Premiéry

Sarkastický, ironický a přesný Thomas Bernhard se vrací na scénu Divadla Na zábradlí. Po legendárních inscenacích (Ritter, Dene, Voss, Divadelník a Náměstí Hrdinů) uvedeme dramatizaci románu Mýcení tohoto rakouského, skandálního a nepohodlného autora. Slavnostní setkání několika přátel u večeře se stane hlubokou, ironickou a jízlivě zábavnou sondou do života lepší společnosti. I když se situace a řeči, které se vedou o divadle a umění zdají nadsazené, někteří Bernhardovi „přátelé“ se v knize poznali a zažalovali autora za nactiutrhání. Uvidíte Jakuba Žáčka, Magdalénu Sidonovou, Jana Hájka, Johanu Matouškovou, Janu Plodkovou, Václava Vašáka, Ditu Kaplanovou a Petra Jeništu. Inscenaci připravil režisér Jan Mikulášek.

Může být svět bez jednání? Nejobtížnější, nehratelná, komplikovaná – navíc ve dvou dílech... Hra jako maximální výzva, kterou před nás položil nejen Goethe. Klade ji před nás také inscenační tradice sahající (právě třeba na scéně Stavovského divadla) až k Otomaru Krejčovi a řada různých zpracování tohoto mýtu o překračování hranic člověka. Nová inscenace Činohry Národního divadla se ptá, v čem je Faust naším současníkem, jakým pokušením by byl vystaven dnes a kolik z někdejšího klasicistního opusu můžeme přenést na jeviště na začátku jedenadvacátého století. Zcela nová úprava. Zcela nový Faust. Goethův Faust ve zkratce režiséra Jana Friče bude výjimečný tím, že postihne oba díly. A Martin Pechlát v roli Fausta je postaven před stejnou výzvu, před níž kdysi stáli František Němec, Jan Hartl, Rudolf Deyl nebo Bedřich Karen. Jako Mefistofeles se představí Saša Rašilov. V roli Markétky uvidíte Veroniku Lazorčákovou. Dále hrají Alena Štréblová, Pavel Batěk, Eva Salzmannová, Pavlína Štorková, Johanna Tesařová, Alois Švehlík, Radúz Mácha a Jiří Suchý z Tábora.

Každý začátek nemusí být těžký. Jaké to je, když do rodiny přibude nový člen, přiblíží tvůrci formou hravého příběhu určeného dětem od 3 let. Víte, jak se cítí mimino po narození? Pořád jen spí nebo pláče, pije mléko, sem tam se pokaká a pořád se o něj někdo musí starat. Aha. A kromě toho všeho je neodolatelné! A právě na to přišli naši tři výtečníci, oživlé hračky – panenka, medvěd Tedy a robot, kterým mimino přistálo v pokoji. Inscenaci Mimino tvořili herci–tvůrci–rodiče na základě vlastních intenzivních rodičovských zkušeností. Je primárně určena dětem od 3 let, ale v pozadí hrála významnou roli potřeba pomoci rodičům, kteří se svými dětmi řeší trauma z příchodu sourozence. A dětem usnadní pochopit, jak se miminko cítí a jaké má potřeby. V autorské inscenaci Braňa Holička účinkují Vendula Holičková, Ivana Machalová a Jan Matásek.

V Divadle v Celetné se můžete vydat do historie a zkusit zjistit, jak to vlastně bylo s objevem struktury DNA. Je tento přelomový objev tzv. „tajemství života“ opravdu právem nazýván největší krádeží v historii? Příběh slavného snímku č. 51 navíc ukazuje, jak se chytré, tvrdohlavé a odvážné ženě pracuje na poli, kterému dominují muži. Historie, romantika i věda jsou zde v rovnováze. Snímek 51 americké dramatičky Anny Zieglerové je sondou do jedné etapy života britské vědkyně Rosalindy Franklinové a její často přehlížené role při objevu dvojité struktury šroubovice DNA. V době kdy Crick, Watson a Wilkins obdrželi Nobelovu cenu za výzkum na toto téma (1962), byla Rosalind Franklinová již mrtvá, zemřela ve 37 letech na rakovinu vaječníků, která byla důsledkem častého ozařování. Hra z roku 2008 byla několikrát inscenována v Americe, ale toho pravého věhlasu dosáhla až uvedením v londýnském West Endu v Noel Cowards Theatre s Nicole Kidman v hlavní roli. V Evropě se dále inscenovala např. v Hamburku, ve Stockholmu, Římě a nyní v české premiéře v pražském Divadle v Celetné v režii Filipa Nuckollse s Evou Elsnerovou v hlavní roli. Dále hrají Lukáš Jůza, Jan Zadražil, Daniel Ondráček, Matouš Ruml a Marek Němec. Spolek Kašpar se tímto příběhem vrací k jedné z dramaturgických linek svého repertoáru, která se zajímavými událostmi spojenými s vědeckým prostředím zaobírá.

