Rozhovor

Muzikál Nezemřela jsem... se divákům poprvé představil v premiéře 7.9.2013. Debutující autorka a režisérka Zuzana Offenbartl Dovalová spojila charakteristické scény ze života Evy Olmerové s výběrem písní z jejího repertoáru a (spolu s alternující Markétou Bednářovou) se ujala hlavní role.

Pěvecké výstupy za doprovodu živé kapely, náročné choreografie Zuzany Pokorné a krátké hrané scény, vyžadující přesnost v hereckém výrazu, musí zvládnout i představitelky vedlejší role Aidy. Se dvěma z nich, Ivanou Jirešovou a Michaelou Zemánkovou, jsme si povídaly během zkoušek.


Můžete budoucím divákům přiblížit vaši roli přítelkyně Aidy?
Michaela Zemánková: Všechny postavy v muzikálu vycházejí z reálných osob. Přítelkyně Aida, textařka písní, byla blízkou kamarádkou Evy Olmerové a psala jí i texty. Mimochodem, ta paní dosud žije.
Ivana Jirešová: Psala jí české texty k anglickým písním, protože Eva nesměla zpívat anglicky.

Zkoušeli jste s ní tu roli konzultovat?
I.J.: Míša se pokoušela, ale...
M.Z.: ...ale nebylo mi to dovoleno (smích). Všichni sice hrajeme reálné postavy, jenže i když ten člověk ještě žije, jeho vzpomínky odpovídají jeho osobnímu vnímání, které se za ta léta navíc nějak formovalo. A my si nepřejeme, aby vznikl jednostranný pohled. Chceme nastínit obraz dané osoby a z jednotlivých obrazů vytvořit mozaiku příběhu.

Michaela Zemánková a Zuzana Offenbartl Dovalová jako Aida a Eva Olmerová

Eva Olmerová měla určitě přítelkyň víc. Nenese postava Aidy rysy více osob?
I.J.: Ne, nenese. Předlohou se stala jen ta jediná konkrétní osoba.

Písně, které v muzikálu zpíváte, patří také k repertoáru Evy Olmerové?
I.J.: Máme jednu sólovou, „Zahraj i pro mě“, a pak duety.
M.Z.: Celý muzikál je poskládaný z písní, které Eva nazpívala. „Zahraj i pro mě“ je moc krásná věc.

Co se týče děje muzikálu, poskytuje komplexní pohled na život Evy Olmerové, nebo se týká pouze nějaké konkrétní etapy?
M.Z.: Jedná se v podstatě o takovou prolínačku jejím životem. Samozřejmě, neuvidíte Evu od miminkovského věku a ani nemůžeme předem prozrazovat konec. Náš příběh se začíná odvíjet zhruba od doby, kdy začala zpívat...
I.J.: ...a zahrnuje nejdůležitější momenty jejího života – svatba, rozvod, angažmá v Semaforu, komunisté, vězení, vztah s tatínkem.

Co vás přivedlo k účinkování právě v tomto muzikálu?
I.J.: Jsem velmi ráda, že mohu pracovat s mladými nadšenými lidmi, kteří se nebojí udělat muzikál jiným způsobem, než jaký je tady populární. Není to písničkál, ve kterém si herec stoupne a zpívá árii, ale opravdový muzikál, kde herci hrají, tančí a zpívají. Druh téhle hudby je mi hodně blízký, protože mám ráda jazz a jako herečka mám ráda šansony, což je pro mě úplně úžasné. Velmi si cením skutečnosti, že jsem byla přizvána ke spolupráci.
M.Z.: Sešla se tu opravdu skvělá parta.

