Premiéry

Píše se rok 1710 a pod poklidnou hladinou všedního života města to vře. Rodina mistra ostrého meče je odsouzena k podřadnému postavení. Přestože kat Huss ostatní převyšuje svou důstojností, bezúhonnou morálkou a pracovitostí, je neustále vystavována ponižování, pomluvám a intrikám. A je to především katova žena Rosina, která si, díky své chytrosti, dokáže poradit se závistí, hloupostí a malostí „počestných“ měšťanů. Pro své vděčné dramatické situace, životné postavy a humor se komedie Karla R. Krpaty dočkala nejen četných divadelních uvedení, ale i zfilmování (režisér Frič) s hvězdným hereckým obsazením (Štěpničková, Smolík). V Plzni bude komedie uvedena poprvé s přepisem na místní charakteristiky. Titulní roli kata svěřila režisérka Natália Deáková Janu Holíkovi, jeho ženu Rosinu ztvární Zuzana Ščerbová. V rolích klevetivých měšťanek vystoupí stálice souboru, jakými jsou Monika Švábová, Jana Kubátová, Štěpánka Křesťanová, Apolena Veldová, Andrea Mohylová, Klára Krejsová nebo Kamila Šmejkalová. V rolích počestných měšťanů se představí Jan Maléř, Ondřej Rychlý, Jaroslav Matějka, Michal Štěrba, Miloslav Krejsa, Zdeněk Mucha, Josef Nechutný, Petr Konáš nebo Petr Kotora, jako katův pomocník vystoupí hostující Libor Kacerovský.

Řeka plná lajků, tvítů, hejtů, komentů a odkazů sdílených po celém světě, odkazů, které nikoho nezajímají, smajlíků a palců, směrovaných do všech stran a zastrčených do nejrůznějších míst. Civilizovaný svět máme rádi. Dřív jsme si mysleli, že svoboda a soukromí je něco jako jakási svátost a privilegium, ale naštěstí jsme tu blbost prokoukli. Ve velkém jsme se začali odhalovat, odkopávat a k velké radosti nás všech i svlékat, protože to zbožňujeme. Protože to potřebujeme. Sledovat cizí životy a být součástí něčeho velkého, něčeho skutečného. Šmírovat. Pojďte nahlédnout do chrámu soukromí, posvátného hájemství, kde všichni trávíme pauzy mezi poločasy rodinných oslav, schůzek pracovních i milostných a kde si rovnáme myšlenky, když je noc příliš divoká. Pojďte s námi tam, kde se díváme sami sobě do duší. Pojďte nahlédnout do spyboxu. Režisérka, choreografka, tanečnice a herečka Adéla Laštovková Stodolová se ve svých projektech s oblibou věnuje fenoménům mužského a ženského světa. O tom svědčí ostatně i úspěšné inscenace, na kterých se podílela, ať už to byli Muži (2011) a Ženy (2013), které vytvořila pod hlavičkou STK Theatre Concept, nebo Dating v osmi (2017) v Divadle v Dlouhé. Tentokrát se rozhodla spolu s herci Klicperova divadla prozkoumat území tajemné a ženám většinou nedostupné a zapovězené. Pánské WC. Chrám pisoárů a kachliček, věčnou kulisu pro desítky rozhovorů zásadních i banálních. Přijďte si do Studia Beseda zašmírovat! Hra je debutem Jakuba Tvrdíka a byla napsaná na tělo jeho kolegům z pánské šatny. Účinkují Matěj Anděl, Jakub Tvrdík, Jan Sklenář, Miroslav Zavičár, Josef Čepelka, Jan Vápeník, Filip Richtermoc, Jiří Zapletal, Lubor Novotný, František Staněk, Jiří Panzner a Marie Kleplová.

