Jana Žáčková

Výborná situační komedie, skvělé a sehrané výkony všech představitelů. Působivá scéna, přesná práce s gagy a situacemi. Za sebe oceňuji i netradiční formu propagace - tzv. faikové videa s dovětky s pozvánkou.

Poetické převedení na jeviště, zachován pocit z knihy, nádherná muzika a výborné a upřímné výkony celého souboru, smysl pro humor a láska, vůně kávy, uaiiii! Tikot hodin, půl jedné... Laura vchází znovu do dveří a já viděla tygra, a kdo ne, tak ho viděl v samotném závěru. Rozhodně odpočinková jímavá věc, které pošimrá bránice a vytlačí slzu.

65% ač hodnotím opačně většinou, míň a pak dám více, tohle představení si to zaslouží. Dostala jsem se na představení se středními školami, které si příběh až užívaly a na rozdíl od učitelek pointu pochopilo. Znovu se uplatňuje argument, že dětský divák,upřímný divák, a Mrožek jim nebyl cizí!

Neznalá nového cirkusu na české scéně, nemůžu srovnat. I přes to, děkuji všem tvůrcům, pro mě dramaturgické - režijní téma - čechovství versus hospoda spojeno v krásnou až dojemnou výpověď, a o výkonech akrobatických nemluvě. Pro mě zážitek. A když píši zážitek, tak to tak i myslím.

Co dodat, doby kdy jsem byla zarytý fanoušek "těchto kapel", ale i přes to se dokáži uznat plusy a mínusy na tomhle zbožnění. Idol... idolls, kdo je loutka víc? Od Fagi pro mě velký posun, který je v tématu aktuální, hudba nádherně a záměrně klišoidní, a herce a publikum to prostě baví.

75% nádherně přenesený Čechov/Platonov. Do teď argumentuji lidem - tři cesty. Půjdeš vlevo sežerou tě vlci, půjdeš vpravo sežereš vlky, půjdeš rovně - sežereš sám sebe. Zajímavý výkon celého souboru s důrazem na Siničáka- Platonov, pro mě nový brněnský objev - herečka Alexandra Palatínusová, nádherná a přesná.

Zážitek. Nemám, co dodat...

Striktní režie. Dramatické situace, náplň jednotlivých postav, i jejich změny názorů ruku v ruce hereckému osazenstvu. I přes to palčivé téma, divadlo působí více jako komedie i přes veškeré odkazy k prapůvodu člověka jako takového.

65%! Inscenace bez dramturgických škrtů je nutno uznat dlouhá. Přes tři hodiny, 40 minut se dalo zkrátit zejména kvůli slovním balastům, tzv. výplním o řečem o ničem nebo co už několikrát sděleno bylo. Skvělé pěvecké výkony. Nesouhlasím s kostýmním pojetím, lidé z nižší vrstvy vypadají jako loutky, které můžeme ovládat a hrát s nimi, v tom se ztrácí příběh My fair lady. Nebýt její houževnatosti, nestane se zázrak... Viděno s Markétou Kalužíkovou, výborný výkon, skvěle zvládnuté choreografie souboru.

85% viděno ještě na scéně Reduty v Brně. Preciznost Jana Mikuláška, jeho významy, až trojité... to znamená i odkazy, zpřítomnění korespondence je sice subjektivní, ale i přes to, mne zasáhlo. Symboličnost Mikuláška, zejména sehrané herecké výkony hlavních představitelů, ambivalence politických či osobních podmínek jednotlivých umělců. Jednoduše, náročné téma, ale zvládnuté, zvlášť když cítím osobní vztah tvůrců k tématu.

85% naprosto přesná komedie, která díky hercům dokáže držet situace, dokáže tyto situace i nabourat, plánované smíchy mi vlastně poprvé na jevišti nevadily. Stojí a padá na Igorovi Ondříčkovi, avšak zdá se, že ač stará role, jakoby mu byla ušitá na tělo. Mám ráda, když se na komedii bavím a vím proč. Situace, konverzační humor, vzájemné poslouchání, improvizace, to vše vás unese do říše bizarního příběhu se skvělým smyslem pro humor!

Nepopírám snahu o aktuálnost, zejména prostřednictvím scénografie, avšak jediné co na mne působilo aktuálně je monolog Boleslava Polívkky o židech a jejich údělu. Shakespeare na MDB je umně udělanou inscenací, o čemž mimo jiné vypovídá reakce publika. Nevadí mi, že pozornost je určena především panu Polívkovi a Michalu Isteníkovi, myslím si, že je to dokonce režijní záměr, příjemná inscenace, která má úmysly tzv. "něco sdělit."

Výborný herecký výkon zejména Vojty Blahuty. Minimalistické, decentní a přitom naléhavé. Nepopírám to, že inscenace kopíruje některé zahraniční významy, ale i přes to, máme možnost sledovat bizarní příběh odvážného mladíka, který dokonce publikum dokáže několikrát rozesmát. Nepopírám to, že nebýt hlavního představitele inscenace nebude takhle úspěšná.

75% avšak hodnoceno z premiéry, věřím, že reprízami se inscenace vyšplhá i dál. Avšak nově pojatý Puškin, skvělá dramaturgie - úprava celého textu, z něhož jsem poprvé pochopila, proč se dílo jmenuje Oněgin a ne Taťjana. Provedení MDZ jde po současném tématu, neschopnost lásky, přehlédnutí jejich principů, člověk teď a tady ztracen v citu. To je Oněgin. Scénografie i kostýmy stručné, ale výpovědní o vztazích a situacích samotných. Odvážné dílo na prknech MDZ, doufejme, že vydrží déle jak jednu sezónu.

Co dodat? Burani a jejich styl humoru je mi blízký, herci opět na sebe slyší, drží gagovost situací, dohrávají absurdity do ještě absurdnějších rozměrů. Nemohla jsem se přestat smát... vřele doporučuji komukoliv, kdo si bude chtít v divadle užít legraci, grotesku, noir detektivku a skvělé herecké výkony.

http://www.rozrazilonline.cz/clanky/1042-Don-Jose-jako-hloupy-Honza-ztraceny-ve-svete-vasne

Jirka Jelínek patří mezi současné české divadelní speciality.(...) O to spokojenější jsem, když jako hlavní chod není samotný Jiří Jelínek, ale stojí v pozadí jako šéfkuchař a jeho asistenti Blumaier-Drgová-Julina neodbíhají z nastavených situací, dokáží vypointovat gagy a navzájem se doplňují jako naše další česká specialita knedlo-vepřo-zelo. A nutno podotknout, že herecké kreace jsou místy až libové. Mlask!

Výborná inscenace pod precizním režijním vedení Hanky Mikoláškové, sehraný soubor, skvělá hudební živá produkce, minimalistická scénografie. Výtka patří zejména k tomu, že inscenace je ideálním školním představením a zatím se pro střední školy nijak extrémně nehraje. Je to cesta, komunikace mezi studenty a povinnou látkou. J.A. Komenský patří k vrcholům českých dějin a literatury a MDZ se daří zprostředkovat fakta, ale i zajímavosti nenásilně a místy dost zábavnou formou.