Premiéry

Příběh malého panství, kam přijíždí nová paní kněžna a místní úředníci na ni chtějí udělat dojem. Témata lásky, manželských šarvátek, mládí, stáří a hlavně téma touhy po právu a svobodě a nutnost za ně bojovat, jsou v dnešní době současnější, než bychom si přáli. Možná si diváci díky nejhranější české divadelní hře, kterou autor napsal v letech 1893 - 1905 a zasadil ji do 18. století, připomenou, že „ten, kdo zapomene na svá práva, zůstane vždycky jenom sluhou nebo otrokem“. V režii Juruje Galina hrají Lenka Lavičková, Petr Erlitz, Markéta Velánová, Robert Stodůlka, Dušan Matouš, Jana Galinová, Michal Žižka, Pavel Nový, Petr Kozák, Andrea Traganová, Antonín Klepáč, Lukáš Masár a Pavlína Lišková.

DOKTOR OX je nový, původní český muzikál v produkci Divadla Hybernia, tentokráte o mladých hrdinech, kteří se vzepřou záměru zločinného doktora Oxe. Tento pseudovědec totiž touží ovládat myšlení obyvatel, a to pomocí svého ďábelského, v podstatě ale jednoduchého vynálezu. Po předchozím převážně dramaticky vypjatém muzikálu Mefisto přichází tentokráte Divadlo Hybernia s muzikálovou komedií, ve které se nejen střetnou dva zcela odlišné myšlenkové světy, ale zejména se v ní střetnou dva světy hudební, z nichž ten nový, dynamický a svobodomyslný, tak typický pro hlavního hrdinu příběhu mladíka Sebastiana, pořádně rozčeří v izolovaném městečku poklidné vody. Příběh je velmi volně inspirován jedním z motivů stejnojmenné novely Julese Vernea a jak je u tohoto autora zvykem, obsahuje i varování před zneužitím různých vynálezů, původně určených k pokroku. V příběhu o zločinném doktoru Oxovi tedy nejde o nic míň než o touhu jedince masově ovládat myšlení obyvatel. Že vám to v současné době médií přijde docela aktuální? I proto tento muzikál vznikl... Libreto této hudební komedie je po Golemovi a Mefistovi již třetím titulem scenáristy a režiséra Zdeňka Zelenky, které napsal výhradně pro Divadlo Hybernia. Autorem textů písní je Boris Pralovszký, choreografii povede Ivana Hannichová. V muzikálu účinkují Jiří Korn nebo Martin Pošta, Peter Pecha nebo Petr Ryšavý, Ondřej Bábor nebo Ladislav Korbel, Ivana Korolová nebo Petra Vraspírová nebo Zuzana Holbeinová, Lukáš Randák nebo Josef Vágner, Tomáš Smička nebo Lukáš Randák, Barbara Chybová nebo Aneta Dobešová, Františka Stropnická nebo Anna Julie Slováčková, Kateřina Brožová nebo Dita Hořínková, Andrej Hryc nebo Tomáš Trapl, Vanda Károlyi-Konečná nebo Renáta Podlipská, Ernesto Čekan nebo Zbyněk Fric, David Uličník nebo Jiří Zonyga, Vlastimil Korec nebo Rudolf Kubík a další