Činohra na Nové scéně uvede hra, ve které se autor s překvapivým efektem pokusil o otočení zdánlivých stereotypů. Vysmívá se nejen homofobii, ale i současné rozmlžené sexuální identitě či úchylné oblibě (některých žen) – „tvoření z čehokoliv“, tzv. permanentní domácí recyklaci. Co vlastně je a co už není normální? A máme vůbec právo to soudit? Nejsme jen obětí vlastních předsudků? Židovka Helena má tři děti – lesbu, transsexuála a sadomasochistu. Homosexuální televizní bavič Charles a jeho asistent Shane vystupují v televizní show „Gay Over“ Barbara se po smrti svého syna – homosexuála, který zemřel na AIDS – maniakálně upíná k ručním pracím... Otočení zdánlivých stereotypů však má překvapivý efekt. Hrají Lucie Juřičková, Jan Bidlas, Patrik Děrgel, Jana Boušková, Sarah Haváčová a Adam Vacula. Režisérem inscenace je Braňo Holiček.

Kolik a co všechno chceme zaplatit za přátelství, slušnost nebo odvahu? Nejen na to odpoví původní česká hra Lámání chleba, drama pojednávající o třech kamarádech, proměnách moravského venkova a také šedesáti letech české historie. Přímo pro pražské Švandovo divadlo ho napsal Josef Holcman. Spisovatel a zlínský soudce tak nyní debutuje jako dramatik. Příběh o přátelství, které se ocitalo v soukolí velkých dějin, bude mít premiéru v režii uměleckého šéfa Švandova divadla Dodo Gombára. Původní divadelní hra Josefa Holcmana (známého např. jako autora povídkové knihy Cena facky) vychází ze skutečných událostí ve vsi Skoronice na jižní Moravě. V malých lidských dramatech se tak zrcadlí „velké“ dějiny. Ty začínají obsazením vesnice Rumuny a Němci v roce 1944 a končí už ve svobodné době začátkem nového století. Hlavními hrdiny příběhu jsou sedlák Vojta (Jacob Erftemeijer), jeho soused a kamarád Alois (Petr Buchta) a Franz Löwy (Tomáš Červinek), vojenský dezertér, jehož Vojta s Aloisem koncem války ukryjí ve stodole a zachrání mu tak život. Snaha všech tří zachovat si vedle vzájemného přátelství také čistý štít a čisté svědomí, je však bude už brzy něco stát. V následujících letech diktatury, strachu a fízlování se totiž za odvahu a charakter musí platit – a cena bývá někdy hodně vysoká… Jak se zachovají oni i jejich sousedé z moravské vesnice, až dojde na lámání chleba? Kdo se přidá k vítězům a kdo k poraženým? A kdo bude kdo, až se kolo dějin zase otočí?

Jmenuje se Ellie, má šestnáct let, ve škole se jí líbí kluk Adam, ale netroufá si ho oslovit a má pocit, že jí celý svět, zejména její matka, nerozumí. Katherine bude čtyřicet, zítra se podruhé vdává, touží po tom, aby vše bylo perfektní a moc by si přála, aby ji její dcera Ellie pochopila a nepovažovala ji za nepřítele. Matka s dcerou. Ty dvě se prostě nedokáží domluvit, pochopit se, porozumět si navzájem, a tak se stane něco podivného, bláznivého, šíleného… Po jedné další hádce, kdy si obě přejí, aby ta druhá dokázala na svět pohlédnout jejíma očima, si vymění svá těla. Duše matky vstoupí do těla dcery a naopak. A tak začíná kolotoč bláznivých, nejen komických situací, v nichž naše hrdinky musí strávit den v cizím těle. Matka se tak pokouší vypořádat s divočinou střední školy, zatímco dcera zjišťuje, co všechno má jako dospělá, navíc den před svatbou, za povinnosti. Pokud se vám zdá zápletka povědomá, není divu. Pravděpodobně jste viděli film Marka Waterse z roku 2003, v němž hlavní role hrály Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová. Snímek u nás uváděný s názvem Mezi námi děvčaty patří mezi oblíbené tituly komediálního žánru. Vznikl podle románu Mary Rodgersové z roku 1972 a jeho první filmová adaptace byla natočená již o čtyři roky později. V této komedii s českým titulem Podivný pátek hrála s Barbarou Harrisovou mladičká Jodie Fosterová. A v roce 1995 vznikla další filmová verze, tentokrát ve studiu Walta Disneye zaměřená na dětské diváky. Není divu, že se nápaditá historka, v níž si matka s dcerou vymění těla a prožijí nejbláznivější den v životě, dostává i na divadelní prkna. Muzikálová komedie trojice renomovaných autorů bude na Hudební scéně MdB uvedena ve světové premiéře! Těšit se můžete na Alenu Antalovou či Ivanu Vaňkovou v roli matky a Viktórii Matušovovou či Kateřinu Marii Fialovou v roli dcery. V roli snoubence uvidíte Lukáše Vlčka, jistí ho Petr Gazdík, který je zároveň režisérem inscenace.