Masada je starověká pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, asi 3 km západně od jižního konce Mrtvého moře. Pevnost byla postavena Herodem Velikým v 1. století př. n. l. a během první židovské války se stala posledním místem odporu židovských povstalců proti nadvládě Římanů. Židovský lid uvnitř pevnosti se tehdy rozhodl, že je lepší zemřít rukou svých bližních než se podrobit utlačovatelům, a spáchal v podstatě hromadnou sebevraždu. Tato událost z dějin vlastního národa dlouho lákala izraelského skladatele Shuki Levyho. Svůj sen si splnil, napsal hudbu k příběhu, který zpracoval spisovatel Glenn Berenbeim, a vytvořili tak spolu s Davidem Goldsmithem, jenž napsal písňové texty, specifické dílo hudebního divadla, které pracuje s principem divadla na divadle. Muzikál totiž zobrazuje dvě roviny. Daniel Warshowsky přesvědčí svou rodinu a přátele, aby s ním historický příběh o dobývání Masady zahráli jako divadelní představení, muzikál. Mnohým se zdá nevhodné, aby se o takovém tématu tančilo a zpívalo, ale Daniel je nakonec získá na svou stranu. To celé se ke všemu odehrává během druhé světové války ve Varšavském ghettu, v roce 1942, kdy vrcholí nacistické zlo a mnoho rodinných příslušníků a přátel je odváženo neblaze známými vlaky do koncentračních táborů. Daniel věří, že paralela mezi historickým příběhem a současnou situací pomůže obyvatelům Varšavy bránit se nacistům. Divadlo podle něj nabízí způsob, jak uniknout z hrozné reality ghetta, v němž všichni žijí. Niterný příběh zpracovávající téma holokaustu, které nesmí být zapomenuto, byl nejprve na zkoušku uveden v roce 2007 v Plymouthu a následně proběhla jeho premiéra 19. listopadu v roce 2008 v New London Theatre na West Endu. I přes počáteční nadšené recenze byl muzikál po necelém dvouměsíčním hraní stažen, neboť proti němu začali brojit kritici, kteří jej ani neviděli a obviňovali jej ze zlehčování závažného tématu. Zásadní kvalitou díla je jeho apelativní, neobvykle hluboce jímavé poselství. Muzikál s nádhernou emotivní hudbou a strhujícím lidským příběhem bude uveden v české premiéře v režii Petra Gazdíka. Hrají Martin Havelka, Kristýna Daňhelová, Ivana Vaňková, Tomáš Sagher, Miloslav Čížek nebo Ladislav Kolář, Dušan Vitázek, Aleš Slanina, Diana Velčická, Robert Jícha, Lukáš Vlček, Marek Kolář, Daniel Rymeš, Markéta Pešková, Igor Ondříček nebo Ondřej Studénka, Monika Světnicová, Adam Gazdík nebo Josef Gazdík a další.

