Premiéry

„Všechno začalo neobratností, naprosto nezaviněnou nehorázností...“ Anton Hofmiller, poručík od hulánů, posádkou v ospalém městečku v předvečer první světové války, je pozván na slavnostní recepci do domu pána z Kekesfalvy, místní honorace. Na této večeři vyzve k tanci jeho dceru, aniž tuší, že Edita je na nohou zmrzačena a téměř neschopna chůze. Hofmiller z domu zbaběle uteče, ale hned na druhý den se pokusí tuto více trapnou než skandální epizodu napravit. Postupně se tak zaplétá do pasti svých „soucitných gest“, až v dívce vzbudí lásku. Mistrovský román rakouského prozaika a esejisty Stefana Zweiga (1881–1942), založený na pronikavém popisu psychologie lidského jednání v konkrétních životních situacích, převedl na jeviště Stavovského divadla v české premiéře Daniel Špinar, který do hlavních rolí obsadil Radúze Máchu a Pavlínu Štorkovou. Dále hrají Vladimír Javorský, Jana Stryková, Filip Rajmont, Jiří Suchý z Tábora, Jiří Štěpnička, Vladislav Beneš, Taťjana Medvecká a Jindřiška Dudziaková.

Druhou činoherní premiérou Národního divadla moravskoslezského v této sezoně je drama současného polského autora Tadeusze Słobodzianka. Má podtitul „Nedávná historie ve 14 lekcích“. Na osudech deseti spolužáků (Poláků a Židů) z jedné třídy od 30. let 20. století po přelom století jednadvacátého podává obraz toho, jak jsou si i navzájem blízcí lidé schopni ublížit. Naše třída je (nejen) reflexí tzv. masakru v Jedwabném z léta 1941, který byl dlouhá desetiletí přičítán Němcům. Pravda je jiná. Němci obsadili obec (kde více než 60 % obyvatel tvořili Židé) v létě 1941 a vytlačili z ní Sověty, kteří tam byli od roku 1939. Místní Poláci krátce nato (snad z popudu starosty) povraždili na 340 Židů kvůli údajné kolaboraci se Sověty. Židé totiž příchod Sovětů většinou vítali. 300 z nich Poláci doslova upálili v místní stodole. Tam také byly oběti v hromadných hrobech pohřbeny. Po válce bylo 12 Poláků odsouzeno, ale za to, že při hromadné vraždě pomáhali, nikoli za její iniciaci. Poláky jako jasné strůjce a viníky nepojmenoval téměř 60 let nikdo. Pravda vyšla najevo veřejně až s pádem komunistického režimu... Dramatičnost a poselství hry podporují scéna Milana Davida i kostýmy Marty Roszkopfové. Kostýmy jsou střídmé, v temných, vybledlých a nevýrazných barvách. Po celou dobu hry je na jevišti neměnná scéna, jejímž základem jsou tři řady omšelých sedaček ze starého kina připomínající možná kino, možná právě školní třídu. Sám scénograf Milan David označil svou scénu jako jakousi Zeď nářků. Účinkují Anna Cónová, Marie Logojdová, Petra Lorencová, Petr Houska, Jan Fišar, Marek Cisovský, Vladislav Georgiev, Robert Finta, Vít Roleček a Vladimír Čapka. Režisérem inscenace, která bude uváděna v Divadle Antonína Dvořáka, je Janusz Klimsza.

Dramatizace slavné pohádky Hanse Christiana Andersena, kterou pro Národní divadlo v Praze napsala Iva Klestilová společně se Zojou Mikotovou, která nyní pohádku ve Zlíně i režíruje. „Zlo není vidět. Je všude a nikde. Přijde, až ho pozveš.“ Tělo i srdce z ledu. Jen uspat všechnu lásku a zahubit krásné vzpomínky. Malý Káj unesen do ledového zámku, do království věčného sněhu a ledu, zapomíná na svou nejlepší přítelkyni Gerdu a hodnou Babičku. Zcela propadá chladnému kouzlu Sněhové královny. Oddaná Gerda se ale nevzdává. Rozhodne se o Káje bojovat a vydává se na nebezpečnou cestu. Nemá nic. Jen své srdce, jež musí podrobit tak těžkým zkouškám. Protože miluje a věří, že v srdci se skrývá ta největší moc. Věří, že proti lásce jsme všichni slabí. V pohádkové inscenaci účinkují Marta Bačíková, Markéta Holcmanová nebo Lucie Rybnikářová, Štěpán Princ, Helena Čermáková, Luděk Randár, Petra Králová, Zdeněk Lambor, Rostislav Marek, Radoslav Šopík, Petr Lukáš a Jana Drgová.