Americká muzikálová komedie Sestra v akci přichází po londýnském West Endu, americké Brodwayi, Vídni či Hamburku do Prahy! Její předlohou je film o barové zpěvačce Deloris Van Cartierové, která se musí před zločinci ukrýt do kláštera mezi řádové sestry. Příchod Deloris však dosud poklidný klášterní život zásadně naruší a vnese do něj řadu nečekaných novinek. Muzikál na motivy světoznámého filmu s Whoopi Golberg uvede Hudební divadlo Karlín s Lucií Bílou v hlavní roli. Nejde však o kopii filmu, libreto i hudba jsou svébytné. V režii Antonína Procházky dále hrají Světlana Nálepková nebo Iva Pazderková, Václav Noid Bárta nebo Tomáš Trapl, Martin Písařík nebo Roman Tomeš, Jaromír Dulava nebo Václav Vydra, Pavla Břínková, Markéta Procházková nebo Barbora Šampalíková, Vendula Příhodová nebo Veronika Vyoralová, Helena Dytrtová nebo Hana Seidlová, Ivo Hrbáč nebo Jan Urban, Denny Ratajský nebo Martin Sobotka a Lukáš Kellner nebo Petr Ryšavý (a samozřejmě početný sbor představitelek jeptišek).

Ústecké Činoherní studio vsadilo na původní českou hru...o lásce, drogách a o tygrovi. Přímo pro Činoherní studio ji napsal a tentokrát i režíroval Karel F. Tománek. Jak titul napovídá, je to příběh o krásných lidech, kteří žijí krásné životy. Někdy se jim ale stane, že tento pocit nemají. To ale není důvod k rezignaci. Jako bytostní hledači v tom spatřují další výzvu. Nikdy, za žádných okolností se nevzdávají. Což bývá nejen zábavné, ale občas i trochu smutné. Ostatně jako život sám. Tománek pro svůj text hledal podněty i v žánru magického realismu a nezastírá, že jedním velkým inspiračním zdrojem mu bylo jeho rodné Ústí nad Labem. Vedle stálých členů hereckého souboru Činoherního studia Marty Vítů, Anny Fišerové, Adama Ernesta, Matúše Bukovčana či Jaroslava Achaba Haidlera se v inscenaci představí i tři hostující herečky – Eva Vrbková, Barbora Milotová a Natália Drabiščáková.

„Lázeňská detektivní komedie.“ Luhačovice, hotel Alexandria, noční wellness. Všichni jsou v županech, takže není úplně jisté, kdo je kdo. Ale tady je to jedno. Všichni popíjejí šampaňské a touží po odpočinku. Chtějí si prohřát svá unavená těla, příjemně se prokrvit, zapomenout na starosti všedního dne. Tahle idylka ale netrvá dlouho. Všichni mají věru dobrý důvod se potit a hlavně: krev je na bílém prostěradle skutečně dobře vidět... Peter Black, světoznámý autor slavných románů, se jednoho dne ubytoval v luhačovickém hotelu Alexandria. A byl natolik okouzlen atmosférou luhačovického wellnessu, že se rozhodl napsat svou první divadelní hru. Jeho agent hned začal vyjednávat práva ke světové premiéře v některém z londýnských divadel, ale pak Peter Black navštívil jednu z repríz Splašených nůžek a vykřikl: Světová premiéra bude ve Zlíně! Vtipný i překvapivý text bude uveden v režii Mikoláše Tyce. Hrají Kateřina Liďáková, Luděk Randár, Tamara Kotrbová, Radoslav Šopík, Romana Julinová, Marek Příkazký, Zdeněk Lambor, Stanislav Valla, Gustav Řezníček, Petra Králová, Vojtěch Johaník, Marta Bačíková, Jan Leflík, Rostislav Marek, Zdeněk Julina, Marie Vančurová, Matěj Štrunc, Jakub Malovaný a Pavel Leicman.

