Premiéry

Malá obec na hranicích Česka a Polska. Jeden les, jeden hon, jedna žena proti sboru myslivců. Kolik úlovků napočítají honci večer při svěcení myslivny? Lyrická leč a drastická něha výrazné české dramatičky tvoří v propojení s morálním thrillerem polské předlohy groteskní zprávu o hledání rovnováhy a spravedlnosti. Olga Tokarczuková (1962) je jednou z nejčtenějších a kritiky nejuznávanějších současných polských autorek. Její román Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých je eko-teroristickou detektivkou s groteskními rysy, která vzbudila v Polsku značný rozruch. Proslulá filmová režisérka Agnieszka Holland v současné době připravuje podle stejné předlohy film a navštíví pražskou premiéru adaptace Lenky Lagronové. Výrazná česká dramatička Lenka Lagronová (1963) má k Polsku a jeho kultuře dlouhodobě blízko. Její spolupráce s divadelní společností Masopust začala ostatně také „polským“ tématem v roce 2011, kdy jsme uvedli scénické čtení její hry Rozhovory s Janem Pavlem. Pokračováním tohoto setkání měla být hra, kterou autorka bude psát „na tělo“ hercům divadelní společnosti Masopust. Ve spolupráci s dramaturgyní Terezou Marečkovou padla volba na román Olgy Tokarczukové, na jehož půdoryse vznikla hra, kterou uvádíme ve světové premiéře pod názvem Čupakabra. Lenka Lagronová ve své hře oproti románu zhutnila děj do jediného dne, kdy se koná hon završený svěcením myslivny. Poklidný plán ale zhatí série vražd, kolem kterých se pohybuje podezřele mnoho zvířat. Do vsi se navíc nedávno přistěhovala nová obyvatelka a Lagronová nahlíží „normální“ život vesničanů skrze její optiku. Dramatička propůjčuje celému textu lyricko – surrealistickou poetiku, vyostřenou místy až do atmosféry hororu. Groteskní pasáže myslivecké mystiky konfrontuje s otázkami po lepším uspořádání společnosti a vztahu člověka k přírodě či ke slabším tvorům vůbec. V režii Štěpána Pácla se představí Pavla Beretová, Marta Vítů, Jiří Panzner, Richard Fiala, Patrik Děrgel, Miloslav König, Radovan Klučka, Lukáš Příkazký nebo Matěj Anděl a další.

MDP na scéně Divadla ABC uvedou českou premiéru divadelní adaptace úspěšného románu oblíbeného amerického autora Roberta Fulghuma. Předloha plná moudré nostalgie inspirovala režiséra Miroslava Hanuše k vytvoření inscenace, která se bude vyjadřovat nejen slovy, ale především tancem a písní... Děj se odehrává v americké tančírně tanga, kde se setkávají lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace. To, co je důležité venku, zde není podstatné. Jde tu totiž o jediné - o tanec. Argentinské tango - krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, vášeň, slunce, temperament... anebo také obyčejní lidé, jak ve své knize říká Robert Fulghum: „Poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby - obyčejná touha tancovat." Tango zde totiž není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem - otevřením dveří v pokoji života. Hrají Jiří Hána, Jiří Klem, Tomáš Novotný, Zdeněk Vencl, Henrieta Hornáčková, Stanislava Jachnická, Lucie Pernetová nebo Barbora Janatková, Veronika Janků, Zbyněk Fric, Jana Drbohlavová, Lubomír Lipský, Patricie Soukupová, Radka Fidlerová, Hana Doulová, Evellyn Pacoláková, Viktor Dvořák, Petr Klimeš, Zbigniew Kalina a Jaroslav Vlach. Inscenace počítá s účastí živé kapely.