Proslulý muzikál RENT (česky "nájemné") měl premiéru v roce 1996 na Broadwayi a zaznamenal fenomenální úspěch. Vedle několika Cen Tony získal i jako jedno z mála děl hudebního divadla prestižní Pulitzerovu cenu. Patří mezi jeden z nejdéle reprízovaných titulů, byl několikrát uveden napříč celým světem a v roce 2005 se dočkal i filmového zpracování. Dílo, které vypráví o tom, že i přes obrovskou sílu a odhodlání jsme pořád jenom smrtelní lidé, získalo punc kultovnosti i díky tomu, že jeho autor Jonathan Larson zemřel krátce před dlouho očekávanou premiérou, a nikdy se tak nedočkal zaslouženého ocenění své dlouholeté práce. Dojímavý, syrový a mnohdy i surový příběh se odehrává v 90. letech minulého století v East Village, v alternativní čtvrti newyorského Manhattanu v době vrcholící epidemie AIDS, ve společnosti lidí stojících většinou ne vlastní vinou na okraji společnosti. Bohémové, začínající umělci, prostitutky, homosexuálové, bezdomovci a narkomani se navzdory nepřízni osudu pokoušejí protlouci životem a i přes všechny překážky, které jim osud staví do cesty, v sobě nacházejí záviděníhodnou sílu a touhu k životu. Muzikál, ač vypráví o neveselých událostech ze života specifické společenské vrstvy, nabízí strhující pohled na lidský úděl, v němž je nakonec i přes všechny obtíže nejdůležitější láska, touha a víra v budoucnost. Podmanivé a nezapomenutelné dílo, které patří do zlatého fondu hudebního divadla a které vzniklo na motivy Pucciniho opery La bohème, bude uvedeno v režii Stanislava Moši. Hrají Daniel Rymeš, Kristian Pekar, Andrea Zelová nebo Alžbeta Trembecká, Igor Ondříček nebo Dušan Vitázek, Barbora Goldmannová nebo Dagmar Křížová, Hana Holišová nebo Kristýna Daňhelová, Aleš Slanina, Lukáš Janota nebi Marco Salvadori, Markéta Sedláčková, Barbora Remišová nebo Marta Matějová, Sára Milfajtová nebo Katarína Mikulová, Rastislav Gajdoš, Ondřej Studénka, Ondřej Halámek a Michal Matěj nebo Patrik Földeši.

Příběh o mladém spisovateli Louisovi, který se vrací po téměř patnácti letech ke své rodině, aby jim sdělil, že umírá. Shledání s matkou, sestrou, bratrem a jeho ženou oživí nejen staré vzpomínky, ale i konflikty, které už byly téměř zapomenuty... Formálně i obsahově velice zajímavý text napsal předčasně zesnulý francouzský dramatik Jean-Luc Lagarce v roce 1990 na stipendiu v Berlíně, poprvé byl na jevišti uveden v Lausanne v roce 1999, činohra DJKT uvede jeho českou premiéru. Podle této divadelní hry vznikl v roce 2016 ve francouzsko-kanadské koprodukci i film Je to jen konec světa, který režíroval Xavier Dolan a v němž si mimo jiné zahrála i Marion Cotillard. Na Malé scéně inscenaci režíruje mladý talentovaný stále ještě student pražské DAMU Tomáš Loužný. Hrají Ondřej Novák, Jana Kubátová, Kateřina Coufalová, Jaroslav Matějka a Andrea Mohylová

Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v promě­nách času. Tentokrát se ovšem nebudeme zabývat pouze žhavou současností, ale ponoříme se i do minulosti. Do inspirativních a nadějných šedesátek. Do osmdesátek – neonové říše divů, účesů, které držely i v prudkém větru, spousty disco muziky a decibelů lásky. Do divokých a lehce nevkusných devadesátek... Základním inspiračním zdrojem se stala odvrá­cená strana českého show bizáru, i jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i businessu, a zástup domácích image makerů kulturního pekla. A zejména anketa Zlatý – či později Český – slavík! V době, kdy v Československu fungovala volba jedné strany a jednoho televizního programu, mohli lidé najednou volit mezi desítkami zpěváků. Mohli k něčemu dokonce svobodně vyjádřit svůj názor a nikdo je nevyslýchal, když na lístek napsali jakékoliv divné jméno. Jistě, dávno pryč jsou časy, kdy před redakcí Mladého světa stávaly pytle nacpané hlasovacími lístky. Dnes můžeme hlasovat klidně na ulici. Z kapsy vytáhneme mobil a naťukáme třeba, třeba... GOTT! A pak odešleme. Tedy – až do loňska. Letos se populární anketa totiž zcela odmlčí. Řekněte sami – není to škoda?! Český vkus optikou kolektivní autorské tvorby, jako zdroj sžíravé ironie a značně nekorektního humoru. Účinkují Isabela Smečková Bencová, Milada Vyhnálková, Roman Blumaier, Tomáš David, Jakub Šafránek a Martin Veselý