Navíc jsou všichni pohybově zdatní...
I.J.: Snažíme se (smích).
M.Z.: Myslím si, že všichni jsou pohybově talentovaní a zdatní, nicméně doba, během níž vám choreografie přejde do krve, je u každého individuální. Někdo to má hned, někomu trvá třeba tři týdny, než se to usadí.
I.J.: V muzikálu Excalibur, kde jsme se my dvě poprvé setkaly a alternovaly v roli Morgany, byla taneční vybavenost také nezbytnou součástí role. Tehdy jsme se dokonce scházely vždy před zkouškou na hodinový trénink, takže na zkoušku jsem šla skvěle připravená. Teď asi budu trénovat choreografii vždycky ráno a večer sama.
M.Z.: Nebude trénovat sama, já budu trénovat s ní. Pro mě je hrozně zajímavé, že se s Ivankou opět po mnoha letech setkáváme na jevišti a navíc se zase alternujeme. Jsme totiž úplně rozdílné typy a mě osobně to právě proto hodně baví. Můžu se u Ivy inspirovat, brát si od ní věci, které by mne vůbec nenapadly...
I.J.: ...to se teprve uvidí, co do té role vlastně přinesu (smích).
M.Z.: Už přinesla. A ještě přinese, to vím.

Když jste tak odlišné typy a přitom se alternujete, znamená to, že se vaše podání Aidy bude lišit?
M.Z.: Bezpochyby.
I.J.: Určitě se bude lišit.
M.Z.: Navíc máme ještě třetí velice šikovnou alternaci, Veroniku Bošjakovou, a ta je také úplně jiná. V tomto muzikálu jsou obecně ve všech alternacích obsazeny rozdílné typy. Tvůrci se nesnažili vybrat typologicky stejné umělce, a tím pádem to bude hodně zajímavé. Divák, pokud se mu to bude líbit, dostane druhou šanci a určitě bude chtít vidět i další alternace, protože vlastně uvidí pokaždé jiné představení.
I.J.: V podstatě je to takový bonus.
M.Z.: Stejně jako kdysi Excalibur v Ta Fantastice, ten býval také pokaždé trochu jiný.
I.J.: Když se teď během zkoušek v našich dialozích hledáme, musíme sice zachovávat nějaké styčné body, ale děláme to fakt každý jinak. Je to hodně zajímavé, protože takhle se při zkoušení muzikálů obvykle nepostupuje. Naopak, v alternaci musíte přesně dodržovat text i pohyby. Tady to bude celkově volnější.

Ivana Jirešová (foto: Petr Weigl)

Takže máte každý určitou dávku tvůrčí svobody?
M.Z.: Samozřejmě, že musíme striktně dodržovat tempo, rytmus a tak dále, ale Zuzanka Dovalová, režisérka, autorka a představitelka hlavní role Evy, netrvá na tom, že to, co napsala, musí být dogma. Musí to samozřejmě sdělovat tu informaci, která je tam obsažená, ale můžeme to říct svými slovy, což je moc fajn.

Znamená to, že každá budete mít trochu jiný scénář?
I.J.: Scénář ne, slovník.

A kolik rolí je alternovaných?
M.Z.: Všechny.

Tím pádem na sebe budete vzájemně jinak reagovat?
I.J.: Ano, bude to hodně živé.
M.Z.: A to je právě moc fajn.
I.J.: Někdy. Někdy také ne...
M.Z.: ...když jsou kolegové žertéři, bývá to náročnější...
I.J.: ...nebo když někdo hraje sám za sebe, to se taky těžko hraje, ale to tady nehrozí. Jsme dobrý tým a umíme na sebe reagovat...
M.Z.: ...přestože se tu sešly vlastně dvě věkově vzdálené party.

Proč bylo pro uvádění muzikálu „Nezemřela jsem...“ vybráno právě Divadlo v Dlouhé?
M.Z.: Konkrétní důvody neznám, mám ale pocit, že se hledal divadelní prostor s komorní atmosférou.
I.J.: V Dlouhé nám poskytují i potřebné technické vybavení. Kromě toho se jedná o scénu, která představuje záruku určité kvality.

Jak a na co byste nalákaly diváky?
M.Z.: Vystupujeme s živou kapelou a písně z repertoáru Evy Olmerové jsou jedním slovem skvělé.
I.J.: Já bych pozvala hlavně milovníky hudby, zvláště jazzové, a všechny citlivé lidi se smyslem pro umění.

Děkujeme za rozhovor a přejeme muzikálu Nezemřela jsem... mnoho úspěchu a nadšených diváků.