Premiéry

Městské divadlo Brno uvede bláznivou muzikálovou komedii podle Monty Pythonů. Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak… Slavná broadwayská premiéra se uskutečnila v březnu 2005 a dílo přineslo svým autorům tři Ceny Tony – včetně té hlavní za nejlepší muzikál sezóny 2004/2005. Muzikál, kde žádný nápad není dost bláznivý a který je nabitý absurdním břitkým humorem, bude pravým bonbónkem nejen pro milovníky Monty Pythona, ale pobaví všechny, kteří se rádi smějí. V režii Stanislava Slováka na Hudební scéně MdB hrají Petr Štěpán nebo Lukáš Vlček, Daniel Rymeš nebo Marco Salvadori, Ondřej Studénka nebo Dušan Vitázek, Jan Brožek nebo Ondřej Halámek, Lukáš Janota nebo Aleš Slanina, Rastislav Gajdoš nebo Ondřej Biravský, Hana Holišová nebo Andrea Zelová, Jiří Ressler nebo Jonáš Florián a další

Povaleči z kaváren, do polí a továren! Zábavná hra na pomezí detektivky, komedie a hororu. "Pražská kavárna" - jedni ji brání, druzí ji haní. Svůj šálek kávy, na jehož dně lze zahlédnout obrysy dějů současných i budoucích, teď v pražském Švandově divadle nabídnou oběma táborům. Možná jste si toho ještě nevšimli, ale v roce 2018 se v České republice začali ztrácet lidé. Kam zmizeli? Má v tom snad prsty jezevec, který brousí kolem a touží být nesmrtelný? Pomohlo by objasnění případu, kdyby se povedlo rozšifrovat některá „klíčová slova“? Jak to vnímá venkov? A co říká hlas lidu? Autorská inscenace herců pod vedením mladého tvůrce Jacoba Erftemeijera vzniká jako kolektivní dílo, složené z postřehů, vtipů a improvizací hereckého týmu. Ve Studiu Švandova divadla se setkáte s Andreou Buršovou, Martinou Krátkou, Natálií Řehořovou, Petrem Buchtou, Jacobem Erftemeijerem, Tomášem Petříkem a Markem Pospíchalem.

Spílání Brnu, dlouhodobý inscenační cyklus činohry NdB, vstupuje do své třetí fáze! Po inscenacích, věnovaných odkazům Zdeňka Rotrekla (Podezřelá krajina s anděly, premiéra v únoru 2016) a Jiřího Bulise (Drazí v Chomutově!, premiéra v červnu 2017), nahlédneme protentokrát minulost jihomoravské metropole prizmatem tvorby brněnského rodáka, disidenta, vrcholového porevolučního politika a především výtečného dramatika Milana Uhdeho. Zázrak v černém domě je autobiografická, hořce ironická sonda do hlubin sváru jedné prominentní rodiny. Titulní černý dům, honosná funkcionalistická stavba, se zde stává ústředním antihrdinou dramatu, fiktivní křižovatkou emocí, jíž malé osobní křivdy, vzájemné konflikty a zaprášená tajemství procházejí ruku v ruce s velkými dějinami 20. století. V pohnutých osudech a pošramocených vztazích rodiny Pompeových se Milan Uhde částečně vyrovnává s vlastní minulostí, a to prostřednictvím precizně budované, postupně houstnoucí atmosféry, výborně pointovaných dramatických situací a především humoru, jenž nepostrádá expresivně groteskní škleb ani mnoho odstínů černi. Postava doktora Pompeho je sice zjevně inspirována bernhardovským dramatickým typem, ale jeho rodina by klidně mohla být tou vaší. Otázka zní: poznáte se? Černá komedie o dvou dílech z roku 2002 byla v kategorii Hra roku oceněna prestižní Cenou Alfréda Radoka. V divadle Reduta se její režie ujme Břetislav Rychlík. Účinkují Pavel Zatloukal, Marie Durnová, Isabela Smečková Bencová, Tomáš Šulaj, Hana Tomáš Briešťanská, Martin Siničák, Barbora Bezáková a Jiří Pištěk.