Kdo by neznal Oskara, kultovní filmovou komedii, jeden ze skvostů ve filmografii Louise de Funése! Film byl natočen dle velmi úspěšné francouzské divadelní hry, která posloužila jako předloha i pro současnou komedii Lady Oskar, tedy modernizovanou verzi, která tentokrát dává velkou hereckou příležitost v hlavní roli ženě – komičce. Po podnikateli Bertrandovi tedy nyní přichází Clara Barnier, stejně rázná podnikatelka, matka, šéfová i manželka, jíž nic na světě nezlomí… kromě její vlastní rodiny! Vděčné výzvy, kterou nabízí hlavní role, se chopí jedna z nejpopulárnějších komediálních hereček u nás Jana Paulová, pro níž se Lady Oskar stane režijním debutem. Dále hrají Ladislav Hampl, Vendula Fialová, Denisa Pfauserová nebo Leontina Hromádková, Barbora Vyskočilová nebo Marie Křížová, Jan Kříž a David Suchařípa.

Máme dojem, že umíme určit, kdy přesně se co stalo. Věříme v posloupnost. V časovou osu. Mnohé věci a události jsme očíslovali. Války a republiky mají své dané pořadí, víme co a kdy slavit. Ve skutečnosti však máme jen moře času. (Moře, které nás jednou pohltí.) Každá minuta pohromadě je zázrak, zastavme se tedy na chvíli a uctěme společně přítomný okamžik. Inscenací nové hry o významu oslav dějinných událostí pokračuje spolupráce autora Davida Zábranského, režisérky Kamily Polívkové a herce Stanislava Majera. Spolu s ním účinkují Petr Vančura a Michal Noga. Inscenace bude uváděna na scéně divadla Komedie.

Příběh o cestě vnuka za dědou, ztraceném ve virtuální krajině plné trollů. Vliv dezinformací, rodinné vazby narušené pobytem v různých sociálních bublinách i zpráva o prvním teroristickém útoku v Čechách inspirovaly mladou autorku Barboru Hančilovou k napsání této hry. Mladý absolvent práv Vojta a krásná hackerka Lena mají právě slibné rande v jednom baru na pražské Letné. Vojta však dostane šokující zprávu: jeho děda je obviněn z trestného činu… Může mu Vojta pomoci? A jakou úlohu v případu sehrála dědova tajuplná přítelkyně? Impulsem k vzniku hry byl „první český teroristický útok“, který na Mladoboleslavsku spáchal sedmdesátiletý muž, aby upozornil veřejnost na domnělé nebezpečí spojené s migrační vlnou. Skutečnou událost však dramatička využila jen jako podnět k napsání vtipného dramatu o současném světě, v němž hrají hlavní roli vztahy – milostné, mezigenerační i vztahy mezi pravdou a lží. Ve Studiu Švandova divadla účinkují Petr Buchta, Natalie Golovchenko, Marta Dancingerová a Miroslav Hruška. Pod inscenací je podepsána mladá režisérka Alexandra Bolfová.

Co spojuje tajnou skupinu aktivistů před rozpadem, tým scenáristů pracujících na novém konceptu televizního seriálu a neviditelnou vládu, která je nejspíš nebezpečnou hrozbou pro zemi ne-li celý svět? Jediné jméno: George Kaplan. „George Kaplan je kolektivní mýtus, mýtus bez původu, bez autora, mýtus, který živí sám sebe, mýtus, na němž se podílejí a mohou podílet všichni, mýtus, který nemůže být pod kontrolou, příběh, který oni nedokážou uhlídat.“ Ať už se nacházíme v životě na jakékoli pozici, „oni“ tu vždycky někde jsou. Kousek opodál nebo nad námi: někde tu přece musí být někdo, kdo nás hlídá, sleduje každý náš pohyb a nic mu neunikne. Někdo, kdo ví víc než my. Ale my se nedáme. Francouzský dramatik a režisér Frédéric Sonntag (*1978) přejímá koncept Hitchcockova neexistujícího tajného agenta a rozehrává napínavý příběh na hraně fikce a reality s nečekaně absurdní pointou. Hra George Kaplan (2011) byla přeložena do jedenácti jazyků a uvedena v mnoha zemích. VČD uvedlo její českou premiéru formou scénického čtení 16. ledna 2017. Diváci přijali hru s nadšením a projevili zájem o to, aby byla zařazena do pravidelného repertoáru. V režii Lindy Duškové hrají Jan Musil, Martina Sikorová, Milan Němec, Petra Janečková a Štěpánka Fingerhutová. Inscenace bude uváděna na Malé scéně ve dvoře.

