PRAHA
aktuální festivalyDivadlo na Vinohradech [velká scéna]
<< Slaměný klobouk | Sňatky z rozumu >>
Maxim Gorkij
Sluníčkáři (Děti slunce)
Premiéra: 16.12.2016 | 2:55
Překlad: Jaroslav Achab Haidler. Dramaturgie: Karel František Tománek. Scéna: Nikola Tempír. Kostýmy: Jana Hauskrechtová. Hudba: Petr Malásek. Úprava a režie: Juraj Deák.
Poslední uvedení: květen 2017.
Poslední uvedení: květen 2017.
Igor Bareš, Simona Postlerová, Zuzana Vejvodová, Tomáš Pavelka, Ivan Řezáč, Antonie Talacková, Svatopluk Skopal, Tereza Terberová / Jana Kotrbatá, Carmen Mayerová, Martin Zahálka, Václav Jílek, Jiří Maryško, David Steigerwald, Tereza Terberová / Martina Šindelářová, Alexandra Tomanová...
Nadčasová hra o věcech, které doprovází člověka od pradávna. O touze, o vášni, o strachu, o samotě. O lásce, ale nejenom o ní, o dobru a zlu v nás. Pavel Protasov sedí pohroužený do svých chemických pokusů, přemítá nad zákonitostmi vesmíru a lepším životě pro všechny, a přitom nevidí, že mu nejlepší přítel chodí za ženou. Nebo to vidí a nic s tím nedělá? Podobně jako nedokáže domluvit zámečníku Jegorovi, aby nepil a nebil manželku? Do jaké míry je tedy svět těch, kteří touží připravit novou skutečnost, v rozporu s realitou? Jsou ti, kteří jako by „žili jen z paprsků slunce“, povzneseni nad nesličnou skutečností hodni obdivu nebo výsměchu...?
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (14)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 40 %
6.3.2017 | 2088 hodnocení
+ souhlasím
Chvílemi hra mimořádně rezonuje, až můžeme mít občas pocit, jako bychom se nedávno stali svědky něčeho podobného. V inscenaci se podařilo zprostředkovat několik takových silných okamžiků. Mezitím je však příliš zbytečných slov, které nedostatečná úprava neodstranila. Dramaturg a režisér nebyli důslední ve výkladu. Herci nebyli vedeni k nalezení společného stylu, někdo byl natlačen do karikování, jiní hráli psychologičtěji. Ansámbl DnV na sebe neslyší, byl patrný nedostatek zkušebního času. Posun v názvu se nejevil ospravedlněný, podstata dnešních sluníčkářů s Gorkého hrdiny souzní spíše letmo.
Jiří Landa 50 %
31.1.2017 | 3036 hodnocení
+ souhlasím
45% Výběr tohoto textu je poměrně velký přehmat, zvlášť v režijní koncepci J. Deáka, která divákovi nezodpovídá otázku, proč Děti slunce (v DnV přejmenované na Sluníčkáře - tyto vinohradské hrátky s názvy mě začínají vyloženě bavit...) hrát právě dnes. Ale abych se na inscenaci podíval i trochu jinou optikou - je určitě dobré se seznámit s touto hrou M. Gorkého, protože dnes k tomu už tolik příležitostí asi nebude. Její kouzlo a aktuálnost totiž dávno odvál čas, což Deákova inscenace jen potvrzuje. Aspoň že byla herecky celkem naplněná, díky solidním výkonům mě ji nakonec bavilo sledovat.
Anežka Kotoučová 20 %
17.1.2017 | 234 hodnocení
+ souhlasím
Když se střetne nepříliš kvalitní text, nešťastná dramaturgie, zbytečný nový překlad, scéna jak z předminulého století, děsivé kostýmy a průměrné herectví, nevyjde z toho nic jiného než bída s nouzí. Zaměnit titul hry nevhodnou aktualizací a stranit se autorova režimem zprofanovaného pseudonymu k dosažení přínosné inscenace opravdu nestačí. Hodnocení dávám jen za výtečného Tomáše Pavelku.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Studený Čumáček 40 %
5.5.2020 | 455 hodnocení
+ souhlasím
záznam
Viděno, odfajfkováno, můžu zapomenout, dokonce mě to ani nenaštvalo, vlažné a nijaké. V hlavě zůstane déle asi ten vykradený fundus Eltona Johna a Tomáš Pavelka, ten ovšem za herectví, ne za kamínkovou a lesklou módní psychedelii. Hrátky s Gorkého občanským jménem zábavné nejsou, pokud se na Vinohradech bojí i marketingového dopadu dříve tak propagovaného jména, asi si měli vybrat jiného autora a titul.
Viděno, odfajfkováno, můžu zapomenout, dokonce mě to ani nenaštvalo, vlažné a nijaké. V hlavě zůstane déle asi ten vykradený fundus Eltona Johna a Tomáš Pavelka, ten ovšem za herectví, ne za kamínkovou a lesklou módní psychedelii. Hrátky s Gorkého občanským jménem zábavné nejsou, pokud se na Vinohradech bojí i marketingového dopadu dříve tak propagovaného jména, asi si měli vybrat jiného autora a titul.
J.S. 60 %
25.3.2017 | 149 hodnocení
+ souhlasím
Téma lidí odtržených od kruté reality, kteří žijí ve vlastním ideálním světě a iluzivními problémy svého světa poměřují svět skutečný. Každopádně jde o zajímavé téma a v celku o zdařile uchopenou hru. Co však postrádá (alespoň v první části), je tempo. Divákovi trvá minimálně hodinu, než se začne základním způsobem orientovat v postavách a vztazích. Hře by prospěly dramaturgické zásahy a škrty. Nepochopitelné je uvádění hry pod občanským jménem autora - buď jde o pokrytectví ("stydíme se za to, že hrajeme Gorkého"), nebo o falešný marketingový kalkul ("na Gorkého by diváci nepřišli").
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