Po řadě hudebně-tanečních titulů Ypsilonka uvede v jarní části letošní sezony po čase inscenaci postavenou více na textu hry, a to inscenaci dnes už klasické černé detektivní komedie v režii Jana Schmida. Děj se odehrává v Americe třicátých let ve vile viktoriánského stylu, v níž vládnou dvě milé, pohostinné staré dámy, které si dobro vykládají po svém. Tentokrát i dobrota zabíjí! Parodie neuvěřitelná, v níž lze chápat vše obráceně a naruby. Čili konkrétně: usmrcení jedem coby ctnostná a záslužná pomoc dobrotivých žen některým mužům. Ony dvě milé vražedkyně představují Zuzana Kronerová a Jana Synková. Avšak situaci v domě plném mrtvol náhle zkomplikuje příchod opravdového zločince. Pak tedy jak z toho ven, navíc když okolní společnost není o moc lepší? Dále účinkují Kryštof Mende, Oldřich Navrátil, Jan Večeřa, Roman Mrázik, Paulína Labudová nebo Lumíra Přichystalová, Jan Bradáč, Jiřina Vacková, Pavel Nový, Maxime Mededa, Petr Hasman a Dominik Renč.

"Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života." Legendární sluha Saturnin ožívá v autorské dramatizaci slavného románu Zdeňka Jirotky, který napsal v roce 1942. V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu. Rodinná komedie plná humoru a živé hudby vás přenese do noblesní prvorepublikové atmosféry a ukazuje jak to vypadá, když se sluha stane de facto pánem svého zaměstnavatele. V boleslavské inscenaci legendárního sluhu Saturnina si zahraje Petr Bucháček. Dále účinkují Radim Madeja, Libor Stach, Hana Marie Maroušková, Miroslav Babuský, Martin Hrubý, Eva Reiterová, Milan Ligač a Karolina Frydecká. Inscenaci režijně připravil Adam Doležal.

Píše se rok 1904 a Carl Gustav Jung pracuje jako klinický psycholog ve švýcarském Burghölzli. Jeho žena Emma čeká první dítě a kariéra později slavného lékaře teprve začíná nabírat na obrátkách, když se v jeho péči ocitá Sabina Spielreinová. Dívka rusko-židovského původu se záchvaty hysterie, již se Jung rozhodne léčit pomocí zcela nových a neotřelých postupů, si však s lékařem brzy porozumí natolik, až spolu navážou hluboce intimní vztah. O Jungových léčebných úspěších se následně dovídá i věhlasný Sigmund Freud, který se o Junga začne zajímat jako o svého nástupce. Ve chvíli, kdy ale Freud odhalí Jungův etický prohřešek, začíná silný příběh rozkolu dvou otců psychoanalýzy, v jehož středobodu stojí osudová Žena. Inspirováno skutečností. Hru NDM uvádí v české premiéře. V režii Vojtěcha Štěpánka hrají František Strnad, Petra Lorencová, Jan Fišar, Pavlína Kafková a Robert Finta. Premiéra proběhne na alternativní scéně Divadla loutek Ostrava.

Komedie „Pravda“, která patří spolu s „Otcem“ a „Matkou“ k nejúspěšnějším a nejčastěji inscenovaným Zellerovým textům, se poprvé hrála roku 2011 v pařížském Théâtre Montparnasse. Příběh čtveřice Pařížanů a jejich nebezpečných vztahů je hrou o nevěře, ve které je umění lhát dovedeno k dokonalosti. Autor nastražil na čtyřlístek herců přímo slovní minové pole, které má sice svá úskalí, ale také nesmírný komediální potenciál. Na velké scéně Divadla Na Fidlovačce se diváci mohou těšit na Marka Taclíka, Ivu Pazderkovou, Martinu Šťastnou a Davida Háka. Brilantní komedii nejhranějšího francouzského dramatika současnosti (v překladu Michala Zahálky) režíruje Mikoláš Tyc.

