Z tiskových konferencí

Kozí válka je původní český muzikál napsaný přímo pro Divadlo J. K. Tyla skladatelem Daliborem Bártou a textařem Václavem Bártou starším, mj. autorem písňových textů z pohádky Princezna ze mlejna, a vypráví o klukovských lotrovinách, válce, lásce, nespravedlnosti, naději, osvobození i věčně zavřeném konzumu. Jedinečnost nového titulu tkví v samotném námětu, který vychází z osobních chlapeckých zážitků Václava Bárty staršího, jehož rodnou vesnici rozdělila po druhé světové válce demarkační linie. Světová premiéra se odehraje v sobotu 26. listopadu 2022 na Nové scéně DJKT v režii šéfa plzeňského muzikálu Lumíra Olšovského. Diváci se mohou těšit na téměř celý soubor doplněný o dětské představitele a na několik speciálních hostů v čele s Václavem Koptou nebo Pavlem Novotným a Kristýnou Leichtovou.

Proč je ke slovu válka připojeno označení „kozí“? Ozřejmění bude, navštívíte-li představení, velice rychlé :)

Zábavný klukovský příběh na pozadí velkých dějin zavede diváky do jedné malé vesnice kdesi na Plzeňsku, kde mezi sebou bojují klukovské party z horní a dolní části. Zatímco druhá světová válka končí, klukovské bitvy stále pokračují – a protože část obce je osvobozena sovětskou a část americkou armádou, rozdělí vesnici demarkační čára přesně uprostřed. Všechny události sleduje a vypráví vůdce jedné z chlapeckých part Vašek. „Jsem rád, že jsme vytvořili příběh z českých dějin o českých lidech, ale zároveň vnímám, jak moc může být nadčasový a srozumitelný nejen pro české publikum. Samozřejmě jsem si vědom, že cesta k divákovi bude složitější, než kdybychom adaptovali nějakou známou předlohu. Ale věřím, že právě tahle odlišnost bude diváky zajímat,“ komentuje dílo jeden z autorů Dalibor Bárta.

„Jsme regionálním divadlem a my se k tomu hrdě hlásíme. Od počátku, co vedu toto divadlo, je naše dramaturgie široce rozkročena, ale těžiště směřujeme právě k regionální tematice, a to napříč všemi soubory,“ uvedl ředitel DJKT Martin Otava.

Pavel Bár k dramaturgickému kontextu doplnil: „Snažíme také o podporu původní české tvorby. Zatím šlo o tituly pro Malou scénu, nyní na ně navazujeme velkou produkcí. Námět nás od počátku zaujal svou jinakostí. Spojuje velké historické události s životem obyčejných lidí, navíc je viděný očima dětí. Libreto je výsostně místní a hudba se nesnaží napodobovat velkomuzikálové postupy. Když se divám na výsledek, vzpomínám na moje prarodiče, přemýšlím o tom, jak žili. Budete to vnímat asi stejně. Prostřednictvím tohoto díla se vracíme k našim kořenům...“

Lumír Olšovský, Pavel Bár, Vácav Kopta, Kristýna Leichtová, Martin Otava

„Já řvu při mnoha momentech toho příběhu, jsem asi hysteričtější osoba,“ komentuje sebe sama Lumír Olšovský. „Dojímá mě, jak láskyplně je vše viděno dětskýma očima, pro něž řada věcí je absolutně nedůležitá (a naopak). Spoustu reálných faktů a souvislostí se dovíte jen tak mimoděk. Malebný a láskyplný příběh je přitom zasazený do šílené doby. Popisuje rovněž organismus klukovských part, tedy něco, co se z dětského světa dnes bohužel vytrácí.
...Pustili jsme se do novinky, která není ověřená, ale není to tak, že bychom se jen tak s někým domluvili, že mu uvedeme muzikál. Chceme přivádět do našeho repertoáru jen mimořádná díla…“

„Známe se s Daliborem pár let,“ říká Václav Bárta st. („To je pravda, od mého narození,“ směje se jeho synovec Dalibor Bárta.) a dodává: „Tu dobu „kozích válek“ jsem prožil a díky tomu prožitku jsem to mohl napsat.“
Jak to bylo s tvůrčí prací dál, už se oba autoři shodnout nemohou, prý směrem k synovci proběhla rada, aby napsal něco sám, že to bude jednodušší…

„Nabídce na vlastní muzikál jsem se zprvu hodně divil,“ vzpomíná Dalibor Bárta na setkání v kanceláři uměleckého šéfa plzeňského muzikálu. „Psát na zakázku není úplně snadné. Změnilo se to okamžikem, kdy jsem pochopil, že Lumír Olšovský a Pavel Bár tomu tématu uvěřili a začali jím žít také. Nechali mi volnost, jen občas se ozvali s připomínkami, což zpětně vnímám jako ty nejlepší momenty práce, protože mě posouvaly. Dramaturgie v muzikálových produkcích jako taková v podstatě neexistuje, toto je pomalu výjimka, že máte opozici a zároveň partnera. Jelikož jde o práci pro velké jeviště, musel jsem zohlednit, že to musí být zajímavé pro široké divácké spektrum. S tím nemám sebemenší problém, díval jsem se na vznikající dílo tak, co bych chtěl vidět i já sám. Považuji se totiž za většinového, normálního diváka… (smích)
Jenom svoji hudební řeč už asi nezměním, má kořen v lidové hudbě, akorát viděné očima současníka. Kromě toho dávali jsme si velký pozor, aby v příběhu byl, jak říkám „pavouk“, aby žádná z postav na jevišti nekonala nic nahodile. Každý obraz je nějak zdůvodněný, i když třeba vidíte snovou scénu. I k tomu mi pánové Olšovský a Bár dopomohli. Byla to společná práce, nejen autorská, velký podíl na výsledku má i vedení divadla! Děkuju za tu příležitost.“