Brilantní komedie plná omylů a záměn vypráví trochu ztřeštěnou anekdotu, na jejímž počátku přijde hlavní hrdina jménem Erik Swan na vychytralý způsob, jak pohodlně žít z podvodně získaných sociálních dávek. Dlouho mu všechno skvěle vychází, leč jednoho dne se mu situace vymkne z rukou. Vše začne vyplouvat na povrch v okamžiku, kdy jeho žena Linda objeví v prádelníku dámské prádlo nadměrné velikosti a krátce nato se v jejich domě objeví vrchní kontrolor ze sociální úřadu. Tato situace rozpoutá neuvěřitelné množství komických scén. Hlavní hrdina je nucen pod tlakem okolností a bizarních náhod vymýšlet jednu lež za druhou, aby se vyprostil ze stále zapeklitějších situací, podobně jako jeho naivní podnájemník, jenž je okolnostmi nucen k tomu, aby se také stal mistrem lží a nečekaných převleků. Ve Slováckém divadle uvidíte Jiřího Hejcmana, Zdeňka Trčálka, Terezu Novotnou, Davida Vaculíka, Josefa Kubáníka, Alžbětu Kynclovou, Irenu Vackovou, Pavla Hromádku, Kamila Pulce a Andreu Nakládalovou. Známou komedii připravil režisér Zdeněk Dušek.

Co vás může potkat na zdánlivě nekonfliktní návštěvě manželského páru, nacházejícího se za jakousi únosností vztahu? V představení se dozvíte, co vás může potkat na zdánlivě nekonfliktní návštěvě manželského páru, který už ledaco zažil. Prezentace jich samých coby idylického páru na úrovni se zvrtává do sledu absurdních manipulací, vzájemných provokací a výčitek vztahujících se ke společné minulosti. Pocit trapnosti z pohledu do intimity tohoto manželství vede k otázce, zda toto, i přes jistou zvrácenost, není ta pravá láska. Podobně jako v předchozím projektu „Tak přesně o ráji to není“ i tentokrát tvůrci volí nekonvenční cestu, což konkrétně znamená neliterární přístup ke slovu a neestetický přístup k pohybu a tělu samotnému. K režijní a scénické spolupráci byla opět pozvána holandská umělkyně Milou Veling (Silo Theater).

Dramaturgickou linii této sezony v HaDivadle s mottem Restart uzavře autorská inscenace režisérky Anny Petrželkové a scénáristky Simony Petrů. reFRANKENSTEIN, patologická lední revue, volně čerpá motivy z vůbec první světové sience fiction, notoricky známého románu Mary Shellyové. Příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který pomocí elektřiny stvoří umělého člověka z mrtvých těl se stal klasickou a nejrůznějšími žánry zpracovanou látkou. V současné popkultuře se označení "Frankenstein" zjednodušeně používá pro označení jakékoli zrůdy či nestvůry. V původním příběhu nastolené otázky jsou ale dnes více než aktuální. Jak unést zodpovědnost, kde jsou morální hranice vědy a je člověk tvor spíše krutý či ušlechtilý? Inscenace reFrankenstein se proto současným jazykem ptá, kdo je pro naši společnost největším monstrem? Komu se nejvíce vysmívá, koho se straní? Je zrůdnost ukryta v nevyhovující duši nebo nevyhovujícím těle? Je větší hrozbou přísně sterilní svět vědy a výzkumu, pozlacené tretky finančnictví či showbusinessu nebo vyprázdněné fráze falešné duchovnosti? Po čem prachnou současná monstra? Kam se utíkají? Kde hledají druha? Kdo je stvořitel jdoucí přes mrtvoly? Čí je to všechno vina? Tak jako vědec Victor Frankenstein zbaběle prchl před zodpovědností za stvořeného tvora, odvrací se dnešní společnost od těch, kdo nevyhovují obecně proklamovaným požadavkům. Nejsou dost rychlí, dost mladí, dost krásní, dost ambiciózní, dost společenští. A tak jako je románové monstrum bolestně zraňováno nepochopením a neláskou, trpí lidé v přelidněných městech nepotlačitelným steskem po prostém slově, doteku a skutečném prožitku. Touží po klidu a bojí se osamělosti. Jsou stále na očích a děsí se otevřít. Sociální izolace je smrtelná choroba. Tou moderní společnost tvoří a trestá své výtvory. S HaDivadlem zavítáme do krajin věčného ledu a sněhu, kam vylákalo monstrum svého stvořitele k poslední bitvě. Do pustiny mrazivé samoty se vydáme s postavami dnešních Frankensteinů. S monstry, která se ocitla v izolaci. Izolaci vlastních bytů, těl, strachů a promarněných životů. Izolaci na ledové kře. Vydejme se na cestu k dalekým neobjeveným končinám. K ledovým krajinám vlastních srdcí. K zapadaným závějím své přirozenosti. Ptejme se zda a proč jsme lovci nebo štvanci. Co a kam nás pořád žene? Odpovězme společně Viktorovi. Hrají Cyril Drozda, Jan Lepšík, Marie Ludvíková, Simona Peková, Martin Siničák a Erika Stárková.

