Premiéry

Příběh o chlapci, který zabil Boha. Hra o schopnosti uznat svůj omyl, smířit se s vlastní nedokonalostí pomocí nadhledu a také o odpuštění. Druhým i sobě, když na to přijde... Vedle dogmatu víry nebo vědy existuje ještě jakýsi nepsaný zákon lidskosti. A ten je „někde vedle“. Jako ta pětadvacátá hodina dne, hodina rysa. Slavná hra švédského dramatika se zamýšlí o morálních motivacích v jednání člověka, o zkratech v jeho psychice, o odpovědnosti za vlastní činy, o zárukách společnosti napravovat vyšinuté jedince, o nespokojenosti s žitím na zemi, o nepřekonatelném nutkání sahat na životy jiných a zničit ten svůj. Inscenace bude pravidelně uváděna v La Fabrice (ve Studiu 2 - Slévárna) pod hlavičkou nového uskupení nazvaného Divadlo SpoluHra. Jeho základem jsou ti, za nimiž stojí úspěšná inscenace Cock v Divadle v Řeznické, tj. herci Daniel Krejčík a Petra Horváthová, kteří ke spolupráci přizvali režiséra Radima Špačka a přední českou herečku Zuzanu Bydžovskou.

Honice, poctivá česká vesnice. Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích uvádí premiéru nové inscenace Naši furianti. Doražte do Venuše ve Švehlovce a potkejte se s obyvateli poctivé české vesnice Honice. Slunce seno a světlený smog. Česká divadelní klasika z roku 1887 od Ladislava Stroupežnického vytuněná dotacemi z EU, Dominikem Ferim a největšími furianty našich dějin. Jak je to s národní povahou? Jsme spíše potomci Švejka, nebo jsme všichni furianti, jak je popsal Stroupežnický? Ochutnejte obraz naší společnosti uvařený podle Depresivních dětí a režiséra Jakuba Čermáka. Hrají: Richard Němec, Dominik Zezula, Janusz Hummel, Jana Machalíková, Jiří Ratajík, Hana Malaníková, Barbora Šupová, Ondřej Kulhavý, Eva Mezihoráková, Zoja Oubramová, Viktor Filip, Darja Jílková, Jana Holečková, Jaroslava Masopustová, Alena Kardová, Jaroslav Pěnička, Stanislav Štoček, Michal Kubát a Lukáš Štěpánek.

Soubor DNz uvede svou první premiéru ve svém dočasném působišti v Divadle Komedie - originální variaci na Shakespearova Macbetha, ve které tak docela nevíme, jestli se odehrává v minulosti, současnosti nebo nedaleké budoucnosti. Nevíme, jestli se v ní vracíme ke starým modelům, kdy „muži byli ještě muži“, „ženy byly ještě ženy“ a kdo chtěl moc a peníze, musel se potřísnit krví, a nebo se díváme do budoucnosti, kde kultivovanost, korektnost a empatie opět ustoupily nejnižším pudům. Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která nám dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti. Autor adaptace a režisér David Jařab se pokusil vyložit Macbetha jako člověka, který se bojí své vlastní identity, sexuální orientace a především bytí ve svému prostředí neakceptovatelné pravdy. Svět Jařabova Macbetha mluví univerzálním jazykem, ve kterém už ale není prostor pro vzletnost a filozofické úvahy. Jazykem, který pojmenovává realitu prostě a neúprosně. K dorozumění v tomto světě už stačí jen jeden jazyk a několik slov. Čeští herci v inscenaci se na jevišti dorozumívají jednoduchou, prostě rytmickou, zkratkovitou angličtinou, které rozumí každý začátečník - a pokud ne, přečte si české titulky. V rolích ústřední dvojice se představí Anežka Kubátová a Miloslav König. Dále hrají Jiří Černý, Václav Vašák, Petr Jeništa, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Ivan Lupták a Johana Matoušková.