Novinkou v repertoáru Divadla Na zábradlí, které letos slaví 60. výročí založení, je autorská inscenace Davida Jařaba Podivuhodný případ pana Holmese. A jak už je na Zábradlí zvykem, nepůjde o klasický přepis předlohy A. C. Doyla, ale o originální přepracování příběhů proslulého Sherlocka Holmese. Slavného detektiva si zahraje Honza Hájek, jeho nepostradatelným společníkem Dr. Watsonem bude Miloslav König. V dalších rolích je doplní Jakub Žáček, Johana Matoušková, Jiří Černý, Ivan Lupták, Magdalena Sidonová, Petr Čtvrtníček a nové posily hereckého souboru Petra Bučková a Barbara Bočková. Autorkou dobových kostýmů je Sylva Zimula Hanáková. Podivuhodný případ pana Holmese je druhou autorskou inscenací v „britské“ trilogii Davida Jařaba, který se v nové sezoně stává jedním z kmenových režisérů Divadla Na zábradlí. Tvůrci inscenaci charakterizují jako kriminální obsesia dvou solitérů z dob, kdy černoši, Indové, Poláci, feťáci, buzny, ženy i děti ještě znali své místo. Či jako viktoriánskou rapsodii o touze přiblížit se zločinu tak blízko, že člověk, totiž muž, prostě nemůže zůstat úplně bez skvrn na své běloskvoucí košili a kožených rukavicích. Nesmělé krůčky v nové éře ukájení mozkem...

Podivný kraj, černý humor... Nová produkce skupiny Depresivní děti touží po penězích se po letech vrací ke klasické povídce hororového mága Edgara Alana Poea a nově ji doplňuje o motivy českých Sudet a zpracování formou "extended cinema", které využívá filmové i divadelní prostředky. Nově, lépe a hrůzněji. Zvláštní host, obskurní dům, potlačené fantazie... Obskurní příběh podivných sourozenců Usherových, tragikomická strašidla minulosti, nejpevnější láska a nebezpečná trhlina ve zdi. Scénář připravil a inscenaci režíruje Jakub Čermák. Hrají Jiří Ratajík, Barbora Šupová, Petra Mošovská a Petr Kolman. Premiéra proběhne na domovské scéně Depresivních děti, tedy ve Venuši ve Švehlovce. S reprízami se počítá i v Brně (Industra) či v Ostravě (Stará aréna).

Komedie, romantika i napětí – to vše v sobě spojuje muzikál Duch podle slavného stejnojmenného filmu z roku 1990 v hlavních rolích s Patrickem Swayzem, Demi Mooreovou a Whoopi Goldbergovou. Zápletka muzikálu, v němž se prolíná skutečný a nadpozemský svět, se točí kolem téměř pohádkového návratu ducha zavražděného Sama k jeho snoubence Molly. Prostřednictvím bláznivé šarlatánky Ody Mae chce totiž pomoci objasnit svou náhlou a nespravedlivou smrt, ochránit svou milovanou Molly a rozloučit se s ní před odchodem na věčnost… V hlavních rolích účinkují Eva Staškovičová, Pavel Režný a Venuše Zaoralová Dvořáková nebo Dasha. Dále hrají Jozef Hruškoci, Adam Rezner, Lukáš Ondruš, Roman Krebs, Charlotte Pščolková, Soňa Hanzlíčková Borková a Kateřina Falcová. Muzikál, který bude uváděn v plzeňském Novém divadle, připravil režisér Lumír Olšovský. Inscenace vznikla v koprodukci s pražským Hudebním divadlem Karlín, a je tedy ve výhledu uvedení tohoto muzikálu i v Praze.

Strávit zbytek života v přepychu nebo ve třetí nápravné? Režisér Jiří Pokorný se vrací po loňském Pazourovi znovu na ústeckou činoherní scénu, tentokrát s černou komedií pro tři herce s názvem Paškál. Hru napsal Jarol Ostraval, mezi jehož dramatické prvotiny se řadí například Plechovka, text z roku 1999 napsaný pro Činoherní studio. Přímo na míru Obejváku, studiové scéně Činoheráku, Ostraval napsal i Paškál - psychologický text o složité životní situaci tří postav (banditky, kněze a policejního psychologa), ale přesto příběhu nechybí ironie a nadhled, právě tyto zdánlivé protipóly - sevřenost a nadhled - tak vyústí v nečekané a intenzivní rozuzlení. V hlavní roli se objeví hostující herečka Lucie Roznětínská, ta ztvárnila psychopatickou zlodějku s manickými sklony Barboru, jež požaduje snadnou cestu za hranice státu se svými ukradenými milióny. Lukáš Černoch hraje kněze Mojmíra, který se stane rukojmím Barbory a má jí tak uvolnit cestu za svobodou. Situaci v kostele, kde se děj odehrává, přichází řešit policejní psycholog Luboš v podání Jiřího A. Trnky. Hra bude uvedena ve studiové scéně Činoherního studia – v tzv. Obejváku ve třetím patře divadla.

