Zaostřeno na ...
Klicperovo divadlo Hradec Králové: Sen noci svatojánské

David Drábek: Sen anebo Čas probuzení
[11.12.2017]
Sen noci svatojánské patří k Shakespearovým nejhranějším a nejslavnějším komediím. A když se řekne Shakespeare a Klicperovo divadlo, jistě Vám vytane na mysli jméno David Drábek. A zcela správně! Po Macbethovi, Richardu III. a Romeovi a Julii je tu další drábkovská adaptace Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, která bude mít premiéru 16. prosince 2017 na hlavní scéně Klicperova divadla. Očekávejte shakespearovský snově magický příběh, avšak představte si, že se odehraje v ošuntělé nemocnici jen pár krůčků od vašeho domu! Inscenace autorsky propojuje klasickou komedii a jímavé filmové drama Čas probuzení (Awakenings) z roku 1990.

Co vás inspirovalo při vymýšlení koncepce Snu?
Já myslím, že člověka ovlivnilo několik věcí. Měl jsem od samého začátku pocit, jako to vždycky u mě bývá, zvláště pak v Klicperově divadle, že nic nejde tak, jak je to nalajnováno. Že je potřeba přijít s něčím novým, s nějakým novým výkladem a novým vlivem. A je vždycky nejlepší, když tam člověk zahrne to, co ho ovlivnilo v bezprostřední době, což v mém případě bylo umírání a nemoc mého tatínka. A to se do toho promítlo.
Když jsem uvažoval o koncepci, tak jsem měl nutkavý pocit, že musíme propojit Shakespearův Sen noci svatojánské s filmem Čas probuzení – s Robinem Williamsem a Robertem De Nirem v hlavních rolích.
Celé se to odehraje v nemocničním prostředí, kde dojde k malému zázraku, určitému probuzení z těžké nemoci, byť se ukáže, že je to taková romantická a chvilková labutí píseň. Nicméně tato utkvělá představa, že musíme zfúzovat alžbětinskou hru a jeden americký film se silným poselstvím, ta byla u kořene té věci.

Jaký je tvůrčí tým?
Po delší době děláme spolu s výtvarníkem kostýmů Tomášem Kyptou. Společně jsme dělali naposledy Racka v Národním divadle v Bratislavě, kde bylo plno eskymáků.
Scénu se mnou dělá, jak už to u Shakespearů bývá, Marek Zákostelecký. A velmi doufáme, že po Richardu III. a Romeovi, že i do třetice bude náš společný Shakespeare fungovat.
Hudbu dělá, jak už to tak bývá, i když je to smutné, Darek Král – posledních už asi 25 let.
Dramaturguje Láďa Nunvář – nový dramaturg Klicperova divadla. Myslím si, že jsme začali o té věci ve velké souhře uvažovat.
A Sára Venclovská, nová posila Klicperova divadla, pomáhá s pohybovou stránkou.

Chtěl byste mít k dispozici květ lásky?
Květ lásky? To víte, že ne. Protože každý ten květ lásky, který nakapete, a pak se probudíte, ve vás vzbudí fanatickou lásku k tomu, koho prvního potkáte. A můj život se dost podobá příběhům Woodyho Allena a je mi úplně jasné, že by to dopadlo podobně jako v tom Snu, že by v tu chvíli prošla slepice a já se zamiloval do ní, anebo Radmila Hrdinová nebo někdo podobný a do toho bych byl nucen se zamilovat. Ne, já si myslím, že jsem teď v životní fázi, kdy do těchto věcí nejsem tak hr. Snažím se na partnerovi nebýt nijak závislý a ani do něho fanaticky zamilovaný, i když ta schopnost lásky a připravenost na ni je pořád silná. Ale abych obcházel spící ženy s květem a kapal jim to do očí, a pak čekal celou noc, až se vzbudí, to ne. Představa, že se vzbudí a první, koho uvidí, bude její otec… Myslím si, že to je strašně nebezpečná zbraň, podobný výtažek, jaký měl doktor Jekyll, je to velmi nebezpečná ingredience.

Toto je vaše čtvrtá adaptace Williama Shakespeare, je ještě nějaká hra, kterou byste rád režíroval?
Já moc plánů a snů nemám, ale u Shakespeara mám dvě věci. Je to Král Lear a Hamlet, ty bych si přál dělat.

V poslední době vzniklo mnoho adaptací Snu noci svatojánské, v čem bude ta vaše jiná?
V první polovině představení je dobré být připravený na to, že se daleko více odkazujeme na film Čas probuzení. A ten Sen propukne ve druhé polovině. A myslím si, že už tahle fúze a zdvojení postav, kdy primářka nemocnice je Titanie a ředitel nemocnice je Oberon, kteří spolu mají spor o určitého chlapce, o jednoho dost slavného fotbalistu, a že se provázaly figury nemocniční s těmi snovými, to si myslím, že je náš vstup do toho. A jak říkám znovu a dost si na tom lpím, tak to je originál, kterým Klicperovo divadlo bude disponovat a nebude podobný ničemu, co se na tohle téma dělá.

Proč by diváci Klicperova divadla měli přijít na Sen noci svatojánské?
Měli by tomu dát šanci, protože pokud byli spokojeni s Richardem III., který se dodnes hraje s takovým ohlasem, tak by měli věřit, že ta naše adaptace, i když není bouřlivě komediální, byť tam jsou komediální výstupy, je vlastně niterná, silná a v dobrém smyslu dojemná, ne sebedojímavá, ale dojemná. Zahrnuje i moje silné období a jeho zúčtování a doufám, že se tahle naléhavost a křehkost projeví a že ji diváci ocení a že i náš vzorec, podle kterého jsme to dělali, bude pochopen. V to pevně doufám.

...s využitím materiálu Klicperova divadla...