Nejslavnější dřevěný kluk zase ožívá… Na světě je málo radosti, proto se Gepeto rozhodne vyřezat loutku chlapce Pinokia, aby s ním hrál a potěšil lidi. Se svým vystoupením mají velký úspěch a hrají ho po celém světě. Ale Pinokio nechce dělat pořád dokola to samé. A tak se jednoho dne rozhodne utéct a vyrazí do světa... Nová (a největší) Pinokiova dobrodružství jsou určená divákům od 5 let. Autorská inscenace Jiřího Jelínka je volně inspirována známou knihou Carla Collodiho, jejíž děj vypráví o dřevěném panáčkovi, který po mnohých dobrodružstvích zmoudřel a stal se opravdovým chlapcem. Diváci se mohou těšit na vtipné i poetické texty, živou kapelu, projekce a v neposlední řadě i na loutky či zajímavé výtvarné objekty. Přestože inscenace není divadelním přepisem předlohy, klasické scény, jako např. zvětšování nosu, se v minorské verzi samozřejmě objeví. Pinokia uvidíte v podání loutky, ale také herce Ondřeje Nosálka. Dále hrají Daniel Šváb, Petr Reif, Valéria Daňhová, Ivana Machalová a Jiří Kniha (+ minorská kapela).

Dobrých komedií není nikdy dost, a proto do Mahenova divadla přichází „novodobý Molière“ Sébastien Thiérry a ptá se: Kdo je pan Schmnitt? Na vaše bránice útočí jedna z nejvtipnějších moderních frašek. Jenže odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá! Pátrání po ní však zaručeně vzbudí salvy smíchu a nakonec snad i malé zamyšlení nad absurditou života. Stačí jedno zazvonění telefonu a život dosud spořádaného manželského páru Bérandových se obrátí vzhůru nohama. Zvlášť, když žádnou pevnou linku vlastně nemají a nejmenují se ani Schmittovi, jak se jim snaží namluvit hlas na druhé straně aparátu. A to je prosím jen začátek. Kolotoč ztřeštěných situací a neuvěřitelných záměn se roztáčí. Nic není na svém místě. Tam, kde visel portrét tchýně, je nyní obraz psa. Klíče od bytu nepasují do zámku a na obvyklém čísle policie se hlásí taxislužba. Co dělat? Všechny dosavadní jistoty jsou rázem zpochybněny, člověk neví, čí je. Takže pokud jste zvědaví - Kdo je pan Schmitt? - přijďte do Mahenova divadla na stejnojmennou komedii v režii Jany Kališové. V rolích manželů Bérandových uvidíte Evu Novotnou a Dušana Hřebíčka. Schválně, jakou zde najdete odpověď?!

Únorová humoreska od autora Študáků a kantorů... Jaroslav Žák, známý jako scenárista nesmrtelných filmů ze studentského prostředí, napsal také hořko směšný příběh se stejným názvem jako slavný Vančurův román: Konec starých časů. Tentokrát nás autor obdařený laskavým, moudrým humorem a vypravěčským uměním nepřenese do idylických časů první republiky, nýbrž do fiktivního městečka Pepův Týnec nad Lesem uprostřed únorových událostí roku 1948. Tedy do doby, kdy v lidech jedna diktatura dosud nedozněla a úsvit nové se blíží. Víc než o politiku zde ale půjde o lidské charaktery a pitomost téměř v duchu haškovském, ale i o pábitelství takřka hrabalovské či lechtivost jako od Škvoreckého. Ryze český humor v původní dramatizaci, kterou uvádíme ve světové premiéře, a to příznačně v letopočet, který končí osudovou českou osmičkou. Nebojíte se? V režii Šimona Dominika hrají Jan Jedlinský, Tomáš Impseil, Michaela Foitová, Štěpánka Prýmková, Martin Polách, Tomáš Holý, Václav Helšus, Michaela Lohniská, Martin Stránský, Jaromír Tlalka, Přemysl Houška, Tomáš Váhala, Michal Lurie, Petr Hanák, Markéta Coufalová a Eliška Jansová. Inscenace bude uváděna v Malém divadle.