Tančírna je místo, kde se lidé potkávají, seznamují, baví, touží, hledají sami sebe a milují a kde se protínají jejich osudy s českými i světovými dějinami. Protože dějiny tvoří i drobné příběhy, radosti a starosti obyčejných lidí. Inscenace začíná, když končí první světová válka a vzniká Československo. Euforii a radost ze života postupně vystřídá strach z nastupujícího fašismu, ničivá válka a kolaborace, revoluce a diktatura. Další situace připomenou kolektivizaci a častušky, uvolněná šedesátá léta a éru hippies, normalizaci, sametovou revoluci i aktuální dění. Každá doba má své hrdiny i slabochy, své tragédie i dobré konce. A při tom všem se tančí valčík, swing, chatanuga, rokenrol, tango, čača, disko a techno na nejslavnější dobové hity. Tanečně-herecká inscenace čerpá koncepci a motivy z filmu režiséra Ettore Scoly „Le Bal“, který vznikl podle slavné pantomimy divadla Théâtre du Campagnol. Herci VČD budou tančit v rytmu historických událostí k poctě 100. výročí konce první světové války a vzniku Československé republiky. V režii Petra Novotného účinkují Štěpánka Fingerhutová, Petra Janečková, Jindra Janoušková, Veronika Malá, Ludmila Mecerodová, Monika Němcová, Dagmar Novotná, Jana Ondrušková, Martina Sikorová, Petr Borovec, Josef Láska, Michal Lavrovič nebo Petr Červený, Martin Mejzlík, Jan Musil, Milan Němec, Josef Pejchal, Alexandr Postler a Ladislav Špiner.

Nová adaptace jednoho z nejvýznamnějších světových románů. Lidskost, nesobecká ušlechtilost, naivní dobrotivost. Kdo to je? Kníže Myškin, hlavní postava jednoho z nejvýznamnějších světových románů Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Je Myškinovo idiotství projevem moudrosti, nebo naivity? Jak obstojí nekonečná dobrota ve zkaženém světě, zaprodaném požitkům, mamonu a bezohlednému, dravému sobectví? Novou adaptaci pro Divadlo Rokoko nazkoušel režisér Pavel Khek. V roli knížete Myškina se představí Aleš Bílík, Parfena Semjonoviče Rogožina ztvární Jiří Hána. Dále se můžete těšit na Ninu Horákovou, Milana Kačmarčíka, Stanislavu Jachnickou, Petru Tenorovou, Annu Theimerovou, Terezu Krippnerovou, Michaela Vykuse, Zdeňka Dolanského, Viktora Dvořáka a Viléma Udatného.

Další premiérou muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla, tentokrát ve Velkém divadle, je legendární klasický muzikál o síle tradic, lásky, rodinných vztahů a potřebě tolerance. Jeho děj se točí kolem chudého židovského mlékaře Tovjeho, jehož jedinou starostí je dobře provdat svých pět dcer a zajistit jim tak lepší budoucnost, než měl on sám. Dosud poklidný život Tovjeho rodiny i celé jejich nuzné vesničky však začnou narušovat carem nařízené protižidovské pogromy. Mnoha cenami ověnčený a svými tématy i dnes aktuální muzikál proslavil nejen jeho silný a moudrý příběh, ale i slavné melodie jako „Tradice“, „Kdybych já byl Rothschild“, „Máš mě ráda?“ a další. Světoznámé dílo renomovaných autorů z roku 1964, které se ve své době stalo vůbec nejúspěšnějším muzikálem americké Broadwaye v celé její historii, se v Plzni představuje již potřetí. Režisér Lumír Olšovský přizval k hostování Miloslava Mejzlíka, který ztvární hlavní roli Tovjeho. Spolu s ním se představí Stanislava Topinková-Fořtová, Soňa Hanzlíčková Borková, Jozef Hruškoci, Kateřina Falcová, Lukáš Ondruš, Charlotte Pščolková, Hana Spinethová, Oldřich Kříž, Pavel Klimenda, Tereza Brůžková nebo Agáta Rejšková, Natálie Kelešová nebo Ema Eliášová, Jaroslav Someš, Libuše Staňková, František Dvořák, Radek Antonín Shejbal, Martin Šefl, Monika Opalecká, Zbigniew Kalina, Roman Krebs, Pavel Režný, Václav Kolář, Lucie Zvoníková, Anna Romanovská a další.