Vášnivý příběh o niterné podstatě lásky... Světově proslulý román Lva Nikolajeviče Tolstého nás inspiroval režisérku Ivetu Duškovou k tvorbě dramatizace, ve které by se odvíjely dva hlavní proudy příběhu. První příběh je příběhem vášnivé ale sebezničující lásky, jejíž tragické vyústění klade otázku: „Proč?” V druhém se před námi odvíjí milostné tápání, jehož pravdivost a čistota vede k naplnění a štěstí. Každá cesta má svou opodstatněnost, nesoudíme, jen sledujeme rozmanitost a bohatost emocí, pohnutek a charakterů, které Tolstoj dokázal jako mistr psychologie nauvěřitelně přesně vykreslit. Co je v životě člověka to nejdůležitější? Vztahy! A který je ten nejpodstatnější? Vztah k sobě. Tato dramatizace je komorní, předkládá niterné a nadčasové drama, které se může odehrát kdekoliv a kdykoliv. Vnější okolnosti nejsou tak důležité, jako ty vnitřní. A v nich i hledáme důvod, proč je osud Anny Kareninové tak tragický. Hrají Pavla Drtinová, Agáta Dušková, Petr Herold, Pavel Kryl a Marek Menšík.

Hru významného amerického dramatika Tennessee Williamse si zvolila pro svůj režijní debut na divadle herecká legenda Iva Janžurová. V cituplné komedii Báječná neděle v parku Crève Coeur si Iva Janžurová zahrála v půlce 80. let v Divadle na Vinohradech v režii Stanislava Remundy. Nyní stejnou postavu svěřila své dceři Sabině Remundové, do dalších rolí obsadila Barboru Munzarovou a Lucii Žáčkovou, sama se také objeví v jedné z rolí. Z veliké vášně a touhy po štěstí se v žáru horkého dne proplétá příběh čtyř ženských hrdinek. Ve společenské rubrice místního nedělníku se objeví oznámení, které - v každé z nich jinak - vyvolá nečekanou aktivitu! Nechtějí nic víc a nic míň než kdokoli z nás: vymanit se z nijakosti obyčejného života, žít romantický život plný vzruchů i vykřičet svou žádostivost navzdory tušené šedi dnů. A když Dorothea v jedné situaci říká své bytné: „Bodey, ty žiješ ze zážitků druhých!“, pochopíme, jak dojemnou, ale i komickou aktivitou duše může být, když v nemožnosti vlastního prožitku vložíte všechny své naděje a sny do životů svých nejbližších. Do jiskření a vzrušení vstupuje, jako tragikomický záblesk pomíjivosti lidského bytí, slečna Glucková. V jejím pokoji o patro výš totiž straší. A my se smějeme, abychom přehlušili tíseň. Helena se tolik nechce podobat všemu, co by jen stínem připomínalo malost prostřednosti, finanční nejistotu, samotu v utajování zvláštností své schopnosti milovat. Ale i ji, tak jako každého z nás, zaráží poznání, že to, co si nepřejeme, čeho se bojíme, čemu se bráníme, do svého života právě proto snad i přitahujeme.

Činohra Národního divadla moravskoslezského je dalším tuzemským divadlem, které sáhlo po divácky atraktivní látce, kterou je přepis stejnojmenného filmu, ověnčeného sedmi Oscary. William Shakespeare se marně pokouší dopsat hru, která se má už brzy začít zkoušet, ale zklamání z nešťastné lásky ho brzdí v rozletu. Seznámí se však s krásnou Violou (která v převlečení za muže hraje ženské role) a začne se rodit jedna z jeho nejslavnějších her, Romeo a Julie. Děj se točí kolem zkoušení nového textu, lásky mezi autorem a herečkou, i faktu, že ženy nesměly v těch časech hrát divadlo. Kromě herecké družiny do příběhu zasahují divadelní ředitelé, cenzoři, Shakespearovi kolegové dramatici, jakož i sama královna Alžběta, která divadlo tajně navštěvuje a je velkou Shakespearovou fanynkou... V romantické komedii podle oscarového filmu hrají Vít Roleček, Izabela Firlová, David Viktora, Tomáš Jirman, Lada Bělašková, Petr Houska, Vladimír Polák, Jan Fišar, Jiří Sedláček, Vladimír Čapka, Miroslav Rataj, Anna Cónová, František Večeřa, Vít Hofmann, Lucie Končoková, Robert Finta, Pavel Liška, František Strnad, David Janošek, Ivan Dejmal, Marcel Školout a David Schreiber. Inscenaci připravil režisér Janusz Klimsza. Zbývá dodat, že dílo Williama Shakespeara je citováno v překladech Jiřího Joska. Za "Willem" a Violou se vydejte do Divadla Jiřího Myrona.

