přemysl Houška, Markéta Tallerová, Tomáš Holý, Vojtěch Bursa nebo Ondřej Ulihrach, Jana Hejret Vojtková, Eliška Hamplová, Jiří Böhm a Michaela Foitová.

Pohlednice. Pamatujete na ně? Krátké vzkazy, které jsme si posílali, než jsme začali psát esemesky a tweetovat. Koncentrované zprávy o aktuálním rozpoložení pisatele, o místech, o době. Za posledních sto let jich do Ostravy přišlo nepočítaně – před očima se míhají propršené dovolené, pionýrské tábory, lázeňské kolonády i šifrované zprávy zpoza uzavřených hranic. Úspěšný mladý režisér Lukáš Brutovský z nich u Bezručů sestaví fantaskní divadelní kaleidoskop obrazů. Staňte se adresátem téhle divadelní pohlednice a zavzpomínejte na tu radost po otevření poštovní schránky! Účinkují Kateřina Krejčí, Pavla Gajdošíková, Markéta Matulová, Ondřej Brett, Michal Sedláček, Vojtěch Říha, Milan Cimerák a Jakub Burýšek.

Car Samozvanec – velké historické drama a třicítka herců na jevišti! Národní divadlo moravskoslezské uvádí tuto polskou hru v české premiéře a v režii hostujícího polského režiséra Andrzeje Celińského. V titulní roli se mohou diváci těšit na mladého herce Davida Janoška. Příběh o tom, jak se na ruský trůn dostal zběhlý mnich Griška Otrepjev, jenž předstíral, že je synem cara Ivana Hrozného Dimitrijem, který ve skutečnosti jako devítiletý chlapec zahynul za podivných okolností v ugličském klášteře, je u nás dosti známý ze školních výkladů v oboru světových dějin. Dostalo se mu i několikerého literárního či hudebního zpracování (např. Dvořákova opera Dimitrij). Tento příběh přetavil do podoby historického dramatu u nás dosud neznámý (a dlužno říci, že bohužel neznámý) polský spisovatel Adolf Nowaczyński, který byl v době svého života velmi populární a zároveň i velmi kontroverzní osobností. Velmi ostře se vyjadřoval proti mytizaci polské historie, proti tomu, aby polský národ opíral svou budoucnost jen o minulé legendy, místo o pozitivní práci na modernizaci a zušlechťování svého života ve všech jeho projevech. Hra Car Samozvanec si všímá podílu polské šlechty a vojáků na falešné hře, hrané jen kvůli rozšíření polského vlivu do Ruska a kořisti, která z toho může být. Ale Car Samozvanec nepostrádá ani souvztažnost s naší dobou: Dimitrijovo tažení vede ke konfliktu dvou odlišných kultur a způsobů života. I jakkoli jsou Lžidimitrijovy snahy o modernizaci a kultivaci ruského života jistě chvályhodné, o jejich špatném konci nerozhodla jen carova vládcovská nedůslednost a vrtkavost, ale i to, že sem byly vneseny na hrotech zbraní. Na scéně Divadle Antonína Dvořáka v dalších rolích uvidíte například Ladu Bělaškovou, Lucii Končokovou, Pavla Cisovského, Víta Rolečka, Vladimíra Čapku, Davida Viktoru, Tomáše Jirmana a mnohé další.

Kdo by neznal geniálního umělce a výjimečného člověka Charlie Chaplina. Muzikál, který je napsán na motivy jeho bohatého života byl uveden na Broadway v roce 2012 a získal hned čtyři nominace na ceny Tony a šest na Drama Desk Award. Titulní role je v díle rozdělena mezi tři herce – malého chlapce, muže v nejproduktivnější fázi jeho života a zestárlého muže. Autoři vyprávějí o osudu hlavního hrdiny strhujícím způsobem a předkládají nám skvěle prokomponovaný příběh s báječnou hudbou a řadou okolností, o kterých věděli vskutku jen ti nejzasvěcenější. Základní výpovědí je pak Chaplinovo osobní poslání, které spočívá v jeho celoživotním odhodlání jít si vždy a za všech okolností za svými cíli s jednoznačným humánně akcentovaným vztahem ke světu, s kritickým myšlením vůči zvrhlé politice i s jasným názorem na bídu společnosti, ve které žil. Muzikál byl na Hudební scéně MdB nastudován v režii Stanislava Moši, který do titulní role obsadil dva herce „z brněnské líhně talentů“: jsou jimi Daniel Rymeš a Marco Salvadori. Vedle nich účinkují Jan Mazák nebo Tomáš Sagher, Lucie Bergerová nebo Markéta Sedláčková, Barbora Remišová nebo Barbora Goldmannová nebo Eliška Skálová, Hana Holišová nebo Viktória Matušovová nebo Kristýna Daňhelová, Markéta Pešková nebo Dagmar Křížová, Lukáš Janota nebo Robert Jícha, Jiří Mach nebo Lukáš Vlček, Petr Štěpán nebo Stanislav Slovák, Patrik Bořecký nebo Karel Škarka, Renáta Mrózková nebo Marianna Polyáková, Kristýna Daňhelová nebo Nikol Kotrnetzová, Sára Milfajtová nebo Petra Šimberová, Mária Lalková nebo Hana Kováříková, Barbora Goldmannová nebo Katarína Ptáčková, Pavlína Palmovská nebo Markéta Lánská, Jan Brožek nebo Ondřej Halámek, Jakub Liška nebo Robert Rozsochatecký, Aleš Slanina nebo Jakub Zedníček, Martin Křížka nebo Alan Novotný, Jiří Ressler nebo Ondřej Biravský, Kristian Pekar nebo Jakub Przebinda, Marek Kolář nebo Radek Novotný, Tomáš Smička nebo David Černák, Bohumil Vitula nebo Petr Drábek, Jiří Horký nebo Tomáš Slezák, Erik Seďa nebo Rostislav Jatel a řada dalších.