Miláček Célimare je vtipně napsaná fraška (v originále označena jako comédie-vaudeville), kterou dramatik Eugène Labiche napsal již v roce 1863. O sto let později se dočkala i své filmové verze (v roce 1964), což dokazuje, že ve Francii si hra svého diváka dlouhodobě získala. Titulní hrdina je totiž stejně k smíchu jako k pláči a jeho snaha uniknout vlastní minulosti diváka zároveň dojímá i baví. Célimare svůj mládenecký život zasvětil vdaným ženám, neboť podlehl kouzlu své vlastní teze, že „žena, která má manžela a domácnost, vám vytvoří domov“. S podváděnými manželi těchto žen udržoval velmi přátelské vztahy, což se mu ve chvíli, kdy se sám chce oženit, krutě vymstí. Více než jeden a půl století stará hra má stále co říct i dnešním divákům. Nevěříte? Přijďte se přesvědčit. Herci vám to v úpravě Tomáše Vůjtka a režii Ivana Krejčího dokáží. V titulní roli uvidíte Igora Bareše. Dále hrají Igor Bareš, Barbora Mošnová, Sandra Pogodová, Ctirad Götz, Daniel Rous, Jakub Slach a Jakub Albrecht nebo Gustav Hašek.

Fascinující, téměř antický příběh ženy, která se nevzdala. Stačil letmý pohyb hlavou a její život se obrátil naruby. Z nejlepší sportovkyně světa a druhé nejpopulárnější ženy planety po Jacqueline Kennedyové se měl stát odpad společnosti. Výstup na Olymp a strmý pád. Nová vítězství a prohry... Svědectví o odvaze, slávě a životu navzdory. Věra, původní hra Simony Petrů, líčí osudy legendární sportovkyně Čáslavské jako cestu samurajského bojovníka, při níž každý dosažený stupeň znamená vyrovnat se s novou obtížnou překážkou, obstát v klíčových životních zkouškách, hrát za každých okolností fair play, neztratit víru v sebe, druhé, ve smysl lidské existence. Takových zatěžkávacích momentů a zlomových okamžiků bylo ve Věřině životě plno. Její příběh je zároveň příběhem o víře a beznaději v Čechách druhé poloviny 20. století do současnosti. Inscenace je součástí projektu České snění, jenž je tvůrčím příspěvkem činohry NdB k roku české státnosti. V titulní roli se představí Gabriela Štefanová. Dále účinkují Klára Apolenářová, Jan Grundman, Isabela Smečková Bencová, Václav Veselý, a Martin Veselý. Režisérkou inscenace, která bude uváděna na scéně divadla Reduta, je Tereza Karpianus.

Doba, která zažívá tolik otřesů jako ta dnešní, zároveň vybízí k fantazírování o lepším společenském řádu. Od proroků kybernetického věku v Silicon Valley po zakladatele místních domobran žije každý ve své vlastní utopii. Jeden ovšem nerozumí druhému. Jazyky finančních magnátů, expertů, inženýrů, humanistů či vlastenců se navzájem míjejí. Ztratili jsme schopnost rozumět touhám, obavám a pocitům druhých – a žádná nová společná vysněná Atlantida se na obzoru nerýsuje. Po úspěšné inscenaci Po sametu se režisér Jiří Adámek vrací na jeviště Nové scény ND, aby se svým nezaměnitelným způsobem zamyslel nad stavem České republiky uprostřed turbulencí současného světa. Jak je v jeho práci pravidlem, vychází z nejrůznějších dokumentárních materiálů – novinových a časopiseckých článků, sociologických či politologických publikací, filozofických statí, ale také třeba hovorů odposlechnutých v tramvaji či taxíku. Adámkovy inscenace, prodchnuté nezaměnitelnou hudebností, nabízejí nejen neotřelý způsob politického divadla, ale zároveň i pohled na nás samé s odstupem, nadhledem a humorem. Účinkují Taťjana Medvecká, Vladimír Javorský, Magdaléna Borová, Pavla Beretová, David Matásek, Filip Kaňkovský, Pavol Smolárik a Petr Vančura.

