Vánoce na poušti

Vtipná mystifikace o kamarádech hudebnících ... Představení jsem viděl 21.12.2021, což tak hezky pasovalo k předvánoční době, navíc v covidovém období, které samo o sobě poušť připomínalo. Jaroslava Rudiše mám v oblibě, a tak mne zajímalo, jak se tématu v tandemu s Petrem Pýchou zhostí. Patrně to obsahovalo i autobiografické prvky nebo minimálně určitou životní reflexi, mělo to politický podtext a pointu, že někdy se stane něco tak absurdního (zde: Turkmenistán), co naboří dosavadní životní cestu. Martin Stránský jako Olin byl perfektní.

Skvělá scénografie, která využila technické možnosti jeviště Nové scény DJKT. Monika Švábová jako matka hlavního hrdiny výborná, stejně jako Jaroslav Matějka jako cynický doktor (škoda, že nedostal větší prostor). Martin Stránský jako Olin na můj vkus dost přehrával, nejspíš proto, aby trochu osvěžil chvílemi zdlouhavý příběh.

Vtipné, místy i dojemné představení, vynikající herecké výkony, nápaditá scénografie.

První půlka byla skvělá, druhá už se trochu víc táhla, možná proto, že byla vážnější. Ale i tak klobouk dolů před hereckými výkony hlavních protagonistů.

Parádní mystifikace. Chytrá a neuvěřitelně vtipná. Skvěle se pracuje s prostorem a taky s herci - nezaznamenal jsem slabý herecký výkon. Nejvíc samozřejmě září Martin Stránský, ale jeho ?stoletá? matka mu zdatně sekunduje. Vidět na jevišti Moniku Švábovou je čistá radost. Všechny ty roky zkušeností přetavila do lehkosti a samozřejmosti a její studie moderní akční matky se báječně povedla.
Škoda toho technického lapsu na konci.

Příběh o skupině Tataturk, která svého času byla slavnější než Lucie, mohl být velice poutavý a zajímavý. To se ale bohužel tvůrcům nepovedlo. Dramaturgická linka neměla náležité vztyčné body, které by diváka držely v napětí. Místy byla inscenace velice nudná. M. Stránský jako protagonista se snažil držet hru i za každou cenu (místy přehrával). Nutno říci, že s jiným obsazením by inscenace měla daleko nižší hodnotu. Z komedie se pak stal jiný žánr ? fraška (omráčení agenta zmrzlou treskou).
Dominantou této inscenace je jistě velmi funkční a povedená scéna Lukáše Kuchinky.

Vtipná mystifikace o kamarádech hudebnících ... Představení jsem viděl 21.12.2021, což tak hezky pasovalo k předvánoční době, navíc v covidovém období, které samo o sobě poušť připomínalo. Jaroslava Rudiše mám v oblibě, a tak mne zajímalo, jak se tématu v tandemu s Petrem Pýchou zhostí. Patrně to obsahovalo i autobiografické prvky nebo minimálně určitou životní reflexi, mělo to politický podtext a pointu, že někdy se stane něco tak absurdního (zde: Turkmenistán), co naboří dosavadní životní cestu. Martin Stránský jako Olin byl perfektní.

Skvělá scénografie, která využila technické možnosti jeviště Nové scény DJKT. Monika Švábová jako matka hlavního hrdiny výborná, stejně jako Jaroslav Matějka jako cynický doktor (škoda, že nedostal větší prostor). Martin Stránský jako Olin na můj vkus dost přehrával, nejspíš proto, aby trochu osvěžil chvílemi zdlouhavý příběh.

Vtipné, místy i dojemné představení, vynikající herecké výkony, nápaditá scénografie.

První půlka byla skvělá, druhá už se trochu víc táhla, možná proto, že byla vážnější. Ale i tak klobouk dolů před hereckými výkony hlavních protagonistů.

Příběh o skupině Tataturk, která svého času byla slavnější než Lucie, mohl být velice poutavý a zajímavý. To se ale bohužel tvůrcům nepovedlo. Dramaturgická linka neměla náležité vztyčné body, které by diváka držely v napětí. Místy byla inscenace velice nudná. M. Stránský jako protagonista se snažil držet hru i za každou cenu (místy přehrával). Nutno říci, že s jiným obsazením by inscenace měla daleko nižší hodnotu. Z komedie se pak stal jiný žánr ? fraška (omráčení agenta zmrzlou treskou).
Dominantou této inscenace je jistě velmi funkční a povedená scéna Lukáše Kuchinky.

Parádní mystifikace. Chytrá a neuvěřitelně vtipná. Skvěle se pracuje s prostorem a taky s herci - nezaznamenal jsem slabý herecký výkon. Nejvíc samozřejmě září Martin Stránský, ale jeho ?stoletá? matka mu zdatně sekunduje. Vidět na jevišti Moniku Švábovou je čistá radost. Všechny ty roky zkušeností přetavila do lehkosti a samozřejmosti a její studie moderní akční matky se báječně povedla.
Škoda toho technického lapsu na konci.

Parádní mystifikace. Chytrá a neuvěřitelně vtipná. Skvěle se pracuje s prostorem a taky s herci - nezaznamenal jsem slabý herecký výkon. Nejvíc samozřejmě září Martin Stránský, ale jeho ?stoletá? matka mu zdatně sekunduje. Vidět na jevišti Moniku Švábovou je čistá radost. Všechny ty roky zkušeností přetavila do lehkosti a samozřejmosti a její studie moderní akční matky se báječně povedla.
Škoda toho technického lapsu na konci.

Vtipné, místy i dojemné představení, vynikající herecké výkony, nápaditá scénografie.

Skvělá scénografie, která využila technické možnosti jeviště Nové scény DJKT. Monika Švábová jako matka hlavního hrdiny výborná, stejně jako Jaroslav Matějka jako cynický doktor (škoda, že nedostal větší prostor). Martin Stránský jako Olin na můj vkus dost přehrával, nejspíš proto, aby trochu osvěžil chvílemi zdlouhavý příběh.

Vtipná mystifikace o kamarádech hudebnících ... Představení jsem viděl 21.12.2021, což tak hezky pasovalo k předvánoční době, navíc v covidovém období, které samo o sobě poušť připomínalo. Jaroslava Rudiše mám v oblibě, a tak mne zajímalo, jak se tématu v tandemu s Petrem Pýchou zhostí. Patrně to obsahovalo i autobiografické prvky nebo minimálně určitou životní reflexi, mělo to politický podtext a pointu, že někdy se stane něco tak absurdního (zde: Turkmenistán), co naboří dosavadní životní cestu. Martin Stránský jako Olin byl perfektní.

První půlka byla skvělá, druhá už se trochu víc táhla, možná proto, že byla vážnější. Ale i tak klobouk dolů před hereckými výkony hlavních protagonistů.

Příběh o skupině Tataturk, která svého času byla slavnější než Lucie, mohl být velice poutavý a zajímavý. To se ale bohužel tvůrcům nepovedlo. Dramaturgická linka neměla náležité vztyčné body, které by diváka držely v napětí. Místy byla inscenace velice nudná. M. Stránský jako protagonista se snažil držet hru i za každou cenu (místy přehrával). Nutno říci, že s jiným obsazením by inscenace měla daleko nižší hodnotu. Z komedie se pak stal jiný žánr ? fraška (omráčení agenta zmrzlou treskou).
Dominantou této inscenace je jistě velmi funkční a povedená scéna Lukáše Kuchinky.