Zlý čaroděj kdysi zhotovil zrcadlo, které mělo zvláštní moc. Všechno krásné a dobré se v jeho odrazu rozplývalo, zato veškerá ničemnost a zloba jevila se v něm mnohem jasněji v podobě ještě mnohem ošklivější. To zrcadlo se jednoho dne rozbilo a tisíce střepů se rozletěly do světa. Jeden z nich zasáhnul i chlapce jménem Kaj. Není mu pomoci? Promění se jeho srdce nenávratně v mrtvý kus ledu? Nebo ho dívka jménem Gerda dokáže zachránit? Příběh jedné velké dětské lásky, oběti a vykoupení. Příběh křehký jako sněhová vločka. Příběh, který se stal anebo nestal. Se Sněhovou královnou se do Minoru vrací tvůrčí tým, jež stál za úspěšným muzikálem Robin Hood, v čele s choreografkou a režisérkou Lenkou Vagnerovou. Inscenace tedy bude syntézou všech jevištních složek – hudby, pohybu, scény, kostýmů, světla a projekcí – každý detail je podstatný, má svou nezaměnitelnou roli. Vypráví se často obrazem, režisérka klade velký důraz na preciznost pohybu účinkujících, využívá sílu a dynamiku skupiny. Autorem dramatizace známého příběhu Hanse Christiana Andersena je Tomáš Jarkovský, v roli Sněhové královny se představí herečka, zpěvačka a šansoniérka Monika Načeva. Dále hrají Fanny Barrouquére nebo Andrea Opavská, Anna Bubníková, Kristýna Pangrácová Franková, Monika Načeva, Hedvika Řezáčová, Branislav Bašista, Michal Heriban, Petr Reif, Pavol Smolárik a samozřejmě nebude chybět minorská kapela.

Hořká komedie hvězdy současného ruského dramatu vypráví příběh dvou manželských párů, kteří bilancují své dosavadní životy a vztahy. Denni těsně před smrtí vyznává lásku své ženě. V jeho vyznání je všechno – strasti, pokora, usmíření, štěstí. O čem se může hrát, když je vše vyřčeno hned v úvodu? Jenže tohle je opravdu jen začátek. Přichází další a další interpretace lásky, které oběma párům, přes jejich v podstatě spokojeně prožitý manželský život, nečekaně ovlivní poslední rozloučení s tímto světem. Text Iluzí je zvláštní svou formou, kdy interpreti se pohybují mezi ztotožněním se s postavou a hodnotícím odstupem. V režii Adama Svozila a Kristýny Kosovové hrají Jana Kubátová, Kamila Šmejkalová, Michal Štěrba a Pavel Neškudla. Inscenace bude uváděna na Malé scéně DJKT.