Čágo bélo, šílenci. Je právě tolik, kolik je a vaše oblíbené Studio Palm OFF přináší epizodu z vašeho dospívání. Brandon má nového walkmana, Kelly to přehnala s odbarvovačem a mami, tati, Dylan pije! Nechceš si o tom promluvit? Nekompromisní ponor do devadesátek, do období, kdy všechny otázky dokázalo zodpovědět Bravíčko. Kdy jsme všichni toužili chodit na West Beverly high. Kdy jsme trsali na Spice girls. Láska, sex a něžnosti na 90210 způsobů. A nezapomeňte: až dokoukáte film, přetočte videokazetu na začátek, jinak dostanete v půjčovně pokutu... Nová autorská hra Tomáše Dianišky na studiové scéně Divadla pod Palmovkou jevištně oživí devadesátá léta. S veškerou jejich svobodou, bořením hranic, optimismem, naivitou ale i chaosem, dravostí, nevypočitatelností a podivným vkusem. Do devadesátek se vydáte s Tomášem Dianiškou, Erikou Stárkovou, Janem Huškem, Kamilou Trnkovou, Jiřím Panznerem, Terezou Dočkalovou, Vendulou Fialovou, Jakubem Albrechtem, Ivanou Wojtylovou, Annou Bura a Robertem Miklušem.

Osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové očima spisovatelky Kateřiny Tučkové (autorka románu Žítkovské bohyně) a režisérky Anny Petrželkové. Příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory – jakoby věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Zastavila ji až předčasná smrt - zemřela v pětadvaceti letech v roce 1940 ve francouzském Montpellier. V té chvíli však už za sebou měla bohaté autorské dílo, které komponovala od devíti let, dirigovala pražskou filharmonii, londýnský orchestr BBC, byla životní i tvůrčí partnerkou o pětadvacet let staršího Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili slavný milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli slavní představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen... Titulní roli ztvární Tereza Marečková. V dalších rolích Dušan Hřebíček, Vladimír Hauser, Ivana Hloužková, Jan Mansfeld, Ondřej Kokorský, Tomáš Milostný, Martin Donutil, Simona Zmrzlá a Tomáš Žilinský.

Tento způsob léta se nám zdá... Nechejte si ho zdát s herci brněnského Národního divadla, kteří v netradičním prostoru cirkusového šapitó v parku Lužánky vám zprostředkují svět ožívajících snů, ve kterém se divákům odedávna tají dech a je v něm cosi rozmarného. Barvité vypravování slavné české klasiky bude uváděno pouze od února do června tohoto roku. Tak jako Vančura čaruje okouzlujícím způsobem s českým jazykem, také tvůrci této inscenace chtějí divákovi předvést cirkus se slovy, pantomimu s písmeny, žonglování s větami, navíc doprovázenou akrobatickými kousky a kouzelnickými triky. Herci již od listopadu dostávají lekce od učitelů akrobacie, aby se předvedli na visuté hrazdě, akrobatických kruzích a šálech, aby se Arnoštek před užaslými zraky diváků prošel po laně. Uvedení inscenace v tak výjimečném prostoru jako je cirkusové šapitó bude pro diváky, a neméně také pro herce činohry NdB, něco zcela nového a neobvyklého. Ze zimní nebo předjarní nálady vstoupíte do cirkusového stanu, ve kterém zažijete kouzlo, protože šapitó ovládne červnová atmosféra. Vančurova útlá novelka z roku 1926, plná životní moudrosti a hravého humoru dávno patří do pomyslného zlatého fondu české literatury. K její popularitě přispěl v šedesátých letech i stejnojmenný film Jiřího Menzela. „Starou dobrou klasiku“ režíruje slovenský divadelní tvůrce Jakub Nvota. Pod dramatizací je spolu s ním podepsán Pavel Jurda. Účinkují Petr Halberstadt, Michal Bumbálek, Martin Sláma, Tereza Groszmannová, Jakub Šafránek, Annette Nesvadbová, Hana Tomáš Briešťanská, Martin Siničák a další.

