Kjell

Kateřina Marie Tichá a Zdeněk Piškula jsou výborní, fascinující je jejich soustředění a divácky přitažlivá chemie, která mezi nimi vzniká. Inscenace samotná má svá hluchá a diskutabilní místa, ale určitě se půjdu podívat, až její tvůrčí tým dá zase něco dohromady.

75%.Viděno na předpremiéře v K. Varech. Pro mě ohromné pozitivní překvapení. Od autorů mě bavila hra Jméno, ale toto je ještě lepší text. A oba herci ve skvěle šlapající symbióze spolu s nápaditou režií dokázali konverzačku udržet v tempu celou dobu. Prosmějete se jí, zároveň má duši i myšlenku. Jak Veselý, tak Rychlý mají své krásné momenty, a když se zatlačí na pilu, tak účelně. Není to v jádru politické divadlo, kterému by hrozilo vyvanutí. Proto si asi časem dopřeji znovu.

Tady se opravdu nelze než připojit k nadšeným ohlasům. Muzikálový zážitek, jak má být. Dobrý nápad od Kalichu na tuto po všech stránkách vydařenou inscenaci znovu vsadit, nové Tomešová i Horáková jsou skvělou volbou. Pálek hraje testosteronem, Kříž víc vyhrává situace a oběma to jde dokonale. Šli bychom v listopadu zase, ale je vyprodáno. Tak si pro tuhle porci energie zas zajdeme později...

Divadlo, jaké se běžně nevidí. Směrem ke každé zúčastněné profesi se chce zvolat bravo! O prověřené hře jako takové ani nemluvě. Přišlo mi trochu neurvalé, že není k pí. Rázlové na sólové děkovačky přizvána i A. Elsnerová, protože jejich výkony lze považovat za minimálně vyrovnané, prostor v inscenaci taky a ano, Elsnerová mě strhla ještě víc.

Představení Verze mě zatím nikdy nezklamala, berou útokem kvalitní texty. Vždy si odnesete minimálně milý zázitek, nic nespadne pod průměr. Zde určitě nadprůměr! Matouš Ruml dobrá volba, hra samotná též.

Důvtipně sepsané, respektuhodně secvičené a skvěle zrežírované. Na rozdíl od Heteránů v témže prostoru zážitek, který z vás nevyprchá už na schodech ze sálu.

Výtečné zpracování silné předlohy, bravo režie. Výkon Sáry Venclovské přesný. Aktuálnost inscenace mrazivá... Tento výlet do Brna se vyplatil, přivezli jsme si jeden z největších zážitků roku.

Nina Horáková diváka hypnotizuje, nelze se od ní odpoutat pohledem. Dospěla do výrazné osobnosti své herecké generace, ať už ji vidíte v MDP nebo třeba v muzikálu Vlasy v Kalichu. A inscenace samotná je zářným příkladem, jak se účelně a efektně postavit ke klasice, kterou má jistě kdekdo z nás za poněkud zaprášenou...