Přesně po dvou letech se do DJKT vrací kmenový režisér pražského Činoherního klubu a Divadla na Vinohradech Martin Čičvák a opět připraví Molièrovu komedii, tentokrát Tartuffa. Pokrytectví je věčné... Tartuffe, neboli pokrytec, svatoušek či podvodník, je klasická satirická komedie kritizující nejen charakter, pokrytectví, zneužití moci, ale i dobu a zaslepenou společnost. Vedle Dona Juana, Lakomce a Misantropa je zřejmě tím nejlepším, co Molière napsal. V roce 1664 byla ihned po své premiéře v Paříži zakázána, avšak tím započala svou úspěšnou cestu po evropských jevištích napříč stoletími až do současnosti. Tartuffe je komedií ryzí, plná bravurních dialogů, situací, věčně živých charakterů a přitom plná rozporů. Inscenace bude uváděna v Novém divadle. V titulní roli se představí Jan Maléř. Dále hrají Antonín Procházka, Zuzana Ščerbová, Apolena Veldová, Kamila Šmejkalová, Vladimír Pokorný, Monika Švábová, Michal Štěrba a Adam Vacula.

Tato hra vychází z autentických archivních materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů. Dokumentární drama nahlíží do konspiračních bytů, nočních barů i všedního života agentů STB a jejich spolupracovníků, kteří tvořili společenské elity bývalého režimu a kteří díky svým schopnostem a možnostem po listopadu 1989 zůstali na klíčových pozicích české ekonomiky a politiky. Kontroverzní hru napsal jeden z nejvýraznějších českých režisérů Jiří Havelka na objednávku Slovenského národního divadla v Bratislavě. Inscenace se na Slovensku setkala s obrovským ohlasem. Jihočeské divadlo uvede hru v české premiéře, v režii umělecké šéfky činohry Martiny Schlegelové. Účinkují Tomáš Kobr, Jan Dvořák, Pavel Oubram, Tomáš Drápela, Beáta Kaňoková, Věra Hlaváčková, Natália Drabiščáková, Teresa Branna, René Šmotek, Jiří Untermüller, Václav Švarc a Dan Kranich.

Joshi Baskinovi je dvanáct. Kdykoli potká Cynthii, zastaví se mu dech a nezmůže se na slovo. Je to pro něj nová zkušenost, neví, co si s takovými pocity počít. Dětství končí, začíná puberta. Chtěl by Cynthii oslovit, zvlášť když se dozví, že ani on není dívce lhostejný. Když se však v její společnosti chová nemožně, vysloví u tajemného automatu v zábavním parku přání „být velký“. A druhého dne se probudí v těle třicetiletého muže. A tak začíná bláznivý kolotoč situací, v nichž se vyspělý muž s duší dítěte pokouší přežít ve složitém světě dospělých. Vystrašená matka jej samozřejmě nepozná a vyhodí ho z domu. Naštěstí mu však zůstane dětský kamarád Billy, který mu na cestě za návratem do původního těla všemožně pomáhá. Muzikálová adaptace slavného filmu v hlavní roli s Tomem Hanksem měla premiéru na Broadwayi v roce 1996, byla nominována hned na pět Cen Tony a zaznamenala téměř dvě stě repríz. Hravá hudební komedie s prvky magie s energickou, současnou hudbou a místy až bláznivým dějem nabízí dechberoucí zábavu pro celou rodinu. V pohádce splněných přáních v hlavní roli účinkují Jan Brožek nebo Jonáš Florián. Česká premiéra muzikálu bude uvedena v režii Petra Gazdíka na Hudební scéně MdB.