Soubor Divadla AHA! se u příležitosti 80. výročí od napsání a 75. výročí od premiéry slavné dětské opery Brundibár v terezínském ghettu rozhodl vzdát poctu všem dětským obětem hrůzných zločinů nacismu a xenofobie. Bude tak znovu vyprávět dětem i dospělým krásný hudební humorně laděný a zároveň dojemný příběh o bezmezné lásce dětí k rodičům, pro kterou není žádná překážka dost velká. Maminka Aninky a Pepíčka se rozstonala a ke svému uzdravení potřebuje mléko. Děti ale na něj nemají peníze. Když uvidí na trhu flašinetáře Brundibára, který si vydělává hraním, napadne je, jak by si mohly taky přivydělat. Zlý Brundibár však děti překřičí. Zdá se, že je vše ztraceno. V noci se však začnou dít prapodivné věci. Zvířátka z plakátů obživnou a druhý den dětem pomohou flašinetáře přezpívat. Lidem se jejich vystupování tak líbí, že je neváhají obdarovat. Chamtivý Brundibár jim však zasloužené peníze sebere. Hon na darebáka začíná! Podaří se nakonec dětem dostat zpět to, co jim patří? Humornou dětskou opera o lásce k rodičům, velké statečnosti a odhodlání to nevzdat nastudoval režisér Miroslav Pokorný. Hrají Jakub Stich, Vratislav Hadraba, Simona Černá, Markéta Burešová, Marcela Laurinová a Ondřej Hyneš.

Dramatizace stejnojmenného románu jednoho z nejvýznamnějších prozaiků světové literatury 20. století. Stejně jako Proces či Zámek, také tento román se zachoval v podobě nedokončeného rukopisu, přičemž Kafka sám román pojmenoval názvem Nezvěstný. Tento název nepochybně vyjadřuje podstatný smysl díla – příběh člověka, který se ztratil ve světě. Napínavé dílo je obrazem moderního světa viděného očima šestnáctiletého chlapce. Chlapce, který se ocitl za oceánem jako přistěhovalec. Přistěhovalec, který se upřímně snaží chovat správně, který však v tomto neznámém a prapodivném světě rozumí jen máločemu. Podivuhodná cesta Karla Rossmanna (Martin Donutil) je originálním příběhem o vykořeněnosti a touze rozumět – ostatním lidem a okolnímu světu. Přes veškerou šerednost stínů celým dílem prosvítá humor. Autory dramatizace jsou Iva Klestilová a Michal Dočekal, který tak po úspěšné inscenaci Dynastie (Lehman Brothers) chystá v Divadle Husa na provázku svůj druhý režijní opus. Tato dramatizace měla premiéru v maďarském divadle v Cluji. Dále hrají Jan Kolařík, Simona Zmrzlá, Tomáš Milostný, Dominik Teleky, Adam Mašura, Vladimír Hauser, Ivana Hloužková, Milan Holenda, Dalibor Buš a Ondřej Kokorský.

Co se stane, když se na Noemovu archu rozhodnou nastoupit ne dva, ale rovnou tři tučňáci? Pohoda, pohroma nebo potopa? Velká potopa je tu a na Noemově arše platí přísné a nepřekročitelné pravidlo - od každého druhu se mohou plavit jen dva. Co když se ale trojice přátel - tučňáků nehodlá rozdělit ani v tento okamžik? Co se stane s černým pasažérem? Neodolatelná komedie pobaví a dojme jak dětské, tak dospělé diváky. Inscenaci připravil režisér Tomáš Svoboda a v hlavních rolích se objeví Angelika Sbouli, Milada Vyhnálková, Gustav Hašek a Karel Jirák. Noemova archa bude vyplouvat z prostor Komorní Fidlovačky.