S přáteli je to jako s knihami: mít je doma ještě neznamená mít je přečtené... Příjemná večeře pěti úspěšných a intelektuálně založených přátel se může pěkně zvrtnout, když jeden z jejích účastníků oznámí, že chce dát prvorozenému synovi jméno, které nosil nechvalně proslulý diktátor a zločinec. A rozpoutá tím neskutečný chaos. Taková je výchozí situace francouzské konverzační komedie, jejíž inscenaci uvede se souborem činohry Moravského divadla Olomouc režisér Petr Veselý. Vtipná, dojemná i chytrá komedie Jméno měla premiéru v roce 2010 v pařížském divadle Édouard VII a dočkala se velkého úspěchu a o dva roky později i filmové adaptace, v níž účinkovala většina herců z pařížské inscenace. Na českých jevištích jde stále o poměrně nový titul. Poprvé u nás tuto hru uvedlo v roce 2015 Městské divadlo Brno. V olomoucké inscenaci účinkují Jan Ťoupalík, Lenka Kočišová, Vojtěch Lipina, Vendula Fialová a Tomáš Krejčí.

O peníze jde až v první řadě... Rodinné drama o střetu osobních a obchodních zájmů. Předsvatební veselí odkrytím firemní intriky roztáčí sérii dramatických situací, v nichž na povrch vyplouvají rodinná tajemství a lži. Každý se cítí jako oběť, nikdo není bez viny a nic už nelze vzít zpátky. Svatba jediné dcery bohatého podnikatele svede do jeho domu všechny jeho syny i jejich partnerky. Ukazuje se, že den bude dramatičtější, než se původně očekávalo. Vyřizování rodinných účtů, v němž dojde i na zbraně a ohrožení života, odhaluje nejen povahové rysy dětí z lepší rodiny, ale i jejich traumata z dětství a nejednoho kostlivce v rodinných skříních... V režii Janusze Klimszy hrají Jan Fišar, Petra Lorencová, Robert Finta, Ivan Dejmal, František Strnad, Pavlína Kafková, Anna Cónová, Izabela Firlová a Václav Klemens. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka.

Nový projekt Tygra v tísni reflektuje dobu Protektorátu prostřednictvím osudů rozhlasových žurnalistů. Chtít, nebo muset? Mít strach, nebo kritizovat? Podepsat, nebo nepodepsat? Přijít, nebo se hodit marod? Bulvár, nebo boj? Propaganda, nebo ilegalita? Inka, nebo Zdena? Franta, nebo Lojza? Autorská inscenace je volně inspirována osudy rozhlasových žurnalistů v době protektorátu. Hlavními postavami jsou Franta Kocourek, Alois Kříž, Zdena Kavková Innemanová, Milena Jesenská, Inka Bernášková, Čeněk Šlégl a vokální kvartet Lišáci v době Mnichovské dohody, Protektorátu Čechy a Morava a Květnového povstání. Stěžejním tématem je reflexe kolaborantství a proměna funkce, úrovně a postoje médií v těchto nelehkých dobách. Autorský text je vytvořen na základě článků, reportáží, písní, dopisů, textů žalob či obhajoby z pera Mileny Jesenské, Franty Kocourka, Aloise Kříže, Zdeny Kavkové Innemanové, Inky Bernáškové, Jiřího Voskovce, Jana Wericha, Josefa Opluštila, ErJé, Emanuela Moravce, Josepha Goebbelse ad. Inscenace bude uváděna ve Vile Štvanice. Účinkují Kateřina Císařová, Barbora Šupová, Vojtěch Bartoš a Ivo Sedláček.