Původní magická detektivka napsaná přímo pro divadlo Rokoko. Naše současná realita je obrazem tak neuvěřitelných bizarností, že chceme-li se dopustit satiry a nadsázky, je třeba stvořit nespoutanou grotesku ve sto odstínech černé. Iggy a Diana jsou (matoucím křestním jménům navzdory) svérázný pár vyšetřovatelů (role psané na tělo pro Vandu Hybnerovou a Jiřího Hánu). Případů musí vyřešit hned několik – a všechny jsou pěkně vykloubené a šílené. Ústřední kauzou je vražda pěti arabských mužů v nuselském loftu. Stopa vede do výcvikového tábora slušnočechů, kteří se chystají na muslimský exodus, omývají se octovou vodou proti chemtrails a jsou posedlí konspiračními weby. Vedle toho se Drábek ve svém nejnovější hře vypořádá se sociálními sítěmi, genderovými posuny či jedním bývalým prezidentem, co se dopustil podivné odrůdy kanibalismu... Sudičkami hry jsou David Lynch, Quentin Tarantino a Jo Nesbø. V dalších rolích účinkují Petra Tenorová, Eva Leinweberová, Petr Konáš, Radim Kalvoda, Stanislav Lehký, Tomáš Havlínek a Pavel Juřica.

Autorská hra napsaná přímo pro Klicperovo divadlo ze vzpomínek pamětníků, dobových novinových článků, deníků a písní. Živé obrazy z dějin Hradce Králové v době Velké války a vzniku Československa... Stovky mužů odchází do Velké války. Vracejí se jen lístky se jmény padlých. Je hlad, řádí úplavice a španělská chřipka. Děti vypadají jako ustarané vrásčité lidičky. A pak to začne! Ženy, unavené hladem, starostí o děti, těžkou prací a nekonečným čekáním ve frontách na jídlo se vzbouří. Protestuje celý Hradec. Proti hladu, proti válce, za samostatnost a demokracii. Rakouská orlice je stržena a vhozena do Labe. Telefony řinčí. Lid si žádá sadistického plukovníka Weisse do svých rukou. Zasahují Sokolové. Maďarský pluk odmítá složit zbraně a vyhlašuje ve Skuherského továrně nedotknutelné maďarské území. Vše se uklidní. Zůstává melancholie a smutek nad přestálým utrpením. Je podzim. Sněží. A Čechoslováci sní o moři, o národu, o rondokubismu a funkcionalismu. Ve Studiu Beseda účinkují Matěj Anděl, Jakub Tvrdík, Jan Vápeník, František Staněk, Lubor Novotný, Jan Bílek, Zora Valchařová-Poulová, Helena Plecháčková a Lenka Loubalová. Inscenaci připravila mladá talentovaná režisérka Zuzana Burianová.

Divadlo radosti, života i smrti. Paříž, 1828. Na Bulváru zločinu potkává mim Jean‑Baptiste Deburau svou osudovou lásku Garance, ženu nádhernou, odvážnou a svobo­domyslnou, jež jako by nepatřila do své doby. Deburau se neodvažuje vyznat jí lásku. Ani nevnímá, že je věrně milován mladičkou Nathalie, dcerou ředitele divadla. Garance se schází s mladým slibným hercem Frédérickem Lemaitrem, ale ve skutečnosti miluje Deburaua. Když je Garance obviněna v případu nechvalně známého Lacenaira, uchýlí se pod ochranu hraběte de Montray. Věčně fascinující příběh nejen o nekompromisní lásce a velkých intri­kách, ale především o pestrých podobách divadla a lidech, kteří mu propadli životem. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými posta­vami z dějin divadla i zločinu. Divadelní adaptace vychází z Prévertova scénáře slavného filmu Děti ráje režiséra Marcela Carného. Česká premiéra proběhne v Mahenově divadle. V inscenaci slovenského režiséra Mariána Amslera hrají Eva Novotná, Jan Grundman, Annette Nesvadbová, Martin Siničák, Petr Bláha, Martin Sláma, Michal Bumbálek, Hana Tomáš Briešťanská, Pavel Doucek, David Kaloč, Dušan Hřebíček, Roman Blumaier, Bedřich Výtisk, Jan Grygar, Jakub Šafránek, Vladimír Krátký, Anna Stropnická a Elena Trčková.