Soubor činohry Jihočeského divadla uvede psychologický thriller. Pohřešovaná dívka Chloé, vězněná únoscem, se objeví po šesti letech. A podobně jako její do velké míry reálný předobraz Natascha Kampuschová se stane mezinárodní celebritou. Kdysi úspěšný novinář Greg, který před lety psal o dívčině zmizení, od ní dostává nabídku napsat její příběh. Svého únosce ale Chloé kryje. Proč? Mnohoznačný thriller pojednává o touze někoho vlastnit a potřebě vlastnit svůj příběh, a také o ´právu´ znát pravdu. Hra se vyznačuje velmi zvláštní strukturou, při níž se minulost prolíná se současností, přičemž se na jevišti někdy odehrávají současně. Setkáváme se s trojicí postav - dívkou Chloe, únoscem Mathewem a novinářem Gregem. Vzhledem k tématu hry se však spíš než v obvyklém „kdo s kým“ pohybujeme především v rovině patologických mezilidských vztahů – únos, věznění, manipulace, trauma. Psychologický thriller kanadské autorky připravila pro komorní prostor malé scény Na Půdě mladá režijní dvojice Adam Svozil a Kristýna Kosová, kteří s Jihočeským divadlem spolupracují poprvé. Diváci se mohou těšit na koncentrované herecké výkony Beáty Kaňokové, Pavla Oubrama a Tomáše Drápely. Hra bude uvedena v české premiéře.

Také do Ostravy přichází netradiční drama ze soudní síně s přímou účastí diváků... Diváci stávají porotou a na závěr hlasují, zda má být obžalovaný odsouzen či osvobozen. Obžalovaným je Lars Koch, major Luftwaffe, který neuposlechl rozkazu a sestřelil unesené letadlo, se kterým měl terorista v úmyslu narazit do mnichovského stadionu, kde v tom okamžiku sedělo 70.000 diváků. Diváci v roli porotců musí rozhodnout, zda je možné omluvit smrt 164 nevinných cestujících letadla záchranou podstatně většího množství diváků na stadionu. Jak vyřešit morální dilema, když jsou v sázce životy lidí? A může si jej vůbec někdo dovolit svobodně rozhodnout? Divák se tedy stává součástí představení, stává se „soudcem" – výsledky hlasování se objeví na mezinárodním webu, který sleduje teritoriální výsledky hlasování http://terror.theater/. Účinkují Tomáš Jirman, Ivan Dejmal, Vít Roleček, Renáta Klemensová, Petr Houska a Lucie Končoková. Režisérkou inscenace je Tereza Říhová. Premiéra se uskuteční v hostitelském divadle - na alternativní scéně Divadla loutek.

RockOpera Praha se rozhodla rozšířit svůj už repertoár o tajemnou rockovou operou Vymítač. Dílo je nejen jedním z hudebně nejtvrdších, s jakým divadlo kdy přišlo, ale zároveň i úplně první hororovou operou v jeho historii. Skladatel Milan Steigerwald se při tvorbě nechal ovlivnit nejen metalem, ale i německým komponistou Carlem Orffem a jeho zpracováním středověkých písní ze souboru Carmina Burana, Johannem Sebastianem Bachem a keltskou hudbou. Jak bývá v RockOpěře Praha zvykem, na jevišti se znovu objevují hvězdy tuzemské rockové scény, jako Kamil Střihavka, Jan Toužimský, Viktor Dyk, Pavla Forest, Žántí, Helena Kubelková a další. Nouze nebude ani o velkou světelnou, akrobatickou a pohybovou show. Režie se opět ujme mistryně fyzického divadla, členka legendárního Teatr Novogo Fronta Irina Andreeva. Příběh rockové opery je inspirovaný jednou starou velhartickou pověstí. V souvislosti s tamějším kostelem svaté Máří Magdalény a přilehlým hřbitovem se dosud vypráví řada nevysvětlitelných příběhů. Mělo tu docházet k pohanským a satanistickým rituálům, měli zde vraždit nemrtví a skrz vyvolávání duchů se tu údajně chtěl jeden voják pomstít milé zemřelého kamaráda. Dívka totiž stále oplakávala svoji zesnulou lásku a vojáka, který se jí nabízel, odmítala. Muže její lpění na zemřelém tak rozčilovalo a uráželo, že se rozhodl vykonat keltský pohanský rituál, jímž ze záhrobí vyvolal ducha svého přítele a pomocí temných sil nechal nebohé děvče posednout. Dívce nyní může pomoct už jedině Vymítač!