Švandovo divadlo na Smíchově nazkoušelo novou českou hru Vladimirova děvka, text, který získal ocenění v dramatické soutěži pořádané Nadačním fondem Alfréda Radoka. Režisér Dodo Gombár postavil herce před poměrně složitý úkol – poprat se se současným textem, který se poprvé dočkává svého jevištního uvedení. V podobě scénického čtení představili inscenátoři Vladimirovu děvku publiku již na podzim 2012, v rámci Noci českých a slovenských autorů, a na podnět uměleckého šéfa ŠD a Doda Gombára vznikla druhá verze hry, mírně posilující ženské postavy. V jedné zapadlé hospodě na konci světa se začíná stálý host Olav vyptávat hospodského Andreje na téměř zapomenutý příběh: jak kdysi do vsi přišla žena jménem Anna a na prsou tiskla malé dítě. Majitel statku Vladimir, kde se snažila ukrýt, na ni chtěl vystřelit, ovšem jeho žena Lota mu v tom zabránila a donutila jej matku s dítětem vpustit dovnitř. Ta ale po 14 dnech zemřela a dítě – celou vesnicí nazývané „parchant“ (neboť je dle jejich mínění synem „děvky“) – tak vyrůstá s nimi. Právě tak se v dávné minulosti začal příběh, který má být nyní znovu vyprávěn, ovšem jeho varianty se liší podle vyprávějícího i podle počtu vypitých lahví. Co jsou vytěsněné vzpomínky a co výmysly? Co se ve vsi už léta „říká“ a o čem se raději „mlčí“, neb je to tak pohodlné pro většinu jejích obyvatel? Narážejí na sebe nejrůznější verze událostí, tím víc, jak znovu a znovu ožívají postavy i situace. Stoupá napětí i absurdita - pomalu, o to však neúprosněji – se na povrch vynořuje pravda i nečekané souvislosti s přítomností. Každé slovo může být osudným; čeká se na sebemenší prořeknutí, sebemenší chybu toho druhého. V krutě palčivém střetu se bojuje nejen o pravdu, ale také o svoji vlastní identitu a možná o holý život... Puška je na dosah a vrahové se v tomto kraji střílejí. Hru Vladimirova děvka není snadné žánrově zařadit; je silným dramatem, černou komedií i absurdní hrou zároveň. Nabízí nejen důmyslnou formální hru, ale především silné téma a je přitažlivá nutností ji při scénickém provedení interpretovat a zcela konkrétně uchopit. V hlavních rolích se ve Švandově divadle opět pohostinsky představí Michal Dlouhý a David Punčochář. Dále hrají Miroslav Hruška, Tomáš Pavelka, Marek Pospíchal, Petra Hřebíčková, Patrik Děrgel, Filip Čapka, Jaroslav Šmíd, Klára Cibulková, Martina Krátká a Lenka Nová.