Předlohou oscarového filmu o logopedických problémech krále Jiřího VI. je divadelní hra, kterou autor teprve po smrti královny matky (2002) zpracoval do filmového scénáře. Princ Albert, syn krále Jiřího V., se trápí vážným problémem – koktáním. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Zvlášť když následník trůnu, Albertův bratr David, udržuje vztah s vdanou a už jednou rozvedenou Američankou, a nadto považuje Hitlera za potenciálního spojence. Albert by mohl být vhodnou náhradou. Ovšem v době, kdy už se všechny důležité veřejné projevy přenášejí rozhlasem, je třeba, aby panovníkův projev byl bezchybný. Pomoci by snad mohl excentrický terapeut řeči, Australan Lionel Logue. Autor hry David Seidler zpracoval téma pro britskou monarchii natolik citlivé, že směl svůj text dokončit teprve až po smrti královny matky, která je jednou z důležitých aktérek příběhu. Princ Albert, tedy budoucí král Jiří VI., a jeho logoped Lionel Logue jsou zpočátku skutečně značně nesourodou dvojicí. Liší se snad vším, co si lze představit. Postavením, kulturou, z níž pocházejí, i rozdílnou povahou. I přesto k sobě mohou oba najít cestu a navázat svým způsobem něco jako přátelství. V chebské inscenaci hraje prince Alberta Michal Švarc, partnerem v roli Lionela Logua je mu David Beneš. Režisérem inscenace je Petr Mikeska. Další postavy ztvární Pavla Janiššová, Vladimíra Vítová, Vuk Čelebić, Pavel Marek, Pavel Richta, František Hromada a Jindřich Skopec.

Národní divadlo Brno na scéně divadla Reduta jako první u nás uvede strhující morální drama ze soudní síně a s aktivní účastí diváků. (Uvedení této krutě aktuální hry se chystá v několika dalších tuzemských divadlech.) Let společnosti Lufthansa z Hamburku do Mnichova. Na palubě 164 cestujících. Letadlo je uneseno teroristy a míří proti Allianz Aréně, kde v té chvíli sleduje fotbalový zápas 70 000 fanoušků. Životy lidí stojí proti sobě. Čas běží. Je třeba se rychle a správně rozhodnout. Jaké jsou rozkazy? A jaká rozhodnutí? Vojenský pilot, major Lars Koch jedná. Za své činy se musí následně zodpovídat před soudem. Roli porotců svěřil autor divákům. Na jejich hlasování závisí konečný verdikt nejednoznačného případu, jenž vybízí k přehodnocení vlastních etických postojů. Autor klade zásadní otázky po právních, morálních, psychologických, filosofických aspektech řešení vypjaté modelové situace. Kde je pravda? Morálka? Právo? Co je hrdinství? Lidská důstojnost? Jak námi manipuluje strach? Jaké jsou důsledky našeho pragmatismu či idealismu? O konečném verdiktu a konci inscenace budou rozhodovat diváci! Schirachovo soudní drama vypovídá nejen o terorismu a násilí, ale zároveň také o ochromujícím strachu z něj a o odvaze jednat i za cenu přestoupení zákona. A také o ceně lidského života, který je přitom v sázce. Schirach klade v podstatě neřešitelnou otázku, když se ptá: Lze obětovat jistý menší počet lidí za cenu záchrany většího počtu lidí? A diváci – porota jsou v podstatě vystaveni „Sofiině volbě“. Režisér Martin Glaser svěřil netradiční herecké úlohy Janu Grundmanovi, Zdeňku Dvořákovi, Martinu Siničákovi, Evě Novotné, Dušanu Hřebíčkovi a Kláře Apolenářové.