autorská dvojice, strýc a synovec: Václav Bárta st., Dalibor Bárta

„Inscenace má velký potenciál nejen v krásné muzice a kvalitní předloze pánů Bártů, ale i v lokaci. Budeme hrát o místních lidech, o jejich prarodičích, rodičích, o příbězích, které jsou lidem z Plzně a okolí blízké. Nikde jinde nezažili tak podivnou dobu nebo spíš bezčasí než v tomto regionu, který to pamatuje, který ví, co to byla demarkační čára, na jedné straně Američani, naproti nim Sověti. Každá rodina byla s touto dobou a situací konfrontována, téma jistě najde odezvu nejen mezi pamětníky,“ říká jeden z představitelů Velkého Vaška Václav Kopta. „Cením si také toho, že se jedná o původní český muzikál. A to nejen z pozice herce, ale i člověka, který se v tomto světě pohybuje i na druhé straně barikády.“
Pro Václava Koptu jde o další spoluprácou s Divadlem J. K. Tyla, tentokrát hereckou. (Je mimo jiné autorem textů písní k tanečním muzikálům Edith – vrabčák z předměstí, Čachtická paní a Freddie – The King of Queen, které vznikly přímo pro Plzeň.)
„Ani na vteřinu jsem o nabídce nezapochyboval, i když mi bylo jasné, že mě čeká velkej fičák, horké chvilky vyplývající z velkého prostoru, technické náročnosti...a k tomu na jevišti hodně dětí. Rozhodl jsem se jezdit zkoušet do Plzně i přes nářek mojí rodiny. Bylo to správné rozhodnutí. Upřímně vám říkám, věřte mi, protože jsem vymet mnoho divadel, je tady výjimečně disponovaný soubor, který pracuje s málokdy vídaným nasazením, entuziasmem a zároveň skromností. Nebo technická stránka? Připravena.“

Vedle Václavy Kopty se na jevišti objeví oblíbené stálice plzeňské muzikálové scény – Kateřina Chrenková, Jozef Hruškoci, Roman Krebs, Pavel Klimenda, Dušan Kraus a další. V roli vnadné Nadi se alternují Kristýna Leichtová a Gabriela Stejskalová. Partu kluků z dolní Fidlačky povede v roli Vaška Matyáš Holman nebo Matěj Vejvoda, proti němu stane Tonda Kůžák v podání Ondřeje Kapusty či Ondřeje Tolara známých z titulní role muzikálu Billy Elliot.

„Také jsem prolezla různé scény a i pro mě, jako „činoherní herečku v muzikálu“, je to tady naprosto neuvěřitelný, jenom zírám. Pláč mojí rodiny je možná ještě hlasitější, je sem slyšet až z Ostravy. Trošku trpím, ale užívám si to. Hraju totiž doma!!!,“ říká plzeňská rodačka Kristýna Leichtová.

Lumír Olšovský, Pavel Bár, Vácav Kopta

Příběh ožije na jevišti Nové scény v režii Lumíra Olšovského, v hudebním nastudování Dalibora Bárty a choreografii Davida Mikuly a Evy Rezové. Scénu plzeňské vesničky navrhl televizní výtvarník Matěj Holý, dlouhodobě spolupracující například na pořadu Studio Kamarád, dobové kostýmy jsou z dílny pravidelné spolupracovnice souboru muzikálu Andrey Pavlovičové.

Dodejme, že v dubnu tohoto roku vydal Václav Bárta st. stejnojmennou knihu ilustrovanou jeho synem Václavem Noidem Bártou. Základní osa příběhu a hlavní postavy jsou shodné, děj byl ale pro muzikálové libreto upraven.

Odborné konzultace při přípravě muzikálu zajištoval kurátor muzea Patton Memorial Plzeň Ivan Rollinger z organizace Plzeň – TURISMUS: „Velice si vážím toho, že jsem mohl být u příprav. Příležitostí připomenout si události konce druhé světové války a poválečného období u nás nejen po vojenské stránce, ale i to, jakým způsobem ovlivnily životy místních obyvatel, není nikdy dost a je třeba si je neustále připomínat. Mnoho veteránů, pamětníků, ale i tehdejších dětí na nejhezčí období ve svých životech nikdy nezapomnělo. Proto jsem velice rád, že se Divadlo J. K. Tyla rozhodlo přidat tento netradiční muzikál do repertoáru. Pro diváky jsme navíc připravili speciální bonus. Se vstupenkou na představení Kozí válka budou moci až do konce srpna 2023 navštívit muzeum Patton Memorial Plzeň zdarma.“

zpracoval + foto: Michal Novák