U klasických komedií máme často problém: dnes nám není příliš jasné, co je na nich vlastně k smíchu. Smích doprovázející komedii je totiž očistný, smíchem se zbavujeme obava strachu z toho, co nás tísní, trápí a děsí. V klasické společenské komedii A. N. Ostrovského je dnes opravdu čemu se osvobodivě smát. Panství stárnoucí statkářky Gurmyžské je přímo prosyceno obavami jejích poddaných; ty se projevují nám tak důvěrně známým pokrytectvím, dvojí pravdou, cynismem, kariérismem a chrapounstvím. Les kolem sídla majitelky panství je postupně pod cenou prodáván nastojato a proměňuje se v hektary pařezů, ale předstírá se prosperita a odpovědné hospodaření. Kšeftuje se se vším, i s láskou a s manželstvím – ale samozřejmě pod těmi nejsvětějšími mravními hesly. Vykukové, kteří se vzájemně chtějí ošulit, nepředstírají svou kompetenci, ale naopak primitivní lidové bodráctví a velkodušnou tupost. A vychází jim to, dokud sem osud nezavane dva nezaměstnané komedianty. Patetický tragéd Nešťastlivec se pohádal snad už se všemi divadelními řediteli; žádný z nich nedokázal ocenit jeho talent. Obskurní bavič Šťastlivec propil své kostýmy a rekvizity a nikdo se jeho jalovým žertům dávno nesměje. A právě jim dvěma přisoudil geniální ruský komediograf úkol odhalit skutečné poměry na panství, zveřejnit je a vytvořit alespoň na krátkou chvíli možnost, že se svět, v němž jsou hodnoty naruby, obrátí zase lícem nahoru. Jako každá správná komedie končí Les svatbou. Můžeme sice právem pochybovat, že se tentokrát k sobě dostali ti praví dva zamilovaní, nemůžeme však zpochybnit, že smích nás na chvíli zbaví obav z tísně života mezi pařezy. V režii Daniela Hrbka hrají Daniela Kolářová, Kamil Halbich, Václav Svoboda, Zuzana Vejvodová, Marek Holý, Pavel Batěk, Oldřich Vlach, Lucie Juřičková, Jiří Plachý, Luboš Veselý a Jiří Čapka.

Vyhnanci jsou částečně autobiografickou hrou, jejímž filozofickým tématem je nevěra, konkrétně rozdíl mezi nevěrou duchovní a fyzickou. Robert byl zasnoubený s Beatrice, ale zasnoubení zrušil. Richard byl zřejmě zamilovaný do Beatrice a ona do něj, ale nic z toho nebylo. Robert miloval Bertu, ale ta nakonec odjela na s Richardem z Irska do Itálie a měla s ním syna. Robert doufal, že se Berta vrátí a psal proto Richardovi dlouhé dopisy. Beatrice doufala, že se Richard vrátí a psala proto Richardovi dlouhé dopisy. Až se Richard s Bertou a synem vrátili. Od té doby k nim chodí Robert pravidelně na návštěvy a Beatrice učí syna na klavír... „A Bůh nám řekne: Pošetilí! Kdo vám řekl, že se máte odevzdat pouze jednomu člověku? Byli jste stvořeni k tomu, abyste se svobodně odevzdávali mnohým. Ten zákon jsem napsal Svým prstem na vaše srdce.“ Jedinou hru Jamese Joyce uvede BURANTEATR jako teprve druhé české divadlo. V režii Mikoláše Tyce hrají Klára Vojtková, Jiří Hájek, Petr Jarčevský, Kateřina Dostalová a Ivana Plíhalová.

Režisér Peter Chmela a dramaturg Jiří Roth uvedou klasickou českou báchorku v jazyce Tylovy doby, avšak to nic nemění na tom, že hra velmi rezonuje se současným světem. Inscenací se prolne nejen touha po plnění snů (snaha jedince změnit svůj život k lepšímu v konfrontaci s prostředím, kde jsou takové snahy spíš zdrojem posměchu), ale i tématika lásky, přátelství, osobního progresu a strachu ze změn - poslechne Švanda hlas svého srdce, anebo se nechá „zlomit“ svým okolím? Neméně výrazným bude i téma vztahu Čechů k zahraničí - může konfrontace kultur být prospěšná, anebo by nám mohla ublížit? Jsme tak dobří a máme se tak dobře, že si nemusíme brát žádné příklady z venku? Příběhů, jakým je ten Švandův, máme kolem sebe v dnešní době spoustu. Jen je nevidíme nebo možná nechceme vidět. Chmelův Strakonický dudák nastaví divákům zrcadlo jejich vlastních životů – možná budou odrazem zklamáni a rozhořčeni, možná si naopak začnou vážit svých vlastních životů nebo přemýšlet o tom, co by mohli změnit k lepšímu. V současné inscenaci staré dobré české klasiky hrají Petr Strnad, Hana Mathauserová, Marie Hodinářová, Samuel Neduha a Lukáš Šolc.