Notoricky známá filmová komedie Miloše Macourka a Václava Vorlíčka "Pane, vy jste vdova!" přichází na prkna Jihočeského divadla, aby v divadelní adaptaci režiséra Jana Holce bavila jihočeské diváky. Tato česká crazy a sci-fi filmová komedie patří mezi divácky oblíbené a notoricky známé kousky. Omylem useknutá ruka panovníka na státní návštěvě přiměje krále k rozhodnutí zrušit armádu. Generálové ale mají jiný názor. A pak už to jede – výměny mozků, neusmrtitelný astrolog Stuart, useknutá hlava, těla z telecího, zakopaná manželka. A nesmrtelné hlášky, jako třeba: „Zavři oči, brouku…!“ V hlavní roli Evelyny Kelettiové se v líbivé komedii představí stálice Jihočeského divadla Věra Hlaváčková. Stuarta Hampleho ztvární Tomáš Drápela. V dalších rolích hrají Martin Hruška, Tomáš Měcháček, Kamila Janovičová, Jiří Untermüller, Jáchym Kučera, Pavel Oubram, René Šmotek, Jan Dvořák, Natália Drabiščáková, Jakub Urbánek, Daniela Bambasová, Jaroslava Červenková a Teresa Branna.

Krása může být životodárná i vražedná... Román anglického spisovatele Hollinghursta byl vydán v roce 2004 a získal prestižní Bookerovu cenu. Zachycuje čtyři klíčové roky mimořádně inteligentního Nicka Guesta, čerstvého absolventa Oxfordské univerzity. Mladík, pocházejícího ze skromných poměrů, získá možnost žít v rodině konzervativního poslance Geralda Feddena. V honosném londýnském sídle se nesmělý a kultivovaný Nick prahnoucí po všem vytříbeném a stylovém, stává úzkostným strážcem pohody a soudržnosti všech členů rodiny. Pak však přichází vášeň homosexuální lásky, setkání s narkotiky, AIDS a životní jistoty tají jako jarní sníh. Dramatizace akcentuje politické pozadí vlády Margareth Thatcherové, kdy se humánní hodnoty života podřizují dravému kariérizmu. Pro citlivější lidi přináší kruté prohlédnutí. Motiv krásy je všudypřítomný a inteligentní Nick ji nachází téměř na každém kroku. Inscenace bude uvedena ve světové premiéře. V režii umělecké šéfky činoherního souboru DJKT hrají Natálie Deákové hrají Ondřej Rychlý, Apolena Veldová, Štěpánka Křesťanová, Martin Stránský, Kamila Šmejkalová, Ondřej Vacke, Roman Slovák, Marek Mikulášek, Monika Švábová, Zuzana Ščerbová, Jan Jankovský, Jana Kubátová, Zdeněk Mucha, Jaroslav Matějka a Jan Nedbal.

Ústecké Činoherní studio jako další premiéru sezony připravilo inscenaci, která je divadelní adaptací slavného antiutopického románu. V nepříliš vzdálené budoucnosti požárníci ohně zakládají, namísto aby je hasili. Poslední knihy a s nimi i myšlenky minulosti se za příslušné teploty mění v popel a mladí manželé Montagovi si už nepamatují, že by to kdy bylo jinak. Vědí však, že v tomto krásném novém světě je společnost stabilní a lidé konečně šťastní. I když ta válka, ta asi bude... V tandemové režii Adama Svozila a Kristýny Kosové (kteří jsou zároveň autory dramatizace) hrají Václav Hanzl, Anna Kratochvílová, Marta Vítů, Adam Ernest, Jaroslav Achab Haidler, Lukáš Černoch, Anna Fišerová a Tereza Volánková.

„Necháte chudáky snít o penězích a tím je přinutíte ke špatnostem.“ Situační komedie s legendární autorovou postavou Francoise Pignona, nejzoufalejšího ze všech zoufalců. Dva roky nezaměstnaný, na bankovním účtu ani cent. Je nikdo a nikoho nezajímá. A co s takovým životem? Jak z této naprosto zoufalé situace? Jak přimět ostatní, aby pro ně začal opět existovat? Pignon v duchu svého nového životního hesla: „důležité není mít peníze, ale aby si lidi mysleli, že je máte“ roztáčí kola svého osudu. A legrace může začít! Protože jakmile jde o peníze, lidi ukážou svou pravou tvář. Ale někoho to může přijít velmi draho. Komedie Francise Vebera, slavného scenáristy a stvořitele dnes již legendární komediální postavy Francoise Pignona, bude ve Zlíně uvedena v české premiéře. Titulní postavu ztvární Pavel Vacek. Dále hrají Radovan Král, Zdeněk Julina, Petra Králová, Marie Vančurová, Dagmar Kopečková a Radoslav Šopík. Inscenace v režii uměleckého šéfa MDZ Patrika Lančariče.