Skandálně zábavné, skrz naskrz provokativní a srdceryvné mistrovské dílo přední feministické autorky v české premiéře. Příběh hry začíná v Africe za viktoriánské éry – v čase kdy se říkalo, že největší štěstí je narodit se jako bílý a Angličan, v době korzetů a kolonií, ale také potlačených citů, nepřiznaných tužeb a loveckých pušek. Betty a Clive žijí v domě se třemi dětmi. Clive je koloniální úředník jmenovaný královnou, Betty je vzorná manželka a matka, která však má také své utajené touhy. Jejich syn Edward je ještě dítě, ale snaží se působit dospěle, Joshua je sluha chorobně hladovějící po moci, Ellen je guvernantka lesbické lásky... A všichni hledají sami sebe. Příběh započatý v dávných dobách končí v současném Londýně. Některým se jejich sny splnily, pro ostatní komplikace teprve začínají. Otázka "kdo jsem a kolik mně stojí přiznání identity" zůstává. Inscenaci připravil je přední slovenský režisér Eduard Kudláč a uvidíte v ní Milana Mikulčíka, Radka Valentu, Filipa Březinu, Kamilu Trnkovou, Ivanu Wojtylovou, Barboru Kubátovou a Jan Teplého ml.

Jak snadno se mohou změnit pořádky v malém přístavním městečku? Postačí jedna mořská bouře, která vyplaví neznámého námořníka. Přítomnost cizího elementu spouští lavinu nepředvídatelných a často až absurdně komických událostí a vede k podivuhodnému střetu mezi bohatou majitelkou panství a zarputilým smolařským obchodníčkem. Trpkou komedii o strachu, konspiračních teoriích a jednom nevydařeném pohřbu napsal žijící klasik anglického divadla Edward Bond již roku 1973, ovšem není náhodou, že v posledních letech se stále častěji objevuje na repertoáru významných evropských scén. Hra z roku 1973 o rozdělené společnosti, strachu z neznámého, konspiračních teoriích, ale také o naději působí velmi současně, což je i jeden z důvodů, proč právě tento titul vybrala dramaturgie. Vedle Veroniky Gajerové a Viktora Dvořáka se v jedné z hlavních rolí divákům poprvé na scéně divadla ABC představí Zdeněk Piškula, pro kterého je to zároveň první velká divadelní role. Dále účinkují Anežka Šťastná, Jitka Smutná, Eva Salzmannová, Nina Horáková, Hanuš Bor, Michael Vykus, Martin Donutil nebo Stavros Pozidis, Zdeněk Vencl a Aleš Bílík. Inscenaci připravil hostující slovenský režisér Ján Luterán.

Podle filmového scénáře Marca Normana a Toma Stopparda vznikla i divadelní varianta romantické komedie o tom, jak snadné je najít lásku i inspiraci k tvorbě a jak těžké je udržet si je. Fiktivní příběh vypráví o jednom z nejslavnějších dramatiků všech dob, Williamu Shakespearovi, kterému se nedaří psaní hry na objednávku. Nečekaná láska k Lady Viole vyvolá gejzír inspirace a navzdory všem překážkám i časové tísni vzniká nesmrtelné dílo Romeo a Julie. Viola je nejen půvabná, ale i kurážná – její nadšení pro divadlo ji přiměje ucházet se o roli Romea a zkoušet ji v mužském přestrojení, a to v době, kdy všechny ženské postavy hrávali výhradně muži. Láska Violy a Williama však netrvá dlouho, ji čeká domluvený sňatek s nemilovaným mužem a jeho další práce, psaní a hraní, nekonečný běh dní naplněný divadlem. A hned první ženskou hrdinku napíše inspirován svou milou a nazve ji jejím jménem. Děj je z větší části smyšlen, přesto je založen na osudech reálných dramatiků, herců i divadelních producentů, nechybí ani královna Alžběta I. Tato divadelní hra se již stala velkým hitem i u nás. V pardubické inscenaci hlavní role ztvární Josef Láska ("Will") a Jana Ondrušková (Viola). Režíruje Petr Novotný.

Divadelní adaptace Gombrowiczova nejslavnějšího románu. Podivné, smyslné kvarteto, tak zní jedna z jeho charakteristik. Mládí a stáří, vášeň a chladný odstup, hra a současně chladnokrevná manipulace – to všechno by mohla být synonyma pro jednu krátkou životní epizodu čtyř postav: Witolda, Fryderyka, Heni a Karla. Tajemný příběh o čtyřech lidech, které náhoda svedla na jedno místo, ze kterého není úniku... V inscenaci režiséra Davida Šiktance hrají Kryštof Rímský, Jan Plouhar, Anna Kratochvílová, Adam Ernest, Matúš Bukovčan, Marta Vítů, Jan Jankovský, Jaroslav Achab Haidler a Petr Uhlík.