Na Činoherní scéně MdB se představí komedie, v níž o peníze jde až v první řadě. Jedno z nejslavnějších děl předního dramatika francouzského klasicismu baví již bezmála tři a půl století divadelní obecenstvo tím, jak bravurním způsobem předvádí, co všechno může přivodit chorobná posedlost penězi či náruživá závislost na mamonu. Velký mistr komických charakterů podává barvitý obraz nekonečných způsobů manipulace, klamu a přetvářky v nejintimnějším prostředí rodiny. Když jde o peníze, neplatí žádná pravidla slušnosti či úcty dětí k rodičům a rodičů k dětem. Ovdovělý lichvář Harpagon zasvětil život hamižnosti. Lakota je u něho vášeň, kterou omezuje své děti – syna Kleanta a dceru Elišku, o služebnictvu ani nemluvě. Umí peníze hromadit tvrdou lichvou i sebeodříkáním. Jeho děti sice nic neumějí, ale chtějí život žít a užívat, pokud možno s nataženou dlaní. Harpagonova posedlost zlatem v nich vzbuzuje nenávist a posměch – emoce o to silnější, o co více ve jménu chamtivosti otec manipuluje s jejich osudy: Elišku míní provdat za stárnoucího boháče, třebaže dcera miluje mladého Valéra, a Kleanta oženit s bohatou vdovou, bez ohledu na to, že syn je zamilován do mladičké Mariany ze sousedství. Na sňatek s Marianou totiž pomýšlí on sám. V tomto rodinném propletenci odhaluje Molière důsledky Harpagonovy vášně po zlatu. Děti jsou se svými spojenci nuceny vzít věci do vlastních rukou, doběhnout lakomého otce a uštědřit mu ráznou lekci. Jejich prostředky (pokrytectví, pochlebnictví, neupřímnost, lstivost, bezohlednost a vposled i krádež) si však v obludnosti nic nezadají s obludností Harpagonova egocentrismu. Harpagon je zajisté kvintesence hamouna: lichvaří, šmelí, vyhrožuje, kalkuluje, ale nekrade a najmě hraje s otevřenými kartami. A to se o jeho protivnících říct nedá. V líčení mravů vystupuje Molière jako moralista, ale jako moralista, který nemoralizuje; zůstává komediografem poučeným komedií dellʼarte a starofrancouzskou fraškou. Lakomec je tak výpovědí o stavu lidského ducha a současně nabízí skvělou zábavu. Inscenace Lakomce s Boleslavem Polívkou v roli Harpagona a v režii Stanislava Moši je pak více než příslibem mimořádné divadelní události. Dále hrají Kristian Pekar, Svetlana Janotová, Jiří Mach, Dagmar Křížová, Alena Antalová, Michal Isteník, Jan Mazák, Zdeněk Junák, Josef Jurásek, Jakub Uličník, Alan Novotný a Patrik Bořecký.

Komorní scéna Aréna se po téměř devíti letech od premiéry inscenace Brenpartija opět obrací k historii svého mateřského města, kde už celých dvacet čtyři let funguje. Tentokrát tak učiní novou hrou z pera dramaturga Tomáše Vůjtka a režiséra Janusze Klimszi s názvem Chacharije, která se odehrává v Ostravě začátku 30. let minulého století, kde nebyla nouze o různá nedorozumění. Text vychází ze skutečných dobových událostí, s nimiž si hravě fabulačně pohrává. Napříč společenským spektrem prožívají smyšlené i historické postavy své příběhy během jednoho jarního dne roku 1932, které se v závěru překvapivě protnou... Svůj prostor v Chachariji tak dostávají jak svérázné postavičky ze státu Halda, jejichž osudy diváci poznali již v oblíbené Brenpartiji, tak i charaktery z jiných sociálních vrstev či národnostních skupin. Svým způsobem je tedy Chacharije volným pokračováním této legendární inscenace, nicméně ne pokračováním chronologickým. Diváci se setkají s postavami ze struskové haldy, s prostitutkami, policisty, radním, místním Němcem, Židem i komunistou a dalšími, kteří se budou pohybovat v místech, která v Ostravě dodnes fungují. Jsou jimi třeba Český rozhlas, pivnice U rady, kavárna Elektra a další. Účinkují Petr Pěnkava, Tereza Cisovská, Tomáš Hába, Dana Fialková, Šimon Krupa, Ondřej Malý, Petr Panzenberger, Jan Chudý, Vojtěch Lipina, Josef Kaluža, Pavel Cisovský, Michal Čapka, Vladislav Georgiev, Marek Cisovský, Alena Sasínová-Polarczyk a Zuzana Truplová.