Kdo by neznal pojem „osudové osmičky českých dějin“? Osvědčený autorský tým libretistů Stanislava Slováka, Jana Šotkovského a Petra Štěpána s hudebním skladatelem Karlem Cónem si v jubilejním roce 2018 – po několika svých kusech inspirovaných historickými událostmi – rozhodl posvítit na českou historii jako celek. Od vstupu Čechů na Říp (který se jistě musel odehrát v nějakém „osmičkovém“ roce) až po nejsoučasnější současnost putujeme s komediantskou skupinou napříč českými dějinami. Osmyčky jsou kabaretně laděná, rozmarná féerie s písněmi, která nasvěcuje české dějiny z nečekaného, hořkého i humorného pohledu. Tématem inscenace ovšem nejsou pouze léta jako 1108, 1278, 1348, 1648, 1848, 1918, 1948, 1968, ale i ty „osmičkové“ roky, v kterých se zdánlivě nestalo nic důležitého (věděli jste, že roku 1888 byl založen Klub českých turistů?). Našimi průvodci historií malého národa budou dva stálí souputníci českého národního osudu, „blaničtí rytíři naruby“, pánové Čeněk Udavač (Michal Isteník) a Marcel Zatýkal (Petr Štěpán), kteří – jak se postupně ukáže – stáli v pozadí většiny významných událostí v historii českého národa a neváhají svou pravdu hájit i před božím soudem. V rekapitulačním leporelu dále účinkují Radka Coufalová, Ondřej Halámek, Ladislav Kolář, Jiří Ressler, Jakub Uličník, Dušan Vitázek, Robert Hamala, Michal Nevěčný, Martin Tlapák a Jaroslav Záděra.

Román Kateřiny Tučkové o čarodějnicích z moravské obce Žítkové je napsaný volně podle skutečných událostí a za použití řady historických dokumentů. Zároveň je ale také strhujícím detektivním příběhem o hledání minulosti, odhalování nepříjemných pravd, které by bylo možná lépe nechat spát, a spolu s tím také o hledání kořenů vlastní identity. Historické skutečnosti se zde prolínají s fikcí a výsledkem je strhující a téměř třaskavý příběh sahající od čarodějnických procesů, fanatických kazatelů a tradičního vesnického života s jeho dávnými a prastarými kořeny přes nacistické okultisty a kolaboranty a komunistické práskače až k současnosti. Román se právem stal jednou z největších českých literárních událostí posledních let, získal řadu prestižních ocenění, zařadil se mezi nejčtenější česká literární díla vůbec a byl přeložen do více než dvanácti jazyků. Pozoruhodný příběh žen, které díky po generace děděným znalostem a zkušenostem dokáží léčit a předpovídat budoucnost, se prolíná s neméně strhujícím osobním příběhem Dory Idesové, která se pokouší tajemství a kořeny žítkovských bohyní a naráží na nečekané souvislosti. Obecně platný příběh o zjevné i skryté síle žen, která byla a je některým z nich tradičními společnostmi přisuzována, bude v Divadle pod Palmovkou uveden v nové divadelní adaptaci. V režii Michala Langa hrají Tereza Dočkalová, Ivana Wojtylová, Marie Málková, Hana Seidlová, Lada Jelínková, Pavel Skřípal, Jakub Albrecht, Kamila Trnková, Vendula Fialová, Jakub Chromeček, Milan Mikulčík, Martin Hruška, Martin Němec, Anna Bura, Barbora Kubátová, Erika Stárková, Šárka Vykydalová a Magdalena Wronková.