Antické Řecko: svět hrdinů a svárlivých bohů. Trojská válka na samém svém začátku. Paris už unesl krásnou Helenu a Achajci sešikovali loďstvo, které má zpupnou Troju pokořit. Loďstvo teď marně čeká v Aulidě na příznivý vítr a bojechtivé mužstvo je netrpělivé a neukáznitelné. Agamemnón, bratr Menelaa, poníženého únosem manželky, nemůže dál skrývat rozhodnutí bohů, které mu sdělil věštec: Pokud neobětuje svou mladičkou dceru Ifigenii krvavě na oltáři bohyni Artemidě, vojsko se příznivého větru nedočká. Otcovská láska proti autoritě vojevůdce, povinnost k bratrovi a cti rodu proti povinnosti k manželce a citu k dítěti, sláva Achajců a jejich branné moci proti hanbě a svévoli. Vojevůdce nakonec svolí a lstí, pod záminkou svatby s hrdinou Achilleem, vyláká Ifigenii do vojenského ležení v Aulidě. Dceru však doprovází její matka Klytaiméstra, která lest prohlédne. Ženský svět proti světu mužskému. Uprostřed války států a války rodinné stojí nevinná dívka a ručí za řešení konfliktu svým životem. Až k samotnému pramenu jednoho ze zdrojů evropské kulturní identity nás přivádí strhující Euripidova (480 – 406 př.n.l.) tragédie. Dramatik srozumitelným a v dnešních krizových souvislostech nezpochybnitelným způsobem nastoluje etické otázky osobních a nadosobních hodnot, svobody a autority a smyslu oběti. Hra je nastudována ve vynikajícím překladu dramatika a básníka Josefa Topola. Hrají Sabina Rojková, Kateřina Brožová, Václav Vydra, Petr Rychlý, Oldřich Vlach, Marek Lambora, Viktor Javořík, Andrea Černá, Andrea Elsnerová a Jana Kotrbatá. Režisérem inscenace je Martin Čičvák.

Produkční společnost art4rent, ve spolupráci s malostranským Divadlem Na Prádle, připravila českou premiéru amerického muzikálu, který předcházel slavnému muzikálovému dílu RENT. Bohémský život neúspěšného umělce je skvělý. Je skvělý, když je vám dvacet. Je v pohodě, když je vám dvacet pět. Ale co když je vám už třicet. Třicet - ten věk, kdy byste měli už dělat dospělá rozhodnutí. Mít dobrou práci. Koupit si auto. Koupit si byt. Zkrátka stabilizovat celý svůj život. Jon je nadějný skladatel, který sotva zaplatí nájem svého bytu na kraji SoHo. Bude mu třicet a jeho snem je uvést svou vlastní show na Broadwayi. Show, na které pracoval pět let. Jeho nejlepší přítel Michael svoje herecké ambice již dávno pověsil na hřebík a díky dobře placené práci si může dovolit nové BMW i pěkný byt na Upper East Side. Jonovi radí to samé – ať si konečně najde nějakou normální práci, která mu dovolí zbavit se špíny, těsných prostor, rozbitého potrubí. Zkrátka všeho, co dělá bohémský život zároveň nesnesitelným i vzrušujícím. Jonova dívka, Susan, je vcelku úspěšnou učitelkou baletu a sní o tom, že si společně s Jonem zařídí normální a obyčejný život. Ideálně v Cape Cod, zkrátka dál od rušného New Yorku. Půjde Jon dál za svým snem? Co když nikdo nebude chtít uvést jeho show? Neměl by se na to celé vykašlat rovnou a vzít raději klidnou a dobře placenou práci, kterou mu dohazuje Michael ve své firmě? Tomáš Vaněk, který ztvární postavu Jona, čili alter ego autora, pro tento muzikál oslovil své dva kolegy, Luciu Jagerčíkovou a Petera Pechu. Režie se ujal Martin Vokoun.