Želary. Zapadlá horská vesnice kdesi v Beskydech, kde se život řídí proměnami tvrdé i očistné přírody. Osudy jejích obyvatel na pozadí druhé světové války a německé okupace, kdy se nepoddajným a bohabojným lidem ztrácí pod nohama svoboda. Jinou příchuť tady má láska, jiná je lidská bolest, jiné ticho po salvě ze samopalu, jinak zní v lidské duši. Čím blíž mají tamní obyvatelé k Bohu, tím víc se obnažují temné stránky jejich povah. Želary nejsou rájem na zemi, ani světem romantických gest. Jsou svědky zemitých a znepokojujících příběhů, které se proplétají jak hadi na vyhřáté zemi. Příběhů ve svém přesahu krutě soudobých. Dramatizace Doda Gombára vychází z knihy povídek Želary a novely Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové, což je jeden z pseudonymů brněnské rodačky Věry Hofmanové, autorky řady rozhlasových her, několika pohádek a prozaických děl. Téměř všechny její prózy prý mají své reálné předobrazy v obyvatelích horských vesnic, kde autorka působila jako učitelka. Proslavil jí však až soubor povídek Želary, který vyšel v roce 2001, ač jej napsala už čtyřicet let předtím. V Mahenově divadle hrají Magdaléna Tkačíková, Petr Halberstadt, Marie Durnová, Hana Tomáš Briešťanská, David Kaloč, Petr Németh, Martin Siničák, Anna Stropnická, Martin Veselý, Michal Bumbálek, Jaroslav Dostál, Štěpán Kaminský, Annette Nesvadbová, Jana Štvrtecká, Pavel Doucek, Václav Veselý, Jakub Šafránek, Klára Apolenářová, Jaroslav Kuneš, Bedřich Výtisk, Josef Králík, Tereza Groszmannová, Vratislav Běčák, Roman Nevěčný, Martin Sláma a Jan Grygar.

Slavný muzikál opět dobývá Liberec... Stalo se již tradicí, že operní soubor DFXŠ pro své publikum připravuje kromě titulů čistě operních, také díla z žánru muzikálového. Slavný muzikál autorů Jula Styna a Boba Merrilla, poprvé uvedený roku 1964, pojednává o skutečném příběhu nezapomenutelné herečky Fanny Briceové. S touto hvězdou se setkáváme na začátku její kariéry, nahlížíme do jejího komplikovaného vztahu s Nickem Arnsteinem, závidíme jejímu talentu, snažíme se porozumět jejím motivacím, sympaticky fandíme jejím úspěchům, přihlížíme jejím pádům, abychom se nakonec všichni jednoznačně, tak jako Nick Arnstein, do Fanny zamilovali. Muzikál je znám nejen díky svým nezapomenutelným melodiím, ale také díky slavné filmové adaptaci, ve které, stejně jako na Broadwayi, excelovala Barbara Streisand. V liberecké inscenaci titulní roli alternují Jitka Osičková a Vendula Příhodová. Dále hrají Josef Guruncz nebo Michal Slaný, Milan Malinovsky, Michaela Lohniská nebo Kateřina Macháčková, Milan Hodný, Stanislava Šinkovská, Jana Ottová, Zdeněk Nádeník, Dušan Růžička nebo Jakub Turek, Pavel Hejl, Blanka Černá, Jaroslava Schillerová, Veronika Mičjarová a Jiří Sehoř. Režisérkou muzikálu je Jana Janěková.

Láska, vášeň a humor v rytmu swingu. Slavný americký komediální muzikál jako divadlo na divadle. Děj se odehrává v zákulisí provinčního divadla v Baltimoru 40. let minulého století. Herci malé soukromé společnosti zkoušejí Shakespearovu komedii Zkrocení zlé ženy. Vášnivá přitažlivost i nesmiřitelná nesnášenlivost se odehrávají nejen na jevišti mezi divadelními postavami Kateřinou a Petrucciem, ale i v zákulisí mezi jejich představiteli, herečkou Lilli a jejím bývalým manželem Fredem. Fred momentálně touží po pozornosti mladší kolegyně a Lilli se hodlá vdát za nehorázně bohatého a vlivného muže a chce divadlo opustit. Ale třeba dopadne všechno jinak... Dialogy působí vskutku brilantně, všechny složky muzikálu jsou v mistrovské rovnováze. Na pozadí několika vtipných zápletek zazní geniální melodie klasika jazzové písně Colea Portera. Velká sborová taneční a pěvecká čísla, step, strhující písně, temperamentní komediální výstupy a mnoho dalšího zaručuje jediné: nezapomenutelnou zábavu! V hlavních rolích budou "partneřit" Petra Janečková a Milan Němec. Muzikálovou inscenaci s pardubickým souborem nazkoušela umělecká šéfka Divadla Na Fidlovačce, režisérka Kateřina Dušková.