Inscenace inspirovaná skutečnými osudy. Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a jste ještě dítě? Ema Černá je dětská hrdinka nové inscenace Viktora Tauše, filmového producenta a režiséra, který podruhé ve své kariéře míří na divadelní prkna. "Amerikánka" a své cestě překoná dětský domov, pěstounskou péči i „pasťák“. A to v době, kdy proti ní nestojí pouze instituce, ale i režim státu. Nejpodstatnější součástí vůle k přežití je totiž víra v sebe sama, víra, že někde daleko, třeba v Americe, čeká někdo, komu na vás záleží. Inscenace je sondou do historie 80. let v Československu, ale stejně tak je to ryze současné drama o svobodě, touze žít, osamělosti, vydělenosti. Jako jedno tělo a jedna duše se v inscenaci představí Tereza Voříšková a Eliška Křenková.

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih. Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma! Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu? Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky! Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji? Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě. Účinkují Jiří Svoboda, Zbyšek Humpolec, Mark Kristián Hochman, Táňa Malíková, Magdalena Straková, Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Simona Peková, Cyril Drozda, Kamila Valůšková a Jan Lepšík.

Autorská inscenace tandemu SKUTR je inspirovaná literárními texty, filmy i hudbou, a především vzpomínkami a zážitky všech zúčastněných. Červený dům je prostor. V tomto místě se ocitáme my, naše vzpomínky, myšlenky, ale i postavy dávných příběhů. Přicházíme ohmatat prostor červeného domu. Přicházíme, odcházíme a něco nalézáme po předešlých a něco zas zanecháváme následujícím. Na začátku zkoušení byla daná jen témata a inscenace se rodila v průběhu zkoušek. Nebyl hotový scénář, jen inspirace různými literárními texty (např. Čtyři kvartety T. S. Eliota), ale také filmy či hudbou, a rovněž vzpomínkami a zážitky všech zúčastněných. Název Sen v červeném domě odkazuje ke stejnojmennému slavnému čínskému románu z poloviny 18. století, z něhož si ovšem bere jen základní inspiraci prostorem, v němž se prolíná minulost, přítomnost i budoucnost, příběhy, myšlenky i rekvizity postav žijících i těch, které nás již opustily. Prostor na hranici odchodu, kde se život zastavil, zatímco venku běží dál. Prostor, kterým procházíme a sdílíme jej s našimi blízkými. Prostor setkání se sebou samými. Jedním z hlavních témat je paměť a historie, naše osobní i kolektivní. Tvar na pomezí divadla a koncertu dává velký prostor hudbě, kterou v průběhu zkoušení složil Jan Vondráček. Účinkují Magdalena Zimová, Marie Poulová, Klára Sedláčková-Oltová, Jan Vondráček, Tomáš Turek, Jan Meduna, Pavel Neškudla a Ondřej Rychlý.

Že zázraky se už nedějí? A co když chudá dcera věhlasného lékaře uvěří, že s recepty svého otce uzdraví francouzského krále a získá za manžela nedosažitelného Bertrama? Vše se ale podivně zauzlí. Paříž, Florencie, Compostela, dobrodružství milostná i válečná, k tomu věčná „obléhání“; chvástavý voják, zrádný přítel, apokalyptický šašek, záletný manžel svedený vlastní ženou… a dobrý konec pro všechny vdané i nevdané! Méně známá, něžně melancholická Shakespearova komedie pyšného odmítání a vytrvalé naděje je hlavní premiérou letošního ročníku Letních shakespearovských slavností. V režii předního českého divadelníka Jana Antonína Pitínského účinkují Anna Fialová, Martin Siničák, Marie Durnová, Ondřej Pavelka, Martin Dejdar nebo Oldřich Vízner, David Janošek, Anna Stropnická, Martin Matejka, Pavel Tesař, Jan Vlasák, David Novotný, Kateřina Holánová, Magdalena Lážnovská a Jan Lepšík.