Na námět J. A. Pitínského vznikl scénář k třídílné inscenaci volně spojující osudy tří žen. Matky – hlavní hrdinky původní hry J.A.Pitínského napsané roku 1987. Služky Anny z románu maďarského spisovatele Dezsa Kosztolányiho „Anna Édešová“, odehrávajícího se v Budapešti roku 1919. A Jany z Arcu – podle scénáře režiséra Roberta Bressona k filmu Proces s Janou z Arcu, vycházejícího z autentických zápisů z procesu z roku 1431. Třemi různými formami nahlédneme v postupně se otevírajícím triptychu osudy tří žen v odlišných režimech, trpících však vždy, více či méně, totožnými formami represe, které se snaží zabránit, před kterou se snaží uhájit, zachránit, obhájit. Represe související vždy s tlakem těch kolem, kteří se zoufale snaží zahrát dobře malého nácka. Čím více nesmyslné dotazy klade na hrdinky doba, ve které žijí, tím více a jasněji vysvítá jejich úděl. Ženy jako matky, ženy jako obhájkyně rodinného krbu a jeho tradic, ať už v něm oheň hoří nebo dávno vyhasl. Ženy jako služky, ženy vždy a znovu potlačované a porobené, ženy, jejíž práce není nic, o čem by bylo třeba hovořit, která nemá být vidět, má jen plnit nikdy nekončící a nikým neobdivované úkoly. A ženy, která se s praporem vlastní víry postaví do čela vojska pro ideu, kterou ani muži s odznaky moci nejsou s to zpochybnit. Trojjediné podobenství o údělu Ženy, kterou se totalita doby pokouší zatlačit do kouta. Do kouta nečinnosti, v níž jako by neměla a nesměla být jednající postavou, Někým, kdo má právo pozvednout jakoukoli zbraň, kterou má právě po ruce, aby hájil principy, ve které věří. Na třech křídlech Triptychu odkrýváme pod nánosy barev, špíny a času tři ženy, které se rukama, srdcem, hlasem, a třeba i zbraní, snaží vydobýt si ve společnosti, která jim totalitně diktuje, co je správné dělat a říkat, alespoň tolik prostoru, aby se vešly do kufru, do skříně, do cely. Snad mohou být slyšet, ať už za oknem hraje malého nácka kdokoli. Nebo budou hořet jasným plamenem za potlesku přihlížejícího davu. Hrají Ivana Hloužková, Tereza Marečková, Růžena Dvořáková, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Ondřej Kokorský a Martin Donutil.

S odkazem na klasický francouzský film, romantiky a surrealisty, Correspondence (Spojení) je intimním cestopisem do privátního teritoria neviditelných hranic, které překračujeme, abychom oslovili někoho, kdo je blízko a na dotek. Nově uváděná hra Correspondence je originální koprodukcí divadelní platformy 6-16 (CZ) a Menagerie Theatre (UK), jednoho z předních divadel ve Velké Británii zaměřených na tvorbu nových her, vznikajících přímo na zakázku nebo z autorských dílen, které divadlo pravidelně pořádá. Hru Correspondence napsala Claire MacDonald v roce 2008 pro Menagerie Theatre, kde také měla světovou premiéru. U nás bude poprvé uvedena v rámci ústeckého divadelního festivalu Kult. Inscenace je intimním rozhovorem muže a ženy, kteří spolu cestují nočním vlakem. Je surreálnou cestou, nebo spíš snem o cestě, která je vzpomínkou i realitou současně. Hrají Petra Špalková a Jan Jankovský. Režisérem inscenace je Paul Bourne.

Na malé scéně příbramského divadla se představí malá situační komedie známého britského dramatika. Sledujeme v ní potíže manželského páru při přípravě a průběhu jednoho večírku pro přátele. Až na to, že nedopatřením se na něj dostaví i dva manželé, kteří se právě rozvádějí, a žena dokonce přijde ještě se svým novým partnerem. Hostitelé se v rámci dobrých vztahů snaží oběma rozhádaným návštěvníkům přítomnost toho druhého zatajit, což způsobí řadu bláznivých a komických situací. Hlavním divadelním „kořením“ téhle jednoduché zápletky je fakt, že všechny role odehrají pouze dva herci - budou jimi Anna Fixová a Jaromír Nosek. Režisérem inscenace je Milan Schejbal.