Nikolaj Koljada opět na scéně Arény! (Před několika lety uvedla Komorní scéna Aréna jinou autorovu hru, Amigo, přičemž tato inscenace byla v roce 2013 nominována na Cenu Marka Ravenhilla.) Nikolaj Koljada je kultovním autorem současné ruské dramatiky a groteska z divadelního prostředí Slepice patří u nás k jeho nejuváděnějším titulům. Dvě herečky oblastního divadla, které jsou v těch nejlepších letech, zjistí, že jejich mladá kolegyně, důvěrně přezdívaná Slepice, svými půvaby zcela pobláznila jejich životní partnery. V nuzném kamrlíku na erární ubytovně se časně ráno postupně sejde celý milostný pětiúhelník a v následující výměně názorů vyjde najevo, že slepic je tu mnohem víc a nouze není ani o kohouty. Dojde i na neúspěšné pokusy o sebevraždu a závěrečné usmíření. To vše proběhne za hlasitých projevů nevole sousedů, kterým tato hlučná konfrontace notně zkrátí spánek a znepříjemní ranní vstávání. Slepici nazkoušela umělecká šéfka Divadla Petra Bezruče Janka Ryšánek Schmiedtová. Do rolí podváděných žen obsadila Alenu Sasínovou-Polarczyk a Terezu Cisovskou, Nonnu přezdívanou Slepice hraje Zuzana Truplová. Její milence pak Petr Panzenberger a Šimon Krupa v roli šéfa tamní činohry.

Nové taneční uskupení PULSAR, které založili Michal Záhora a Honza Malík, oba původně ze souboru NANOHACH, debutuje v PONCI – divadle pro tanec inscenací o člověku ve vesmíru. Pulsar se snaží zachytit stvoření člověka a umožnit divákům, aby zažili okouzlení tímto zázrakem. Východiskem autorova pohledu zde nejsou astronomické aspekty a fyzikální jevy, probíhající ve vesmíru, ani snaha je vysvětlovat či popisovat, nýbrž čirá fascinace nad zázrakem aktu stvoření člověka a jeho rozmanitostmi. Pro Záhorovu tvorbu je typický výrazový minimalismus a koncentrace na tanec jako takový. I zde se vyhýbá scénickým rekvizitám a pracuje především s prázdným prostorem a tanečníky. Autor se rozhodl pro spolupráci s nastupující taneční generací, absolventy pražského Duncan Centra (Jitka Čechová, Michal Heriban, Sára Koluchová, Tereza Krejčová, Nikola Němcová, Roman Zotov).

Jedna z nejslavnějších tragédií o zhoubném pokušení moci. Muž, který má všechno a chce víc, zvlášť když stačí jen natáhnout ruku a vzít. Jenomže kolotoč násilí jednou spuštěný už nelze zastavit. Příběh o tom, jak provinění jednotlivce může způsobit krvavý konflikt všech se všemi. Dílo největšího světového dramatika inscenuje pro Diavdlo ABC Pavel Khek, pro něhož je to road movie do pekel, hra o svědomí. Roli Macbetha si zahraje Milan Kačmarčík a jako Lady Macbeth uvidíte Dianu Šoltýsovou. Dále hrají Vilém Udatný, Radim Madeja nebo Jiří Š. Hájek, Aleš Bílík, Petra Tenorová, Nina Horáková, Lucie Pernetová, Pavel Juřica, Michael Vykus, Viktor Dvořák, Petr Klimeš, Tomáš Novotný, Evellyn Pacoláková, Jiří Klem, Oldřich Vízner a Jiří Schwarz. Hra bude uváděna v překladu Martina Hilského.