Nová scéna DJKT zažije dopravní Zácpu! Skřípění brzd, rozčilené hlasy, přelétající vrtulník. Tušíme, že klid harmonické přírody se vzápětí stane dějištěm něčeho mimořádného. Na hlavním tahu dálnice se všechno zastavilo. Zácpa je v obou směrech jízdy. Pomyšlení na odjezd se rovná čirému šílenství… Vybíhají nespokojení řidiči a jejich spolujezdci. Každý z nich má nějaké poslání, jehož nesplnění může mít fatální následky. V sázce jsou peníze, kariéra, obchody, odhalení podvodů i nově vznikající životy. Zoufalá snaha zachránit, co se dá, vede k rozepřím i fyzickým konfliktům. Ale vyvstává otázka, jestli zdánlivé neštěstí není ve svém důsledku štěstím. Nebo alespoň momentem, ve kterém si můžeme uvědomit, co v životě má opravdu smysl. Vážné problémy jsou odlehčeny jemným humorem. Situační komika je okořeněna i vtipným šermem humoru slovního. V nové komedii Antonína Procházky se v hlavních rolích představí Monika Švábová, Martin Stránský, Bronislav Kotiš, Apolena Veldová, samotný autor Antonín Procházka a další. Jedná se o dvanáctou hru oblíbeného autora realizovanou plzeňskou činohrou.

Arménsko-americký herec a dramatik Eric Bogosian se proslavil především díky svým monologům a řadě one man show, které nejen napsal, ale sám v nich účinkoval. Soubor těchto sólových výstupů pod označením 100 (monologů) sklízí úspěch po celém světě a NDM z něj v české premiéře přináší extrakt vybraný přímo „na tělo“ svým hercům (David Viktora, František Večeřa) pod vedením kmenového režiséra Janusze Klimszy. Bogosianovy monology jsou plné emocí. Jsou to emoce roztodivných postav širokého společenského a sociálního původu, od hormony překypujícího newyorského floutka, vyprávějícího svoji šílenou historku s bitkou ve fastfoodu, honičkou v autech a dalšími událostmi za hranou zákona, po solidně vypadajícího právníka z předměstí, přihlouple vyprávějícího o svém splněném životním snu, což se však ukáže jen jako prázdné žvanění bez pointy. Každý výstup je v podstatě ostrým satirickým výpadem, dotýkajícím se témat jako konzum, chamtivost a maskulinita. Každý okamžik inscenace je volnou plochou připravenou pro hercovu práci s hlasem a jeho schopnost okamžitého vstupu do jednoduše (ale o to přesněji) vystavěné postavy. Inscenaci plnou nekorektního humoru, ryzí divadelnosti a upřímných emocí NDM uvede ve vynikajícím překladu Pavla Dominika.