Vrcholné dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského. Román o čtyřech částech s epilogem. Sociálně filosofické pojednání o světu, Bohu a otci. A o lásce vášnivé, oddané, uražené, ponížené, všeobjímající a sobecké. O světě bez pravidel. O světě, jemuž vládne Fjodor Pavlovič Karamazov, otec, který je zosobněním nejhorších lidských vlastností, otec chamtivý, vypočítavý, krutý a zbabělý. Podědili kus karamazovství také jeho synové? Žili, byli jednou tři bratři… Nejstarší Dimitrij zvaný Míťa, důstojník a floutek, hazardér a milovník, vášnivý surovec. Mladší Ivan, cynik a intelektuál, hledající ateista, nihilistický misantrop. A nejmladší Alexej, čistý Aljoška, pokorný dobrák, který chce smířit všechny se sebou, mezi sebou a s Bohem. Jenže v karamazovském světě dobro snadno nevítězí. Je tu taky Smerďakov, slouha plný nenávisti a pohrdání. A ďábel obchází blíž, než si myslíme… A láska? Dojde naplnění svojí touhy hrdá a ušlechtilá Kateřina Ivanovna? A co Agrafena Ivanovna, Grušenka, smyslná, vypočítavá i nešťastná, milovaná všemi? Nebo Líza? Napůl žena, napůl dítě, ubohé, bolestínské i kruté? Přežije tedy alespoň naděje? Je tu přece ještě Ilujška, chlapec, po kterém se háže kamením… Připomeňte si jeden ze základních pilířů světové literatury. Přijďte si zapřemýšlet o smyslu života a nechte se unášet v jeho vášních a běsech. V dramatu hrají Jiří Zapletal, Jan Sklenář, Miroslav Zavičár, Sebastian Jacques, Jakub Tvrdík, Anna Fialová, Sara Venclovská, Týna Průchová, Martina Nováková, Zora Valchařová-Poulová, Matěj Anděl, William Valerián a Ondřej Malý. Inscenace je další prací režisérského dua SKUTR v hradeckém Klicperově divadle.

Jevištní epos o budovatelích Žižkova a Vinohrad vzniká ke sto desátému výročí otevření Divadla na Vinohradech. Odpovídá na otázku: co to bylo za lidi, kteří dokázali za několik desetiletí položit základy moderní české společnosti a českého hospodářství, vybudovat rozsáhlé městské čtvrti a na vlastní náklady v nich postavit reprezentativní divadelní dům. Inscenace vychází z prvních dvou dílů proslulé stejnojmenné románové pentalogie Vladimíra Neffa. Tento jedinečný literární výkon, proslavený rovněž televizním seriálem z 60. a 70. let, vypráví příběh několika generací dvou rodů, typických zakladatelů naší moderní společnosti. Inscenace obsáhne dramatické příběhy rodin Bornů a Nedobylů ve druhé polovině 19. století, ale také neméně dramatické společenské změny v Českém království, tehdy součásti Rakousko-uherské monarchie. Diváci budou svědky řady citových vzplanutí, ale i účelových manželských sňatků, rozmachu obou rodin a jejich podniků, ale i jejich krizí; to vše na pozadí revolučních a válečných převratů, plamenného vlastenčení i zakládání národních institucí, budování železniční sítě, bourání městských hradeb a vzniku prvního pražského obchodního domu. Prostřednictvím poutavých románových příběhů chce inscenace vzdát hold skutečným osobnostem, které se zasloužily o postavení Královských Vinohrad a jejich divadla. Hrají Jan Šťastný, Tomáš Dastlík, Zuzana Vejvodová, Tereza Terberová, Antonie Talacková, Markéta Frösslová, Sabina Rojková, Naďa Konvalinková, Svatopluk Skopal, Daniel Bambas, Václav Jílek, Vendulka Křížová, Jaroslav Satoranský, Otakar Brousek ml., Jiří Maryško a Jiří Plachý. Režisérem inscenace je Radovan Lipus.