Občas dojde trpělivost každému z nás a je nutné udělat něco nečekaného: zkusit vyloupit banku, ať už jste k tomu nadaní, či nikoli; zrušit zasnoubení těsně před svatbou; zastat se pouličního muzikanta; nebo jen vydržet hovor s vlastní matkou. Hlavně něco se svým životem udělat; příliš se neohlížet a nepodělat to! Hra Peníze je vítězným textem anonymní Dramatické soutěže 2015, pořádané agenturou Aura-Pont. Jelikož jejím autorem je umělecký šéf Švadnova divadla, bylo pravděpodobné, že se představí právě v tomto divadle. Hru režijně uchopil hostující Mikoláš Tyc. Inscenace přináší trapnosměšné historky, které se nečekaně spojí. Ukáže panoptikum svérázných postaviček (dva huliči trávy, majitel autobazaru, harmonikář Láska, snící sekuriťák v bance a další) - ti dávají do pohybu kolotoč událostí – a ty se neúprosně sbíhají do jediného bodu v časoprostoru. Hrají Jacob Erftemeijer, Andrea Buršová, Tomáš Petřík, Robert Jašków, Eva Josefíková, Daniela Bakerová, David Punčochář, Luboš Veselý, Tomáš Červinek a Ivana Krmíčková.

Brilantně napsaná černá komedie. Starý mládenec Manuel pravidelně navštěvuje hrob své matky a líčí jí novinky svých všedních dnů. Když nebožce jednoho dne oznámí, že se konečně chystá oženit, očekává ho po návratu domů neuvěřitelné překvapení. Po deseti letech „odpočinku v pokoji“ vstane matka Fanny z hrobu, aby na situaci dohlédla a nevěstu si osobně proklepla. Energická matka se synovi znovu začne plést do života. A protože Manuel je jediný, kdo Fanny vidí a slyší, je zaděláno na celou řadu komických situací... V režii uměleckého šéfa Horáckého divadla Pavla Šimáka hrají Lukáš Matěj, Anna Bazgerová, Lucie Sobotková, Ján Burda, Josef Kundera, Taťána Schottnerová, Milan Šindelář, Zdeněk Dryšl a Stanislav Gerstner.

Z čeho pocházíme, z jaké látky jsme stvořeni? Co byli, jaké sny měli naši předkové a jaké nám vštípili ideje a iluze? Jakou historii nám vyprávěli, jakými legendami a mýty jsme byli odkojeni? Lucerna, kterou napsal jeden z nejvýkonnějších a nejznámějších tvůrců těchto mýtů, Alois Jirásek, je hrána už přes sto let na všech možných českých scénách profesionálních i ochotnických, byla mnohokrát i zfilmována a stala se jedním z děl, která formují národní identitu. Všichni ji přece už známe, všichni víme, že je to jen taková líbezná a trochu komická pohádka, kde se zpupná vrchnost snaží „zatnout tipec“ jednomu hrdému Mlynáři, bůhvíproč porazit jeho lípu a odvést mu jeho milou, na kterou líčí i Vodník, blekotaje uslintaně „Haničko - sluníčko“, kde Mlynář s lucernou provází svůdnou Kněžnu lesní mokřinou k zámečku, zatímco kolem v temném lese vytrubují vystrašení šumaři nějakou „kasací“, kde jedna ďábelská „stihačka“ obsedantně pronásleduje unikavého manžílka, až vyděsí i Vodníka – a nakonec všichni klečí pod zpívající lípou, ze které vystoupí čistá panna... Ale známe ji opravdu? A má co říci i dnes, kdy je svět tak jiný, než býval v dobách Jiráskových a „za onoho času“, v němž se hra odehrává? V režii Hany Burešové hrají Igor Orozovič, Veronika Lazorčáková nebo Marie Poulová, Eva Hacurová, Martin Matejka, Arnošt Goldflam, Jaroslava Pokorná, Miroslav Hanuš, Jan Meduna, Jan Vondráček, Magdalena Zimová, Pavel Tesař, Jiří Wohanka, Tomáš Turek, Tomáš Borůvka, Čeněk Koliáš a Martin Veliký.