Čtyři nerozlučné přátele z počátku 17. století zná celý kulturní svět. Mladý, radostný a statečný d´Artagnan, rozumný, tajemný a srdečný Athos, chvástavý, bodrý a silný Porthos a zbožný, subtilní a hloubavý Aramis se znovu a znovu v nových zpracováních vydávají na strastiplnou cestu, aby zabránili nekalým plánům intrikána par excellence - kardinála Richelieu. Nesmrtelný příběh největšího romantického prozaika a dramatika Alexandra Dumase znají čtenáři již od roku 1844 a od té doby se objevil v dlouhé řadě filmových i divadelních zpracováních. Také diváci MdB se s ním před časem seznámili v úspěšné adaptaci režisérky Hany Burešové. Nyní se ovšem vrátí v jiné, veršované verzi Vítězslava Nezvala, která pro prostředí Biskupského dvora ideálně zdůrazňuje romantické a historické linie známého příběhu. Čtyřiatřicetiletý básník vytvořil dramatizaci v roce 1934 na zadání dramaturgie Vinohradského divadla, od té doby se hrála mimo jiné v roce 1953 v Karlínském divadle v režii Václava Kašlíka a v roce 1982 byla v režii Ladislava Rychmana zpracována ve dvoudílný televizní film. Čeká nás tedy znovu setkání se zamilovanou královnou a vévodou z Buckinghamu, kterým se na povel kardinála snaží škodit hrabě Rochefort a záhadná Mylady de Winter, nebude chybět ani přátelský sluha Planchet a krásná Constance Bonacieux. Strhující cesta za diamantovými přívěsky nabízí ideální divadelní zážitek před začátkem léta. Pod širým nebem tak budou diváci moci v nové verzi sledovat známý příběh plný lásky, intrik, statečnosti a především přátelství v režii Igora Ondříčka. V bohatýrsko-milostné hudební komedie o 12 obrazech uvidíte Jana Brožka (d´Artagnan), Aleše Slaninu (Athos), Jakuba Uličníka (Porthos), Ondřeje Studénku (Aramis), Roberta Jíchu (král Ludvík XIII.), Lucii Bergerovou (královna Anna), Jiřího Macha (kardinál Richelieu), Elišku Skálovou (paní Bonacieux) a Kristiana Pekara (vévoda Buckingham) a mnoho dalších.

Inscenace podle stále oblíbené televizní předlohy o princi Davidovi, který je svými královskými rodiči přinucen vybrat si svou nevěstu. Dokáže si však s pomocí tří úkolů zvolit mezi rozmazlenou Babetkou a horkokrevnou Brigitou? Nebo jeho srdce nakonec zamíří k prosté a skromné zrcadelnici Běle? Pohádkový muzikál připravují mladí členové plzeňského souboru: režíruje Lukáš Ondruš, hudební nastudování má na starosti Pavel Režný a choreografii Charlotte Pščolková, která zároveň ztvární hlavní roli zrcadelnice Běly. V roli prince Davida vystoupí Pavel Klimenda, dvojici princezen hrají Lucie Zvoníková a Eva Staškovičová a jako moudrého vychovatele Matěje diváci uvidí Jozefa Hruškociho. Hudební pohádka samozřejmě diváky neochudí o známé hity, jako „Když se načančám“, „Taková jsem já“, „Princezny zkrátka vládnou“ a řadu dalších. Písně zazní v nové instrumentaci Ericha Ciompy, a to v živém podání čtyřčlenné kapely. Hudební pohádku pro celou rodinu nabídne muzikál DJKT na Malé scéně.

V podivuhodné hře italského mistra Gozziho (1720-1806) se dějí divy: veliký mág a astrolog Durandarte se promění v papouška, jehož promluvy pak kdekoho vyvádějí z míry… Mladý král poctí důvěrou svého prvního ministra, který se ukáže být lotrem, a král je z toho jelen… Několik srdcí se zlomí láskou… Prozradí se dvě velemagická tajemství… Z koule na noze nevinného trestance se stane pečený bažant, ze staré (ne)panny krasavice k nakousnutí. A ještě k tomu všemu „zločince stihne trest, když nejméně ho čeká“ a padouch – světe, div se! – sám sebe nazve padouchem. Takové komedii nelze odolat, byť sám všemohoucí Durandarte v posledních minutách svého čarování pronese větu „Jen aby nám to vyšlo!“ Poté se, znaven vším, stejně jako Prospero v Shakespearově Bouři vzdá všech kouzel, protože „všechno zlo se stejně změnit nedá“. Ale i tak konec leccos napraví. Neustále překvapující příběh se odehrává na hradě a v zalesněném podhradí, proto vám jej herci Východočeského divadla budou v příznivých dnech letních hrát na Kunětické hoře. A to v tomto složení: Ladislav Špiner, Milan Němec, Martina Sikorová, Veronika Malá, Alexandr Postler, Romana Chvalová, Petr Dohnal nebo Jiří Kalužný, Martin Mejzlík, Petr Borovec, Tomáš Lněnička a Jan Musil.