Po deseti letech od premiéry Senekovy Faidry se režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek vracejí k antice. Élektra byla dcerou bájného vojevůdce Řeků v trójské válce, Agamemnóna. Její příběh, završující spletitou a krvavou historii rodu Átreovců, inspiroval vznik řady uměleckých děl od antiky až do současnosti. Sofoklovo drama se odehrává v Mykénách sedm let po Agamemnónově hrůzné vraždě, kterou spáchala jeho manželka Klytaiméstra se svým milencem Aigisthem. Élektra nepřestává lkát po zemřelém otci, je však osamělá ve svém žalu i odporu proti vrahům a uchvatitelům trůnu, kteří ji ponižují a utlačují. Na rozdíl od sestry Chrysothemis, která ji nabádá, aby přijala svůj úděl a podrobila se mocným, není Élektra schopná kompromisu či přetvářky a stahuje se raději do izolace; touží jen po návratu bratra Oresta, který by pomstil otce a vrátil jí i Mykénám svobodu a důstojnost. Pro Klytaiméstru je dceřin odpor a synův návrat z vyhnanství noční můrou, a proto uvítá jako osvobození náhlou zvěst o synově smrti i následné zoufalství Élektry. Nikdo však netuší, že jde o lest - Orestés se tajně vrátil do Mykén, aby podle pokynu božské věštby pomstu uskutečnil. Dá se Élektře poznat a s její pomocí zabije matku i Aigistha. Lidské vášně a city se po staletí nemění, určité činy však v různých dobách získávají tu kladné, tu záporné znaménko. S posunem nábožensko-etických hodnot za dva a půl tisíce let od svého vzniku Sofoklovo drama provokuje stále palčivými otázkami, zda je možné násilím ukončit násilí a nastolit spravedlivý řád, zda pomsta, byť sebevíc oprávněná, může vskutku přinést očistu a omluvit i matkovraždu. V titulní roli uvidíte Evu Hacurovou. Dále účinkují Pavel Neškudla, Petra Špalková, Jan Meduna, Marie Poulová, Jan Vondráček, Klára Sedláčková-Oltová, Marie Turková a Magdalena Zimová. Inscenace bude uváděna v komorním uspořádání prostoru.

Jedna z nejúspěšnějších současných londýnských komedií nabízí spoustu humoru i vážného citu a velké příležitosti pro výjimečně obsazený čtyřlístek herců. Střet jemných velkoměstských intelektuálů s venkovskou zemitostí, dávné ambice, sny, touhy a v neposlední řadě vzájemné předsudky. Na tak pestré paletě témat staví tato konverzačně – situační komedie, která pojmenovává zdaleka nejen humorné aspekty naší současnosti a staví na precizních dialozích. Čtveřici jejích hrdinů ztvární v režii Lídy Engelové Barbora Hrzánová, Radek Holub, Klára Cibulková a Zdeněk Velen. Divadlo Kalich tuto hru uvádí v pražské premiéře (již byla u nás uvedena v hradeckém Klicperově divadle pod názvem Vincenc). Bettsova hra nejde schovat pod pokličku jednoho žánru: z větší části je to komedie mravů, částečně stand-up comedy, trochu čistá fraška, ale s některými melodramatickými a výsostně tragickými momenty. Cílem dramatika (původně herce) Torbena Bettse bylo jistě také vypsat se z pocitu sociální ukřivděnosti, ale po vzoru svého učitele Alana Ayckbourna chtěl především diváky rozesmát...

Tragikomedie o radostech a strastech spojených s údělem matek v dnešním světě. Nová hra izraelské dramatičky (u nás známé především hrou Mikve) se z nejrůznějších úhlů pohledu dívá na velmi důležité mezníky v životě většiny žen – těhotenství a mateřství. Originální hořkosladká revue s nadhledem a nadsázkou nahlíží na velmi intenzivní fáze života žen, které s sebou přinášejí radost a štěstí, ale také bolest a starosti... Úspěšná právnička, pracující žena odhodlaná zvládnout vše, mladá žena, tak trochu ještě dívka, hledající své místo v životě. To je jen pár příkladů hrdinek tragikomedie I♥MAMMA, které řeší nejen vztahy se svou matkou. Inscenaci v Divadle ABC nastudoval režisér Petr Svojtka. V ženských rolích se představí Radka Fidlerová, Veronika Janků, Lenka Zbranková, Evellyn Pacoláková, Zuzana Kajnarová, Denisa Pfauserová, Tereza Vítů, Eliška Zbranková a Henrieta Hornáčková. Všechny mužské role odehraje Lukáš Jurek.