Autorská inscenace inspirovaná antickými motivy. Mýtus i skutečnost, radost i krutost v tragédii, v níž se vesele chcípá. Pocta rituálnímu šílenství, které chrání před tím opravdovým. Dionýsos se krutě mstí, mstí se tak, jak velké je jeho ukřivděné ego. A jeho oddané děvky mu rozumějí, i proto, že jim nic jiného nezbývá. Úcta k Bohu je prvořadá, žádné prosby nepomohou, slitování již není možné. Už dávno přetekl pohár trpělivosti a lidská lítost měla být na programu mnohem dříve. Uprostřed nádherně krutých orgií bude jedno, zabije-li matka syna či sestra bratra. Důležité bude, že se to stalo a byl pomstěn boží rod... V režii uměleckého šéfa Divadla D21 Jiřího Ondry hrají Hasan Zahirović, Kristýna Podzimková, Michal Dudek, Petr Pochop a Libor Novák.

Po sto letech se vrací na vinohradské jeviště Ibsenovo monumentální veršované drama, které zde v české premiéře uvedl roku 1916 zakladatel moderní české režie K. H. Hilar. Za samoty severské přírody, kterou ještě ovládá archaický svět mytických bytostí, trollů, vyhání egoistická povaha mladého Peer Gynta do velkého světa moderní civilizace páry a železa, kolonialismu, mocenských konfliktů ekonomických, vojenských, náboženských i filosofických. Zde všude, ve světě bez Boha, se snaží moderní hrdina „být sám pro sebe“ a zanechává při hledání sebe sama za sebou jen zmar a citovou spoušť. Na konci hektického, ale zmarněného života potkává Peer Gynt autoritu v podobě Knoflíkáře, který hrozí, že jeho existenci jako prázdný nepodarek přetaví v žáru bytí. Jedině láska věrné Solvejgy, kterou Peer zradil a na kterou na dlouhá léta zapomenul, ho – snad – může zachránit. Nová inscenace se pokusí přečíst Gynta jako příběh postmoderního člověka v tekuté době všehoschopného lidského sobectví. Vždyť Knoflíkáře, který hrozí tím, že roztaví prázdné postmoderní sebeuspokojující bytí naší civilizace jako zmarněnou šanci a nepodarek, už slyšíme přicházet. Dokáže nás zachránit láska a ohled k někomu jinému než k sobě samému? V titulní roli uvidíte Ondřeje Brouska. Dále hrají Andrea Elsnerová, Andrea Černá, Denny Ratajský, Antonie Talacková, Jana Kotrbatá, Otakar Brousek ml., Viktor Javořík, Václav Jílek a Jiří Maryško. Režisérem inscenace je Martin Čičvák.

Zapšklá stará panna, hypochondrická matka na zabití, promarněná láska a trocha toho citového vydírání. Z toho příběhu by byla ryzí tragédie, kdyby jej ovšem nenapsal Martin McDonagh, který své syrové historky z irského venkova špikuje pořádnou dávkou černého humoru. K Bezručům se po Mrzáku inishmaanském a Osiřelém západu vrací jeden z nejúspěšnějších dramatiků současnosti s další břitkou studií lidských vztahů plnou skvělých dialogů a velkých hereckých příležitostí. Mrazivá zábava zaručena! V inscenaci režiséra Janusze Klimszy hrají Markéta Haroková, Kateřina Krejčí, Dušan Urban a Ondřej Brett.