Ypsilonka začne rok 2017 premiérou nové inscenace Jana Schmida Varieté Freda A. aneb Chytání větru. Titulní roli a choreografii vytvořil Jan Onder. Autor a režisér Jan Schmid postavil text nové ypsilonské hry především na nově objevených souvislostech. Nejen spolu s dramaturgem Jaroslavem Eltíkem přišel na pražský původ Freda Astaira, kterého máme během dvacátého století spojeného především s Amerikou, New Yorkem a s Hollywoodem. Jeho židovský dědeček žil totiž v Praze na Josefově a jmenoval se Austerlitz. S objevením těchto souvislostí napomohl také Archiv hlavního města Prahy. Text nicméně není tak docela v pravém smyslu divadelní hra, ale byl psán jako dramatický koncept situací a materiálů, který vznikl na základě kolektivní improvizace. Diváky bude životním příběhem fenomenálního tanečníka, spojeného především s hudebním a tanečním filmem, provádět detektiv příběhu Petr Vršek s partnerkou Kamilou Kikinčukovou, která bude vedle postavy detektivova pomocníka Watsona rovněž sestrou Freda Astaira Adélou. Vzhledem k látce bude samozřejmě hrát důležitou roli tanec, aby bylo jeviště v něčem podobné tehdejšímu zábavnému americkému divadlu.

Jako svou třetí premiéru sezony 2016/17 a zároveň druhou premiéru celosezonního dramaturgického cyklu MY a ONI (Sebereflexe) HaDivadlo uvede inscenaci Směšná temnota. Oceňovaná hra Wolframa Lotze bude na českém jevišti inscenována vůbec poprvé. O jakých událostech ze současného neklidného světa opravdu něco víme? A o čem může autor vůbec psát? Nepropadáme se ve zdánlivé přeinformovanosti do „směšné temnoty“ vlastních představ živených mediálními obrazy? Před hamburským soudem se obhajuje somálský pirát – kupodivu v němčině! A kupodivu jeho řeč obsahuje mnoho přiléhavých detailů, které až podezřele kopírují televizní obrazy o těch DRUHÝCH ze třetího až, bůhvíkolikátého... šestého světa. Brzy tenhle bezvýznamný monologický „případ“, vhodný tak akorát pro humanitární organizace, vytlačí (konečně!) příběh dvou vojáků z EU, kteří se do pralesní temnoty vydávají splnit svoji misi. Současný evropský mediální mýtus povstává. „Výpravná“ a ironicky necenzurovaná hra německého „übertalentu“ Wolframa Lotze svébytně parafrázuje a paroduje Conradovo Srdce temnoty i Coppolovu Apokalypsu. Z cesty do vnitra džungle se stává putování do nitra autora samotného. SEBEREFLEXE vede k vlastní kompromitaci a přiznání, že sám autor nezná to, o čem píše!!!??? Autorem „zprostředkovávaná“ realita se odhaluje jen jako vlastní imaginace a komprimát mediálních obrazů. Kdo je pak ale autorem – vlastníkem této hry? Ten, kdo slova produkuje? Ten, který hraje? A nebo ten, kdo se jenom dívá? A co režisér? Je víc než autor? Kdo má vlastně stát na scéně? V režii Filipa Nuckollse hrají Agáta Kryštůfková, Jan Lepšík, Zbyšek Humpolec, Jiří Svoboda, Jiří M. Valůšek, Jan Řezníček a Táňa Malíková.

S novým rokem přichází v Komorní scéně Aréna na řadu druhá premiéra sezony. Tou bude inscenace mezinárodně proslulé hry Obraz současné francouzské dramatičky Yasminy Rezy. Jde o originální výpověď o přátelství tří mužů. Marek, Boris a Ivan se scházejí pravidelně mnoho let, chodí spolu do restaurací a kin a užívají si mládeneckého života. Až do chvíle, kdy si jeden z nich koupí velmi drahý a velmi zvláštní obraz, který se stane zatěžkávací zkouškou jejich dosud na první pohled neproblematického vztahu. Obraz se v Komorní scéně Aréna dočká svého prvního ostravského uvedení v režii Vojtěcha Štěpánka. V inscenaci se představí toto trojice herců: Marek Cisovský, Albert Čuba a Josef Kaluža.