Strohé bílé zdi pokoje v St. Paul, ústavu pro duševně choré. Společnost Vincentu van Goghovi zde dělají pouze narcistický, nenáviděný „doktor zlo”, psychiatr Vernon-Lazar, k jehož vášním patří kromě mučení nebohého Vincenta šlechtění bílých sasanek, a dvojice říhajících a dosti tupých ošetřovatelů, Gustave a Roland. Jak se asi žije malíři v místě, kde neexistuje jiná barva než bílá? Píše se rok 1889 a Vincent si nepřeje nic víc, než se dostat ven. První nadějí na záchranu je bratr Theo, který přijíždí na návštěvu a cestou vystřídá čtyři vlaky a jeden vůz. Není to však nic platné, protože je pouhou iluzí Vincentovy rozštěpené mysli. Po dramaticky vyhroceném napadení doktora Vernon-Lazara zbývá Vincentovi poslední naděje, s níž přichází laskavý a trpělivý doktor Peyron – hypnóza. Velmi poutavě a citlivě vystavěný text dokazuje, že za něj Stefano Massini dostal cenu Premio Pier Vittorio Tondelli 2005 právem. Hra kulminuje hned třikrát a třikrát zvedá diváka ze židle. Poprvé nečekaným zklamáním, podruhé ze strachu před nadcházejícím a nakonec z důvodu nechtěné rezignace... Hrají Karel Dobrý, David Matásek, Filip Rajmont, František Němec, Petr Motloch a Radúz Mácha. Režisérkou inscenace, která bude uváděna v komorním Kolowratu, je Lucie Bělohradská.

Divadlo loutek připravilo zábavně krutou expedici do hry, do dětství i do války, na motivy románu Janusze Przymanowského Čtyři tankisté a pes. Četba a posléze televizní seriál – jediný akční seriál vysílaný ve východním bloku – odkojily dvě generace kluků i mnoha dívek. Absolutně nenostalgickou vzpomínku na ně a na doby, z níž vzešly, prožijete v inscenaci, jejíž ústřední postavou je pes tankové brigády, statečný a mimořádně talentovaný německý ovčák Šaryk, obklopený výše zmíněnými a mnoha dalšími soudruhy. Inscenaci připravil režisér Radovan Lipus. Hraje se na Alternativní scéně DL.

Jméno Casanova, stejně jako Don Juan, je synonymem pro dobyvatele ženských srdcí. Dnes, v době běžně přístupných pornofilmů, to ale rozhodně není nejzajímavější úhel pohledu na tuto neobyčejnou, vpravdě "renesanční" osobnost. Kdyby tento muzikál líčil pouze jeho milostné avantýry, mohla by to být pěkná nuda. Tvůrci ale chtějí v Casanovovi vidět především galantního muže ze staré školy, který ženy nevyužíval pouze pro svou rozkoš, ale spíš jako mecenášky, přímluvkyně, a často dokonce jako zdroj cenných informací, ze kterých těžil jako diplomat a špión. Příběh se odehrává na sklonku jeho života, kdy působil jako knihovník na Duchcově. Dopisoval si a "diskutoval" tam odtud o politice a filosofii s největšími osobnostmi své doby, jakými byli například Votaire, Jean-Jacqus Rousseau, carevna Kateřina Veliká a další. Byl autorem třiadvaceti knih (dokonce snad i fantastického románu "Cesta do středu Země", který mu s velkou pravděpodobností "šlohnul" Jules Verne. Přesto se dokázal proslavit až svojí autobiografií "Historie mého života", kterou sepsal právě na Duchcově. A tato Casanovova "cesta ke slávě" bude hlavním motivem komediálně laděného muzikálu. Režie se ujal Filip Renč, autorem hudby je hudební skladatel Zdeněk Barták, libreto a texty písní napsal Petr Markov, kostýmy navrhl Roman Šolc a autorem divadelní scény je Martin Černý. Do role Girolama (Casanova v nejlepších letech) autoři obsadili Josefa Vojtka a Jana Urbana, do role Hraběte Josefa Emanuela z Valdštejna Mariána Vojtka a Bohouše Josefa, do role Lízy Zdenku Trvalcovou, do role malého Giacoma Filipa Antonia, do role Hraběnky jsou obsazené Dita Hořínková a Radka Fišarová. Dále hrají Jan Franc, Eliška Ochmanová, Ladislav Korbel, Jakub Šlégr či Tomáš Trapl.