Úchvatná i složitá osobnost Emy Destinnové ve vzpomínkách čtyř žen z jejího života... Čtyři ženy vyprávějí své příběhy. Vzpomínají na slavnou operní divu Emilii Pavlínu Věnceslavu Kittlovou, která vystupovala pod pseudonymem Ema Destinnová či Emmy Destinn. Jaká byla, či přesněji, jak ji vnímaly, se dozvídáme od závistivé učitelky hudby, která ji cítila jako konkurenci, nevzdělané uklízečky, placené společnice, která ji soustavně okrádala a ponižovala, a žárlivé komorné. Velikost slavné umělkyně i výjimečnost komplikované osobnosti je tak poměřována závistí, nenávistí, hloupostí a malicherností. Přes všechny ty pomluvy se tak ženy vypořádají s vlastními osudy, které zdaleka nebyly oslnivé a šťastné. Hra vypovídá mnoho nejen o ženách, které s Emou či vedle ní prožily život, ale i o nás jako národu, který neodpouští úspěch, zejména když přichází ze zahraničí. To vše však s nadhledem, vtipem a přesně časovanou gradací. Autorka Viktoria Hradská říká, že nepsala hru o Emě Destinnové, ale především o nás Češích, o tom, jací jsme. A není to pohled nijak laskavý, i když na druhou stranu nečekejme dramatické soudy. Text má v sobě velký potenciál. Poskytuje příležitost čtyřem herečkám (Dagmar Novotné, Jindře Janouškové, Janě Ondruškové a Štěpánce Fingerhutové) předvést své umění, ale nijak jim to neulehčuje. Autorka totiž ponechává postavy na jevišti osamocené – ony vedou dialog jenom samy se sebou a s publikem. Inscenace v režii Petra Novotného bude uváděna na Malé scéně ve dvoře.

Nedávno zesnulý britský dramatik Peter Shaffer proslul především jako autor legendárního Amadea. Od doby, kdy v roce 1965 měla v londýnském Národním divadle světovou premiéru jeho Černá komedie, považuje se tato hra za jednu z nejzábavnějších a nejduchaplnějších komedií světového repertoáru. Spletitý příběh mladého zamilovaného páru, který očekává návštěvu přísného otce budoucí nevěsty, se totiž odehrává za zcela originální a nečekané situace, která rozjíždí řadu komediálních zápletek: plány jim totiž zkomplikuje výpadek elektrického proudu a úplná tma v bytě... V režii uměleckého šéfa Horáckého divadla Pavla Šimáka hrají Ondřej Šípek, Šárka Býčková, Tereza Otavová, František Mitáš, Lucie Sobotková, Jakub Škrdla a Milan Šindelář.

Náboženského fanatismu se dnes bojíme stále víc. Tato hra vám na něj nabízí mrazivě groteskní, ale především neobvyklý pohled: s fanatismem nespojuje islám, ani přistěhovalce, ale „našeho“ evropského kluka, který propadl „našemu“ náboženství. Mayenburgova hra je dráždivým a nepopisným svědectvím o naší době a o nás. Dospívající žák Benjamin se rozhodl, že nebude z náboženských pohnutek chodit na hodiny plavání. Chce stát mučedníkem a jeho touha nakonec vyústí v rozhodnutí zabít svou učitelku... Roli Bejamina Seidla ztvární Jiří Böhm. Dále hrají Markéta Tallerová, Jana Hejret Vojtková, Tomáš Váhala, Eliška Jansová, Martin Polách, Martin Stránský, Ladislav Dušek a Michaela Foitová. Incenace bude uváděna v Malém divadle.

Herci příbramského divadla nastudovali proslulou absurdní komedii o manipulaci. V tomto příběhu ji uplatňují dva neznámí návštěvníci na hlavním hrdinovi Stanleym, žijícím v podnájmu u manželů Bolesových. Nutí ho oslavit narozeniny, které ve skutečnosti nemá. Hra Narozeniny (v originále The Birthday Party) Harolda Pintera patří k jeho nejznámějším dílům a absurdního dramatu vůbec. Účinkují Jiří Vojta, Robert Tyleček, Helena Karochová, Monika Timková, Martin Dusbaba a Filip Müller. Režisérem inscenace je Adam Doležal. Po říjnové premiéře v domovském divadle se inscenace představí i pražským divákům, a to v Žižkovském divadle v listopadu tohoto roku.