Sestry Bessie a Lee žijí léta odděleně, vzdáleny mnoho kilometrů. Jedna se stará o nemocného otce a popletenou tetu - jedinou svou nejbližší rodinu, druhá z tohoto domácího "nemocničního" prostředí utekla a žije vlastní život, v němž sama vychovává, a ne vždy úspěšně, dva dospívající syny. Co nedokázaly sblížit rodinné citové vazby, dává dohromady biologie: pečovatelka Bessie onemocní a potřebuje test pro možnou transplantaci od příbuzného. Lee přijíždí zpět domů a týdenní setkání celé dosud rozdělené rodiny změní natrvalo životní vnímání všech zúčastněných. Citlivý rodinný příběh o letech odloučení a okamžicích návratů, o konfrontaci neslučitelně odlišných životních stylů a názorů, o spletitých citech, z nichž nikdy nelze vytáhnout jen ten jeden správný, o naději a sesterské lásce, která nemizí ani po letech, je poslední hrou nadějného amerického dramatika Scotta McPhersona. Příběh o životě a umírání psal v době, kdy sám umíral, s obdivuhodným humorem a lehkostí. V New Yorku hra získala Drama Desk Award za nejlepší hru roku 1992. Ve Slováckém divadle ji uvidíte v překladu Dany Hábové a režii Zetela. Hrají Jaroslava Tihelková, Dana Růžičková, David Macháček, Monika Horká, David Vaculík, Martin Hudec a Petra Staňková.

Vrcholný smíchotvůrce, mistr situační komedie, Georges Feydeau, má na scéně Divadla na Vinohradech své domovské právo. Jeho komedie povstaly z espritu Belle Époque, období zdánlivě bezstarostného rozmachu měšťanstva; stejný duch podnítil vinohradské měšťanstvo k výstavbě našeho divadla. Jakkoli bezstarostnost a důvěru v nekončící rozvoj zajištěný pokrokem smetlo zběsilé dvacáté století, rozumíme my, potomci zakladatelů moderní společnosti, touhám i starostem našich předků, všech těch advokátů, doktorů, generálů ve výslužbě, varietních umělkyň, modistek a sufražetek, které tvoří personál Feydeauových komedií, a když se smějeme zběsilým situacím, do nichž je vhání jejich milostné puzení na jedné straně a potřeba zachovat dekorum na straně druhé, smějeme se s pochopením sami sobě a svým vlastním rozporům. Fernand de Bois v tomto feydeauovském komediálním strojku, produkujícím v šíleném tempu jednu nepatřičnou situaci výbušnější než ta předchozí, řeší vskutku svízelné osudové dilema: jak oznámit své milence, atraktivní varietní divě, že ji opouští, protože se žení s šlechtickou dcerou? A kdyby jen to: jak si má poradit s tím, že rodina jeho nastávající pozvala právě jeho nic netušící milenku na slavnostní večírek, kde má být svatba oznámena? Vinohradskou scénu prošla úspěšně Feydeauova Dáma od Maxima a dvacet let na ní kraloval jeho Brouk v hlavě. Nyní se vrací v novém překladu a v nastudování Tomáše Töpfera ke komedii, jež se zde úspěšně hrála v druhé polovině 80. let pod titulem Taková ženská na krku. Velký klasik komediálního divadla nás znovu přesvědčí, že i humor nostalgicky spojovaný se secesí, dokáže být zcela dnešní a pěkně kousavý. Hrají Tereza Bebarová nebo Andrea Černá, Marek Holý, Václav Svoboda, Petr Rychlý, Šárka Vaculíková, Kateřina Brožová, Václav Vydra, Pavel Nečas, Vendulka Křížová, Lilian Malkina, Jaroslav Satoranský, Viktor Javořík a Jiří Žák.

Mertopol Art Production jako host Žižkovského divadla uvádí divadelní zrcadlení zlaté éry Barrandova a swingové hudby. Vlasta Žehrová napsala hru plnou pravdivých situací ze zlaté éry barrandovských filmových ateliérů 40. let. Nebojí se odkrýt zákulisí života tehdejších idolů, který často doprovázely vášnivé vztahy, drogy a alkohol. Mandlová-Baarová-Nasková-Havel-Dvorský-Slavínský-Cámara-Klos a mnoho dalších. Co všechno spojuje tyto legendy? Film-swing-láska-sex-ctižádost-okultní vědy-alkohol-kokain-móda-zrada-triumf a fiasko. To vše je proloženo dobovými písněmi za živého klavírního doprovodu. Účinkují Kateřina Steinerová, Vlasta Žehrová, Zbyněk Fric a Ondřej Kavan. Na klavír doprovází Jiří Toufar. Režijně tuto hudebně laděnou inscenaci připravil Lukáš Pečenka.