Divadlo Na Fidlovačce ani v této sezoně nezapomnělo na premiéru hudební inscenace. Vznikla podle stejnojmenné pohádkové a fantaskní hry Adolfa Hoffmeistera. Autory muzikálové adaptace hry Nevěsta z roku 1927 jsou Radek Balaš (libreto) a Ondřej Brousek (hudba). Režie se zhostí umělecký šéf Divadla Na Fidlovačce Pavel Šimák. Děj se odehrává stejně jako v předloze na pomezí reality a snu. Harry musí do čtyřiadvaceti hodin najít nevěstu splňující požadavek na její čistotu. Ale v pohádce si s časem můžeme trochu pohrát a obrátit se při tom na různé mocnosti... Autoři podtrhli poetické kvality původní hry a rozvíjeli je jako specifickou kvalitu díla, které je i pohádkové a fantaskní. Oproti tomu ponechali stranou dobový satirický rozměr textu. Svéráznou úpravou pak svoji hru umístili – i když v případě pohádky to není třeba do puntíku dodržovat – do 30. let 20. století, do zlaté éry muzikálu. Inscenace slibuje tedy nejen nevšední zážitek na pomezí reality a snu, ale opírá se i o muzikálové a revuální tradice a zákonitosti. Hrají Lukáš Rous, Marta Sovová, Petr Batěk, Denny Ratajský, Daniel Rous, Barbora Mošnová, Nina Horáková, Marie Doležalová, Lukáš Pečenka, Matěj Kužel, Martina Šťastná, Martina Randová, David Voráček, Zdeněk Palusga a Jaroslav Slánský.

Na divadelní lodi Tajemství Divadla bratří Formanů připravilo sbratřené Divadlo AQUALUNG premiéru divadelního šlágru o mdlém učiteli, který se bez svého přičinění stal populárním masovým vrahem. Podle předlohy Nenada Brixyho a filmového scénáře Miloše Macourka a Oldřicha Lipského pro divadlo adaptoval Ondřej Lážnovský. Neenergický Georg, navíc absolutně bez sexappealu, a jeho nudné verše, půvabná redaktorka Sabrina, které nemá o čem psát, tuny gangsterů a hromady mrtvol... Jen pár postav z mnoha dalších. Nespoutaný spektákl odhalující veškeré divadelní fígly a triky. Co je sen, co je skutečnost? Přijďte se mrknout. S živou hudbou kapely AQUAJAZZ. V režii Ondřeje Lážnovského hrají Václav Krátký, Markéta Dvořáková, Zita Morávková, Petr Gelnar, Ondřej Lážnovský nebo Martin Dusbaba a Lubor Šplíchal.

JÁ JSEM TA HVĚZDA / PRO PŘÍTMÍ KIN / KDYŽ PTÁTE SE ZDA / A KDY SE ROZSVÍTÍM / PO STÁTECH BUDOU SÁLY / VE ŠVECH PRASKATI / AŽ ÚSMĚV MŮJ OBECENSTVO UCHVÁTÍ! Poslední premiérou této sezony v Klicperově divadle bude muzikálová inscenace o životě Marilyn Monroe (s podtitulem Překrásné děcko) s Kamilou Sedlárovou v titulní roli. Koláž ze života Normy Jean, proslulé jako Marilyn Monroe, představí kromě slavné divy také plejádu osobností, které zásadním způsobem prošly hereččiným životem, její tři manžely, matku, přítelkyně, velkého učitele, režiséry, herecké kolegy i samotnou Marilyn ještě jako malou Normu Jean – to vše v prolínání časových rovin spolu s náročnou hudbou vytváří pokus o „psychologický muzikál“, tedy cestu do duše Marilyn Monroe tam i zpátky. v dalších rolích účinkují František Staněk, Jan Sklenář, Tomáš Lněnička, Hynek Pech, Jan Vápeník, Martina Nováková, Isabela Smečková Bencová, Marta Zaoralová a Natálie Holíková. Herce na jevišti doprovodí živou hudbou sedmičlenná kapela pod taktovkou Pavla Horáka, který měl také na starosti korepetice a hudební nastudování inscenace. Režíruje Radek Balaš.