Z umělecké dílny autorské dvojice Zdenka Merty a Stanislava Moši z Městského divadla Brno vzešel na počátku nového tisíciletí veselý pohádkový muzikál Zahrada divů. Základní linkou příběhu je odvěký boj dobra se zlem, reprezentovaný zápasem říše bílých bytostí se zlými skřety, kteří svým vpádem ohrožují poslední kouzelnou zahradu. S pomocí sympatického průvodce Gumpána a mocné královny Ahinsy se ji pokusí zachránit chlapec Snažík a dívka Chvilka, doprovázení chytrým psem Bafsteinem. Kdo zvítězí v boji zlých skřetů a dobrých „bílých bytostí“? Podaří se Snažíkovi a Chvilce včas splnit své poslání? Přežije poslední zahrada divů? Do kouzelného světa fantazie přenese plzeňské diváky nejen pohádkový příběh, ale i působivá výprava z dílny britského scénografa Dave Bensona a americké kostýmní výtvarnice českého původu Veroniky Hindle. Choreografie Petry Parvoničové pak využije i netypické akrobatické taneční prostředky. V roli královny Ahinsy účinkuje Soňa Hanzlíčková Borková nebo Zora Jandová. V režii Martina Vokouna dále hrají Radek Antonín Shejbal, Kristýna Siková nebo Agáta Tandlerová, Jaromír Dezort nebo Miloslav Frýdl, Aleš Kohout, Ondřej Černý, Lucie Zvoníková, Jozef Hruškoci, Kristýna Bečvářová, Kateřina Herčíková, Jitka Jirsová, Tereza Koželuhová, Simona Lebedová, Charlotte Pščolková, Lucie Puková, Pavel Klimenda, Ondřej Martiš, Lukáš Ondruš, Jan Pichler, Adam Rezner, Vojtěch Řehák a Jan Veselý.

Divadlo Masopust uvede první premiéru této sezony – Hlad – inscenaci opřenou o román norského držitele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna v dramatizaci Vojtěcha Bárty a v režii Jana Friče. Pojednává o bloudění mladého muže po Kristiánii, při kterém se stále víc propadá do blouznění způsobeného hladem a nemožností získat čestným způsobem skývu chleba do úst. Tento hluboký a autentický hlad v sobě ovšem obsahuje i hlady další. Hlad po ženě, hlad po uznání, hlad po vyjádření se, hlad po Bohu, hlad jako zdroj inspirace a tance. Hlad jako hrůza a realita mnoha lidí na této planetě. Neukojitelný hlad jako hnací pohon současného konzumu a obžerství. Hlad jako stav světa. Hlad po kráse... Hrají Tereza Dočkalová, Matěj Nechvátal, Jiří Panzner, Radovan Klučka a Lukáš Příkazký. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Divadla Na zábradlí premiéra proběhne v Divadle Komedie.

Autorský cyklus Písně o zemi Miroslava Bambuška pokračuje čtvrtým představením - Nature. Po Prometheovi, Zemi a Dílu Elfriede Jelinek bude Nature premiérově uvedena v rámci festivalu Next Wave v suterénním prostoru jedné z hal býv. Nákladového nádraží Žižkov. Komorní autorské představení o třech hercích, jedné tanečnici a živé hudbě v podání skladatele a výtvarníka Vladimíra Franze je divadelní básní, performancí o návratu k základním lidským hodnotám. Režisér sám v souvislosti s Nature mluví o duchovní geologii, o odkrývání nánosů a vrstev, kterými se člověk za uplynulá tisíciletí pokryl, a někde hluboko v sobě pohřbil podstatu. Právě k ní Nature obrací pozornost. Ve hře se představí mladí herci Jana Kozubková a Jan Bárta společně s klasikem Národního divadla Milanem Stehlíkem a tanečnicí Zuzanou Sýkorovou, která už s režisérem spolupracovala na předchozí části cyklu - Zemi. Bambuškovy projekty pravidelně přistupují ke kultuře jako k platformě pro sociální a politické reflexe. Nejinak je tomu v případě cyklu Písně o zemi. Jestliže Prometheus připomněl poválečné martyrium odsunu, Země osahávala vztah člověka k základní matérii půdě a Dílo ironizovalo promlčenou paměť utrpení, pak Nature se povznáší nad pěnu dní šarvátek rozkmotřené společnosti, která, aby nemusela řešit sebe, hádá se nad nepřítomnými uprchlíky či zdravotním stavem prezidenta. A přitom jsou tu zásadnější témata. Jaká?