Téměř vzápětí po premiéře Koček, Městské divadlo Brno, tentokrát na své Činoherní scéně, uvede ještě premiéru slavná muzikálová komedie Donaha!. Tento nový muzikál byl napsán podle populárního britského filmu The Full Monty. Dílo vyrůstá z autentické, ničím nepřikrášlované britské reality a právě pro britskou povahu je zde tak sympaticky typické, že si i z těch nesmutnějších lidských situací: sociální krize – nezaměstnanost – ztráta sebedůvěry – umí udělat dokonalou srandu! Muzikál, stejně jako film, vypráví o partě nešťastných kamarádů ocelářů, kteří přijdou ve stejném okamžiku o práci. Jejich snaha najít nové uplatnění nemá úspěch, a tak z čirého zoufalství založí taneční striptérskou skupinu. Co na tom, že fyzicky ani věkem obvyklé představě o profesionálních striptérech zcela neodpovídají... Dílo je vybaveno hudbou se skvělým rockově-funkovým aranžmá a poté, co před pár lety dobylo newyorskou Broadway, se na ně můžeme těšit i v MdB. Inscenace jako první v ČR slibuje originální „broadwayskou“ instrumentaci. V režii Stano Slováka „donaha“ půjdou Petr Štěpán, Jakub Uličník, Lukáš Janota, Igor Ondříček, Michal Isteník a Zdeněk Junák. Dále hrají Markéta Sedláčková, Hana Holišová nebo Johana Gazdíková, Jana Musilová, Zdena Herfortová nebo Lenka Bartolšicová, Dominik Brychta nebo Tomáš Dalecký, Tomáš Sagher, Jakub Zedníček, Miloslav Čížek, Jakub Przebinda, Květoslava Ondráková, Marta Prokopová, Barbora Chrenková, Martina Severová a Rastislav Gajdoš.

NDM na scéně Divadla Jiřího Myrona uvádí nový autorský muzikál vracející se k mysteriózní postavě Jacka Rozparovače, o němž dodnes nevíme téměř nic. Ačkoliv záhadné vraždy kněžek lásky v londýnské čtvrti Whitechapel ohrozily jen velmi malou část Londýna, měly obrovský dopad na celou tehdejší společnost. Během desítek let se zrodila řada pověstí a legend, na jejichž základě vznikly úspěšné romány, filmy a nyní i zcela původní, tajuplný krimimuzikál, kde každá postava může být vrahem. Libreto napsali Lumír Olšovský (též režisér inscenace) s Pavlem Bárem, texty písní Michael Prostějovský a hudbu složil Radim Smetana. Hrají Veronika Forejtová nebo Eva Zbrožková, Hana Fialová, Lada Bělašková nebo Eva Villámová, Martina Šnytová, Eva Nováková nebo Jana Tabrea, Veronika Gidová nebo Eva Jedličková, Oľga Bezačinská nebo Petra Langerová, Jarmila Hašková, Pavel Liška, Jan Dunděra nebo Vilém Honysz nebo Martin Sýkorský, Vladimír Polák nebo Jaroslav Rusnák, Peter Svetlík, Ondřej Bábor nebo Juraj Čiernik, Lukáš Adam nebo Robert Finta, Roman Harok, Jan Drahovzal, Marcel Školout, Jana Kurečková, Yvonne Přenosilová nebo Jitka Zelenková, Gabriela Haukvicová-Petráková, Libor Olma, Lenka Háčková nebo Janka Hoštáková, Roman Žiška, Petr Miller, Josef Novák-Wajda, Josef Lekeš, Lukáš Moravec, Čestmír Prymus a Jaroslav Rusnák nebo Jan Rychtář.

V historii muzikálového divadla neexistuje titul, který by provázelo tolik superlativů! Jedná se o nejdéle uváděný muzikál v historii londýnského West Endu i newyorské Broadwaye, který ve světě vidělo přes 67 milionů diváků! Ve svém domovském divadle New London Theatre byly Kočky uváděny celých 21 let! Muzikál získal nejprestižnější světová ocenění – dvakrát Grammy a sedm cen Tony, což jsou ceny znamenající ve světě hudby a divadla totéž co ve filmu Oscar. Lloyd Weber rád vzpomíná, jak mu v dětství jeho matka Jean často předčítala nádherné veršované pohádky o kočkách od Thomase Stearnse Eliota, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948. Napsal pak podle nich poetický taneční muzikál plný nádherné fantazie, který je zároveň jedním z realizačně nejnáročnějších divadelních děl. Umělecký soubor i technické podmínky Hudební scény MdB jsou pro výjimečnou inscenaci muzikálu Kočky jako stvořené. Druhé české uvedení legendárního muzikálu je tzv. non-replica, přichází se vlastní a svébytnou koncepcí. V režii Stanislava Moši hrají Alena Antalová nebo Hana Holišová, Ladislav Kolář nebo Jan Mazák, Lukáš Vlček nebo Jonáš Florián, Petr Gazdík nebo Karel Škarka, Andrea Březinová nebo Svetlana Janotová, Aleš Slanina nebo Ondřej Studénka, Dušan Vitázek nebo Petr Pecha, Ivana Vaňková nebo Veronika Bošjaková, Jiří Mach nebo Laco Hudec, Robert Jícha nebo Milan Němec, Kristian Pekar nebo Robert Rozsochatecký, Mária Lalková nebo Jana Tesařová, Lenka Janíková nebo Hana Kováříková, Robert Urban nebo Václav Púčik nebo Kristian Pekar, Radka Coufalová nebo Barbora Remišová a další.

Velký Alžbětinec se po dvou letech vrací na chebská prkna. Šestá premiéra letošní Sezóny rozbouřených vod nabídne divákům klasickou Shakespearovu komedii Sen čarovné noci. Diváci hru uslyší v novém překladu Jiřího Joska, který se v názvu odchyluje od tradičního Sen noci svatojánské - ZDCH hru v tomto překladu uvede jako první regionální divadlo (v březnu letošního roku měl premiéru v Městských divadlech pražských). ...Koho všechno můžete potkat v nočním lese? Dva páry milenců na útěku, rozhádanou královnu víl s králem elfů, snaživé ochotníky, kteří nacvičují komedii na vévodskou svatbu, a potměšilého skřítka, který to všechno ještě víc zamotává... V režii Zdeňka Bartoše hrají Vladimíra Vítová, Jan Jedlinský, Diana Toniková, Klára Štěpánková, Petr Vydarený, Pavla Janiššová, Tomáš Kolomazník, Jindřich Kotula, Pavel Marek, Radmila Urbanová, Jarmila Šimčíková a Jindřich Skopec.

Horácké divadlo představí svým diváků známou bláznivou komedii o divadle na divadle. Za poněkud dvojsmyslným názvem se neskrývá žádná erotika, nýbrž originální komedie světoznámého dramatika z divadelního zákulisí. První část představení diváka zavede na generálku divadelní hry s názvem Sardinky, Sardinky!, odehrávající se v noci, pouze několik hodin před samotnou premiérou. Generálka doopravdy připomíná katastrofu. Nic se nedaří a nic nefunguje. Na pódiu vládne takový zmatek, že je div, že se generálka dohraje až do konce. V druhé polovině představení čeká diváka pohled na stejné představení po měsíci repríz, ovšem z jiné perspektivy - ze zákulisí, kde je opět všechno vzhůru nohama. Partneři se rozhádají, jeden z herců se nedostaví na představení, další je namol. Situaci nezvládá ani režisér, který všechny peskuje za vzniklý zmatek. Povede se vůbec za těchto podmínek představení odehrát? Děj plný zápletek a zvratů je obohacen vtipnými dialogy a bezpochyby pobaví každého, kdo je naladěn na nenáročnou, přitom však kvalitní zábavu. Vděčené komediální role čekají na Lenku Schreiberovou, Vladimíru Čapkovou, Terezu Otavovou, Martu Ondráčkovou, Jakuba Škrdlu, Zdeňka Stejskala, Petra Soumara, Ondřeje Šípeka a Milana Šindeláře. Režíruje Šimon Dominik.